D R E S Y ,   K A B Á T Y ,    P L Á Š T Ě   A   T R I K A

Politické strany mají mnoho společného se sportovními - klubovými týmy, hnutí pak s fankluby. Jedním z vnějších znaků zmíněných zájmových uskupení bývá oblečení. Pojďme si tento fenomén trochu prohlédnout.

Úvod

Měnit dres. Převlékat kabát*H. Kam vítr, tam plášť. Pod vlivem těchto rčení jsem vnímal fenomén respektive symboliku zmíněných kusů garderoby víceméně negativně. Při sbírání materiálu pro tento článek jsem ocenil význam a široký záběr rčení Šaty dělají člověka*O a rozšířil si pozitivní vnímání jmenovaných částí oděvu.

Obecně a historicky

Dříve, v dávnověku, se záležitosti dresu pojily především s oblastí vojenskou, s tím, co dnes nazýváme uniformou. Ve středověké Evropě to bylo plně v gesci heraldiky. Někde se používá označení „skupinová identita“. Ve většině kultur pak platila jistá pravidla, co kdo si smí obléci, a to se týkalo jak použitých materiálů, tak jejich úpravy.*S Z logiky věci taková pravidla se vztahovala ponejvíce na svrchní oděv, což byl ve většině případů nějaký druh pláště.



Cívilní i necivilní oděvy od starověku po novověk, francouzský encyklopedický slovník Nouveau Larousse Illustré, 1897–1904. FR
zleva doprava 1. řada: Starověký Egypt - Sepa, vysoký hodnostář, kněz; Nisa, vážená dáma; faraon; Asyrský král; asyrský hodnostář; perský hodnostář; pastýř z Frýgie; Etrusk; starořecká žena a muž; Starověký Řím - senátor; dívka; vznešená dáma; Říman z trajánovy doby.
2. řada: Galský vesničan; galo-římský vesničan; galo-římský obchodník. Karolínská doba: - dva franští šlechtici; kněžna 9. stol.; kněžna 10. stol.; kněžna 11. s stol.; Eleonora Akvitánská, 12. stol.; král, 12. stol.; trubadúr 12. stol.; pán a služka 12. stol.
3. řada: Robert, hrabě z Braine 13. stol.; oblek muže 13. stol.; Joinville, senešal hrabství Champagne, podávající manuskript Ludvíku X. Francouzskému Svárlivému, 1340; kněžna, 1250; šlechtic, poč. 14. stol.; měšťanka a měšťan, 1340; kronikář Froissart, 14. stol.; gentleman, 14. stol.; obchodník, 14. stol.; vesničan a vesničanka, 1400;
4. řada: ký vévoda Filip III. Dobrý, 15. stol.; panoš francouzského krále Karla VII., 15. stol.; dáma a šlechtic, 1440; šlechtic, 1450; dáma za Ludvíka XI., konec15. stol.; duchovní, 15. stol.; vesničan za Ludvíka XI.; dámy, 16. stol. období Ludvíka XII.; dítě z téže epochy; pán a dáma, období Ludvíka XII.; šlechtic, 1526; Eleonora Habsburská, druhá žena Františka I., pol. 16. stol;
5. řada: Šlechtic, po 1540; Jindřich II. Francouzský; Marie Stuartovna, 16. stol.; šlechtic za Karla IX. Francouzského; dáma 1572; Jindřich III. Francouzský; měšťan a jeho rodina; žena z lidu; nosička vody a čeledín, 1595; Jindřich IV. Francouzský


Svým způsobem je dresem/uniformou také oděv příslušníků a příslušnic církevních řádů nebo určité víry. Barva a způsob úpravy-nošení roucha odlišuje víru od víry, řeholi od řehole (řád od řádu), ale někde i umístění v dotyčném systému, jinak řečeno hodnost. Ano, hierarchická organizace vojenská a církevní se jedna od druhé příliš neliší.



Církevní oděvy od starověku po novověk, francouzský encyklopedický slovník Nouveau Larousse Illustré, 1897–1904. FR (kreslil Paul de Laubadere): zleva doprava 1. řada: Staroegyptský kněz, hebrejský velekněz, asyrský král v obřadním oblečení, fénický kněz, starořecký obřadník, římský pontifex maximus, římská kněžka vestálka, flamen-římský kněz, popa-rumunský kněz, byzanský diakon, křesťanský kněz první století, biskup 5. stol., byzantský patriarcha, poustevník 2. řada: křesťanský kněz 10. stol., papež 11. stol., biskup 12. stol., rytíř řádu špitálníků, rytíř teutonského řádu, rytíř rádu templářů, kardinál 16. stol., abatyše 18. stol., maronitský kněz, opat s mitrou, papež posledních století, kardinál s velkou kapou-dlouhým pláštěm, biskup, kanovník, kněz 3. řada: člen jezuitského řádu, marista, benediktinského řádu, dominikánského řádu, oblát, člen karmelitánského řádu, františkánského řádu, kartuziánského řádu, kapucínského řádu, trapistického řádu, augustiniánského řádu, misionář-bílý otec, bratr křesťanské nauky, 4. řada: členka řádu klarisek, františkánek Panny Marie andělů, Dáma od sv. Tomáše z Villeneuve, členka řádu bernardinek, řádu karmelitek, řádu uršulinek, řádu kapucínek, dáma řádu sv. Josefa z Cluny, řádu františkánek, řádu dominikánek, řeholnice z Nanebevzetí, členka řádu augustiniánek z Hotel Dieu-nemocnice, sestra sv. Vincenta z Paul, členka kongregace Sestřiček chudých 5. řada: anglikánský biskup, pastor, velerabín, ortodoxní pop, muslimský muezin, parsí kněz, tibetský láma, hinduistický brahmán, dva šintoističtí knězi, kněžka Isse, buddhistický kněz Nikkó, čínský buddhistický kněz, buddhistický mnich bhikkhu z Cejlonu


Na rozdíl od řeholního hábitu, který vznikl ve středověku z běžného oblečení, klerika i talár je až novověkým jevem, který byl vytvořen už jako odznak stavu.
V mnohých kulturách je zlatá barva symbolem světla a nejvyšší pravdy, V buddhismu nosí mniši a mnišky šafránová a okrová roucha, která odkazují na oranžovou, žlutou a hnědou barvu padajícího podzimního listí, a tedy i zřeknutí se světa a následování osvícení.



Buddhičtí mniši v chrámu Wat Phra Singh, Chiang Mai, provincie Chiang Mai, TH


Též jeptišky většiny křesťanských řeholí nosí charakteristické hábity, které jsou velmi prosté, neboť se jejich nositelky vzdaly světskosti. Z těchto rouch se vyvinuly i oděvy ošetřovatelek, jelikož řeholnice se tradičně ošetřovatelství věnovaly. Dnes symbolizuje uniforma ošetřovatelek po celém světě profesionální péči a čistotu.
Na roucha a pláště vládců, ale v Evropě i státních, soudních, církevních ba i akademických hodnostářů, se dodnes používá bílý hermelín jako symbol morální čistoty (sic!) a spravedlnosti.
Uniforma se může stát také odznakem ideologické a politické příslušnosti, viz např. případ Garibaldiho „rudých košil“ v revoluční Itálii 60. let 19. století, nebo černých košil různých fašistických a nacistických organizací od Itálie po Velkou Británii ve století dvacátém. Dodnes černé oblečení volí mnohé extrémistické organizace po celém světě.



Černé uniformy aj. pro nacisty (Wehrmacht a SS) před a během 2. světové války navrhovala a zhotovovala firma Hugo Boss


Zcela v jiném duchu užívá uniformy Armáda spásy, která tím naznačuje svůj křesťanský boj za společenské dobro a pomoc těm, kteří ji potřebují.



Členové Armády spásy, Aberdeen, UK


Plášť heraldický

Pláště a další zde pojednávané svršky se samostatně v erbech a znacích vyskytují velmi sporadicky, v podstatě výjimečně. Více až hojně je můžeme sledovat jako příslušné části oděvu osob, které jsou figurou erbu/znaku; buď na štítě, častěji jako štítonoši.



Erb kardinála Michauda, Burlington, CA  •  Regina, Saskatchewan, CA (uniformy kanadské jízdní policie)


v



Bruntál, Moravskoslezský kraj, CZ (muž v hornické uniformě, symbol zdejší těžby drahých kovů)  •  Faia, Sernancelhe, PT, (roztržený červený plášť se vztahuje ke sv. Martinovi)  •  Flims, Imboden, CH (sv. Martin)  •  Lednica, Trenčín. SK (údajně sv. Kateřina v plášti barvy mléka, které vytrysklo z jejího krku poté jí kat setnul hlavu...)




Matriz-Horta, Azorské ostrovy, PT, (plášť s kapucí je typickým místním krojem)  •  Matzleinsdorf, Vídeň, AT (sv. Florián v modrém plášti)
 •  Neudietendorf, Durynsko, DE (sedlák v modrém kroji)  •  Senica, Trnavský kraj, SK (sv. Martin)




Tisno, Šibenik-Knin, HR (plášť na meči´- symbol sv. Martina)  •  Vranje, Pčinja, RS (srbský pop a srbský voják ve svých uniformách)  •  Zakrzewoz, Velkoposlo, PL (Panna Maria v modrém plášti)


Zvláštním případem je tzv. erbovní plášť. Je to honosný látkový závěs (drapérie) na způsob pláště, který obklopuje celý štít, splývá z koruny a je vyvázán zlatými šňůrami se střapci po obou stranách, odkud pak volně zavěšen visí dolů. Heraldický plášť je součást velkého znaku panovníků a vysoké šlechty. Od barokní doby se erbovní pláště (v případě suverénů rozšířené o kupoli mezi vlastním pláštěm a korunou, pak se jim říká stan) velmi rozšířily, ale ne všechny evropské monarchie užívají dnes plášť jako součást svého státního znaku.
Vzhledem i funkcí je heraldický plášť ochranitelským prostředkem.



Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě  •  Velký erb Švédského království (chráněný heraldickým pláštěm)
 •  Bistrica ob Sotli, SI (původní název obce byl Königsberg .- Královská hora)


Plášť atribuční

Nejstarší nalezený plášť a kabát patřily tzv. ledovcovému (přírodně mumifikovanému) muži z Ötztalských Alp na italsko-rakouském pomezí v nadmořské výšce přes 3 200 m. Ötzi, tak byl muže pojmenován, žil v době měděné, v období okolo 3 300 př. l. Na své poslední cestě po horách měl na sobě mj. kabát z jelenice s kožešinou z kozoroha a navrch plášť utkaný z travin. Pláště podobného typu (střih, materiál) dodnes nosí mj. vesničani v některých částech Japonska.



Rekonstrukce oblečení Ötziho s rostlinným pláštěm navrch






Z dějin evropských plášťů si připomeňme ještě aspoň běžný starořecký oděv, kterým byl právě náš plášť:



Hermés oděný v chlamysu, detail červenofiguro-vého lekythosu (nádoba na olej), 5. stol. př. l., Athény, GR  •  Sochy postav v dobových oděvech, z tzv, Kleopatřina domu, Délos, GR


Některé pláště/kabáty se staly identifikačním znamením konkrétních osob. Příkladem budiž z pohanské tradice jeden z nejslavnějších hrdinů řeckého starověku, Héraklés, který se halil, zdobil, pyšnil, chránil pláštěm z kůže nemejského lva, oběti jedné z hrdinových prací, které musel jako pokání vykonat pro mykénského krále Eurysthea.



Heraklés oděný v pověstný lví plášť. Detail z ton-da attického červenofigurového kylixu, 480–470 př. l., Vulci, dnešní IT


Z křesťanské strany uveďme příklad samé Královny nebes, matky Spasitele, Panny Marie a její modrý plášť.*P



Sixtiniská Madona, Raffael Santi, 1513, Řím (24. papež sv. Sixtus a sv. Barbora, Panna Maria v pro ni typickém modrém plášti)  •  Korunování Panny Marie, Diego Vélázquez, 1644, Madrid, ES (modř Mariina pláště vyniká vedle fialových pláštů Krista a Boha Otce)


Rozdělením o svůj plášť se žebrákem u bran města je znám sv. Martin z Tours.



Sv. Martin (ještě jako římský voják) a žebrák, freska 1899-1900, klášter v Beuron, DE  •  Tatáž scéna v provedení z roku 1997, Mohuč, DE




Svatý Martin na reversu švýcarské 100frankové bankovky, 5. série od roku 1956, CH


Červený plášť přes modrý trikot nenosí nikdo jiný než Superman. Přes modrý trikot černý plášť- pelerinu se špičatými konci připomínajícími netopýří křídla nosí jeho kolega Batman.



Kresba s původním konceptem proměny úředníka Clarka Kenta v Supermana, 1934, US  •  Superman, červený plášť přes modrý trikot, obálka komixového časopisu, 1940, US


Povinnost nosit bílý plášť (symbolizující čistotu) vepsal roku 1128 sv. Bernard (opat cisterciáckého kláštera ve francouzském Clairvaux) do regulí jednoho z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku - templářů viz obr. výše. Bíle se oblékali či oblékají příslušníci několika církevních řádů: kamaldulové, poustevnický řád založený sv. Romualdem v letech 1023-1026 volně navazující na benediktinskou řeholi.; bílý hábit (s černým škapulířem-zástěrou) byl zaveden v roce 1100 pro nově vzniklý řád cisterciáků. Také kartuziáni - polopoustevnický řád založený v 11. stol. u Grenoblu - oblékají bílý oděv s kapucí, přepásáni bílým koženým řemenem.
V novodobé praxi bílý plášť se objevuje především v lékařském prostředí, a to přestože bylo doloženo, že bílá barva na pacienty nepůsobí nejpovzbudivěji, respektive uklidňujícím dojmem.
Postava staré osoby v plášti s kožešinou bývá zosobněním zimy.



Únor, detail z alegorií na kalendářní desce staroměstského orloje, Josef Mánes, 1865, Praha, CZ (tentokrát starý muž v dlouhém kožešinovém plášti)




Tři hlavní aktéři Jaltské konference v únoru 1945 v paláci Livadia na Krymu, na obrázku zleva doprava Winston Churchill, Franklin Delano Roosevelt a Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin). Všimněte si, prosím, rozdílných plášťů těchto mužů: W.CH. - anglický zimník v podstatě obecného občanského střihu; F. R. - pelerína dosti šviháckého střihu, s kožešinovým límcem a ozdobnou splétanou šňůrou pro sepnutí na hrudi; J.S. - vojenský dlouhý kabát, celkem prostý střih armádní uniformy s maršálskými distinkcemi


Plášť +

Ačkoliv jako samostatná heraldická figura se plášť nevyskytuje, fenomén pláště je starobylý a velmi rozsáhlý. Od prostého kusu látky přes ramena, přes prestižní znak moci a bohatství (viz erbovní plášť výše), po záhadný nástroj kouzelnictví či božské ochrany. Již v prvních knihách Tóry (knihách Mojžíšových - Genesis, Exodus, Levitikus, atd.) je plášť zmiňován jako významná část majetku a zbroje. V dalších knihách Tanachu (hebrejské bible křesťany nazývané Starý zákon) a v Novém zákoně jsou slovní obraty, z nichž později vznikla i úsloví, která význam pláště rozšiřovala, zhusta přes básnickou metaforu: Halíš se světlem jak pláštěm (Žalmy 104, 2); Přioděj se pláštěm spravedlnosti (List Jeremjášův 5, 2); oblékli mu nachový plášť (Matouš 27, 28); jimž svoboda slouží za plášť nepravosti (1. Petrův 2, 16).
Mýty, pověsti a pohádky celého světa vyprávějí o různých magických pláštích, které své majitele činí neviditelnými, nezranitelnými, schopnými se přemisťovat v čase i prostoru, atd. apod. A jen pro úplnost přidejme básnická skoroklišé jako Pod pláštěm noci, Pláštík tmy, Noc je pláštěm chudých, Zahalil se pláštěm mlčení, Oděl se pokorou jak dvojitým pláštěm...

Plášť korporátní

Kupodivu naše oděvní součástky - přes všechnu magičnost a sílu v sobě obsaženou - se ani v korporátní identitě moc často neuplatňují.



Erb vysoké školy pediatrické a zdraví dětí, Londýn, UK (hodnostáři v pláštích jako štítonoši)  •  Skautské sdružení, 1969; štít znaku je odvozen z erbu zakladatele skautingu Roberta Stephensona Smythe, barona Baden-Powell. Štítonoši představují skauta v uniformě původní (heraldicky vlevo) a skauta v moderní uniformě.  •  Coat angels (Kabátoví andělé) je chicagská organizace, zajišťující pro potřebné místní děti nové kabáty, pláště, čepice a rukavice, US  •  Men’s store (Pánský obchod), zdroj: www.shutterstock.com




joseph charitativní organizace, 2010 byl přidán Joseph's Coat, aby poskytoval oblečení pro rodiny v nouzi., Collin, Texas, US  •  Uniforme, výroba uniforem, Katar  •  One Warm Coat je národní nezisková charitativní organizace, založená 1992 v San Francisku, která pracuje na poskytování bezplatného a teplého kabátu jakékoli osobě v nouzi




Uniforma, výroba pracovních oděvů, zdroj logopond  •  Overcoat media, rozhlasové pořady BBC na zakázku, UK




Klun přátel uniforem, Staré Křečany, CZ  •  Morning Dress Guide (Průvodce dopoledním oblékáním) - módní e-shop a blog o oděvech pro movité gentlemany, součást Gentleman´s Gazette, UK  •  White Coat Coaching (učitel v bílém plášti) byl na webu vytvořen, aby poskytoval efektivní a interaktivní místo pro studenty se zájmem o školení ortopedické chirurgie


Závěr

Svrchní oděv chrání naše tělo před chladem či žárem, ale i před pohledy okolí. Chrání a skrývá. Je tak jakýmsi štítem, který o nás svým vzhledem i mnohé vypovídá. Nejen z tohoto pohledu je o něj třeba pečovat.



La Primavera (Jaro, původní název Venuše jako symbol jara zdobena květinami Grácií), 1485–1487, Sandro Botticelli, Florencie




Poznámky:

 
*H  Anglosasové mají pro tuto situaci rčení o „různých kloboucích“ podle potřeby a příležitosti měněných

*O  Blízké téma - fíkový list jako oděv aj. - viz samostatné heslo LIST FÍKOVÝ - bylo pojednáno ve Fontu č. 129/3/2013 (téma: Oděvy)

*P  Plášť Panny Marie byl také pláštěm ochranitelským: „Můj široký plášť je moje milosrdenství, přijď tedy, moje dcero, a skryj se pod můj plášť.“ svědčí o Královně nebes sv. Brigita (14. stol.)

*S  Stačí zalistovat ve Starém zákonu, např. Exodus kapitola 28 - Hospodin nařizuje Mojžíšovi, jak má vypadat kněžské roucho




 






Zdroje:


Původní text byl napsán v lednu roku 2020 a publikován ve Fontu č. 169/1/2020 (téma: Politické strany).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla během předvelikonočního půstu v aprílovém únoru 2020 v krkonošském zákoutí.