J E D N A   M Ě N A   -   M N O H O   S Y M B O L Ů

Ani akutní, ani zásadní, ani osudová, nicméně záležitost, kterou třeba jednou bude Česká republika řešit: co přijde na revers případných českých euromincí.


Už mnohokrát se psalo jak o funkci a síle symbolu, obrazu, tak o obtížném hledání ikony pro složité, mnohovrstevné celky, jakými jsou např. státy. Tentokrát mne k úvaze nad daným problémem přivedla mezinárodní zkušenost s nedůslednou srandičkou sochaře D. Černého*E, po které je snad už většině lidí jasné, že (nejen národní) symboly*1 nejsou jen tak nicotná záležitost.

Zavádění

Prvního ledna 1999 v jedenácti zemích EU začala platit společná měna - euro. Počet těchto zemí vzrostl na 19 k 1. 1. 2015. Právo (nechat) razit euromince s vlastní rubovou národní stranou mají i čtyři evropské země, které nejsou členy EU - ministáty Monako, San Marino, Andorra a Vatikán.*2
Zbývající země EU z různých důvodů zatím ke společné měně nepřistoupily. V některých z nich však debata o vzhledu, respektive motivu, symbolu na rub mincí již proběhla. V ČR tomu tak oficiálně pod kuratelou ČNB ještě nebylo*3. Deník MF DNES uspořádal v roce 2003 čtenářskou anketu na podobu reversu českých euromincí.*4
Lze se tedy dočkat ještě ledasčeho….



Statistika

Pojďme se zatím projít zahradou národních symbolů drobných platidel zemí eurozóny und spol. Různorodost Evropy ilustruje již různé množství motivů, které jednotlivé země použily. Maximální pestrost vykazují mince San Marina - 15 (v roce 2017 až na jeden motiv byly kompletně obměněny). Osm odlišných motivů najdeme na běžných euromincích Itálie, Rakouska, Řecka a Slovinska. Pět různých motivů za dosavadní existenci se objevilo na euromincích Vatikánu. Čtyři motivy mají euromince Andorry, Monaka a Španělska. Tři různé motivy použily Finsko, Francie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Portugalsko a Slovensko. Dva motivy stačily Nizozemí a jeden společný motiv zvolily Belgie, Estonsko, Irsko, Litva a Lucembursko.*5

Námětově se tvůrci rozpřáhli velmi doširoka. Motivy lze přiřadit do následujících okruhů: nejpočetnější je zobrazení (historických) osobností (24x), následují je historické a význačné stavby (22x)*M, pečetě a znaky (15x), sochy a obrazy (8x), mytologické a fiktivní postavy 7x), rostliny (6x), zvířata (5x), lodě (4x), geografické motivy (4x), jiné předměty (2x) a historické události (1x).

Upozornění: skutečná velikost mincí se pohybuje mezi 16,25 mm (1 cent) až 25,75 mm (dvoueuro).



W. A. Mozart, 1 €, 2002, AT  •  Miguel de Cervantes y Saavedra, 50cent, 1999, ES  •  Básník Dante Alighieri, 2 €, 2002, IT




Předlohy mince s Dantem:   Dante na Raffaelově fresce z roku 1511 v sále Stanza della Segnatura ve vatikánském paláci. Ve všech dostupných textech je toto zpodobnění uváděno jako předloha italského 2 €.  •  Pro srovnání uvádím malbu S. Botticelliho z r. 1495. Čtenář nechť posoudí sám, kde bylo čerpáno.




Národní slovinský básník France Prešeren (pouze jeho silueta, protože v současnosti není úplně jisté, jak ve skutečnosti vypadal), dvoueuro, 2005, SI




Braniborská brána v Berlíně, 50c, 2002, DE  •  kolosseum v Římě, 5c, 2002, IT  •  Tzv. oltář z prehistorického megalitického chrámového komplexu Mnajdra, 5c, Malta




Dvojramenný kříž (ze státního znaku Slovenské republiky) symbolizující (ve slovenských poměrech) sv. Cyrila a sv. Metoděje a trojvrší (Tatra, Matra, Fatra), 1 €, 2009, SK  •  Heraldický lev ze státního znaku Finska; byl na finské marce od 1964 do 2001, 20 c, FI  •  Orel - motiv státního znaku BRD ve verzi velmi podobné znaku Spolkového sněmu - Bundestagu, 2 €, DE




Pečeť prvního portugalského krále Dom Afonso Henriques z r. 1144; v kruhu 7 hradů a pěti štítů se zlatými mincemi (motiv ze státní vlajky a znaku), 2 €, PT  •  Po smrti papeže Jana Pavla II. nastalo období sedisvakance, kdy se razily mince s motivem emblému papežské kanceláře (dva zkřížené klíče pod deštníkem a znak kardinála-komorníka), 1 €, VA  •  Maltézský kříž jako symbol používán hlavně Suverénním vojenským hospitální řádem sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě (Maltézským řádem), 1 €, MT




Idol z nalezený u kyperské vesnice Pomos, kamenná prehistorická soška (antigorit), cca 3. tisíciletí př. Kr., 1 €, 2008, CY  •  Socha Svobody od S. Gallettiho (1883–1905), před sídlem vlády v San Marinu, 2c, 2002, SM  •  Sv. Marinus, podle obrazu Bartolomea Gennarise (1594–1661), 20c, 2002, SM  •  Sv. Marinus, kameník a zakladatel státu San Marino, Svatý patron drží v náručí model komplexu skalních hradů země.




Poetický motiv labutí; původně na soutěžní minci k 80tiletí finské samostatnosti, 1 €, 1999, FI  •  Řecké 1 € se sovou, „erbovním“ ptákem bohyně Pallas Athény; a 4-drachma, Athény 430 př. n. l., její předloha, novodobý slabý odvar antické sochařské kvality




Snítka toho tam dubiska..., zde německá 5c, 2002, DE  •  Plesnivec alpský, neoficiální švýcarská (sic!) národní rostlina na rakouské 2c minci, 2002, AT  •  Strom stylizovaný do šestiúhelníku, což má být stylizované území Francie, 1 €, 1999, FR




Marianne - alegorie Francouzské republiky - jako maska, včetně nápisu příliš umění..., 5c, 1999, FR






Kontinuita odkazu na irskou národní svébytnost - keltská harfa figuruje na reverzech všech irských mincí již od roku 1927/28.
1 shilling, 1927 a 1936  •  farthing - čtvrťák, 1/4 pence s nápisem Saorstát Éireann (Svobodná irský stát)  •  1 shilling, r. 1954
 •  od r. 1971, po decimalizaci, 5 pence;  •  1 libra, r. 1990  •  2 € r. 2002


Mimo běžné mince má každá země právo dát do oběhu dvakrát do roka zvláštní pamětní 2eurovou minci s libovolným motivem, který ovšem podléhá kolektivnímu schválení ostatními zeměmi eurozóny. EU se snaží takto předejít kontroverzím, které vznikají různým pohledem na nějaký motiv. Např. Belgie po nevraživé reakci Francie nezrealizovala návrh na edici pamětních mincí k 200. výročí bitvy u Waterloo.*B Napoleonovým vyznavačům naschvál však pamětní minci dala Belgie razit v hodnotě 2,5 €, tedy jako minci platnou jen na území Belgického království čili nepodléhající schvalovacímu řízení EU. Takhle ale ten euralismus nevybudujeme...



Zamítnutý návrh na dvoueurovku Belgie  •  Výsledný avers a revers 2,5€ mince, 2015, BE


Počet pamětních dvoueur, tedy mincí s originálním motivem, od roku 2004 do dneška (2018) činí 321 (zdroj Úřední věstník EU).



Zádrhele

Tak doširoka otevřená paleta motivů běžných národních euromincí snad ani nemohla v některých případech nenarazit. Jak uvnitř jednotlivých zemí eurozóny během veřejné diskuse, tak mezinárodně. Některá témata otevřela staré rány. Např. vznikl spor mezi Slovinskem a Rakouskem o dědictví lipicánských koní.*6



Lipicán v klasickém předvedení Španělské jezdecké školy, r. 1966, motiv objevující se na rakouském 5 šilinku od 30. let 20. století, AT  •  Lipicáni, jako neváleční koně při své oblíbené činnosti - dovádění, 20 c, 2007, SI


Ještě ohnivěji se ozvali zastupitelé rakouských Korutan, kteří nelibě nesli, že si Slovinsko zvolilo na jednu mincí tzv. knížecí kámen-stolec, symbol Karantánie, prvního nezávislého státu Slovinců ze 6. století.*7 Centrum Karantánie bylo na uzemí dnešních rakouských Korutan. Samotný stolec se nachází, jak jinak, v muzeu v Klagenfurtu, hlavním městě Korutan.



2centová mince s „knížecím kamenem“, Karantánie, Slovinsko


Evropská Centrální Banka zase informuje na svých stránkách, že kvůli portrétům papežů se ozvalo několik protestních hlasů, hlavně ve Skandinávii a Francii, známé svou důslednou odlukou církve od státu. Protivníci motivů upozorňovali na to, že náboženský symbol je v rozporu s neutrálním náboženským stanoviskem eurounijního základu. Vatikán se ale bránil tím, že je portrét hlavy státu na euromincích běžný a legitimní.



Jan Pavel II., 264. papež katolické církve, 1eurovka, 2005  •  František, 266. papež, VA, 5cent, 2015  •  Dvoueuro, Filip Belgický, od 2013 vládnoucí belgický král, 2014, BE  •  Dvoueuro, Albert II., od r. 2005 vládnoucí monacký kníže, MC


Kompletu euromincí se nevyhnul ani náš fontový známý problém designování log - stejné nebo obdobné náměty. Slovinsko na své 5 centovce umístilo Rozsévače (podle obrazu slovinského impresionistického malíře I. Grohara). Na francouzské 10, 20 a 50 centovce figuruje postava Rozsévačky (podle kresby O. Rotyho, známé ze známek francouzské pošty 1. poloviny 20. století a z jednofrankových mincích posledních desetiletí před eurem modernizoval pro euromince L. Jorio).



I. Grohara: Sejalec, olejomalba z r. 1907  •  Slovinsko, 5 c, Sejalec (Rozsévač) oproti předloze seje směsku hvězd a semen  •  Motiv rozsévače na rakouské minci 1 Schilling, r. 1957




Rozsévačka O. Rotyho na 30 c známce, 1903, FR  •  Rozsévačka za vycházejícího slunce, známka 10 c, 1903  •  Tatáž scéna v mírné úpravě na jednofrankové minci, 2. pol. 20. stol., Fr  •  Modernizovaná verze Rotyho Rozsévačky na 50 c eurominci, FR


Podobné motivy najdeme i v dalších případech, např.:



Kamzík středozemní, 1, 2 a 5cent, 2013, Andorra  •  Muflon, 1, 2, a 5cent, 2006, Kypr




Rytíř na pečeti monackého knížecího rodu Grimaldi, 50c, 2001, MC  •  Rytíř ze státního znaku Litevské republiky, 1, 2 a 5cent, 2015, LT




Kriváň, 1, 2 a 5cent, 2006 (do oběhu 2009), Slovensko  •  Triglav pod souhvězdím Raka (období vyhlášení nezávislosti Slovinska), 2005, SI




Motiv antické kyperské lodi Kyrenia, 10, 20 a 50cent, 2007, CY  •  Attická (řecká) triéra z 5. stol. přl. Kr., 1cent, 2001, GR




Piktogram Evropy unášené Diem v podobě býka od J. Grose, prof. teorie designu, universita Offebach, DE  •  „Únos Európy“, tato scéna dala jméno kontinentu; podle mozaiky ve Spartě, 3. stol. n. l., 2 €, GR  •  Stejný motiv na italské pamětní 2€ minci k 1. výročí podepsání Ústavní smlouvy (sic!), IT  •  Pamětní 10€ mince k 5. výročí rozšíření EU, 2005, BE*13


Otazníky se vyrojily kupodivu i nad chemickým složením kovu použitého pro ražbu některých mincí.*8



Parády

Výtvarná úroveň pojednávaných mincí je velmi kolísavá. I zdánlivě neutrální motiv hlavy státu může být proveden jako hravá záležitost, viz např. nizozemské mince do 50 centů včetně s královnou Beatrix ve srovnání s mnohými šedivě až koženě-sucharsky pojatými přístupy.



50 c, královna Elizabeth II, opticky i hapticky poutavé, silueta použita z výtvarným záměrem (kontrast), NL  •  Juan Carlos I, Španělský, král do 2014, 1 euro, 1999, ES




Zlaté 10 € (neoběžné), které vydala nizozemská státní mincovna v r. 2003 k 150 výročí narození Vincenta van Gogha. Obličej malíře je vykreslen písmeny jeho jména. Z této letristické zvláštnůstky by měl van Gogh jistě radost!  •  Van Goghův autoportrét z r. 1889, který byl předlohou pro eurominci.


Jako dědicové nejlepších antických a renesančních medailérských tradic se zdají být italští autoři. Jejich sada euromincí (každou navrhoval jiný medailér) je malou uměleckou galerií.



Detail z obrazu Zrození Venuše, Sandro Botticelli, 1486, 10 c  •  Umberto Boccioni, futuristická plastika Jedinečné tvary spojitosti v prostoru, 1913, 20 c  •  Jezdecká socha Marca Aurélia, římského císaře a stoického filosofa, na ornamentu dlažby Kapitolského náměstí podle návrhu Michelangela Buonnarrotiho, 50 c  •  Člověk podle Vitruvia, kresba Leonarda da Vinci, 1487, 1 €


Možná pro někoho bude tolik umění na obyčejném drobném oběživu příliš, ale vypovídá to o tradici a kultuře. Nebudiž ani zapomenuto, že Italové své euromotivy vybírali telefonicky prostřednictvím největší italské televizní stanice, která představila na každou minci několik alternativních návrhů.



Mnoho povyku pro nic

Zájem jak designérské tak širší laické veřejnosti o motivy euromincí je značný. Proč tomu tak je, může mít různé příčiny. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby jedním vysvětlením byla skutečnost, že národní strana euromince je jedním z nemnohých formálních zbytků bývalé suverenity členských států EU. Skoro bych řekl, že je to úlitba „zlobivým nacionalistům“.
Ekonomicky to nemá žádný smysl, ba naopak; snad jen numizmatický trh má z toho profit. Podle sdělení Komise Evropské rady SEK(2006) 1786 k otázce národních mincí se v odstavci 3.1 uvádí: „…centrální vydávaní eurobankovek. Smlouva o ES stanoví pro euromince odlišný rámec, neboť členské státy, ne ECB, jsou zodpovědné za výrobu a vydávání euromincí, což vysvětluje, proč euromince nesou národní rysy.“
Z toho mi vyplývá, že kdyby byly euromince vydávány (raženy) centrálně, jako bankovky, nebyl by důvod pro vytváření národních reversů. Proč je ale vydávání euromincí zadáváno jednotlivým státům, to se už neuvádí…
Není tedy vůbec od věci návrh jednoho italského grafika na jednotnou eurominci:



Italský návrh společné jednotné euromince (vzor pro 25centovku):    Avers  •  Revers, stejný motiv, ale popis v národním jazyce


byť ani ten není důsledný - používá sice jeden motiv pro všechny unijní země, ale vzhledem k přítomnosti textu navrhuje jazykové mutace, takže vzniká takový minieuroslovníček - přehled slov MÍR, PŘÍRODA a PRÁCE v evropských jazycích. No, při použití obrazových znaků - které, mimochodem, na návrhu jsou také (holubice, list stromu a otevřená dlaň) - by už to mohlo být sjednoceno. Nebo by ta tři slova nešla jednoznačně vyjádřit piktogramem?



Švédsko navrhlo pro rok 2009 novou korunu s osobitým řešením. Má být přechodem na budoucí euro.


Z designérského pohledu je zajímavé, že do navrhování národních stran euromincí se pouští i výtvarníci z jiných zemí. Případně výtvarníci z eurozóny dělají návrhy euromincí pro země mimo zónu. Jako ukázka návrhy mj. i české euromince z dílny zmíněného italského grafika.





Návrhy italského designéra na podobu některých národních mincí vybraných zemí EU, které uvažují o přechodu na euro: Česko, Dánsko (má trvalou výjimku), Polsko, Maďarsko.


Mezi seriózními návrhy jsou pochopitelně i legrácky:



Skutečné možné motivy nemožných vstupů do eurozony. Aspoň v některých případech. Dokonalá designérská práce pro nedokonalý svět. UK, US, RU. CH


Tuzemák

Z navržených motivů, které proběhly českými médii nutno zaznamenat opět přitažlivost fenoménu Jára Cimrman. Na námitky, že jeho portrét není znám, lze odpovědět, že ani portrét K. H. Máchy není přesně znám. France Prešeren, slovinská obdoba českého romantického básníka - a to včetně nejasností kolem jeho podoby, se nakonec objevil na slovinském dvoueuru; vyřešili to elegantně - siluetou. Když mohou na mincích figurovat mytologické postavy, proč by nemohl být na české národní minci zjev, který se stal kulturním fenoménem, má vesměs kladné konotace (oproti Švejkovi) a již jednou jednoznačně bodoval v jedné celonárodní anketě, kde byl poražen jen díky podezřelým manipulacím s podmínkami ankety.

Redakce Bulletinu Společnosti přátel historie města Chrastavy ve vydání č. 12/2006 uveřejnila následující text:
„Nedávno jsme obdrželi disketu s navrženou výzdobou euromincí českými motivy. … s výtvarnými náměty, které navrhují dvě české medailérky - L. Nebeská a V. Popovičová. Jde o sadu celkem sedmi mincí. …Na minci s hodnotou 1 euro vidíme portrét chemika Jaroslava Heyrovského, vynálezce polarografie, nositele Nobelovy ceny za chemii; na minci s hodnotou 2 euro pak básníka Jaroslava Seiferta, nositele Nobelovy ceny za literaturu. Menší mince o hodnotě 1, 2 a 5 centů představují chmel (plodinu nerozlučně spjatou s výrobou světoznámého českého piva), vinné hrozny z jižní Moravy a lipovou snítku s květem. Na minci s hodnotou 10 centů vidíme jihočeskou vesnici Holašovice s několika domy ve stylu tzv. selského baroka, na dvaceticentové minci je zobrazen církevní komplex Zelená Hora uznaný jako památka pod ochranou UNESCO. Na minci s hodnotou 50 centů se nachází Hradčany jako symbol české státnosti. Zda budou všechny tyto motivy na euromincích v budoucnosti skutečně vyraženy, není samozřejmě vůbec jisté. Je velmi pravděpodobné, že budou vyzváni ještě další výtvarníci, kteří si jako typické symboly naší země v rámci Evropské unie vyberou možná zcela jiné motivy, např. T. G. Masaryka, J. A. Komenského, Mistra J. Husa či F. Palackého a na mince nižších hodnot třeba B. Smetanu, E. Zátopka či V. Havla. Necháme se překvapit a za několik let uvidíme, kterými symboly se bude naše republika propagovat po celé Evropě.“
Z uvedených motivů lze za celospolečensky (přijatelný a) srozumitelný považoval snad jen chmel, ale ani ten není výlučně česká specialita. O lípách a vínu (to už vůbec ne) nemluvě. Už několikrát byla prokázána obecně malá znalost o českých nositelích Nobelových cen i doma, v Česku. Jistě lze namítnout, že právě to je důvod, proč by měli být propagování. Může být. Příklad finského přístupu však inspiruje ke skromnému návrhu na motiv české národní mince. Česko je (údajně…) jediná země na světě, v jejíž ekonomice se zaznamenatelně projevuje celonárodní zábava - sběr hub.*9 Vybavíme-li si krásné graficky výrazné (a jednobarevné!) ilustrace Mattioliho herbáře, tak lze mít o podobě eventuelních českých euromincí jasno.



Stránka ze zmíněného herbáře, z kapitoly o houbách, Pietro Andrea Mattioli, česká verze vyšla 1562, České království


Na webových stránkách ČNB v lednu 2009 bylo možno číst: „Problematiku národní strany euromincí bude diskutovat Česká národní banka i Národní koordinační skupina a pravděpodobně do konce tohoto roku (2009) by mohlo být o mechanismu výběru národní strany českých euromincí jasněji. Pro zajímavost uvedu, že na Slovensku sehrála důležitou úlohu při výběru národního motivu veřejnost, která měla možnost svými hlasy rozhodnout o svých favoritech.“ Kondicionál prohlášení byl zcela na místě. Poslední slovo má však vždy centrální banka dané země.
Rumunsko přijalo o budoucím vzhledu vlastních euromincí již dnes zákon: ponesou státní znak.
O motivech na rub euromincí proběhla veřejná debata spojená s navrhováním témat v sedmi zemích EU. Např. ve Slovinsku se sešlo 699 návrhů. Ve Francii se posuzovalo přes 1 200 návrhů.



Není všem dnům konec

Za zmínku stojí i reakce obyvatel např. Slovinska, kteří žádají, aby jedno- a dvoueurové mince byly převedeny na papírovou formu. Při jejich relativně vysoké hodnotě jejich podoba jako mincí vzbuzuje dojem, že jde o malou hodnotu. Podobné pocity ostatně zažívá i mnohý uživatel českých mincí vyšší hodnoty. Položte si vedle sebe padesátikorunovou minci a bankovku téže hodnoty a pochopíte psychologické pochody žadatelů změny.*10
A pak, že jde jen o drobný!!!





Poznámky:

 
*1  *1 J. Campbell: Mýty, Pragma, 1998: „Symboly mluví samy za sebe a sdělují významy, jež slova nemohou pojmout. A pokud k nám nepromlouvají, zřejmě ještě nepřišel náš čas.“

*2  Jednostranně bez dohody s EU euro zavedly Černá Hora a Kosovo.

*3  Česká národní banka sice už jednou rozhodla předběžnou soutěž vypsat, ale pak ji stáhla, aby „nevyvolávala paniku“, informovala MF DNES v roce 2007.

*4  Čtenáři se mohli rozhodnout pro některé z šesti následujících ikon: český heraldický lev, první prezident československého státu T. G. Masaryk, svatý Václav na koni, Otec vlasti Karel IV., žena sázející lipovou ratolest (starší motiv jednokorunové mince) a „slévač a rolnice“ (ze starší zelené stokoruny).

*5  Motivy na euromincích nejsou navíc neměnným, zakonzervovaným systémem. Členské státy musí sice ponechat své rubové strany mincí alespoň 5 let nezměněné, ale pokud zemře nebo abdikuje hlava státu, může se interval zkrátit.

*6  Lipica, domov těchto krásných běloušů leží sice na dnešním území Slovinska, ale slávu chovu založili Habsburkové, kteří si toto plemeno vyšlechtili jako dvorské koně, kteří proslavili Španělskou jezdeckou školu ve Vídni. Motiv lipicánů býval na rakouské 5 šilinkové minci.

*7  Kámen - spodek antického sloupu, který sloužil jako trůn k slavnostním korunovacím karantanských vévodů.

*8  V roce 2002 zveřejnili vědci z curyšské univerzity výsledky studie, která se týkala mincí v nominální hodnotě 1 a 2 euro. Prokázali jejich zdravotní závadnost a upozornili na fakt, že mince až třistadvacetkrát přesahují evropské hygienické normy.

*9  Podle údajů Českého statistického úřadu v týdnech, kdy vrcholí houbařská sezóna, podstatně klesne spotřeba masa. A to ještě v Čechách nerostou (pravé černé) lanýže!

*11  Jediná mince ze všech euroverzí, kde medailér v zápalu tvořivosti deformoval i tvar zadaného prvku - eurohvězdy. A prošlo to!

*13  Více o motivu „Únos Európy“ v hesle BÝK, kapitola „Býk, spoluzakladatel Evropy“

*B  Tratila (Belgie) na tom 1,5 milionu eur za již vyražených cca 180 tisíc kusů mincí. My na to máme!!

*E  více na Entropa

*M  O motivu mostu na eurobankovkách viz samostatné heslo MOST.








 
Zdroje:
tiskoviny České národní banky, MF DNES, weby ČNB, Evropské centrální banky a různé numismatické weby, např. www. stribrnak.cz,
www.webalice.it/annovi.frizio/p_eurofantasy.html
www.eurocoins.liesemeijer.com



Původní text byl napsán v roce 2009, publikován ve Fontu č. 107/5/2009 (téma: Knihovny).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v létě roku 2018, v mimořádně horkém červencovém týdnu po největším zatmění měsíce v tomto století, v krkonošském zákoutí.