![]() | ||
![]() ![]()
Dům, stavení, budova a další označení pro stále stejný objekt ukazují na skutečnost, že předmět našeho zájmu má ne zcela jednoznačnou, ba spíš proměnlivou
podobu, plní různé funkce a není ani z hlediska právnického úplně jednoduchou záležitostí.*1
Laskavý čtenář si jistě dokáže představit případy, které neodpovídají zákonnému vymezení, a přesto pro uživatele jsou plně funkční. Ano, paragrafy jsou
dvakrát zakroucené, ale je předmět našeho zájmu - dům - opravdu tak nejednoznačný pojem?
V pravěku lidem skýtaly úkryt a ochranu před nebezpečím a nepohodou převisy, jeskyně. Zkušenosti s takovými typy obydlí vedly ke vzniku fenoménu
labyrintu*2, k představám o lůně Matky země, k mýtům o narození a znovuzrození. ![]() Civilizační/technologický vývoj postoupil poté od jednoduchých, často „jen“ dočasných „staveb“ po složité, sofistikované, i značné agresi živlů vzdorující,
těžko rozbitelné výtvory. S konstrukčním poznáním se zároveň vyvíjely i psychologické vazby k dotyčným místům, ať již to byly kultovní stavby čili obydlí
bohů, nebo obydlí lidí, tedy (náš) dům. S fenoménem „dům“ je velmi úzce spojen fenomén „domov“.*3
Se zmíněnými vazbami se rozvíjela i příslušná symbolika. Egyptský hieroglyf pro výraz dům je obdélník s jednou stranou přerušenou; metoda zobrazování ve
Starém Egyptě nahlížející předměty z profilu (případně en face) neváhala pro názornost přejít z bokorysu na půdorys. Takže dům, v tamním, subtropickém,
podnebí vesměs plochostřechý, je znázorněn/vyjádřen půdorysně jako čtyřstěnný prostor s dveřním otvorem na „spodní“ straně schématu. ![]() ![]() ![]() Čínský znak pro střechu je srozumitelný i pro (Středo)evropany - zdánlivě plochá střecha znaku se vyvinula stylizací z původní střechy sedlové. Dobře je
to patrné na vývoji znaku „pavilon“. Samotný znak pro střechu spojen s jiným znakem vyjadřuje vynalézavě obecnější pojmy: znak pro domov je složen ze znaku
pro střechu a ze znaku pro prase. Číňané chovali prasata často uvnitř svých domů a tak idea prasete pod střechou symbolizuje prosperující dům, domov. Proč
však znak krávy pod znakem pro střechu znamená vězení mi už jasné není... poradí laskavý čtenář? ![]() ![]() ![]() • Vývij zanku >domov< • Vznik znaku >domov< a >vězení< obrazem Druhé písmeno semitské abecedy - beth - znamená také dům. Nejen dům-budovu, ale také dům-společenství (např. Dům Izraele může znamenat synagogu, školu,
ale také nemocnici, ba i hřbitov), dům-národ. ![]() ![]() ![]() Ostatně evropské (šlechtické) rody, rodiny, dynastie jsou také popisovány jako domy - např. jeden z
nejvýznamnějších evropských panovnických rodů, Habsburkové byli označováni jako Haus Österreich (španělsky Casa de Austria a latinsky domus Austriae). Jako střechu použité v logu Moishe house vidíme třinácté písmeno hebrejské abecedy - mem, které však znamená vodu... ![]() Co je důležitější - stěna nebo střecha? Ačkoliv stavby až na výjimky probíhají odspoda nahoru, tak komunikačně-symbolicky jsou to jednoznačně střechy,
které samotné navozují dojem celé stavby, celého domu. Ve známém rčení se mluví o důležitosti střechy nad hlavou, ne o zdech nebo stěnách, že.*4 Princip byl
prakticky stejný ve všech zeměpisných šířkách, i terasovitá plochá střecha horkých oblastí byla stále střechou. Dům bankovní, dům Boží, dům hanby, dům hrůzy, dům kultury, národní dům, veřejný dům, rodný dům, .... ![]()
Na šlechtických erbech se dům, tak jak o něm pojednáno výše, nevyskytuje. Církevní heraldika pracuje s kostely a kaplemi. Také mezi budovami, které se
vyskytují na městských znacích v České republice, figurují především kostely a kaple (54 znaků měst s kostelem a 22 s kaplí). Dále najdeme v obecní heraldice
použité hrady, zámky, divadlo (Hronov), strážnici (ve znaku města stejného jména), barokní dům, sklářskou mačkárnu, aj.; registr komunálních symbolů PSP ČR
pod heslem „střecha“ registruje 204 obcí. Budovy nejrůznějšího druhu nalezneme v obecní heraldice po celém euroatlanském prostoru.
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
Budovy se vyskytují jako atributy v rukou několika (českých) svatých: sv. Anežka Česká, patronka Čech, nemocných, chudých a trpících, drží v rukou model
kostela; tentýž atribut vidíme u sv. Zdislavy, patronky Čech a rodiny.
![]() Anežka na iluminaci pochopitelně bez svatozáře, ke kanonizaci došlo až 12. listopadu 1989, pamatujete....? ![]() Jak je s fotografie vidět, svatozář nepatří k původní soše, v době vytvoření sochy Zdislava nebyla ještě ani blahoslavena; za svatou byla prohlášena až v roce 1995
Dům často vyjadřoval status svého majitele, dával najevo jeho bohatství, bylo prestižní mít dům nejzdobnější, nejvyšší, atd. aj. Vznikly tak celky jak
vesnických, tak městských staveb dnes obdivovaných (v Česku např. Holašovice, Telč; zahraničí si laskavý čtenář jistě vygůglí), ale také problematických
(např. Le Corbusierovy „Unités d'Habitation“). Tyto kulturně-historické změny/proměny nacházejí svůj odraz v emblematice spojené s fenoménem dům přes všechny
svrchu zmíněné zádrhely. ![]() ![]() ![]() ![]() Zvláštní, že nebydlel v bytě v některé Unité d'habitation...
Laskavý čtenář jistě zná řadu značek s domečkem, případně jen se střechou, které jsou používány jako loga společností/firem stavebních, realitních,
bankovních, aj. Psalo se již mnohokrát o prakticky nulové distinktivní hodnotě takového emblému, nemluvě o většinou i o mizivé hodnotě estetické. Ale
majitelé oněch firem si nechtějí nechat vysvětlit funkci značky, jsou snad zamilovaní do svých stavbiček, mají to „pod střechou a v suchu“, možná v podvědomí
ovlivněni již zmíněnou starou (středostavovskou) hláškou „Můj dům, můj hrad“.*5 A není pro českou designérskou obec útěchou, že tento způsob přístupu ke
korporátnímu vizuálnímu stylu, k logu je rozšířeným jevem po celé zeměkouli. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Přesto autor článku tentokrát mimo registrovaná loga vybral i několik studií a návrhů pro neexistující subjekty. Tyto návrhy
ukazují, jak lze s relativně neinspirativní figurou „dům“ také formálně i obsahově šíbovat. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Lékárna s nepřetržitým provozem • Lázně Bacara • Dům knihy • Dům značkového zboží ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() A ukázka proměn jedné známé vydavatelské značky: ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Random House v roce 2013 fůzoval s jinou známou vydavatelskou značkou - anglickým Penguin Books: ![]() Tuto událost okomentovalo několik neuctivých designérů... ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Tož, laskaví čtenáři a vážení kolegové grafici, zasaďte strom, postavte dům a nakreslete logo!
Poznámky: Původní text byl dopsán na začátku února roku 2014, kdy byla ještě na horách zima se sněhem a mrazem. Publikován byl ve Fontu č. 134/2/2014 (téma: Nákupní centra). Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku. Rozšířená verze vznikla začátkem postní doby, když v krkonošském zákoutí už plně vládlo časné jaro. |