brana
V S T U P Y   A    P R Ů C H O D Y

Každá zdravá buňka v jakémkoli živém organismu má hranici, mem-bránu, která rozhoduje, co smí ven a co dovnitř.

Úvod

Vedle řady symbolů, které označují jistý druh přechodu, jsou jeho nejvýznamnějším archetypálním symbolem dveře nebo brána obecně. Mnoha kulturami je toto přechodové místo vnímané jako oblast, prostor, kde se mohou projevit síly dobra nebo zla. Představuje vstup do jiného světa (místnosti, města, paláce, chrámu, společenské instituce) nebo do jiného stavu bytí, který může být skvělý nebo strašlivý, může tam být buď osvobozující volnost, nebo vězení. Průchodem branou se překračuje práh či určitá hranice, přechází se ze známého světa do neznáma. Dveře a vstupy se proto často střeží, ať už jsou otevřené nebo uzavřené.
Brány jsou také symbolem iniciace: aby putující dosáhl konečného stavu blaženosti, musí obvykle překonat několik bran nebo projít několika světy, z nichž každý vede na vyšší úroveň vědomí.

Brány po světě

Nejstarší známou bránou městské civilizace je Ištařina brána, která byla osmou bránou babylónského vnitřního města. K její výstavbě došlo kolem roku 575 př. n. l. z příkazu novobabylonského krále Nebukadnesara II. a byla zasvěcena babylonské bohyni plodnosti, lásky a války, bohyni Ištar.


Rekonstrukce Ištařiny brány v Pergamském muzeu v Berlíně



Lví brána, vstup do citadely Mykény, 13. stol. př. l., Argolida, GR



Brána všech národů, známá jako Brána krále Xerxese, v ruinách antické Persepolis, IR



Zlatá brána (Brána Milosrdenství), postavena si v 6. stol. př. l., dnešní podoba z cca 6. stol. n. l., jedna ze čtyř uzavřených bran z celkově jedenácti bran v jeruzalémských hradbách. Byla zazděna v 16. stol. za sultána Sulejmana. Podle staré židovské tradice měl touto branou vstoupit Mesiáš. Sulejman zapečetěním brány chtěl Mesiášovu příchodu zabránit, jak prosté, milý Watsone.
Setkání Jáchyma a Anny ve Zlaté bráně, freska v kapli rodiny Scrovegniů, Giotto di Bondone, 1305, Padova, IT



Sluneční brána, kamenná původně monolitická brána, pozůstatek většího sakrálního objektu, dílo kultury Tiwanaku, 500–950 n. l., Bolivie



Nebeská brána, Pura Lempuyang, cca 13. stol., Bali, Indonesie


Původní japonské šintoistické náboženství je symbolizováno bránou torii. Je to otevřená brána na přístupových cestách k šintoistickým svatyním. Představuje přechod z oblasti světské každodennosti do oblasti posvátného. V Japonsku jich je postaveno na desetitisíce, k některým svatyním se prochází doslova bránořadím, alejí bran či spíš tunelem z torii, neboť ty se zde - v  Japonsku - staví jako výraz díků za úspěšnou sklizeň nebo obecně za úspěšný byznys. Zmenšeniny jsou pak jako votivní dary pokládány na oltáře.


Pohled zevnitř a zvenčí na alej děkovných bran torii vedoucích k hlavní svatyni božstva Inari, Fushimi-ku, Kjóto, JP



Tzv. plovoucí brána (ve stylu Rjobu-torii) z kafrového dřeva, u svatyně Icukušima, JP, největší torii v zemi



Oltář Inari, božstva lišek, plodnosti, rýže, čaje a saké, zemědělství a průmyslu, všeobecného blahobytu a úspěchu; je jedním z hlavních božstev šintoismu. I zde vidíme děkovné torii, tentokrát ve formě malých modelů.


Obdobou japonského „ptačího posedu“ (to je doslovný překlad japonského výrazu torii; ptáci jsou v šintoismu posly bohů) jsou indické brány torana, korejské hongsalmun a čínské pailou. Je pravděpodobné, že všechny zmíněné „národní“ typy bran byly součástí buddhistické kultury a spolu s buddhismem se v Asii rozšířily. Poznamenejme, že to vše jsou brány neuzavíratelné, bez křídel či jiné technické součásti, která by je mohla učinit neprůchozí.
Dnes se staví velké dočasné torii i pro novoroční slavnosti, opět jako přání úspěchu apod. Můžeme sledovat jistou podobnost se slavobránami a triumfálními oblouky, viz dále.


Brána torana (1. stol. př. l.) u Velké stúpy v Sánčí, stát Madhjapradéš, IN



Posvátná brána hongsalmun, s trojzubcem a modročerveným korejským symbolem taegeuk (verze jin jang sil) na řadě červených šípů, KR



Pailou - čínská obdoba slavnostní brány s buddhistického okruhu (torii, torana, hongsalmun)


Antický (starořímský) bůh Janus, bůh s dvěma tvářemi byl bohem všech vchodů a pánem zasvěcování (vstupování) do mystérií. Jeho zpodobení bývalo umístěno na sloupech vrat a překladech dveří, neboť Janus díky svým dvěma tvářím viděl zároveň, jak kdo přichází, tak kdo odchází, přeneseně viděl do budoucnosti i do minulosti. Byl patronem počátků čili časových vstupů, proto mu byl zasvěcen první den každého měsíce i první den celého roku. Tak první měsíc roku se v mnoha jazycích odvozoval od jména tohoto boha - Janus, Januarius, January, atd. apod.


Dvoutvářný Janus v athénském amfiteátru, GR


Neudiví, že křesťanství se tohoto symbolu chopilo také - v evangeliu podle Jana čteme (J 10,9): „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.“ „Já“ zde, samozřejmě, znamená Ježíš Kristus.

Nejen v křesťanství najdeme motiv brány jako brány do nebe, ale i do pekel.


Vstup do pekla, iluminace z francouzského překladu Augustinova spisu De Civitate Dei, 1370, FR



Brána pekel, Auguste Rodin, 1880–1917 podle Božské komedie Dante Alighieriho


V této souvislosti také budiž připomenuta první brána, kterou muselo lidstvo (podle Knihy knih) projít, respektive kterou bylo z ráje vyhnáno - brána na východní straně ráje, kterou od té doby střeží anděl s plamenným mečem.*G


Východní dveře baptisteria sv. Jana a detail jedné výplně: Anděl v bráně ráje vyhání Adama a Evu, L. Ghiberti, 1452, Forencie, IT


Křesťanství pracuje s fenoménem zvaným „Svatá brána“. Jsou to původně dveře ve čtyřech římských bazilikách, které jsou po většinu času zazděny, a které se otevírají (vybourávají) pouze v době Svatého roku (Jubilejního roku). Kdo projde Svatou branou, může získat, po splnění stanovených podmínek, odpustky.*S


Svatá brána, chrám sv. Petra, Vatikan


Slavobrány apod.

Jakýsi vstup do pomyslného ráje tvoří brány dočasné i trvalé, z materiálů snadno podléhajících zkáze nebo pevné kamenné.
Výše zmíněná Ištařina brána byla součástí hlavní královské ulice Babylonu, kudy procházely slavnostní děkovné, obětní, novoroční a jiné průvody a procesí.


Model části zmíněné trasy


Nemělo to daleko od triumfálního oblouku římské doby, což byly oproti babylonské uzavíratelné brány otevřené, stavěné ponejvíce na počest vítězství ve válce, ale i pro další mimořádné události římské obce nebo imperiální rodiny. Z těchto bran připomeňme aspoň Konstantinův vítězný oblouk v Římě, který dal vystavět římský senát po vítězství císaře nad Maxentiem v bitvě u Mulvijského mostu v roce 312 n. l.


Konstantinův vítězný oblouk, Řím, IT


Z novodobých to budiž Vítězný oblouk v Paříži, který dal v roce 1806 postavit Napoleon Bonaparte na paměť svého vítězství v bitvě u Slavkova v roce předchozím - 1805.


Dvojplošník Nieuport 11, který pilotuje Charles Godefroy, prolétá 7. 8. 1919 během vojenské přehlídky pod Vítězným obloukem v Paříži, FR



Brána Indie byla vybudována v upomínku návštěvy krále Spojeného království a indického císaře Jiřího V. a jeho manželky, královny Marie, v Britské Indii (Jiří V. byl jediný britský monarcha, který v době svého panování Britskou Indii navštívil)



Brána polibků, Constantin Brâncuşi, 1938, Targu Jiu, RO (má prý symbolizovat triumf života nad smrtí)



Brána Patrika, Džajpur, Radžastán, IN (vstup do kruhových zahrad Džavahár)


Ctěné čtenářstvo se asi rozpomene i na pomyslné brány dětských her typu „Zlatá brána otevřená, zlatým klíčem odemčená. Kdo do ní vejde, tomu hlava sejde…“




Okna dveře v heraldice

V klasické éře heraldiky okna, dveře, ani brány nebyly - pravděpodobně pro svoji dvojakost - vhodnou figurou. Výjimky najdeme v pozdější době. Albrecht Dürer (něm. Tür = dveře)*D si do svého osobního znaku v roce 1523 nakreslil otevřené dveře, respektive celou branku s doširoka rozevřenými křídly.


Dúrerův erb  •  Mistrův monogram


(Nepřipadá laskavému čtenáři, že Dürerův monogram AD má velké A nakreslené tak, že připomíná japonskou bránu torii?)

V Čechách najdeme dveře v erbu pražského měšťana Ondřeje Čakovského, který se psal z Jinočan (1513). Odkaz na tento erb je ve znaku obce Jinočany, viz níže.

V městské heraldice je naopak velmi často použita figura městské brány. Čarkova akademická publikace Městské znaky v českých zemích z roku 1985 uvádí přes dvě stovky českých, moravských a slezských obcí/měst, v jejichž znaku najdeme figuru brány. Bývá většinou otevřená a její mříž zdvižená jako symbol pohostinnosti obce/města. Naopak zavřená městská brána často v kombinaci se spuštěnou mříží a hradbami vyjadřuje pevnou obranu města (např. pevnostní města Terezín či Josefov, ale i jiná). Existují i kombinace, např. město Jirkov (okr. Chomutov) má na znaku sice otevřenou bránu, ale mříž napůl spuštěnou; že by tam bydlela chytrá horákyně? I znak města Bernartice (okr. Písek) klade otázky: má na štítě čtyři brány otevřené s vytaženou mříží; že by se chtěli měšťanové pochlubit a naznačovat, že jsou otevřeni do čtyř světových stran?
Znak Ústeckého kraje v druhé čtvrti štítu má bránu se zvednutou zlatou mříží. Na tomto znaku nemá brána vztah k žádnému městu, ale má symbolizovat krajinnou partii u Velkých Žernosek známou jako Porta Bohemica - Brána Čech.


Bernartice, Písek, CZ  •  Bridport, Dorset, UK  •  Bratislava, SK  •  Doncaster, Anglie, UK



Dunfermline, Skotsko, UK  •  Himmelpforten, Dolní Sasko, DE (jméno obce znamená nebeská brána a pět oken symbolizuje pět samostatných vesnic tvořících společnou obec)  •  Jinočany, Praha-západ, CZ (znak obce obsahuje figuru dveřního křídla z erbu Ondřeje Čakovského z Jinočan)  •  Jirkov, Ústí n/L, CZ  •  Poplar, znak obecní rady, Londýn, UK (brána odkazuje na doky Západoindické obchodní společnosti)



Znak města Kinghorn, Skotsko, UK  •  Mutare, Manicaland, Zimbabwe (brána na znaku je Brána k východu a označuje zeměpisnou i dějepisnou pozici města v zemi)  •  Planá, Tachov, CZ  •  Rožďalovice, Nymburk, CZ



Zlín, CZ  •  Znak Ústeckého kraje, CZ  •  Wanzleben-Börde, Sasko Anhalt, DE (devět malých oken značí počet městských částí)  •  Warwick, Anglie, UK  •  Waverley, Surrey, Anglie, UK (znak obce má na štítě hradní bránu městské části Farnham, v klenotu tři štíhlá chrámová okna ruin místního kláštera)


Brány a okna korporátní

NASA použila v roce 2018 nové logo Gateway (Brána) pro plánovanou vesmírnou stanici, nástupkyni současné ISS, která má být „bránou“ do hlubokého vesmíru, počínajíc pilotovaným letem na Mars.



Artemis, původní logo vesmírné stanice-lunárního orbitu, US  •  Gateway, nové logo téhož



Marine Corps Security Force Regiment (Jednotka námořní pěchoty US Army určená k ochraně plavidel s atomovou výzbrojí), Norfolk, Va, US  •  1. brigáda norské armády (nyní rozpuštěná) měla své sídlo v pevnostním městě Fredrikstad, symbolizovaném bránou, NO  •  10. prapor vojenské policie armády Spojených států, US (brána s mříží připomínají boje v Porýní a střední Evropě za II. světové války)  •  Medaile udělená „Za výtečnost v boji“, během operace Trvalá svoboda, 2010 pracovní skupinou Rakkasan, US  •  Insignie 28. letecké divize vzdušných sil Spojených států, US



Community Gateway, nezisková komunitní společnost, která byla založena za účelem uspokojení bytových potřeb lidí v Prestonu a okolí, Lancashire, UK  •  The Gateway Compenies, výstavba obydlí, Florence, Alabama, US



Gateway Distriparks Limited, celoindický logistický kolos – skladování, nákladní doprava, Bombaj, IN  •  Ištařina brána, logo restaurace Babylon, F. Panov, zdroj dribble.com  •  Gateway, elektrické spotřebiče, osvětlení, apod., Motala, SW



Moongate (Měsíční brána), tradiční kantonský restaurant, Praha, CZ  •  Red Door Titl social media marketing, South Hampton, New Hampshire, US  •  Reward Gateway, zaměstnanecké poradenství, head hunting, Boston, Massachusetts, US



OPEN-SESAME-LLC, výroba a instalace garážových vrat, Naples, Florida, US  •  Silueta brány torii v červené barvě je symbol šintoismu



Sungate Tours, cestovní kancelář pro oblast Peru, Ekvádor a Bolívie, Wanchaq, Cusco, PE  •  Gateway, Immersion courses, čínský jazykový institut, Kao-siung, TW (použita brána pailou)



Buttacavoli, okna a dveře pro domácnost i výrobní objekty, Marysville, Kalifornie, US


Brány různé

Zvláštním fenoménem mezi bránami/dveřmi jsou tajné branky, skryté dveře, malá dvířka, jak čteme např. v Alenčiných příbězích Lewise Carrolla, kde vstup do Říše divů vede králičí norou a pak malinkými dveřmi.


Záběr z americko-britského filmu podle knížek L. Carolla, 1999


Pro otevření mnohých vstupů je nutno mít speciální klíč, případně znát heslo, tak jak to známe např. ze středověkého arabského příběhu ze sbírky Tisíc a jedna noc*A - Ali Baba a čtyřicet loupežníků: Sezame, otevři se!



Nesmíme zapomenout na bránu, kterou prochází až na císařské výjimky většina lidí - je to pochva, brána života. Tuto skutečnost připomněla francouzská sochařka Niki de Saint Phalle svou obří sochou Ona katedrála.


„Brána života“, bronz, Ebbe Norsk DK



Ona - katedrála, 1966, monumentální socha/instalace ve stockholmském Moderna Museet, Niki de Saint Phalle, 1966, FR



Brána-Oblouk, 192 m, nejvyšší oblouk na světě, část Jeffersonova národního památníku expanse, „Brána k Západu“, oficiálně „věnovaná americkému lidu“ (co si o tom myslí původní indiánské obyvatelstvo?), St. louis, Missouri, US



Zlatá brána, most přes průliv u San Franciska, Kalifornie, US



U brány (Na prahu) věčnosti, Vincent van Gogh, olej 1890 podle kresby z 1882


Brány na závěr

Že fenomén brány není jen relikvií*H minulosti dokládá mnoho moderních realizací i v tuzemsku, které nesou případný název „Brána času“ - možno vidět v Chebu, Křinicích, Táboře, Moravské Třebové, atd.


Brána času (lidově zvaná Radiátor), architektura-socha, 2013, Moravská Třebová, okr. Svitavy, CZ



Brána času, A. Králiček, 2016, Tábor, CZ


„Udeřila naše hodina, otevřely se brány,...“ hřmí sbor ve Smetanových Branibořích v Čechách… Že by výzva také pro designéry?... :o)



Poznámky:

 
*A  Skladba je původně indicko-perské provenience ještě z konce starověku; je to ono mnohanoční vyprávění moudré Šahrazády

*D  Pozdně gotický- raně renesanční génius Albrecht Dürer byl z rodiny pocházející z  maďarské obce Ajtós (ajtó=dveře). Ke změně Türer na Dürer došlo vlivem dialektu používaného v Norimberku, kam se Türerové přestěhovali

*G  Gen 3, 24: „Tak člověka zapudil. Východně od zahrady v Edenu usadil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života.“

*H  Heaven's gate (Božská brána), byl UFO kult, který byl založen roku 1975 Marshallem Applewhitem a Bonnie Lu Trousdale Nettlesovou v San Diegu, Kalifornii. Dne 26. března 1997, členové San Diegské policie našli 39 mrtvých těl v předměstském domě v San Diegu. V tento den se také na obloze objevila Hale-Boppova kometa, což považovali za vhodný okamžik k nalodění a odletu ze země. To byl důvod, proč celý kultovní spolek spáchal hromadnou sebevraždu.



Logo spolku

 

*S  Seznam svatých bran milosrdenství v České republice otevřených během Svatého roku milosrdenství, který vyhlásil papež František na období od 8. prosince 2015 do 20. listopadu 2016: jmenuje 38 kostelů, kde jmenovaný proces může proběhnout
Svatý rok je v katolické křesťanské tradici rokem odpuštění dluhů a trestů za spáchané hříchy. Původ jubilea je těsně spjat se Starým zákonem a jeho idejí Milostivého léta, které se má konat každých 50 let. Od roku 1450 se Svatý rok koná pravidelně každých 25 let.





Původní text byl napsán v dubnu 2020, publikován ve Fontu č. 173/5/2020 (téma: Turistické oblasti).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v druhé vlně koronaviru v deštivém podzimu v krkonošském zákoutí.