B Ě H   B Ě H E M   O L Y M P I Á D

Při zvažování, která sportovní disciplina nejlépe symbolizuje olympijské hry, jsem vycházel z faktu, že pochodeň k zažehnutí olympijského ohně se z posvátného olympijského háje do místa dějiště her dostává především štafetovým během a že vyvrcholením atletických disciplin, ne-li celých her (letních, samorozumně…) je běh maratonský. *1
Podívejme se tedy, jak je zmíněný fenomén zpracováván v olympijské užité grafice.


Sběhnutí

Olympijské hry - antické i novodobé, v duchu Pierra Coubertina - zahrnovaly v sobě část sportovní i část uměleckou (architektura, sochařství, malířství, literatura, hudba), obě jako soutěžní. Naposledy tak tomu bylo během OH v Londýně v roce 1948. Od těch dob je olympijským heslem a ideálem ne řecká kalokagathia, ale římské „Citius, altius, fortius“ - „Rychleji, výše, silněji“.*0
Nicméně i nadále olympijské slavnosti mají svoji nesoutěžní vizuální (a baže estetickou) část, z které je nejmarkantnější výtvarná podoba počinající emblémem her a končící detaily vizuální komunikace, k níž patří i soubory piktogramů olympijských sportů.



Závod v běhu, černofigurová malba na amfoře, malíř Kléofradés, 500. př. l., GR


Počátky olympijských piktogramů

Potřeba univerzalizovat orientační systém během olympijského setkání lidí mnoha desítek jazyků z celého světa byla organizátorům od prvních her zřejmá. Vizuální jazyk se nabízel zcela přirozeně. Piktogramy v dnešním slova smyslu se objevují na XI. LOH v Berlíně v roce 1936, respektive na IV. ZOH v Garmisch-Partenkirchen v únoru téhož roku.
Olympijské piktogramy s postavami se objevily v Londýně roku 1948. Že nepožádali Ondřeje Sekoru, ten by jim to zmáknul výtvarně mnohem lépe...



XI. LOH Berlín 1936, DE  •  Piktogram pro atletické discipliny na XIV. LOH Londýn 1948, UK


Ve funkci pozdějších piktogramů se objevují v Melbourne roku 1956 jednoduché realistické kresby sportovních odvětví. Totéž se opakovalo v Římě 1960.



Vstupenka z XVI. LOH Melbourne 1956, Austrálie  •  Vstupenka ze XVII. LOH Řím 1960, IT
 • vstupenky jiné*VV


Oficiálně se však s piktogramy začalo až na olympiádě v Tokyu roku 1964. Umělecký ředitel Masaru Kacumi a designér Joširo Jamašita představili kolekci piktogramů olympijských sportů. Výtvarný slovník figurek sportovců kupodivu nepoužívá vizuální odkaz na nějakou JPu charakteristiku, specifičnost, nebudeme-li za takovou považovat novátorsky zvládnuté sestylizování, čistý grafický projev. Praktičnost a úspěšnost tohoto systému vedla organizátory všech následujících her k více či méně zdařilému a originálnímu opakování tokijského příkladu.



XVIII. LOH Tokyo 1964, JP


Model podobný berlínskému - sport symbolizován sportovním vybavením, výstrojí - byl v rozvinutější, ucelenější podobě zrealizován (grafici: Lance Wyman a Eduardo Terrazas) na olympiádě v Mexico City v roce 1968.



XIX. LOH Mexico City 1968, MX


Standard-universalismus

Významnou postavou ve formování výrazu olympijských piktogramů byl německý designér Otl Aicher, pokračovatel ducha Bauhausu. Pro XX. OH v Mnichově 1972 Aicher se svými spolupracovníky vyvinul formální jazyk snadno identifikovatelný a čitelný, jehož středem jsou právě piktogramy sportů a pečlivě vybraná „protinacistická“ (sic!) barevná paleta obsahující bílou, bleděmodrou a světle zelenou. Tento projekt akcentoval kulturní důležitost OH s esteticky příjemným vzhledem, který implikoval univerzálnost a nadnárodní světové společenství. To jsou cíle pro grafický design!!!



Piktogram pro běh, respektive všechny atletické discipliny na XX. LOH Mnichov 1972, DE


Vlastní kresba mnichovských piktogramů je rozumová koncepce; je to konstrukce založená na poznatku o kontrastu nutném pro vnímání, sestává z horizontály, vertikály a diagonály plus kruhu; výsledkem je maximálně čitelný znak, který odpovídá všem požadavkům kladeným na piktogram, jak ho prosazují i dnes některé koncepty vizuální komunikace: jednoduchost, jasná a snadná srozumitelnost vizuálního jazyka, (údajně) kulturní neutrálnost, neohlížení se na trendy a módní vlny, možnost užití kdekoliv. Aicherův soubor jako celek působí jako dokonalá, ale chladná variace na pravý úhel a pětačtyřicet stupňů.
Úspěch Aicherova konceptu byl dokládán i tím, že pro následující XXI. OH v Montrealu 1976 nebyl vyvinut zvláštní piktosystém, ale byla zopakována mnichovská sada, ojedinělý to jev v celé historii OH. Taktéž skutečnost, že autor sady piktogramů sarajevské XIV. OH v Sarajevu v roce 1984, Radomir Vukovič, použil prakticky stejný princip jako Aicher, hovoří o velikosti vlivu, jaký aicherovský „bauhausismus“ měl.



Piktogram běhu na lyžích na XIV. ZOH Sarajevo 1984, Jugoslávie (autor: Radomír Vukovič)


Na 10. Asijských hrách v Soulu v roce 1986 byl použit soubor piktogramů, které se podezřele podobají mnichovské sadě, pominu-li nedůslednost v úhlech, změnu tvaru dolních končetin a „zezajímavění“ přidáváním stereotypního proužku na dresu sportovců. Aniž známe jméno autora, jako další ukázka Aicherova vlivu a určitého formalismu to je výmluvné.
Pořadatelům soulské olympiády dodali japonští grafici Keniči Mijata a Seidži Masujike návrhy piktogramů, které byly založeny na obdobném principu jako práce Aicherovy skupiny, jen s tím rozdílem, že rozmělnili a znečitelnili aicherovský systém použitím šestihranu místo čtverce, takže rozlišovací úhly se zmenšili z 90° na 60°, respektive z 45° na 30°. Japonský návrh nakonec nebyl realizován, uplatnil se jakýsi „trikotový“ soubor piktogramů od grafiků Cho Young-Jae, Hwang Bu-Young a Kim Seung-Jen (Číňané, Korejci?).



Pikto z Asijských her Soul 1986, KR  •  Soulský návrh z olympijského archivu  •  Pikto atletických disciplin na OH Soul 1988, KR


V archivech MOV nalézáme ješte jeden ohlas na aicherovské řešení. V roce 1979 navrhl Julien van der Wal kompletní olympijskou sadu piktogramů založenou sice na nám již známé síti vertikál, horizontál a diagonál v 45°, ale tvořenou pouze kruhy. Oprávněně se to neujalo.



Van der Walův návrh z olympijského archivu


Sám O. Aicher byl šestnáct let po konstrukci mnichovské letní olympijské sady piktogramů autorem piktogramů zimní olympiády v Calgary v roce 1988.



Běžecké discipliny - piktogram na XV. ZOH Calgary 1988, CA


Jak si laskavé čtenářstvo všimne, německý designér na svém původním principu nezměnil ani píď, jen doplnil pikto letních sportů sadou piktogramů sportů zimních; z tvůrčího pohledu předložil brilantní nic. Kdo umí, ten umí…



XXII. LOH Moskva 1980, SSSR  •  XXIII. LOH Los Angeles 1984, design: Keith Bright, US; výjimka v dosavadní praxi: tři různé samostatné piktogramy pro atletické discipliny - sprint/krátké tratě, dlouhé tratě a zvlášť ještě chůze (viz samostatné heslo)




XXXI. LOH Rio de Janeiro 2016, BR (design: Dalton Maag)


Čtyři výše uvedené „styly“ jsou stále varianty Aicherovy metody. Jak figura ukazuje, ovlivňuje a asi i v budoucnu bude neodolatelně ovlivňovat méně rezistentní neoriginální grafiky. „Praktický utopismus/univerzalismus“ Aicherových snah je postupně vyvracen následovným vývojem olympijské grafiky.

„Národná špecifíka“

Co se týče charakteru figur na piktogramech, případy, kdy se pořadatelé her, respektive grafičtí designéři inspirovali historií a tradicí své země, byly jen výjimečné. První výrazný odklon od geometrického stylu lze zaznamenat v roce 1992 OH v Barceloně. Na podkladu mnichovského mustru vytvořil grafik Josep. M. Trias parádní švihovku v miróovském stylu.



XXV. LOH 1992 Barcelona, ES


Ale až Norové (grafik Petter T. Moshus) pro zimní olympiádu v roce 1994 použili místní pravěkou skalní kresbu „lyžaře“ jako model svého výrazného, osobitého souboru sportovních piktogramů.



XVII. ZOH Lillehammer 1994, NO


Pro letní hry v Sydney v roce 2000 australští grafici založili piktogramovou sadu na tvarech odvozených z obrysu bumerangu, nástroje-zbraně tradičně spojovaného s původními obyvateli nejmenšího kontinentu. Jistý „šmrnc“ tomuto řešení nelze upřít, zdánlivá topornost je dokonce kladem této koncepce. Barevný běžec s pochodní (obr. viz níže) je každopádně grafika silného výrazu.



XXVII. LOH Sydney 2000, AU


K domácím, místním zdrojům sáhli i řečtí pořadatelé. Piktogramy letní olympiády v Athénách v roce 2004 mohu, vzhledem k tomu, že nejsem z Řecka, vnímat jako celkem půvabnou směs citací idolů předhelénského období a černofigurového vázového malířství období předklasického. Barevnost, jak vidno, přidává v tomto případě grafice na síle výrazu. Nicméně, odvaha použít jako rámování motiv ostrakismu - střepinového soudu - je vtipem z kategorie černého humoru hodným lstivého Odyssea, klobouk dolů!



Pikto a jeden ze dvou maskotů (designér S. Gogos) her - Athéna - pro atletické discipliny XXVIII. LOH Athény 2004, GR


Jako porovnání, jak se také pracuje s řeckým kulturním dědictvím, uveďme jeden piktogram z mexických OH. Čirou náhodou je to také běžec…



Označení expozice historie olympiád na LOH Mexico City 1968


Profil zvaný řecký se objevuje i na oficiálním plakátu olympiády v Atlantě 1996. Řešení piktogramů na téže olympiádě byť historicky přesné co do existence nahoty u části disciplin, jako celek působí nepřesvědčivě, je nedůsledné (např. postavy na piktogramu judo mají kimono, ono by jinak šlo dost těžko chytit za rukáv...) a místy i podivné a směšné (nahý střelec, tztz…nevím). Tato sada piktogramů měla z pochopitelných důvodů problémy při prezentaci v na nahotu na veřejnosti jinak pohlížejících společenstvích.




XXVI. LOH Atlanta 1996, US


Parádní ukázkou všech zatím zmiňovaných positivních prvků, které spoluutvářejí piktogram, byla sada piktogramů pekingské olympiády v roce 2008 nazvaná „Krása pečetních znaků“. Byla sice některým kritiky označena za sucharskou a primitivní, ale právě ta jednoduchost vytváří patřičnou eleganci.





XXIX. LOH Peking 2008, ČLR


Ve srovnání s čínským, pekingským pojetím je londýnská sada olympijských piktogramů poměrně křečovitá. Pro všeobecné použití vykazuje i prvky zranitelnosti (tenké čáry a jemné zakončení), takže poprvé v novodobé historii olympijských her, respektive v historii olympijských piktogramů grafici (z londýnského studia SomeOne - Simon Manchipp, Gary Holt, David Law a Laura Hussey) vytvořili dvě sady piktogramů, z nichž tu obrysovou kresbu nazývají „dynamickou“.





XXX. LOH Londýn 2012, UK, vlevo statická vpravo dynamická verze piktogramu atletických sportů*VV


Přejděme konečně k běhu!

Postava běžce emotivně ilustrovaná nositelem dobré zprávy z maratónské bitevní pláně, dodává zvláštního postavení běhu mezi ostatními sportovními disciplinami. Piktogram k běhu vyrážející postavy je většinou nejen symbolem běžeckých disciplin, ale atletické sekce vůbec. Může se to zdát podivné, když třeba míčové sporty mají každý svůj piktogram, ale je pravděpodobné, že tím pořadatelé řeší orientačně-organizační aspekty, atletika bývá soustředěna na jednom stadiónu. Na XXII. OH 1984 v Los Angeles, jak již zmíněno výše, nicméně objevujeme minimálně tři piktogramy se vztahem k atletice - všechno běhy. Proč? Že by ty organizační důvody? Jinak - všechny lehkoatletické discipliny v sobě fázi běhu/rozběhu obsahují. To je další plus pro volbu symbolu běhu tam i zde...
Obraz běžícího závodníka se objevuje na několika oficiálních plakátech OH a také na plakátech doplňkových.



Amsterdam 1928, oficiální plakát (design Joseph Johannes Rovers)  •  Helsinky 1952, oficiální plakát (Ilmari Sysimetsä)  •  Mnichov 1972 (O. Aicher)  •  Moskva 1980  •  Československý plakát k římské olympiádě 1960




Mnichov 1972, O. Aicher  •  Lake Placid 1980  •  Moskva 1980




Barcelona 1992, oficiální plakát (Josef M. Trias)  •  Barcelona 1992  •  Atlanta 1996, oficiální plakát




Athény 2004  •  Peking 2008, hlavní plakát her; s logem her (design: Guo Chunning) obsahujícím otisk pečeti se znakem nazvaným „Tančící Peking“; otisk pečeti s charakterem jing (hlavní město) ve stylizovaném kaligrafickém provedení, vypadá jako běžící postava s vítězným gestem. Vynikající víceúčelový ideogram!)
 •  Peking 2008  •  dtto


Běží jako by mu za patami hořelo

Figura nesoucí olympijskou pochodeň bývá samostatným piktogramem vedle piktogramu pro běžecké, respektive všechny atletické discipliny.



Pikto pro zahajující ceremoniál (zapálení olympijského ohně), Mnichov 1972  •  Lillehammer 1994  •  Athény 2004  •  Peking 2008


Běžec s olympijskou pochodní se dostal i do loga celých her.





Podle mnohých, včetně autora, asi jedno z nejsympatičtějších olympijských log


Běžec s fakulí se objevil na plakátech mnoha olympiád jak letních tak zimních.



Berlin 1936, Třetí říše (DE)  •  Tokyo 1964 (design Jusaku Kamekura)  •  1988 Soul, KR  •  Lillehammer 1994


Nechybí ani na účastnické medaili či speciálním odznaku.

<

Pamětnická/účastnická medaile XII. LOH Helsinky 1940, které byly později anulovány




Odznak ke štafetovému běhu s olympijskou pochodní na území Velké Británie. Obrázek ukazuje verzi pro první den štafety v Londýně podél Temže. Pro každý den štafety byl vydán/vyražen odznak s příslušným datem a lokalitou. Ať mají sběratelé suvenýrů co dělat!


Běžci a běžky

Běhá se v mnohých sportech, doplníme jen běh na lyžích během olympiád zimních.



Grenoble 1966, designer: Roger Excoffon, graficky sice zajímavé pojetí sportování ve vánici, ale obtížněji rozlišitelné  •  Sapporo 1972  •  Innsbruck 1976,
použito i v Lake Placid 1980 (Alfred Kunzenmann)




1992 Albertville  •  1998 Nagano  •  2002 Salt Lake City




2006 Turín  •  2010 Vancouver (nizozemská ilustrátorka Irene Jacobs)  •  2014 Soči


Oběživo a jiné ceniny



1 leva, 1988, Bulharsko  •  Stříbrná mince 5000 Kwacha, 2000, Zambie (nepravidelný tvar mince vznikl spojením tvaru Zambie a Austrálie)  •  1 libra, 2000, Kypr




20dolarová bankovka, 2008, Hong Kong




Pamětní 10reálová zlatá mince k uvítání nejbližších LOH, Rio 2016, 2014, BR
Spojení Krista krále a sprintera s olympijským heslem „Rychleji, výše, silněji“ připadá laskavému čtenářstvu adekvátní?


Olympijské respektive běžecké/atletické téma si našlo cestu i na poštovní známky:





XIX. olympiáda 1968, známka Indie  •  Mnichov 1972, Austrálie  •  Zimní olympiáda Albertville 1992, známka z rovníkové země Ostrov sv. Tomáše a Princův ostrov  •  Ke stému výročí založení novodobých OH, Atlanta 1996, US


Poodběhněme

trochu od olympiád a prohlédněme si několik ukázek motivu běhu v logách jiných akcí či v logu korporací:



The Milk Run (Mléčný běh)*MB, charitativní akce, Delaware, US  •  Společenský běh, akce, US  •  Běžecká škola Miloše Škorpila, CZ




Zrozeni k běhání, sdružení na podporu pro-life aktivit, Albuquerque, NM, US  •  Ranní míle pro zdraví dětí, US




Vltava Run, 350km štafetový běh podél toku Vltavy od pramene do Prahy, CZ  •  Běh pro Sama, běh na památku Sama Hennessee, Princeton, WI, US




Tihle vběhnou snad všude...  •  Běh Tulsa, tradiční říjnový 15km běh, Oklahoma, US  •  Ugly Sweater Run (Běh ve škaredém svetru), prosincový běh rodin s dětmi, Omaha, NE, US




Běh nové naděje pro krocana, na Den díkůvzdání, Duke Forest, Piedmont, NC, US  •  Charitativní běh, US


Technická poznámka, omluva

Budiž autorovi prominuta neúplnost některých údajů. Při shromažďování podkladů pro tuto ministudii (v roce 2004; jak je to v současnosti, už neměl chuť zjišťovat, rešerše jsou výhradně z kyber prostoru...) narazil na skutečnost, že v Muzeu olympijského hnutí v Lausanne (Švýcarsko), kde doufal získat kompletní informace, zájemcům o OH nabídnou kdejaký identifikační výtvarný projev her (plakáty, medaile, maskoty, emblémy, vstupenky), prostě vše, na co si vzpomenete. S jedinou výjimkou - piktogramy sportů! Na dotaz, proč tomu tak je, bylo autorovi odmailováno, že tomu brání právní problémy.
Ze zdroje Olympijského výboru Spojených států: „…Organizační výbor pro každé hry vyvíjí vlastní sadu figur, které jsou použity na příslušných místech a jsou prodány komerčním subjektům - sponzorům. Po skončení her práva k těmto piktogramům se vrací k MOV. Piktogramy nemohou být použity bez udělení speciálního povolení.“ Poučení: Muzeum olympijského hnutí a Mezinárodní olympijský výbor jsou nezávislé subjekty, které si navzájem olympijskou myšlenku prodávají….? Takže to má vlastně normální průběh…zadarmo ani olympijské kuře nehrabe, národy ještě víc než sport spojuje kšeft, takže vítězem olympijského běhu nakonec je - oběživo.
Čest poraženým!

Oběh oběživa musí být udržován v běhu - a to průběžně! Z toho má jeden žízeň. Bankéři i sportovci musí dodržovat pitný režim. A tak to vše splývá v jeden koloběh...



Jeden lid, jedna říše, jeden nápoj - pro olympiádu Berlín 1936 - obludné nejen z dnešního pohledu  •  Ze sběratelské série k LOH Barcelona 1992  •  Plakát pro OH 1996




Dvě ukázky ze série Coca Coly pro LOH Londýn 2012 - musí se nechat, nápad, provedení, špica, jen ten cíl je furt stejnej a nezdravě přesládlej  •  Plakát pro ZOH Soči 2014, tady si už laťku hodně snížili


Běžně

olympiáda bývá nazývána sportovním svátkem. Mám za to, že i přes absenci uměleckých soutěží (ba právě proto; nechtěl bych rozhodovat, jestli je lepší Mozart nebo Beethoven) bývá i svátkem designu, grafického obzvlášť a vizuální komunikace obecně. Pokaždé se těším, jakou variantu na běh životem nám olympiáda předloží.



Reakce na londýnské piktogramy - z ročníkové práce „Volá Londýn“ umělecké školy v Potsdamu, DE



Poznámky:

 
*0  Historická paměť mé generace v tom nemůže neslyšet „Dohnat a předehnat!“...

*VV  Vstupenky na běžecké/atletické soutěže z některých LOH:









Mexico City 1968
 •  Montréal 1976
 •  Londýn 2012, použití piktogramů z obou sad


 
*1  Pausaniás (řecký zeměpisec 2. stol n. l.) sděluje, že prvními hrami byl každoroční běžecký závod mladých žen o získání pozice kněžky bohyně Héry. Druhý závod - píše Pindaros (řecký básník 522-443 př. l.) - byl ustanoven pro manžela kněžky, který by se účastnil náboženských tradic v chrámu. Historikové se shodují na tom, že i první „klasické“ hry v Olympii, dle tradice vypočtené na 8. července 776 př. l., tedy trvající jen jeden den, obsahovaly pouze závod v běhu na jeden „stadion“ (cca 190 m).
Maratónský běh je pak zcela novodobá disciplina.

*MB  Výraz "Mléčný běh" v Americe souvisí s distribucí mléčných lahví, kterou mlékař každodenně provádí tak, že rozváží lahve plné a sbírá prázdné. Po dokončení okruhu se vrací s prázdnými do výchozího bodu.





Původní text byl napsán v roce 2004, publikován ve Fontu č. 76/4/2004.

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v horkých srpnových dnech roku 2015 v krkonošském zákoutí.