Ani akutní, ani zásadní, ani osudová, nicméně záležitost, kterou třeba jednou bude Česká republika řešit: co přijde na revers případných českých euromincí.

Už mnohokrát se psalo jak o funkci a síle symbolu, obrazu, tak o obtížném hledání ikony pro složité, mnohovrstevné celky, jakými jsou např. státy. Tentokrát mne k úvaze nad daným problémem přivedla mezinárodní zkušenost s provokativní asambláží sochaře D. Černého*E, po které je snad už většině lidí jasné, že (nejen národní) symboly*1 nejsou jen tak nicotná záležitost.

Zavádění

Prvního ledna 1999 v jedenácti zemích EU začala platit společná měna - euro. Počet těchto zemí vzrostl na 19 k 1. 1. 2015. Právo (nechat) razit euromince s vlastní rubovou národní stranou mají i čtyři evropské země, které nejsou členy EU - ministáty Monako, San Marino, Andorra a Vatikán.*2
Zbývající země EU z různých důvodů zatím ke společné měně nepřistoupily. V některých z nich však debata o vzhledu, respektive motivu, symbolu na rub mincí již proběhla. V ČR tomu tak oficiálně pod kuratelou ČNB ještě nebylo*3. Deník MF DNES uspořádal v roce 2003 čtenářskou anketu na podobu reversu českých euromincí.*4
Lze se tedy dočkat ještě ledasčeho….

Statistika

Pojďme se zatím projít zahradou národních symbolů drobných platidel zemí eurozóny und spol. Různorodost Evropy ilustruje již různé množství motivů, které jednotlivé země použily. Maximální pestrost vykazují mince San Marina - 15 (v roce 2017 až na jeden motiv byly kompletně obměněny). Osm odlišných motivů najdeme na běžných euromincích Itálie, Rakouska, Řecka a Slovinska. Pět různých motivů za dosavadní existenci se objevilo na euromincích Vatikánu. Čtyři motivy mají euromince Andorry, Monaka a Španělska. Tři různé motivy použily Finsko, Francie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Portugalsko a Slovensko. Dva motivy stačily Nizozemí a jeden společný motiv zvolily Belgie, Estonsko, Irsko, Litva a Lucembursko.*5

Námětově se tvůrci rozpřáhli velmi doširoka. Motivy lze přiřadit do následujících okruhů: nejpočetnější je zobrazení (historických) osobností (24x), následují je historické a význačné stavby (22x)*M, pečetě a znaky (15x), sochy a obrazy (8x), mytologické a fiktivní postavy (7x), rostliny (6x), zvířata (5x), lodě (4x), geografické motivy (4x), jiné předměty (2x) a historické události (1x).

Upozornění: skutečná velikost mincí se pohybuje mezi 16,25 mm (1 cent) až 25,75 mm (dvoueuro).

Mimo běžné mince má každá země právo dát do oběhu dvakrát do roka zvláštní pamětní 2eurovou minci s libovolným motivem, který ovšem podléhá kolektivnímu schválení ostatními zeměmi eurozóny. EU se snaží takto předejít kontroverzím, které vznikají různým pohledem na nějaký motiv. Např. Belgie po nevraživé reakci Francie nezrealizovala návrh na edici pamětních mincí k 200. výročí bitvy u Waterloo.*B Napoleonovým vyznavačům naschvál však pamětní minci dala Belgie razit v hodnotě 2,5 €, tedy jako minci platnou jen na území Belgického království čili nepodléhající schvalovacímu řízení EU. Takhle ale ten euralismus nevybudujeme...

Počet pamětních dvoueur, tedy mincí s originálním motivem, od roku 2004 do dneška (2018) činí 321 (zdroj Úřední věstník EU).

Zádrhele

Tak doširoka otevřená paleta motivů běžných národních euromincí snad ani nemohla v některých případech nenarazit. Jak uvnitř jednotlivých zemí eurozóny během veřejné diskuse, tak mezinárodně. Některá témata otevřela staré rány. Např. vznikl spor mezi Slovinskem a Rakouskem o dědictví lipicánských koní.*6

Ještě ohnivěji se ozvali zastupitelé rakouských Korutan, kteří nelibě nesli, že si Slovinsko zvolilo na jednu mincí tzv. knížecí kámen-stolec, symbol Karantánie, prvního nezávislého státu Slovinců ze 6. století.*7 Centrum Karantánie bylo na uzemí dnešních rakouských Korutan. Samotný stolec se nachází, jak jinak, v muzeu v Klagenfurtu, hlavním městě Korutan.

Evropská Centrální Banka zase informuje na svých stránkách, že kvůli portrétům papežů se ozvalo několik protestních hlasů, hlavně ve Skandinávii a Francii, známé svou důslednou odlukou církve od státu. Protivníci motivů upozorňovali na to, že náboženský symbol je v rozporu s neutrálním náboženským stanoviskem eurounijního základu. Vatikán se ale bránil tím, že je portrét hlavy státu na euromincích běžný a legitimní.

Kompletu euromincí se nevyhnul ani náš fontový známý problém designování log - stejné nebo obdobné náměty. Slovinsko na své 5 centovce umístilo Rozsévače (podle obrazu slovinského impresionistického malíře I. Grohara). Na francouzské 10, 20 a 50 centovce figuruje postava Rozsévačky (podle kresby O. Rotyho, známé ze známek francouzské pošty 1. poloviny 20. století a z jednofrankových mincích posledních desetiletí před eurem modernizoval pro euromince L. Jorio).

Podobné motivy najdeme i v dalších případech, např.:

Otazníky se vyrojily kupodivu i nad chemickým složením kovu použitého pro ražbu některých mincí.*8

Parády

Výtvarná úroveň pojednávaných mincí je velmi kolísavá. I zdánlivě neutrální motiv hlavy státu může být proveden jako hravá záležitost, viz např. nizozemské mince do 50 centů včetně s královnou Beatrix ve srovnání s mnohými šedivě až koženě-sucharsky pojatými přístupy.

Jako dědicové nejlepších antických a renesančních medailérských tradic se zdají být italští autoři. Jejich sada euromincí (každou navrhoval jiný medailér) je malou uměleckou galerií.

Možná pro někoho bude tolik umění na obyčejném drobném oběživu příliš, ale vypovídá to o tradici a kultuře. Nebudiž ani zapomenuto, že Italové své euromotivy vybírali telefonicky prostřednictvím největší italské televizní stanice, která představila na každou minci několik alternativních návrhů.

Mnoho povyku pro nic

Zájem jak designérské tak širší laické veřejnosti o motivy euromincí je značný. Proč tomu tak je, může mít různé příčiny. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby jedním vysvětlením byla skutečnost, že národní strana euromince je jedním z nemnohých formálních zbytků bývalé suverenity členských států EU. Skoro bych řekl, že je to úlitba „zlobivým nacionalistům“.
Ekonomicky to nemá žádný smysl, ba naopak; snad jen numizmatický trh má z toho profit. Podle sdělení Komise Evropské rady SEK(2006) 1786 k otázce národních mincí se v odstavci 3.1 uvádí: „…centrální vydávaní eurobankovek. Smlouva o ES stanoví pro euromince odlišný rámec, neboť členské státy, ne ECB, jsou zodpovědné za výrobu a vydávání euromincí, což vysvětluje, proč euromince nesou národní rysy.“
Z toho mi vyplývá, že kdyby byly euromince vydávány (raženy) centrálně, jako bankovky, nebyl by důvod pro vytváření národních reversů. Proč je ale vydávání euromincí zadáváno jednotlivým státům, to se už neuvádí…
Není tedy vůbec od věci návrh jednoho italského grafika na jednotnou eurominci:

byť ani ten není důsledný - používá sice jeden motiv pro všechny unijní země, ale vzhledem k přítomnosti textu navrhuje jazykové mutace, takže vzniká takový minieuroslovníček - přehled slov MÍR, PŘÍRODA a PRÁCE v evropských jazycích. No, při použití obrazových znaků - které, mimochodem, na návrhu jsou také (holubice, list stromu a otevřená dlaň) - by už to mohlo být sjednoceno. Nebo by ta tři slova nešla jednoznačně vyjádřit piktogramem?

Z designérského pohledu je zajímavé, že do navrhování národních stran euromincí se pouští i výtvarníci z jiných zemí. Případně výtvarníci z eurozóny dělají návrhy euromincí pro země mimo zónu. Jako ukázka návrhy mj. i české euromince z dílny zmíněného italského grafika.

Mezi seriózními návrhy jsou pochopitelně i legrácky:

Tuzemák

Z navržených motivů, které proběhly českými médii nutno zaznamenat opět přitažlivost fenoménu Jára Cimrman. Na námitky, že jeho portrét není znám, lze odpovědět, že ani portrét K. H. Máchy není přesně znám. France Prešeren, slovinská obdoba českého romantického básníka - a to včetně nejasností kolem jeho podoby, se nakonec objevil na slovinském dvoueuru; vyřešili to elegantně - siluetou. Když mohou na mincích figurovat mytologické postavy, proč by nemohl být na české národní minci zjev, který se stal kulturním fenoménem, má vesměs kladné konotace (oproti Švejkovi) a již jednou jednoznačně bodoval v jedné celonárodní anketě, kde byl poražen jen díky podezřelým manipulacím s podmínkami ankety.

Redakce Bulletinu Společnosti přátel historie města Chrastavy ve vydání č. 12/2006 uveřejnila následující text:
„Nedávno jsme obdrželi disketu s navrženou výzdobou euromincí českými motivy. … s výtvarnými náměty, které navrhují dvě české medailérky - L. Nebeská a V. Popovičová. Jde o sadu celkem sedmi mincí. …Na minci s hodnotou 1 euro vidíme portrét chemika Jaroslava Heyrovského, vynálezce polarografie, nositele Nobelovy ceny za chemii; na minci s hodnotou 2 euro pak básníka Jaroslava Seiferta, nositele Nobelovy ceny za literaturu. Menší mince o hodnotě 1, 2 a 5 centů představují chmel (plodinu nerozlučně spjatou s výrobou světoznámého českého piva), vinné hrozny z jižní Moravy a lipovou snítku s květem. Na minci s hodnotou 10 centů vidíme jihočeskou vesnici Holašovice s několika domy ve stylu tzv. selského baroka, na dvaceticentové minci je zobrazen církevní komplex Zelená Hora uznaný jako památka pod ochranou UNESCO. Na minci s hodnotou 50 centů se nachází Hradčany jako symbol české státnosti. Zda budou všechny tyto motivy na euromincích v budoucnosti skutečně vyraženy, není samozřejmě vůbec jisté. Je velmi pravděpodobné, že budou vyzváni ještě další výtvarníci, kteří si jako typické symboly naší země v rámci Evropské unie vyberou možná zcela jiné motivy, např. T. G. Masaryka, J. A. Komenského, Mistra J. Husa či F. Palackého a na mince nižších hodnot třeba B. Smetanu, E. Zátopka či V. Havla. Necháme se překvapit a za několik let uvidíme, kterými symboly se bude naše republika propagovat po celé Evropě.“
Z uvedených motivů lze za celospolečensky (přijatelný a) srozumitelný považoval snad jen chmel, ale ani ten není výlučně česká specialita*Z. O lípách a vínu (to už vůbec ne) nemluvě. Už několikrát byla prokázána obecně malá znalost o českých nositelích Nobelových cen i doma, v Česku. Jistě lze namítnout, že právě to je důvod, proč by měli být propagování. Může být. Příklad finského přístupu však inspiruje ke skromnému návrhu na motiv české národní mince. Česko je (údajně…) jediná země na světě, v jejíž ekonomice se zaznamenatelně projevuje celonárodní zábava - sběr hub.*9 Vybavíme-li si krásné graficky výrazné (a jednobarevné!) ilustrace Mattioliho herbáře, tak lze mít o podobě eventuelních českých euromincí jasno.

Na webových stránkách ČNB v lednu 2009 bylo možno číst: „Problematiku národní strany euromincí bude diskutovat Česká národní banka i Národní koordinační skupina a pravděpodobně do konce tohoto roku (2009) by mohlo být o mechanismu výběru národní strany českých euromincí jasněji. Pro zajímavost uvedu, že na Slovensku sehrála důležitou úlohu při výběru národního motivu veřejnost, která měla možnost svými hlasy rozhodnout o svých favoritech.“ Kondicionál prohlášení byl zcela na místě. Poslední slovo má však vždy centrální banka dané země.
Rumunsko přijalo o budoucím vzhledu vlastních euromincí již dnes zákon: ponesou státní znak.
O motivech na rub euromincí proběhla veřejná debata spojená s navrhováním témat v sedmi zemích EU. Např. ve Slovinsku se sešlo 699 návrhů. Ve Francii se posuzovalo přes 1 200 návrhů.

Není všem dnům konec

Za zmínku stojí i reakce obyvatel např. Slovinska, kteří žádají, aby jedno- a dvoueurové mince byly převedeny na papírovou formu. Při jejich relativně vysoké hodnotě jejich podoba jako mincí vzbuzuje dojem, že jde o malou hodnotu. Podobné pocity ostatně zažívá i mnohý uživatel českých mincí vyšší hodnoty. Položte si vedle sebe padesátikorunovou minci a bankovku téže hodnoty a pochopíte psychologické pochody žadatelů změny.
A pak, že jde jen o drobný!!!

Poznámky:

 
*1  *1 J. Campbell: Mýty, Pragma, 1998: „Symboly mluví samy za sebe a sdělují významy, jež slova nemohou pojmout.
A pokud k nám nepromlouvají, zřejmě ještě nepřišel náš čas.“

*2  Jednostranně bez dohody s EU euro zavedly Černá Hora a Kosovo.

*3  Česká národní banka sice už jednou rozhodla předběžnou soutěž vypsat, ale pak ji stáhla, aby „nevyvolávala paniku“, informovala MF DNES v roce 2007.

*4  Čtenáři se mohli rozhodnout pro některé z šesti následujících ikon: český heraldický lev, první prezident československého státu T. G. Masaryk, svatý Václav na koni, Otec vlasti Karel IV., žena sázející lipovou ratolest (starší motiv jednokorunové mince) a „slévač a rolnice“ (ze starší zelené stokoruny).

*5  Motivy na euromincích nejsou navíc neměnným, zakonzervovaným systémem. Členské státy musí sice ponechat své rubové strany mincí alespoň 5 let nezměněné, ale pokud zemře nebo abdikuje hlava státu, může se interval zkrátit.

*6  Lipica, domov těchto krásných běloušů leží sice na dnešním území Slovinska, ale slávu chovu založili Habsburkové, kteří si toto plemeno vyšlechtili jako dvorské koně, kteří proslavili Španělskou jezdeckou školu ve Vídni. Motiv lipicánů býval na rakouské 5 šilinkové minci.

*7  Kámen - spodek antického sloupu, který sloužil jako trůn k slavnostním korunovacím karantanských vévodů.

*8  V roce 2002 zveřejnili vědci z curyšské univerzity výsledky studie, která se týkala mincí v nominální hodnotě 1 a 2 euro. Prokázali jejich zdravotní závadnost a upozornili na fakt, že mince až třistadvacetkrát přesahují evropské hygienické normy.

*9  Podle údajů Českého statistického úřadu v týdnech, kdy vrcholí houbařská sezóna, podstatně klesne spotřeba masa.
A to ještě v Čechách nerostou (pravé černé) lanýže!

*11  Jediná mince ze všech euroverzí, kde medailér v zápalu tvořivosti deformoval i tvar zadaného prvku - eurohvězdy.
A prošlo to!

*13  Více o motivu „Únos Európy“ v hesle BÝK, kapitola „Býk, spoluzakladatel Evropy“

*B  Tratila (Belgie) na tom 1,5 milionu eur za již vyražených cca 180 tisíc kusů mincí. My na to máme!!

*E  více na Entropa

*M  O motivu mostu na eurobankovkách viz samostatné heslo MOST.

*Z  B. Kuras ve své knize „Epikuras“ o bezmasé kuchyni vydané nakladatelstvím Eminent v roce 2015 píše:„Zelí musí být nepochybně českou národní zeleninou. Češi snědí tolik zelí, že by je měli mít ve státním znaku. S heslem >>Cavolum vincit<<.“

 
Zdroje:
tiskoviny České národní banky, MF DNES, weby ČNB, Evropské centrální banky a různé numismatické weby, např. www. stribrnak.cz,
www.webalice.it/annovi.frizio/p_eurofantasy.html
www.eurocoins.liesemeijer.com

Původní text byl napsán v roce 2009, publikován ve Fontu č. 107/5/2009 (téma: Knihovny).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v létě roku 2018, v mimořádně horkém červencovém týdnu po největším zatmění Měsíce v tomto století, v krkonošském zákoutí.