V Š E S P Á S N É   E U R O * 0

Ceniny vstoupily do doby postpapírové. Zalistujme si zde bankovkami.

Jedním z výtvorů grafického designu, který mají lidé prakticky dennodenně v rukou, jsou peníze.
V evropském prostoru vlastní měna byla a ještě je projevem jisté svébytnosti když ne národní, tak dozajista státní. Přijetí eura pestrost a různorodost tohoto fenoménu značně ochudilo. Samozřejmě, že za hlasitého ujišťování o obohacení, které se zatím jaksi nedostavuje. *1

Bankovky EU

O eurobankovkách píšeme v hesle MOST. Tyto stavby a konstrukce tvoří hlavní motiv rubu bankovek měny eurozóny. Pro líc byl zvolen motiv okna, brány, portálu, tedy také fenoménů s širokým symbolickým významem (viz hesla BRÁNA a OKNO).



Euro, emise 2002


Od roku 2013 začala být vydávána druhá série eurobankovek zvaná „série Evropa“*E. Vedle množství nových ochranných prvků došlo i ke změně v kresbě oken i mostů. Mosty, v prvé sérii zpodobněné - s výjimkou na 5eurovce - důsledně kolmo z boku, se v sérii Evropa dostaly do perspektivního zobrazení; na 5€ bankovce je naopak zmírněna úběžnost a most je více přitočen k divákovi. Takže mosty jsou zobrazeny nyní zhruba ve stejném úhlu úběžníku.







Vlevo původní emise, vpravo emise „Evropa“, od 2013


Podle skromného autorova náhledu je rozdíl mezi dobovými styly mostní architektury v prvé sérii výraznější než v zestejněné sérii nové. Budiž, bankovky nejsou ilustracemi konkrétních architektur, ale vyjádřením unifikační ideje EU, jak bylo popsáno u historie vzniku designu první série viz heslo MOST.

Je zvláštní, že lícová strana eurobankovek problém úhlu pohledu neřeší; v první i druhé sérii 5€ zobrazuje okno/portál ze strany, ostatní bankovky používají pouze přímý čelní pohled. Druhá série má bohatší, propracovanější kresbu. Vedle latinky a řecké alfabety je nápis EURO uveden i v cyrilici - EBPO.







Bankovka 500 € se v sérii Evropa již neobjevuje a ani se již nepočítá s jejím vydáním. Takže ve vývojové/historické linii nebude již figurovat moderní doba.
Co to znamená, bůh suď... Možná to věštecky naznačil francouzský podnikatel R. Faille*F vynálezem suvenýrové eurobankovky „EUROSOUVENIR“ s hodnotou 0 €. Po úspěchu na francouzském trhu je specializovaná tiskařská společnost začala tisknout pro místa a události nejen po celé Evropě, ale po celém světě:



Líc první 0€ bankovky s bazilikou Panny Marie Ochranitelky v Marseille (kupodivu ne motiv z Paříže...); byla emitována (symbolicky?) 1. dubna 2015  •  Rub všech eurosouvenirů*R




První česká 0€ bankovka
Ano, i Česko je již součástí eurozóny, byť zatím jen s nulovou hodnotou...*C


Vznik eurosouveniru je - možná nechtěně - připomínkou významu původních evropských měn, jejich role v rámci svébytnosti jednotlivých států, tak jak bylo zmíněno svrchu. Nejpilnějším eminentem eurosouvenirů je tahoun eurozóny - Německo, v letech 2016–2021 jich různí němeční zadavatelé dali do oběhu přes osm stovek.*N

Eurozóna před eurem

V posledních letech před vznikem eurozóny několik zemí, respektive banky některých evropských zemí byly velmi aktivní při inovaci bankovek ve svých zemích. Za zmínku stojí rozhodně obměna nizozemských bankovek:











Holandské bankovky, série 1968-1985
50 guldenů - 1982 / 100 guldenů (admirál Michiel de Ruyter) - 1970 / 100 guldenů (bekasína) - 1977 / 250 guldenů - 1985 / 1000 guldenů - 1972






Holandské bankovky, série 1989–1997


Jistým zklamáním z tohoto pohledu jsou bankovky Francouzské republiky. Jeden by očekával v zemi tak výrazné výtvarné kultury něco avantgardnějšího. Poslední inovace franku proběhla v roce 1998. Pak nastoupilo euro.

    

100frankovka, emise rok 1998; na líci portrét Paula Cézanna plus divná stylizace z jeho obrazu „Hráči karet“, na rubu výřez z jedné z mnoha malířových variant jablkových zátiší, vše v nepříliš cézannovské barevné škále


Bankovky v EU mimo eurozónu

Oko nejen grafika potěší bankovky některých dalších zemí evropského prostoru.

Poslední série dánských bankovek z roku 2009 je „Mostní“. I bankovky Skotské banky z let 2007 až 2016 mají na rubu mosty, viadukty. Zcela konkrétní stavby s uvedením jména, žádné abstrahování či symboliky (s možností různé interpretace).



Dánská koruna - most královny Alexandriny




Skotská libra - Glenfinnanský betonový viadukt  •  Zavěšený most u obce Severní Kessock


Švýcarsko je jednou z mála evropských zemí, které nechtěly přejít na euro, a nedávno země stáhla žádost o členství v EU definitivně. Švýcarský frank je jednou z nejstabilnějších měn na světě. Ale nejen to ji odlišuje od jiných měn. Bankovky švýcarských franků mají poměrně originální vzhled a nestandardní horizontální/vertikální uspořádání nominálních hodnot a kreseb. Na lícové straně bankovek jsou zobrazeny portréty místních význačných osobností. Na zadní straně - jejich nejslavnější dílo.



Na 100frankové bankovce je umístěn sochař Alberto Giacometti, rodák z graubündenské vsi Borgonovo, a jeho socha „Muž kráčející vpřed“


Od roku 2015 Švýcarská konfederace postupně vyměnila všechny své bankovky. Její bankovky používá též Lichtenštejnské knížectví. Portréty významných osobností na švýcarských bankovkách nahradil motiv ruky vyjadřující různé obecné pojmy.



Např. tématem 100frankovky je humanitární činnost; klíčovým motivem voda.


Nové norské bankovky jsou podle očekávání úžasné. Výsledkem soutěže je jedna strana (vlevo) od architektonicko-designérské firmy Snohetta a druhá (vpravo) od grafického studia The Metric System, obě z Osla.



Návrh norských bankovek vydávaných od r. 2017. Tradičnější realistický líc od studia The Metric System a pixelizovaný rub od architektonického studia Snohetta, oba z Oslo








Konečná podoba 50 a 1000korunové bankovky z webu Norské banky


Vodou je ovlivněna také podoba bankovek dánské autonomní oblasti Faerské ostrovy. Krajiny na reversu jsou navrženy ve stylu akvarelu na mokrém papíře, a designér měl pro to dobrý důvod - na Faerských ostrovech prší většinu roku - až 300 dní v roce.







Některé faerské korunové bankovky, po 2001


Severní Irsko vydalo v roce 1999 u příležitosti příchodu nového millénia 5£ bankovku tištěnou na polymerovém papíru. Její emitent, Northern Bank, chtěl jejím designem vyjádřit „... inovativní i dynamický přístup společnosti a její touhu přijmout pokročilé, osvědčené technologie.“



5£ bankovka, avers a revesrs, 1991, Severní Irsko


Bankovky mimo Evropu

Ostrovní stát Maledivská republika zahrnuje 1300 ostrovů a útesů, které se nacházejí 800 km od pobřeží Indie. Maledivy jsou považovány za jednu z nejchudších zemí světa, ale bankovky mají parádní. Design maledivské rupie připomíná akvarely, obdobně jako koruna Faerských ostrovů, ale motiv na Maledivách je samozřejmě jejich vlastní: kokosové palmy, rybářské lodě, místní obyvatelé, tradiční předměty pro domácnost, flóra a fauna ostrovů.







Maledivské rupiové bankovky z emisí 2015–2017




Bermudský dolar. 2009




Hongkongský dolar, 2018




Katarský rijál, 2008






Komorský frank, 2006




Kuvajtský dinár, 2017




Samojská tala, 2008








Izraelský nový šekel (Šmu'el Josef Agnon, izraelský spisovatel původem z Haliče) emise 1985  •  z emise 1999 (tištěné na plymerovém papíru)
 •  z emise 2014 (kde figurují na všech bankovkách lidé pera


Při pohledu na přehled bankovek maně napadá, že čím menší země, tím odvázanější design. Maledivská republika je nejmenší asijský stát. Samoa, Hongkong, Bermudy, Faerské ostrovy - všechno země či území z konce žebříčku zemí podle rozlohy.

Při vyhledávání zajímavých bankovek narážím na zeměpisná jména, o kterých - ač středoškolsky vzdělán - jsem dosud neměl ani ponětí. Ruku na srdce, říká laskavému čtenáři něco Aruba, autonomní stát? No prosím, a přesto má samostatnou měnu. A parádu z roku 2003 změnili na parádu v roce 2019.





Arubský florin, emise 2003
 •  emise 2019


Who is who

Asi nejčastěji se vyskytující osobou na bankovkách po celém světě je britská královna Alžběta II. Je zajímavé porovnávat, v jakém věku a s jakým výrazem královnu ta která bankovka zobrazuje. Kanadská bankovka konfrontuje důstojnou seniorku s její o dost mladší podobou použitou na bezpečnostním proužku. Ani na jerseyské libře královně mnoho let neubrali. Taktéž na novozélandské 20dolarovce z roku 2016. Na guerneseyské libře si skoro není podobná. I v Belize si mocnářku dost idealizují.
Kterou považujete za nejvhodnější vy, laskavý čtenáři?



Emise Bank of England, 2011 (bude stažena z oběhu v roce 2022), tisk na papír  •  2021, tisk na polymer




Ostrov Man, libra šterlinků, 2015  •  Kanada, 2012, dolar




Nový Zéland, 2016, dolar  •  Belize, 2010, dolar




Gibraltarská libra, 2010  •  Libra Rychtářství Guernesay, v oběhu i v 2021




Východokaribský dolar, emise 2008  •  emise 2019




Libra šterlinků Rychtářství Jersey,  •  £100 pamětní jerseyská bankovka, vydaná k Diamntovému výročí 60 let na britském trůnu, 2012 (zde tíha vládnutí je skoro viditelná...)


Co po polymeru?

I ve virtuálním světě bude po designérech/graficích poptávka...



Poznámky:
*0   vnucuje se otázka: výraz „všespásný“ pochází od spojení „vše spase“?

*1  Je asi jen otázkou času, kdy k podobné redukci dojde i v oblasti např. známkové tvorby. Argumenty pro zavedení Eura jsou v oblasti poštovních cenin dost podobné, což jistě neunikne pozornosti směrnicotvorných eorokomisařek a eurokomisařů.

*C  V roce 2019 vyšla 0€ bankovka s porrtrétem zpěváka K. Gotta. V roce 2021 má vyjít souvenireuro s podobiznou herečky J. Bohdalové

    

Karel Gott, 2019  •  J. Bohdalová 2021

 

*E  Druhá série bankovek je souhrnně nazývána série Europa, protože dva z ochranných prvků obsahují podobiznu Európy. Tato postava z řecké mytologie byla pro nové eurobankovky zvolena, protože je neodmyslitelně spjata s evropským kontinentem a bankovkám dodává lidský rozměr. Vyobrazení Európy bylo převzato z vázy v pařížském Louvru.

*F  Richard Faille je také vynálezcem (1996) pamětních (a platných!!) 2€ mincí, které si země eurozóny samy razí

*N  Rozsáhlé informace o eurosouvenirech najdete zde

*R  Rub zobrazuje koláž šesti pamětihodností (symbolů) šesti evropských metropolí - zleva doprava: Braniborská brána (Berlín), Belémská věž (Lisabon), Koloseum (Řím), Eiffelova věž (Paříž), katedrála Sagrada Família (Barcelona - to musejí Madriďané mít radost...) a Čůrající chlapeček (Brusel)









Text byl napsán v době covidové v rozvolněném létě roku 2021.