Lidské dvojice vznikají různě. Některé se seznamují - dávají dohromady či vznikají časem, některé se však jako dvojice již rodí. Podle ne zcela sjednocené terminologie se těm druhým říká blíženci, dvojčata.*0 Prohlédněme si jejich fenomén blíže.

Dvojice nalézáme často v mýtech, bájích a legendách o počátku lidstva, jako zakladatele civilizací, států a měst. Vyjadřují zároveň konflikt i splynutí. V mýtech o původu světa, které mají společný motiv věčného zápasu mezi nebem a zemí, téma dvojic/dvojčat vyjadřuje hledání původní jednoty.

Blíženci astronomičtí

V babylonské astronomii*A bylo souhvězdí známo jako Velká Dvojčata, která byla považovaná za menší bohy. Jejich jménům - Mešlamtaea a Lugalirra (Ten, který vzešel z Podsvětí a Mocný Král) - lze rozumět jako titulům hlavního babylonského boha smrti a zhouby Nergala, který byl vládcem podsvětí. Jeho planetou byl Mars, který je také spojován se zkázou. Níže se setkáme s Martem v podobné konstelaci. Doslova.

Blíženci antičtí

Starořecká verze báje mluví o dvou bratrech, dokonce dvojčatech, kteří měli sice jednu matku, ale dva otce. Kastór byl zplozen smrtelníkem, spartským králem Tyndareem, byl tedy také smrtelný. Polydeukés byl zplozen bohem a to tím nejvyšším, Diem, čímž zdědil také nesmrtelnost.

Aby to nebylo jednoduché, naše dvojčata, Kastór a Polydeukés (dále jen K+P), se zrodila z vajec, které porodila jejich matka Léda, Zeus se s ní spojil v podobě labutě, tedy labutího samce, proto ta vejce, logika je logika, že.*1

Pro naše téma je důležité připomenout, že K+P*2 tvořili, ač nerovného původu, po celý svůj život nerozlučnou dvojici. Po skonu nebožského dvojčete si jeho božský bratr vymohl na svém papínkovi, olympském Diovi, že i jeho smrtelný sourozenec získá nesmrtelnost - oba byli zvěčněni umístěním mezi souhvězdími.

V římské verzi báje o vzniku souhvězdí vystupují bratrská dvojčata Romulus a Remus, jejichž původ je též legendární - otcem je bůh války Mars, matkou vestálka, tedy kněžka, Rhea Sylvia; ale již římský historik Titus Livius (1. stol. př. l.) racionálně původ zpochybňuje, pěstounka-matka vlčice mohlo být označení nevěstky, no, kluci za to nemohli... Historka je celá vesměs chmurná, plná hanebností, krádeží, násilí a vraždění. A logiky v ní je méně než malé množství.*3 Podobnou atmosféru lze nalézt v jiném (zakladatelském) mýtu známém jako Kain a Ábel (více níže).

   

Řecká mytologie disponuje mimo K+P i dalšími legendárními dvojčaty. Např. Idás a Lynceus, královská dvojčata s různými otci (bůh moře Poseidón a messenský král Afareus), bratranci dvojčat K+P. S těmi často soupeřili o ženy, doslova kamenem úrazu byla však hádka o kořist, při které Idás zabil Kastora, následně Polydeucés Lynkea. Pak zakročil otec Dioskurů, Zeus, a v podstatě z moci úřední bleskem srazil/zabil Ida. Další neveselá rodinná historka. Laskavý čtenář zcela jistě narazí při ověřování zde uvedené na mnohé rozdílné verze.

Patrně nejskvělejšími dvojčaty řecké mytologie byli Apollón a Artemis, zrozenci již několikrát zmiňovaného nejvyššího Olympana, vládce bohů Dia a bohyně plodnosti Létó. I jejich porod byl mimořádný: Artemis se narodila o jeden den dříve a pomáhala své matce při bratrově porodu, tvrdí mýtus. Oproti K+P však vedli zcela samostatné rozdílné existence, netvořili dvojici; božská pozice neumožňuje, zdá se, sourozeneckou vřelost, jakou vykazovala dvojice K+P.

Kde se vzala charakteristika astrologických Blíženců jako pozitivního znamení je na astrologii samé; pravda, jsou komunikativní, adaptabilní, ale jinak jsou symbolem duality, proměnlivosti, rozpolcenosti; jak říká francouzský astrolog Xavier Abert: „Schopnost Blíženců snadno navazovat kontakt a komunikovat má výhodu prohlásit: Nevím, co je pravdivé.“

Blíženci podle legendy byli dva chlapci, astrologická zobrazení se však, jak uvidíme dále, antického jednopohlavního mýtu striktně nedrží.

Slavná dvojčata nedvojčata

Někteří pisatelé považují za blížence už první lidskou dvojici - Adama a Evu. S ohledem na stvoření Evy z Adama, genetická shodnost by se dala předpokládat. Blíže je seznámil až Pokušitel... Tato první lidská dvojice, přes svoji širší symboliku, vykazuje i rysy blíženecké ambivalence, protikladnosti.

Patří k tématu možná i Kain a Ábel, bratři nestejného věku, kteří podle midraše (výkladu Tóry) se narodili jako jeden každý s vlastním (dvojvaječným) dvojčetem - sestrou. Adam, aby zabránil incestu, určil každému z bratrů za ženu sestru-dvojče toho druhého. Ábel se tomuto příkazu podřídil, Kain nikoliv, chtěl si za ženu ponechat svoje dvojče-sestru. To nemohlo skončit dobře, a neskončilo, jak víme.

Z křesťanského prostředí s naším tématem souvisí svatý Tomáš, zvaný Didimos (= dvojče), údajně sourozenec sv. Filipa, oba Kristovi učedníci, apoštolové. Svatí Cyril a Metoděj, tzv. Apoštolové Slovanů, nábožensko-političtí misionáři nejen na Moravu jsou označováni též jako „bratři ze Soluně“. Bratry skutečně byli, avšak byl mezi nimi víc jak desetiletý věkový rozdíl. Nicméně obecně jsou vnímáni jako nerozlučná dvojice „věrozvěstů“.

Velmi rozšířeným - nejen po Evropě, viz níže - je kult starokřesťankých mučedníků, lékařů Kosmy a Damiána. Připomeňme, že kostel ve Staré Boleslavi, u jehož vchodu byl zavražděn kníže Václav, nesl zasvěcení těmto léčícím dvojčatům.

Dvojčata po světě

Inkové byli přesvědčení, že v nebi žije dvojník každého pozemského tvora, zodpovědný za jeho zrození a růst.*I

Zajímavé je pro naši kapitolu synkretické vúdú. Samo o sobě vúdú obsahuje fenomén dvojčat (a vícerčat), které nazývá „marassa“. Mottem tohoto uctívání je životem ověřená zkušenost, že dva (natož tři!) jsou více než jeden. K tomu přistupují i známá fakta o častém mimosmyslovém spojení mezi dvojčaty. Africké kořeny vúdú obklopují dvojčata posvátným nimbem. Mají mít nadpřirozenou moc, schopnost uzdravovat. Jejich moc se násobí po jejich smrti, kdy jsou zbožštěna. Pod hrozbou hrozné msty jsou jim přinášeny oběti a obětiny. Marassa milují jídlo a hračky; jak by ne, vždyť jsou to děti!
Jejich zobrazení jsou často inspirována obrazy svatých mučedníků Kosmy a Damiána, zřejmě pro podobnost léčitelských schopností. Posledně jmenovaná dvojčata jsou v Brazílii ochránci dětí.

Trojčata v synkretismu vúdú jsou spojována s křesťanskými Třemi ctnostmi - Vírou, Nadějí a Láskou. Nazývají se Twa, což je zkratka pro Twins of three.

Dvojice, Trojice

V souvislostí s Dvojicí a Trojicí si prohlédněme detail oltářního obrazu z kostela kartouzského kláštera ve Villeneuve-lès-Avignon.

V rámci zpodobování křesťanského fenoménu Otce, Syna a Ducha Svatého narážíme na verze, kde váháte, kdo je kdo. Zde uvedený příklad je až znervózňující totožností obou tváří. Řekli byste - identická jednovaječná dvojčata! Dokonalá totožnost postav Otce a Syna odpovídá dobové theologii, podle které povaha obou je identická. Nezapomeňme však, že se díváme na dílo z období pozdního středověku, na jedné straně plného náboženského mysticismu, na druhé straně zmítaného nábožensko-mocenskými krizemi jako bylo papežské schizma.
(Pro ty, kdo by přece jen chtěli vědět who's who, napoví Lukáš 22, 69: „Ale od této chvíle bude Syn člověka sedět po pravici všemohoucího Boha.“)
Nebudeme se zde pouštět do hlubokých nekončících theologicko-doktrinálních úvah, neexistuje v tom ani jednota mezi jednotlivými křesťanskými denominacemi. Poukážeme pouze na zajímavý způsob, kterým se tvůrci zobrazení tohoto zásadního věroučného tématu zhošťují. Připomeňme ještě ve zkratce, že se museli vyrovnat s konkrétním znázorněním jevu, ve kterém jde o tři různé fáze stále jednoho či o jednoho, který měl trojí povahu.

Toto jistě zjednodušující ale základní schéma řešil již sochař počátku raně křesťanského období na tzv. Dogmatickém sarkofágu. Vidíme na něm tři stejně staré dospělé vousaté muže ve chvíli, kdy tvoří Evu z Adama (Podle 2. kapitoly První knihy Mojžíšovy čili Gen 2,21-22).
Textovým podkladem pro nejznámější a vlastně kánonické vyobrazení Nejsvětější Trojice jsou verše 18. kapitoly stejné knihy (Gen 18).

Scénu navštívení Abrahama a Sáry třemi muži podle učení Církevních Otců interpretoval jako figuru mystéria nedělitelné Trojice a pro další generace především (pravoslavných) malířů kodifikoval Andrej Rublev svou ikonou sv. Trojice z roku 1411. Rublevova ikona oproti Dogmatickému sarkofágu divákovi představuje trojici bezvousých mladíků, při podrobnějším pohledu identifikovaných jako okřídlení andělé.

Ostatně, i jiná nábožesntsvi obsahují různá pojetí pluralistických entit. Mj. např.:

Dvojčata heraldická

Figura dvojčat/blíženců svou dualitou, zdá se, k heraldickému použití příliš neláká. Mezi erby nobility se mi nepodařilo najít jedinou ukázku (za upozornění na nějakou předem děkuji). Jediné, co se naší figuře blíží, je pečeť jednoho z nejmocnějších křesťanských řádů středověku - řádu Chudých rytířů Krista a Šalamounova chrámu - templářů.

Obraz na pečeti je velmi osobitým vyjádřením jednoty a pevného spojení a zároveň svědectvím o promyšlené praxi jednotu podporovat. Na jednom koni do boje nejezdili, jak by se mohlo podle figury na pečeti zdát, ale templářští rytíři měli např. povinnost sdílet jednu misku ve dvojici s jiným řádovým bratrem. Původní domněnka, že dva jezdci na jednom koni měli symbolizovat chudobu, byla misinterpretací řádových regulí, rytíři byli řádem, který bohatl odkazem majetků šlechticů vstupujících do řad templářů, naopak vybaveni na své daleké cesty několika koňmi. Jízda dvou rytířů na jednom oři byla řádovými regulemi explicitně zakázána. Převládl názor, že se jedná o vyjádření dvojí role templářů - mnicha a vojáka, duality duchovní a světské. Někteří historici v pečeti vidí symbol spojení a oddanosti.

Měst s blíženci či dvojčaty ve znaku je vícero.
Věčný Řím, který kapitolskou vlčici kojící dvojčata Romula a Rema*5 má jako symbol, obraz tohoto sousoší do znaku převzal/dostal za napoleonské okupace a podruhé ve 40. letech 20. století, v období fašistického státu. Současná podoba znaku města*4 byla přijata 1884 a je průběžně faceliftována.

Kopií Kapitolské vlčice existují po světě desítky, jen v Rumunsku je jich 25. Většinou jsou to dary Italského státu, některé z éry Mussoliniho.

Dvojčata se objevují na několika městských znacích a vlajkách v USA*6 a v Evropě.

Dvojčata-Blíženci ve znameních astrologie

Blíženecký mišmaš

>

Dvojčata a blíženci v kultuře, obchodu ale i jinak

Dvojčata Romulus a Remus v obchodu, kultuře ale i jinak

Dvojčata v populární kultuře

Siamská dvojčata - částí těla srostlí stejnopohlavní dvojčata provázejí lidský rod pravděpodobně od nepaměti. Mediálně známým a takto pojmenován se fenomém stal po cestě srostlých dvojčat Bunkerových ze Siamu (dnešní Thajsko) do Evropy, kde měla operována.

Postavám dvojčat se nemohl vyhnout ani seriál Simpsonovi: v epizodách se často vyskytují Sherri a Terri Mackleberry, identická dvojčata, sestry, jejichž povaha je dosti zlomyslná.

Dvojčata jinak

Jako dvojčata jsou vnímány nejenom osoby, ale i věci. Například stavby, jmenovitě věže. Dvojice kostelních věží je interpretována jako symbolika Adama a Evy: např. věže baziliky sv. Jiří na Pražském hradě - severní vyšší štíhlejší je Adam, jižní nižší širší je Eva. Newyorské dvojvěží Světového obchodního centra - Twin Towers, jsou, bohužel, od 11. září 2001 tragicky známa. Staveb se stejným názvem - Twin Towers - bylo vztyčeno po světě několik desítek, z těch nejznámějších jmenujme: Deira Twin Towers, Dubai, Spojené arabské emiráty; Deutsche Bank Twin Towers, Frankfurt, Německo; Guangzhou Twin Towers, Kanton, Čína; Petronas Twin Towers, Kuala Lumpur, Malajsie (patří k nejvyšším mrakodrapům světa); Twin Tower, Hong Kong; Twin Towers Correctional Facility, Los Angeles, Kalifornie, USA; Twin Towers, Ramat Gan, Izrael.

Dědictví dvojčat

Program Gemini kosmického projektu NASA používal pilotované lodě pro dvě osoby, proto byl zvolen název odvozený od latinského názvu souhvězdí Blíženci-Gemini. Některé zdroje uvádějí, že inspirací bylo třetí znamení zvěrokruhu, kterým jsou Gemini. Symbolika je však jasná - astronauti-piloti byli dva a museli spolupracovat jako jejich starořečtí bájní bratři, kteří jen svým pevným spojením se dostali na nebesa.

Závěr

Uvědomění sebe sama, tedy vznik vlastní osobnosti a nejen v batolecím věku (Já sám!..), se děje, dle Martina Bubera*B v jednom z dvou modů „základních slov“ a tím je modus „Já-Ty“. Dialog, seznamování se s druhým, je jistě zásadní záležitost nejen pro rozvoj ale i zachování lidského rodu, jak jsme toho svědky v poslední době. Kladný přínos (nejen) grafického designu v a k této kauze budiž požehnán! Kým? No všemi!

Poznámky:

 
*0  Embryologie, která se zabývá individuálním vývojem jedince v prenatálním období (od oplození vajíčka /oplozené vajíčko = zygota/ po porod), popisuje rozdíly mezi jednovaječnými a dvojvaječnými dvojčaty s ohledem na pohlaví a další vlastnosti sourozenců.

*1  Logické také je, že existuje více verzí a interpretací celého propletence vztahů. Zájemce je pohromadě najde např. v Gravesových Řeckých mýtech. Již v antice věděli, že Mater certa, pater incertus.

*2  Řecky byli Kastór a Polydeucés, nejslavnější dórští hrdinové po Héraklovi, zváni Dioskurés, což v řečtině znamená synové Dia

*3  Romulus a Remus se v astronomii objevují později ještě jednou jako jména měsíců planetky (87) Silvie

*4  +SPQR - kříž jako odkaz na Řím coby centrum křesťanstva; SPQR (Senatus PopulusQue Romanus) odkaz na antické republikánské zřízení

současný znak italské metropole

 
*5  Ano, sousoší se jmenuje Lupa capitolina, takže dominantní je šelma, ne budoucí zakladatelé města

*6  Zajímavý je případ města Twinsburg, stát Ohio, USA. Tradice městem pořádaných Dní dvojčat byla inspirována podnikatelskými dvojčaty Mosesem a Aaronem Wilcoxovými, kteří se rozhodli roce 1819 svému městu darovat pozemky a prostředky na vybudování nové školy pod podmínkou, že město změní své dosavadní (nevýrazné) označení Millsville a přejmenuje se na Twinsburg. Dohodnuto uděláno. Po více jak 150 letech se město rozhodlo tento čin oslavit a ocenit. Sezvali dvojčata z široka daleka. Po úspěchu akce nahlédli její potenciál a rozhodli se slavit Den dvojčat každoročně.

Skupinové foto z jednoho nedávného ročníku festivalu v Twinsburgu

 
*A  Odpověď na otázku, jak vznikala pojmenování souhvězdí, zůstane asi jen v hypotézách. Jednak proto, že nejstarší písemné záznamy jsou už jen závěrečnou fází (kodifikací) mnohem delšího předchozího vývoje ústního podání. Nápovědou, spíše tedy varováním před marností snahy najít jednoznačnou odpověď, je i existence rozdílných pojmenování stejné formace hvězd u různých kultur. Ostatně, každý může zkusit situaci „před“ písemnou fází. Vyjděte pod jasnou hvězdnou oblohu a zahleďte se do toho množství světelných bodů. Co tam vidíte? Dva kolem ramen se držící mládence, jeden třímá kyj, druhý lyru? Nebo spíš „jen“ ty světelné body? Tímto nemá být řečeno, že nemohou existovat vztahy a souvislosti mezi entitami ve vesmíru, ale že v našich toulkách se jedná hlavně o obrazy. A ty mohou být měnlivé a jejich interpretace nejednotné...skoro by se dalo říci, že povahy blíženecké, viz následující text. z http://www.zverokruh.cz/charakteristika-znameni/Blizenci.aspx

*B  Martin Buber, 1878-1965, židovský filosof, rakouský a izraelský pedagog, autor knihy „Já a Ty“.

*I  Podobnou víru najdem u národa Jorubů v jihozápadní Nigérii, podle které každý na zemi má v nebi svého po předcích zděděného ochranného ducha, který sleduje jeho jednání.

*J  Jorubové vykazují největší procento dvojčat na světě. Vliv na to má mít přírodní fytoestrogen přítomný v jorubské stravě.
Dvojčata podle Jorubů mají moc přinést zdraví a štěstí, ale také destrukci a krizi.
Jorubské náboženství obsahuje duchy Oriše, kteří jsou manifestací Boha pro různé důležité jevy. Jeden Oriš je i pro dvojčata, Joruby velmi ctěná. Nazývají ho Ibedži.

 
Zdroje:
C. Angelo Michelli: Dvojčata, dvojníci a dvojice ve výtvarném umění
http://www.myty.info/
M. Buber, Já a Ty, 1923, česky 1969, Praha, posl. české vydání Kalich, 2005
http://www.freevideo.cz/vase-videa/manzele-zaziji-trojku-s-pornohvezdou-1066961.html

Původní text byl napsán na podzim 2015, publikován ve Fontu č. 143/6/2016 (téma: Galerie).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v sychravých a chladných dnech konce podzimu a v adventním čase roku 2016 v krkonošském zákoutí.