Dobrá bota, kopačka, je pro špičkový fotbal jistě nezbytná, ale co by bylo do boty, kdyby v ní nevězela špičková noha. Pojďme si vyšlápnout za oběma fenomény.

Z prehistorie nohy/boty

Oproti četným zobrazením ruky, respektive obrysu ruky z období svrchního paleolitu, zpodobení nohy v pravěkém „umění“ je prakticky nulové. Občas archeologové-paleontologové objeví otisk lidského chodidla ve ztuhlé půdě. Za aktivní (tvůrčí) projev to však nemůže být považováno. A co se boty týče, ty se objevují až mnohem později, v eneolitu-pozdní době kamenné.

Že podle nohy lze dovozovat širší souvislosti, dokládá fenomén „bigfoot“, dodnes neobjasněné existence vzpřímeně chodícího tvora, který zanechává velké stopy bosých nohou.*A

Noha/bota v antice (a později)

Za hvězdnou hodinu nohy, konkrétně chodidla, můžeme považovat období buddhismu. Období do chvíle, kdy jsou Buddhovy stopy nalezeny, se nazývá předikonické. Představují skutečnost, že Buddha byl fyzicky přítomen i v době, kdy náboženství buddhismu neobsahovalo vůbec žádné sochy. Stopy dnes představují Buddhovu nepřítomnost, protože nyní vstoupil do nirvány. Jeho stopy mají připomínat, že Buddha byl na Zemi a zanechal duchovní cestu, kterou je třeba následovat. Mnohá zpodobnění otisků nohy/chodidla - v sanskrtu Buddhapada (ev. obou chodidel) jsou velkorozměrná. Obsahují také až 132 příznivých symbolů Buddhy v šachovnicovém uspořádání.

<

Obdobnou adorací jako otisky Buddhovy nohy jsou obklopeny šlépěje proroka Mohameda. Někteří muslimové věří, že kdekoli se prorok potuloval, jeho levá noha udělala trvalý otisk. Tyto stopy z náboženských míst na celém Středním východě byly shromážděny a nyní jsou vystaveny v mešitách, muzeích a dalších historických objektech v celém regionu. Oproti stylizované podobě šlépějí indického „Probuzeného“ jsou otisky nohy Mohameda velmi realistické. Velmi stylizované je naopak zobrazování prorokova sandálu.

Ani památka Ježíše není prosta výše zmíněných (modlářských) praktik: V jeruzalémské Kapli Nanebevzetí uchovávají otisk páru nohou, který měl zanechat Spasitel při odletu na nebesa.

Vpravdě ekumenicky to vyřešili na Srí Lance (Cejlonu): na vrcholu Adamovy hory (Sri Pada čili Svatá stopa, 2 243 m n. m.!!) je 180 cm dlouhá prohlubeň ve tvaru lidského chodidla. Díky tomu je hora posvátným místem všech velkých náboženství na ostrově praktikovaných: buddhisté ji považují za otisk Buddhovy nohy, když odsud vystoupil na nebesa; hinduisté její vznik připisují Šivovi; muslimové Adamovi; křesťané také a navíc ještě svatému Tomášovi, který zemřel mučednickou smrtí v podstatě nedaleko, na jihu Indie, a v Madrásu má hrob. Vot éto globalísm!

Noha/bota v heraldice

Naše figury mají původ v mnoha pojetích nohy/boty. Nohy prý značí vyrovnanost a pohyb kupředu. Jsou znamením dobrého osudu. Nohy přivolávají plodnost a obnovu.
Objevují se ve tvaru svastiky a triskelionu. Triskelion se objevuje již v mykénské kultuře, nohy jsou pochopitelně nahé. Z předhelénského použití mj. jako symbolu Sicílie se dostal do znaku a na vlajku jmenovaného ostrova až počátkem v 19. století. Nohy triskelionu mají být prý také vzpomínkou na samochodné trojnožky boha ohně a kovářství Héfaista, jak jsou zmíněny v Homérově Illiadě (verše 372-376).

Heslo na erbu Ostrova Man: „Kamkoliv ho hodíš, bude stát“ - trojnožka se přece neviklá…Manský triskelion představuje nohy v brnění, datuje se z počátku 13. století a zřejmě je narážkou na zákeřnou nášlapnou zbraň.

Noha/bota v CI

Z mnoha podob bosé či obuté nohy nebo samotné boty vyniká v korporátní identitě použití okřídlených topánků řeckého ambivalentního boha Herma (římského Merkura), posla olympských bohů (vyobrazení výše). Řekové jeho zlatou obuv nazývali pédila, Římané talaria. Objevuje se např. v logu firmy Goodyear, známé především jako výrobce pneumatik.

Světový řetězec prodejen obuvi a oblečení v logu s okřídlenou nohou se jmenuje Athlet´s foot. Krátká rešerše by tvůrce názvu odvrátila od použití tohoto názvu: Athlete's foot, Atletická noha, lékařsky známá jako tinea pedis, je běžnou kožní infekcí nohou způsobenou houbou.

Boty, respektive jejich barva nedávno sehrály svoji roličku také v historii papežství. Papežské střevíce jsou tradičně sytě červené barvy. Jedni tvrdí, že podle prolité krve Krista, jiní prohlašují, že spíš než nebe evokují peklo - Bůh suď! Jan Pavel II. dal v té věci přednost hnědé barvě. Jeho následovník na apoštolském stolci, Benedikt XVI., se vrátil k červeným botkám šitým z nejjemnější kůže. Rázem se stal žhavým kandidátem na elegána roku v oblasti módních doplňků; získal cenu, kterou uděluje americká edice pánského lifestylového magazínu Esquire!*E Při uvedení následujícího papeže, Františka, do úřadu hlavy katolické církve celý (římskokatolický) svět napjatě čekal, zda si nový papež červené střevíce na svou inaugurační mši obuje. Nezklamal, neobul! Papež František dostál skromnosti, o které mluví nejen celý věřící svět, a inauguraci odbyl v obyčejných černých polobotkách. Rudé boty, které tak rád nosil jeho předchůdce a které Benedikt vysvětloval coby symbol Kristovy krve a katolických mučedníků, vynechal. Obul si raději černé polobotky, které mu daroval jeho přítel těsně před tím, než odešel na konkláve, které ho vyvolilo papežem. Podle Vatikánu mu prý jeho přítel řekl, že na konkláve nemůže jít ve starých botách, a dal mu nové. Zasvěcené zdroje informují o tom, že příčinou odmítnutí červených střevíců byla velikost nohou nového suveréna Vatikánu - prostě tak veliké číslo papežských bot prý nebylo momentálně k dispozici. Že by v Itálii, světové velmoci ručně šité kožené obuvi, nebyl nějaký švec schopen přes noc ušít požadované botky, to se ani nechce věřit; v pohádkách je to běžná věc!*K

Bata Shoe Museum Foundation v kanadském Torontu má ve znaku/logu motto „One step at a time“ (Krok za krokem) Na štítě znaku kupodivu není cvička ani dřevák, ale jezdecká bota s ostruhou! Kanaďani asi české rčení neznají…

Nejlepší kanonýr každé fotbalové sezóny Evropy dostává sošku, která se jmenuje tak, jak vypadá - Zlatá kopačka (francouzsky Soulier d'Or, anglicky European Golden Shoe)

A směs log a značek:

Noha/bota for ever

Bota je často symbolem vlastnictví. V islámu je tradicí zouvat si boty, když člověk překročí práh domu někoho jiného, na znamení, že si nedělá nárok na jeho majetek. Boty také mohou znamenat, že jedinec je pánem sebe sama.

Nohy/boty se objevují v kultuře, sportu, politice, výrobě a jinde. Připomeňme si několik případů, kde se s nimi setkáváme. Kocour v botách (francouzská pohádka spisovatele Ch. Perraulta); Sedmimílové boty (evropská pohádka); J. Neruda: „noha parou cválá“ (Písně kosmické).

Házení botou je fenomén, který má v různých částech světa různé významy. V arabském světě je považováno za velmi urážlivé. Za velmi neslušné a hrubé je ukázat podrážkou (příp. bosou nohou) na někoho. Laskavé čtenářstvo si možná vzpomene na uvěznění jednoho iráckého kameramana, který hodil obě své boty po G. W. Bushovi, 43. prezidentovi USA během jeho státní návštěvy v Bagdádu v roce 2008. I když netrefil, neb americký prezident stačil uhnout. My si ještě připomeneme, jak N. S. Chruščov, nástupce J. V. Džugašviliho (Stalina), první tajemník Komunistické strany Sovětského svazu, při vystoupení na Valném shromáždění OSN v New Yorku v roce 1960 reagoval na názor o světovém imperialismu, který vyslovil Lorenzo Sumulon, zastupující Filipíny: zul botu a začal s ní bušit do stolu. Přestože byl v sále velký počet lidí, neví se přesně, jak se situace odehrála. Konflikt byl jistě zapříčiněn Lorenzem Sumulongem, vedoucím delegace Filipín. Ten kritizoval postoj Sovětského svazu za obsazování střední a východní Evropy, kde obyvatele zbavují svobody a přitom obviňují Západ z imperialismu. Na to si Chruščov vyzul jednu ze svých bot, začal s ní bušit do stolu a reagoval slovy: „Jseš chudej Filipíňák! Blbej poskok a lokaj imperialistů!“ (Zdroj: www.neaktuality.cz) Jó, to byly doby….

Bosé nohy jsou obvykle symbolem pokory. V zemích Blízkého východu bylo (je?) mytí nohou symbolem pohostinství a lásky. Když Ježíš myl nohy svým učedníkům, ukazoval jim, jak vypadá služba a láska.

V renesanci chodidla žen, v ideálním případě bílá, úzká a s vysoko vyklenutým nártem, se stala mocný sexuálním symbolem. Boty na podpatku mají být symbolem elegance a sexuální přitažlivosti.

A něco na závěr

Památník 11. září ve Fort Bragg, Severní Karolína (sídlo U.S. Army Special Forces - „zelených baretů“) je tvořen sedmi tisíci páry bot, které představují počet padlých příslušníků speciálních sil od teroristických (islamistických) útoků v roce 2001.

Genesis 3, 15 „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“
Druhá kniha Samuelova 22, 39: „Docela je rozdrtím, už nepovstanou, pod nohy mi padnou.“ Sranda končí.

Poznámky:

 
*A  Na prstech končetin má mít sasquatch nehty (znak všech primátů), podobné jaké má člověk. Jeho noha se rovněž podobá lidské, dokonce mnohem více než noha lidoopů, neboť palec není (jako třeba u šimpanze) v opozici. Jde o jeden z nejdůležitějších postřehů, neboť vývoj nohy u velkých lidoopů a u člověka šel opačným směrem (zatímco u lidoopů se palec nohy oddaloval od ostatních prstů a plně zajišťoval uchopování, u člověka se palec přiklonil k ostatním prstům a jeho funkce se změnila tak, aby palec a zejména jeho články zajišťovaly stání a chůzi).

*E  V roce 2013, tentýž Esquire tvrdí, že nejlépe oblékaným mužem posledních dvanácti měsíců je papež František. Časopis nekonvenční volbu hájí s tím, že nastala éra jednoduchosti v pánské módě. Jejich starosti na mou hlavu!

*K  Oděvníci a obuvníci pracující pro Vatikán to nemají jednoduché: vzhledem k tomu, že před volbou papeže nevědí, jak bude nový pontifex vypadat, připravují tři velikosti rouch. Ale boty v tolika velikostech nešijí. Papež František je vskutku velký muž. Bulvár škodolibě poznamenává: „Nový papež tak strávil první dny svého úřadu v rozšmajdaných černých polobotkách! Kdyby tušil, že v nich bude muset absolvovat slavnostní ceremoniály, nechal by si je snad alespoň vyleštit.“

*O  Více o fenoménu Ötzi na hesle DRES, PLÁŠŤ, TRIKO

Původní text byl napsán v lednu roku 2020 a publikován ve Fontu č. 174/6/2020 (téma: Taxi).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v adventu roku 2020 v krkonošském zákoutí.