Ceniny vstoupily do doby postpapírové. Zalistujme si zde bankovkami.

Jedním z výtvorů grafického designu, který mají lidé prakticky dennodenně v rukou, jsou peníze.
V evropském prostoru vlastní měna byla a ještě je projevem jisté svébytnosti když ne národní, tak dozajista státní. Přijetí eura pestrost a různorodost tohoto fenoménu značně ochudilo. Samozřejmě, že za hlasitého ujišťování o obohacení, které se zatím jaksi nedostavuje. *1

Bankovky EU

O eurobankovkách píšeme v hesle MOST. Tyto stavby a konstrukce tvoří hlavní motiv rubu bankovek měny eurozóny. Pro líc byl zvolen motiv okna, brány, portálu, tedy také fenoménů s širokým symbolickým významem (viz hesla BRÁNA a OKNO).

Od roku 2013 začala být vydávána druhá série eurobankovek zvaná „série Evropa“*E. Vedle množství nových ochranných prvků došlo i ke změně v kresbě oken i mostů. Mosty, v prvé sérii zpodobněné - s výjimkou na 5eurovce - důsledně kolmo z boku, se v sérii Evropa dostaly do perspektivního zobrazení; na 5€ bankovce je naopak zmírněna perspektiva a most je více přitočen k  divákovi. Takže mosty jsou zobrazeny nyní zhruba ve stejném úhlu pohledu.

Podle skromného autorova náhledu je rozdíl mezi dobovými styly mostní architektury v prvé sérii výraznější než v zestejněné sérii nové. Budiž, bankovky nejsou ilustracemi konkrétních architektur, ale vyjádřením unifikační ideje EU, jak bylo popsáno u historie vzniku designu první série viz heslo MOST.

Je zvláštní, že lícová strana eurobankovek problém úhlu pohledu neřeší; v první i druhé sérii 5€ zobrazuje okno/portál ze strany, ostatní bankovky používají pouze přímý čelní pohled. Druhá série má bohatší, propracovanější kresbu. Vedle latinky a řecké alfabety je nápis EURO uveden i v cyrilici - EBPO.

Bankovka 500 € se v sérii Evropa již neobjevuje a ani se již nepočítá s jejím vydáním. Takže ve vývojové/historické linii nebude již figurovat moderní doba.
Co to znamená, bůh suď... Možná to věštecky naznačil francouzský podnikatel R. Faille*F vynálezem suvenýrové eurobankovky „EUROSOUVENIR“ s hodnotou 0 €. Po úspěchu na francouzském trhu je specializovaná tiskařská společnost začala tisknout pro místa a události nejen po celé Evropě, ale po celém světě:

Vznik eurosouveniru je - možná nechtěně - připomínkou významu původních evropských měn, jejich role v rámci svébytnosti jednotlivých států, tak jak bylo zmíněno svrchu. Nejpilnějším eminentem eurosouvenirů je tahoun eurozóny - Německo, v letech 2016–2021 jich různí němeční zadavatelé dali do oběhu přes osm stovek.*N

Eurozóna před eurem

V posledních letech před vznikem eurozóny několik zemí, respektive banky některých evropských zemí byly velmi aktivní při inovaci bankovek ve svých zemích. Za zmínku stojí rozhodně obměna nizozemských bankovek:

Jistým zklamáním z tohoto pohledu jsou bankovky Francouzské republiky. Jeden by očekával v zemi tak výrazné výtvarné kultury něco avantgardnějšího. Poslední inovace franku proběhla v roce 1998. Pak nastoupilo euro.

    

Bankovky v EU mimo eurozónu

Oko nejen grafika potěší bankovky některých dalších zemí evropského prostoru.

Poslední série dánských bankovek z roku 2009 je „Mostní“. I bankovky Skotské banky z let 2007 až 2016 mají na rubu mosty, viadukty. Zcela konkrétní stavby s uvedením jména, žádné abstrahování či symboliky (s možností různé interpretace).

Švýcarsko je jednou z mála evropských zemí, které nechtěly přejít na euro, a nedávno země stáhla žádost o členství v EU definitivně. Švýcarský frank je jednou z nejstabilnějších měn na světě. Ale nejen to ji odlišuje od jiných měn. Bankovky švýcarských franků mají poměrně originální vzhled a nestandardní horizontální/vertikální uspořádání nominálních hodnot a kreseb. Na lícové straně bankovek jsou zobrazeny portréty místních význačných osobností. Na zadní straně - jejich nejslavnější dílo.

Od roku 2015 Švýcarská konfederace postupně vyměnila všechny své bankovky. Její bankovky používá též Lichtenštejnské knížectví. Portréty významných osobností na švýcarských bankovkách nahradil motiv ruky vyjadřující různé obecné pojmy.

Nové norské bankovky jsou podle očekávání úžasné. Výsledkem soutěže je jedna strana (vpravo) od architektonicko-designérské firmy Snohetta a druhá (vlevo) od grafického studia The Metric System, obě z Osla.

Vodou je ovlivněna také podoba bankovek dánské autonomní oblasti Faerské ostrovy. Krajiny na reversu jsou navrženy ve stylu akvarelu na mokrém papíře, a designér měl pro to dobrý důvod - na Faerských ostrovech prší většinu roku - až 300 dní v roce.

Severní Irsko vydalo v roce 1999 u příležitosti příchodu nového millénia 5£ bankovku tištěnou na polymerovém papíru. Její emitent, Northern Bank, chtěl jejím designem vyjádřit „... inovativní i dynamický přístup společnosti a její touhu přijmout pokročilé, osvědčené technologie.“

Bankovky mimo Evropu

Ostrovní stát Maledivská republika zahrnuje 1300 ostrovů a útesů, které se nacházejí 800 km od pobřeží Indie. Maledivy jsou považovány za jednu z nejchudších zemí světa, ale bankovky mají parádní. Design maledivské rupie připomíná akvarely, obdobně jako koruna Faerských ostrovů, ale motiv na Maledivách je samozřejmě jejich vlastní: kokosové palmy, rybářské lodě, místní obyvatelé, tradiční předměty pro domácnost, flóra a fauna ostrovů.

Při pohledu na přehled bankovek maně napadá, že čím menší země, tím odvázanější design. Maledivská republika je nejmenší asijský stát. Samoa, Hongkong, Bermudy, Faerské ostrovy - všechno země či území z konce žebříčku zemí podle rozlohy.

Při vyhledávání zajímavých bankovek narážím na zeměpisná jména, o kterých - ač středoškolsky, ba vysokoškolsky vzdělán - jsem dosud neměl ani ponětí. Ruku na srdce, říká laskavému čtenáři něco Aruba, autonomní stát? No prosím, a přesto má samostatnou měnu. A parádu z roku 2003 změnili na parádu v roce 2019.

Who is who

Asi nejčastěji se vyskytující osobou na bankovkách po celém světě je britská královna Alžběta II.*CH   Je zajímavé porovnávat, v jakém věku a s jakým výrazem královnu ta která bankovka zobrazuje.
Kanadská bankovka konfrontuje důstojnou seniorku s její o dost mladší podobou použitou na bezpečnostním proužku. Ani na jerseyské libře královně mnoho let neubrali. Taktéž na novozélandské 20dolarovce z roku 2016. Na guerneseyské libře si skoro není podobná. I v Belize si mocnářku dost idealizují.
Kterou považujete za nejvhodnější vy, laskavé čtenářstvo?

Co po polymeru?

I ve virtuálním světě bude po designérech/graficích poptávka...

Poznámky:
*0   vnucuje se otázka: výraz „všespásný“ pochází od spojení „vše spase“?

*1  Je asi jen otázkou času, kdy k podobné redukci dojde i v oblasti např. známkové tvorby. Argumenty pro zavedení Eura jsou v oblasti poštovních cenin dost podobné, což jistě neunikne pozornosti směrnicotvorných eorokomisařek a eurokomisařů.

*C  V roce 2019 vyšla 0€ bankovka s porrtrétem zpěváka K. Gotta. V roce 2021 má vyjít souvenireuro s podobiznou herečky J. Bohdalové

    

Karel Gott, 2019  •  Jiřina Bohdalová 2021

 

*E  Druhá série bankovek je souhrnně nazývána série Europa, protože dva z ochranných prvků obsahují podobiznu Európy. Tato postava z řecké mytologie byla pro nové eurobankovky zvolena, protože je neodmyslitelně spjata s evropským kontinentem a bankovkám dodává lidský rozměr. Vyobrazení Európy bylo převzato z vázy v pařížském Louvru.

*CH  Bude zajímavé sledovat, jak se příslušné instituce - především banky - vypořádají se zvyklostí, že na bankovkách a mincích a také třeba na poštovních známkách bývá podobizna aktuální hlavy státu. Karel III. se však tak pestrého vyobrazení jako jeho matka zcela určitě nedočká.
První mince s Karlem III. Britská královská mincovna odhalila již 30. září t. r.:

50 pence, 2022, UK; text: CHARLES III D. G. REX F. D. (DEI GRATIA REX FIDEI DEFENSOR) - Karel III. z milosti Boží král a ochránce víry

A v adventu 2022 byly zveřejněny podoby bankovek s novým panovníkem

 

*F  Richard Faille (rodák z kraje Auvergne) je také vynálezcem (1996) pamětních (a platných!!) 2€ mincí, které si země eurozóny samy razí

*N  Rozsáhlé informace o eurosouvenirech najdete zde

*R  Rub zobrazuje koláž šesti pamětihodností (symbolů) šesti evropských metropolí - zleva doprava: Braniborská brána (Berlín), Belémská věž (Lisabon), Koloseum (Řím), Eiffelova věž (Paříž), katedrála Sagrada Família (Barcelona - to musejí Madriďané mít radost...) a Čůrající chlapeček (Brusel)

Text byl napsán v době covidové v rozvolněném létě roku 2021, při průběžných hospodářských pracích, jak velely příslušné agrotechnické lhůty v krkonošském zákoutí.