L O K Á L N Í   M Ě N A

Psáno u příležitosti ukončení platnosti českých padesátihaléřových mincí v běžném platebním styku 31. srpna 2008.

Jedním z výtvorů grafického designu, který mají lidé prakticky dennodenně v rukou, jsou peníze. O jejich papírové podobě - bankovkách viz samostatné heslo BANKOVKY1.

Není pochyb o tom, že volný, svobodný trh přináší mnohé výhody. Zároveň však v jeho rámci dochází k tomu, že se výroba přemisťuje do „levnějších“ zemí. Často celé průmyslové odvětví v dané oblasti zaniká a malí místní výrobci a podnikatelé přestávají být konkurence schopní. V dotyčných oblastech mizí pracovní příležitosti a kupní síla se ztrácí. Finanční prostředky se stále více koncentrují do rukou stále zmenšujícího se počtu lidí po celém světě.



Vše už tu bylo

Tato situace vede leckde v Evropě k jevu, který byl zaznamenán již v období hospodářské krize let 1920-1922. Mnohá německá města, jako obranu proti inflaci, začala vydávat nouzové peníze. Bankovky - nízké hodnoty - byly platné pouze v tom kterém určitém městě nebo regionu.*W



Bankovka Wörgl v hodnotě 1 šilink, DE


Praxe místních nebo doplňkových (komplementárních) měn, jak zní správný název výše zmíněných neoficiálních platidel, začíná v posledních letech opět ožívat. Nejen v Německu, ale i v Rakousku, Francii, Itálii a - kupodivu - ve Švýcarsku se zavádějí separátní regionální měny. Objevují se v Jižní a Severní Americe, Asii, ojediněle i v Africe. Podle údajů washingtonská výzkumné organizace Worldwatch Institute jich v roce 2009 na celém světe bylo na čtyři tisíce.
Skutečnost, že lidé nejsou zcela bezmocní tváří v tvář nepříznivým důsledkům volného trhu, je snahou zavádět regionální měny dobře ilustrována. Tyto náhradní měny mohou být směňovány v rámci vymezeného území za zboží i za služby.



Mapa regionálních měn kolem roku 2008 v Německu




r. 2017 ve Francii


Všechna jména možná

Doplňkové lokální měny mají i vlastní názvy: českému uchu, oku a zkušenosti nejbližší bude snad Hallertauer (ne tající haléř, jak by asi vypadlo ze strojového překladu, ale spíš Hallertauerák) v oblasti Hallertau, proslavené rozsáhlými chmelnicemi, v centrálním Bavorsku, dále třeba Augusta v Göttingen a Dolním jižním Sasku, Chiemgauer v okresech Rosenheim a Traunstein v Bavorsku, Sterntaler (hvězdný tolar) v Ainringu v Bavorsku, KannWas (CoMůžu) v Kielu v Šlesvicko-Holštýnsku, Roland (jistěže po figuře rytíře Rolanda, který strážil městské trhy) v Brémách, Havelblüte (havelský květ) v Potsdamu v Braniborsku, Regio např. v Mnichově, Lauzitzer (Lužičan) v Dolní Lužici; v Badensko-Württenbersku Dreyecker (třírohák) v Schopfheimu, Gwinner (od Gewinner = výherce) v regionu Schwarzwald-Baar-Heuberg, Hecker (podle F. Heckera, revolucionáře z roku 1848, místního rodáka) v Sinsheimu. Najdeme několikero dalších tolarů, marek, franků, regionů, květů, čtvrťáků, korun, halířů, zlaťáků či prostých penízů. Z Rakouska uveďme aspoň Styrrion v Grazu; ve Švýcarsku jsou to například talenty. V Holandsku, v provincii s příznačným jménem Gelderland, která hraničí s Německem, se používají gelry.
Tyto měny jsou vydávány z místní iniciativy ne za účelem zisku, ale na podporu regionálního hospodářství. Projekt funguje zatím dobře, neboť náhradní měna je svázána výhradně s regionem, nepřináší úrok a často po určité době ztrácí hodnotu, ostatně má i vyznačenou časově omezenou platnost. Držitelé bankovek jsou tak tlačeni k tomu, aby své trojroháky, květy, berlíňáky, tolary či talenty vydali co nejdříve, a to oživuje místní trh.

Ukázky z asi stovky existujících lokálním měn v Německu (zdroj - https://www.moneypedia.de/index.php/Gutschein:_Regionalgeld):



Líc měny Berliner pro oblast Berlin-Brandenburg, DE




Líc několika Gwinnerů používaných v regionu Schwarzwald-Baar-Heuberg v Bádensko-Württenbersku






Rub a lic měny KannWas používané v Kielu v Šlesvicko-Holštýnsku




Líc a rub měny Justus z Giessen v Hessensku




Líc tříroháku ze Schopfheimu v Bádensko-Württenbersku




Líc a rub měny Bärling, Berlín, DE




Líc bankovky oblasti Hallertau  •  Všimněte si psaných nářečních výrazů pro 1, 2 a 5
















Rub několika bankovek Hallertauer sérií let 2005–2011; ruby bankovek všech sérií nesou slogan: CENINY=UMĚNÍ=KAPITÁL




Pälzer, měna v regionu Falz


A ukázky regionálních měn z celého světa (zdroj dtto):





Rub a líc některých bankovek Styrrion platných od roku 2004 v rakouském Grazu




Kompletní sada měny Gelre z holandského Gelderlandu




Kubura líc a rub, Bosna-Herzegovina




Měna Abeille (včela), La Chaux-de-Fonds, Neuchâtel, CH




Měna Occitan, líc a rub, Pézenas, Languedoc-Roussillon, FR




Libra Brixtonů, líc a rub, Brixton, Londýn, UK




Měna Corrent, Kyjov, CZ




Měna Palma, Palmas, Fortaleza - Ceará, BR




Líc a rub měny Baltimor, Baltimor. Maryland, US




Disney Dollar, vydává The Walt Disney Company pro platbu za sližby a zboží v disneyovských zařízeních, US




Poukaz na zboží, provincie Kan-su, CN




Expodolar, měna pro světovou výstavu EXPO 88, Brisbane, 1988, AU


Všestrannost

Relativně vysoké ceny místních výrobců tak nejsou problémem, poněvadž místní peníze, které vydávám, mi přijdou k dobru zase jinde. Nemohou obohatit žádného anonymního investora, ani nemohou být použity pro černý trh. Není zatím znám také případ, že by tyto bankovky byly padělány.*2
Mnoho z těchto finančních iniciativ zatím funguje úspěšně. Některé lokální měny jsou také podporovány místními bankami, takže tato náhradní měna může být přijata jako trvalý příkaz k platbě nebo být vydávána bankovním automatem nebo jako urstromský tolar v Sasku-Anhaltsku může být použit pro bezhotovostní platbu. Spolková banka nicméně na tyto aktivity pohlíží kriticky, vzhledem k tomu že vydávání „vedlejší měny“ je oficiálně zakázáno. Omezený, lokální dopad těchto regionálních měn však umožňuje zaujmout umírněnější postoj, zvláště když alternativní platební prostředky nemají „typický vzhled bankovek“.



V záři 2013 byla ve Varnsdorfu na Šluknovsku představena první experimentální lokální měna v ČR — TNE (Tvrdší než Euro). Jedná se o zavařovací sklenice (sklo je tvrdší než papír...), které představují nominální hodnotu 30 Kč a mají fungovat k propagaci jejich obsahu, což jsou místní produkty jako zavařeniny nebo marmelády. Praktický význam od takového lokální měny nelze očekávat, ale marketingově to byl vydařený krok, protože informace o jejím vzniku se dostala i do masových médií.


Všehochuť výtvarná

Radost z designu tím vším není umenšena. Ba naopak. Mnohé regionální bankovky jsou bohaté na detaily a jsou na nich použity bezpečnostní prvky nejrůznější účinnosti. Mnohé jsou vydávány každý rok s novým motivem navrženým místními umělci nebo školáky. Waldský čtvťák z Rakouska má i svůj šikovně nakreslený a dobře fungující symbol měny. Vlastní symbol mají i regionální měny v berlínské a drážďanské oblasti. Havelské květy (květy od řeky Havel), respektive jejich podoba vyšla ze soutěže a doprovodného typografického kurzu na Potsdamské škole vyšších studií (ekvivalent českých vyšších středních odborných škol). Design květů je dílem Catriny Hinze. Její přistup je založen na slovní hříčce (další neortodoxní a sympatický moment v této branži!): Blüte znamená jak květ tak také falešná bankovka (sic!). Zemědělské produkty hrají v Braniborsku důležitou roli - spreewaldské okurky, beelitzerský chřest či třešně z oblasti Werder jsou v Braniborsku pojmy. Bankovky tak vykreslují květy těchto rostlin a hodnota na lícové straně souvisí se skutečnou cenou těchto produktů: květ bramboru je použit na bankovce s nominální hodnotou jedna, květy třešní na bankovce s hodnotou dvacet. Jabloňový květ se skví na bankovce „pětikvětové“.



„Havelský květ“ s bramborou, měna platná od roku 2007 v Potsdamu v Braniborsku


Parádním kouskem je soubor bankovek heckerů: velkorysá typografie a kontrast černobílé historické kresby romantického revolucionáře a plnobarevných fotografií stěn pokrytých grafitti.



Hecker - lícová strana bankovek ze Sinsheimu, Bádensko-Württenbersko, návrhová série


Waldský čtvrťák nese slova Francise Bacona: „Peníze jsou jako hnůj, nehodí se k ničemu jinému než k rozházení.“ Mnohé regionální měnové iniciativy se řídí tímto mottem a ukazují, že jejich alternativní způsob platby nezaostává za oficiální měnou ani ve funkčnosti ani v grafickém designu.*3

A na závěr několik znaků lokálních měn:



Bristolská libra, UK  •  Labský tolar, DE  •  TNE, CZ  •  Waldský čtvrťák, DE  •  My, CH (Wir = zkratka z Wirtschaftsring - hospodářský kruh, wir=něm. my)




- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -


Také ceniny...

Částečnou obdobou náhradní, vedlejší měny jsou nejen v Česku hojně používané stravenky. I ty jsou mnohým národohospodářům trnem v oku, neboť vzhledem ke zdanění nejsou systémovým opatřením. Největší poskytovatelé stravenek v ČR jsou francouzské firmy (jejich pobočky).
Ve srovnání s výše popisovanými bankovkami lokálních měn jsou jmenované ceniny rozdílné v několika parametrech. Jsou distribuovány celostátně, jsou platné po celém území České republiky, jejich vydávání není v rozporu se stávajícími zákony republiky. Ačkoliv oproti bankovkám doplňkových lokálních měn se zmíněné ceniny ani názvem a ani designem nedeklarují jako peníze, jsou jako platidla opatřena několika ochrannými prvky, např. kovovým proužkem, vodotiskem, tiskařskou barvou měnící se při kopírování, atd. Jejich výrazným prvkem je čárový kód. Tyto kupony a šeky nesou také označení své časově omezené platnosti.
Zájemce o podrobnější pohled na problematiku stravenek odkazuji na specializované stránky.
Grafická úroveň těchto platidel, „bonů“, soudě dle mně dostupných ukázek fyzických či virtuálních, např. Jídelních kupónů a Unišeků vydávaných společností le Chèque Déjeuner s. r. o., není zrovna vysoká.
Takže vzhledem k širokému, celorepublikovému dosahu českých stravenek, když už ten parazitismus stravenkových firem existuje, aspoň jejich grafická podoba by mohla být výzvou pro nejeden grafický ateliér četných (českých) výtvarných škol.*4



Stravenky Gastropass, vydává společnost Sodexo, FR  •  Ticket Restaurant, dnes vydává společnost Edenred, FR




Le Chèqu Déjeuner, Up Group, FR  •  Unišek, Up Group, FR




Líc a rub ukázky jedné verze čínského pojednání stravenek, CN




Vstupenka na Elegant Creative Event, design Tzochko, zdroj pinterest.com




Líc a rub stravenky pro suši restauraci, JP




Voucher pro rychlé občerstvení, zdroj vectorstock.com






Poznámky:
*2  Byl bych zvědav, zda by tyto okolnosti zabránily v Česku pokusům o výrobu falešných bankovek náhradní měny. Obnosy menší než ekvivalent hodnoty jednoho Eura jsou placeny nadále v eurocentech, tedy v mincích.

*3  Je asi zbytečné připomínat, ale přesto tak učiním, že bankovky náhradních měn jsou předmětem zájmu sběratelů. Na webech, které se podílejí na celém podpůrně hospodářsky zaměřeném projektu regionálních měn, často figurují speciální rubriky pro sběratele.

*4  Porovnejte ukázky stravenek Ticket Restaurant Accor Services pro Česko, Francii a Španělsko.

*W  Zázrak z Wörglu
Nejstarší zmínky o lokálních měnách můžeme najít v meziválečném Německu. První úspěch se dostavil v roce 1931, kdy v městečku Schwanenkirchenu zavřeli hnědouhelný důl, který zaměstnával 500 místních obyvatel. Zkrachovalý důl koupil podnikatel Max Hebecker, který začal platit zaměstnance z 1/3 v Markách a ze 2/3 v lokální měně Wära. U dolu zřídil kantýnu, ve které se dalo nakupovat za Wära a která odebírala zboží za Wäru, čím ž ji rozšiřovala po okolí. Schwanenkirchen i okolí zažívaly hospodářský rozmach, dokud se o Wäru nezačali zajímat úřady a její používání nezakázaly. Tato problematika se používáním komplementárních měn táhne jako červená niť, protože se ukazuje, že emitent měny má značnou sílu. Proto již od počátku (a bohužel v některých případech dodnes) musely lokální měny bojovat proti odporu centrálních a komerčních bank.
Nejznámější případ použití lokální měny, označovaný jako zázrak z Wörglu, se uskutečnil o rok později. Tyrolská obec se čtyřmi tisíci obyvateli zažívalo počátkem třicátých let 20. století těžké období. Prudce se tam zvyšovala nezaměstnanost a místní radnici se rychle propadaly příjmy z daní. Nezaměstnanost dosahovala 25 %. Radnice uložila 40 000 šilinků do místní spořitelny a v téže hodnotě vydala certifikáty. Tak zajistila krytí nové měny a zároveň ji uložené peníze přinášely úroky. Každý měsíc bylo potřeba nalepit na certifikát kolek, aby si uchoval svoji hodnotu.
Během 14 měsíců zmizela nezaměstnanost, městečko bylo opravené (hodnota veřejných prací přesáhla 100 tisíc šilinků), jen v Rakousku se rozhodlo vydat svoji měnu 200 obcí a do Wörglu jezdily i zahraniční návštěvy. Pokus ale opět narazil na odpor centrální banky, tentokrát rakouské. Ta v roce 1933 dokonce poslala do městečka armádu, která experiment zastavila.





Zdroje:
časopis novum
webové stránky www.regiogeld.de, www.bundesbank.de a jiné
www.euro.cz/byznys/vytvorte-si-vlastni-menu-822695





Původní text byl napsán v červnu roku 2008 a publikován ve Fontu č. 101/5/2008 (téma: Golf).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v létě roku 2021, po druhém očkování proti covidu, v krkonošském zákoutí.