hodiny

Snahu měřit čas lze v lidské civilizaci tušit od samého úsvitu člověčí existence. Lidská bytost od okamžiku, kdy si začala sama sebe uvědomovat jako individualitu vprostřed ji obklopujícího prostoru, z čistě praktických důvodů sledování časové proměny (pohybu času, pohybu v čase) potřebovala. Přemítání o tom, co čas vlastně je, s tím samozřejmě úzce souviselo. Jednoznačná neoddiskutovatelná (tedy nekonfrontační) definice času zatím nebyla vyřčena. Teorií o povaze času, jak správně tušíte často zcela protichůdných, existuje mnoho. Česká wikipedie čas definuje „jako neprostorové lineární kontinuum, v němž se události stávají ve zjevně nevratném pořadí.“ Aristotelés ve svém spise Fysika čas popsal následovně: „Čas je napočítaný pohyb ve vztahu k před a po.“ Isaak Newton v 17. století popsal čas jako absolutní veličinu plynoucí stále stejně. Einsteinova obecná teorie relativity říká, že „čas plyne jinak se zvětšující se vzdáleností od hmotného tělesa, v jehož gravitačním poli čas měříme.“ (wiki.cz)
V našem brouzdání, i když se dotkneme i sledování času v širších souvislostech, se soustředíme především na měření kratších intervalů, pro kteréžto měření člověk si vynalezl zařízení, kterému říkáme hodiny.

První měřidlo času, které člověk začal používat, bylo spjato s přírodním jevem, který se z pohledu člověka pravidelně opakoval - pohyb slunce. Nejpravděpodobněji jako původní ukazatel, vrhač stínu slunečních hodin posloužil „obyčejný“*1 dřevěný kolík zaražený kolmo do země. O určování času pomocí délky a směru stínu se pokoušel člověk ve velmi rané fázi svého vývoje, ale konkrétně to doložit se dodnes nepodařilo, je-li to vůbec možné.
Některé pravěké megalitické stavby pravděpodobně byly používány i pro indikaci časových údajů, někdy i značně dlouhých, povahy z dnešního pohledu kalendářových.*2
Vlastní sluneční hodiny jsou doloženy z archeologických vykopávek z mnoha míst po celém světě. Nálezy stínových tyčí v Číně odkazují do doby okolo 2 300 před naším letopočtem. Obelisky, vztyčované ve starověku v Egyptě, Babylonu, Indii a Číně, někdy sloužily jako gnómon (řecky=ukazatel) ve slunečních hodinách.
Písemné doklady o časoměřičích používajících slunečního stínu najdeme např. ve Starém zákoně, u proroka Izajáše 38. 8: „Hle, o deset stupňů nazpět vrátím sluncem vržený stín, který sestoupil po stupních Achazových.“

Největší sluneční hodiny na světě jsou součástí královské astronomické observatoře Džantar mantar, 1728, Džajpur, IN. Jejich ukazatelem je kamenná trojúhelníkovitá stavba vysoká přes 27 m, po jeho stranách jsou symetricky postaveny dva obloukovité číselníky (pro zobrazení dopoledního a odpoledního času), na které dopadá hrana stínu od ukazatele.

Staroegyptský obelisk, nám. sv. Petra, Řím, VA; Na náměstí byl umístěn za papeže Sixta V. r. 1586. Astronom Filippo Gigli r, 1817 navrhl okolo obelisku dláždění ve formě větrné růžice, vytvořil tak z náměstí sluneční hodiny

V České republice je v současné době více než 4000*3 slunečních hodin různých druhů, typů a stáří. Nejstarší dochované sluneční hodiny v Česku lze nalézt na chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně. Budiž poznamenáno, že sluneční hodiny ukazují místní sluneční čas, který se od časového údaje pro to které časové pásmo může při současných tahanicích o tzv. letní či jiný čas lišit podle ročního období až o 16 minut.*4

Vodorovné zemní sluneční hodiny; 2002, náměstí T. G. Masaryka, Třešť, Vysočina, CZ
Jsou umístěny na ploše 6,63 arů a ručička hodin měří 8,21 m. Průsečík hodinových čar je asi 1,5 m za 8 m vysokým gnómonem; ve výšce 2 m je umístěna maketa přesýpacích hodin, která zřejmě slouží jako nodus; při změně času školní mládež mění číslice u hodinových čar.
(údajně prozatím nejvyšší sluneční hodiny v Evropě)

Dolní Břežany dne 23. 6. byly slavnostně spuštěny zdejší unikátní hodiny - Fontána času; vzhledem k existenci Výzkumného ústavu laserové techniky v Dolních Břežanech udává časový údaj na spodním válci světelný laserový paprsek; Kašna s vodotryskem spouštěným každou čtvrthodinu. Otočný sloup uprostřed nese na svém pevném vrcholu stylizovanou zeměkouli, do které je vetknutý polos. Číselník slunečních hodin je vysázen v dlažbě, rysky pro celé hodiny jsou označeny římskými číslicemi. Ryska na otočném sloupu ukazuje na pevné vrchní části s poloorlojním číselníkem SEČ a promítá paprsek na okraj kašny, který představuje noční ciferník mechanických hodin; Na místě mírně osvětová tabule*O

Sluneční světlo je použito i ve zvláštním druhu ukazatele času, kde čas není označen stínem, ale naopak světelným, slunečním paprskem.

Poledníkový sál ve vatikánské Věži větrů, vybudován 1580 pro astronomické účely a reformu kalendáře. Otvor o průměru 14 mm je umístěn ve výšce 5,2 m na fresce s tématem „Jižní vítr“, na levé stěně vpravo nahoře před přídí lodě. O 21. březnu sluneční paprsek pronikne otvorem ve zdi a osvětlí poledník na podlaze sálu.

Vodní hodiny čili klepsydra (řecky =zloděj vody) byla původně nádoba s malým otvorem ve dně, kudy voda pomalu vytéká. Rysky v nádobě označovaly uplynulý čas. Klepsydra - podobně jako přesýpací hodiny - neměří resp. neukazuje tedy probíhající čas, nýbrž odměřuje časový interval. Vodní hodiny byly známy již ve starověku, nálezy z Babylonu a Egypta pochází z 16. století před naším letopočtem, písemné záznamy ze starověké Číny mluví o jejich existenci již 4 000 let před Kristem.

Přesýpací hodiny oproti tomu jsou zaznamenány (v Evropě) až ve středověku, údajně v 8. století v katedrále v Chartres (Francie).
Obecnějšího využití doznaly až s rozvojem námořní plavby, kdy pomáhaly společně s magnetickým kompasem navigovat lodě. Konkrétní zobrazení evropského původu je známo až ze 14. století.

Alegorie dobré vlády, Střídmost držící přesýpací hodiny, detail z Alegorie a důsledky dobré a špatné vlády na město a zemi freska, Ambrogio Lorenzetti, 1338, Sál míru, Palazzo Pubblico (radnice), Siena, IT

Kolo času, největší přesýpací hodiny na světě, přesýpany jsou skleněné granule, obsah se přesýpá jeden celý rok. Hodiny byly vytvořeny a „spuštěny“ v roce 2004 na pamět vstupu Maďarska do Evropské unie. Stojí v městském parku uprostřed Budapešti, HU

A konečně věžní hodiny! Od prostých ciferníků po komplikované orloje...

Richard of Wallingford, opat a vynálezce, ukazuje na hodiny, které sestrojil a daroval svému klášteru St. Albans v Hertfordshire, iluminace, 14. stol., Anglie

Hodinová a astronomická část staroměstského orloje, Má to být třetí nejstarší a nejstarší ještě fungující orloj na světě, 15. stol., Praha, CZ

Čtyřiadvacetihodinový ciferník hodiny v bazilice Santa Maria del Fiore, maloval Paolo Uccello, 1443, Florencie, IT
jednoruké liturgické hodiny ukazují 24 hodin italského času, časový úsek končící západem slunce rozdělený do 24 hodin. Tento rozvrh byl používán až do 18. století. Jsou to jedny z mála hodin z té doby, které stále existují a jsou funkční.

The Shepherd Gate Clock (Hodiny Shepherdovy brány), Královská observatoř, Greenwich, Londýn, UK.
Tudy prochází nultý poledník ustanovený roku 1851 a přijatý na mezinárodní konferenci roku 1884.

Londýnská ikona - neogotická hodinová věž (Clock Tower, 1859) Westminsterského paláce (sídlo Parlamentu Spojeného království - Sněmovny lordů a Dolní sněmovny), od 2012 na paměť 60let královnina panování pojmenovaná Alžbětina věž známá pod názvem svého největšího zvonu Big Ben

Horologium (zkratka Hor) Hodiny je jedno z 88 souhvězdí moderní astronomie, leží na jižní obloze. Zavedl ho abbé Nicolas-Louis de Lacaille v roce 1754 pod názvem Kyvadlové hodiny (lat. Horologium Pendulum anebo Horologium Oscillatorium) na památku Nizozemce Christaana Huygense ze 17. stol., vědce a vynálezce mj. právě kyvadlových hodin. Většina de Lacaillem zavedených a jím pojmenovaných souhvězdí - bylo jich 14 - nesou názvy technických/vědeckých nástrojů/přístrojů jako symbol doby osvícenství.

Hodiny jsou již záhy od jejich vynálezu symbolem ubíhajícího času. Kostlivec držící přesýpací hodiny je výrazem omezeného lidského bytí. Hodiny jsou atributem personifikované Mírnosti. Zastavené resp. povalené/ležící hodiny mohou být symbolem smrti; v Jižní Americe se hodiny kladou na hroby na znamení přechodu mezi životem a smrtí.

Smrtka (kostlivec): je pohyblivá soška na pravé straně, otáčí přesýpací hodiny vyjadřující odměřování času života a tahá za provaz umíráčku, který je umístěn nahoře ve věžičce nad orlojem, 15. stol., Praha, CZ

Ležící přesýpací hodiny vedle lebky, anonym, 17.–18. stol., FR, častý motiv barokních zátiší typu Memento mori či Vanitas; detail a celek kartuše

Marná jest krása, detail obrazu, povalené přesýpací hodiny s ciferníkem, Mistr psaných Vanitas, kol. 1650, asi NL (obraz obsahuje dále zrcadlo, dohořelou svíci, řezané květiny ve váze, knihy)

Mnozí z laskavého čtenářstva si jistě pamatují na jeden detail z počátků veřejného užívání internetu v Čechách - po zadání nějakého úkonu na obrazovce naskočily schématické otáčející se přesýpací hodiny, naznačující, že operace probíhá, tedy že čas plyne. Tehdá mne vůbec nenapadlo, že je to jaksi nelogické, funkce skutečných přesýpacích hodin by takto bývala popřena; ale jako obecního blba Pepka Vyskoče mne plnilo nadšením, že se hlavně točí!

Unicode má pro přesýpací hodiny kód U+231B. Samozřejmě je to statický obrázek...
Jungiánská terapeutka M.-L. von Franz (†1989) tvrdila, že se hodiny v pokarteziánské době (kdy se lidé přestali řídit rytmy přírody a začali být ovládáni strojovými/mechanickými hodinami) staly symbolem neosobního vesmíru.

Symbolika hodin ukazující spíše na nestálost bytí člověka pochopitelně neláká k využití v rodové heraldice. Znaky měst vykazují již větší četnost našich figur - sluneční hodiny, přesýpací hodiny, budíky, náramkové hodinky, věžní hodiny, atd.

Arao-Valença, Norte, PT, do 2013 (vodorovné sluneční hodiny) • Patnöw, Lodžské vojvodství, PL (kolmé, nástěnné sluneční hodiny) • Wendhausen, Dolní Sasko, DE (přesýpací hodiny) • Rountzenheim, Bas-Rhin, FR (přesýpací hodiny)

Frauental an der Lassnitz, Štýrsko, AT (prázdné věžní hodiny) • Strahovice, Opava, CZ (půl nakloněného ciferníku nástěnných, případně věžních hodin)
• Calendário, Braga, PT (budík) • Koedijk, NL (přesýpací hodiny)

Velký znak londýnské městská část Greenwich, od 2012, Londýn, UK; heslo: Vládneme soužíce • Fédération des francophones de Terre-Neuve et du Labrador (Sdružení francouzsky mluvících Nové Země a Labradoru nezisková organizace, která snaží se hájit a prosazovat práva a zájmy frankofonní komunity na území Nové Země a Labradoru), CA; heslo: Krok za krokem • Madarcos, ES • Totonicapán, GT

Hodiny/hodinky v korporátní identitě nejsou sice vzácným jevem, ale fascinace ciferníkem je nesnadno překonatelný moment, aby vznikla dobrá, zapamatovatelná, výrazná, dejbože i vtipná značka.

Norwich Union Life Insurance Society, pojišťovatelský svaz v Norwich, východní Anglie, UK • En Temps - Včas - 28. transportní prapor US-Army • 7th Infantry Division Hourglass DivisionUS Army (7. pěší divize Přesýpací hodiny přezdívaná také divize Bajonet, Armáda spojených států amerických), rozlišovací znak • nárameníkové označení 7. pěší divize, US

Brequet comp., švýcarská hodinářská firma známá svými vysoce luxusními výrobky. Dnes je firma Breguet součástí Swatch group, CH • Americké muzeum hodin a hodinek, Bristol, Connecticut, US • In time coffee, Cajvanean Alexandru, zdroj: dribbbble.com • Time Cafe, zdroj: vectorstock.com

Clock-gallery, starožitnictví Praha, CZ • Doni Divini Affordable luxury (cenově dostupný přepych (sic!), hodinky pro každou příležitost, e-shop, US

Tic Toc Concierge (Tiktak domovník), organizace zákazníkova času, Southlake, Texas, US (vtiprně vkomponované kyvadlo) • Excel,Time service, výběr článků z místních a mezinárodních publikací, Miami, US

Symbol vyhynutí představuje hrozbu vymírání holocenu (nebo šestého hromadného vymření) na Zemi; kruh představuje planetu a stylizované přesýpací hodiny jsou varováním, že u mnoha druhů dochází čas • Time Out! (Přestávka!), výroční hodinářský veletrh, 2018, US • Svaz švýcarského hodinářského průmyslu, CH

First Class Watches (Prvotřídní hodinky),/www.firstclasswatches.co.uk/ blog a e-shop, UK • Five after midnight (Pět po půlnoci), Liya Irin Creative, dribbble.com • Watchville Grain & Mortar, blog o náramkových hodinkách apod. • Institution of Production Engineers, (Üstav průmyslového inženýrství), indická verze, IN

Cuckoo Clock, internetový prodej švarcvaldek (vyřezávaných nástěnných kyvadlových kukačkových hodin vyráběných v německém Schwarzwaldu/Černém lese), US • Okřídlené přesýpací hodiny, doslovné zobrazení latinského epitafu „Tempus fugit“ (čas letí). prvně je doložen v díle římského básníka Vergilia Zpěvy rolnické (Georgixca), 29. př. l., Řím

Happy hour (Šťastná hodina), Luis Lopez Grueiro, zdroj dribbble.com • Vlajka mj. s okřídlenými přesýpacími hodinami, kterou používal pirát Christopher Moody, 1. pol. 18. stol., UK • The London Watch Shop, obchod dámskými magnetickými hodinkami s hvězdnou oblohou, Londýn, UK

pizza-time_Miodrag Ristivojevic_dribbbble • Pizza-Time, pizzerie, zdroj: pinterst.com (vhodně vytvořené přesýpací hodiny z porcí pizzy) • Švýcarská hodinářská společnost, CH • Swiss-Watch-Company, Švýcarská hodinářská společnost, e-shop, CH

Team Watch Shop, UK zdroj: pngjoy.com • Thunder Bay Historical Museum Society, Společnost pro muzeum historie v Thunder Bay, CA
• http://www.ticke-tack.com/, stránka, na které si lze zvolit obraz a způsob oznamování času

TicToc Clocks, hodinářství, copyright Mike Erickson and Logo Motive Designs, zdroj: logopond.com • Twenty Seven, sedmdesát sedm, obchod hodinkami, kterým lze věřit, zdroj: dribbble.com • Green Montain Clock Shop, hodinářství, servis, starorožitnictví, Williston, Vermont, US

Obraz Salvadora Dalího Vytrvalost paměti z roku 1931, též známý pod názvem Měkké (tekuté, tající) hodinky,, je jedním z nejslavnějších Mistrových děl a zároveň jedním z nejznámějších obrazů surrealistického uměleckého směru. Britská umělecká kritička Dawn Adès napsala*5: „Měkké hodinky jsou v nevědomí symbol relativity prostoru a času, surrealistická meditace o zhroucení našich představ o pevném kosmickém řádu.“ Jiná interpretace nabízí výklad obrazu tak, že hodiny představují všudypřítomnost času a jeho kontrolu nad našimi životy. Další předložená teorie je, že hodiny ilustrují plynutí času při snění - ve snech je čas irelevantní. Dalí měl kdysi na dotaz o inspiraci k obrazu odpovědět, že Měkké hodinky nebyly inspirovány Einsteinovou teorií relativity, ale surrealistickým vnímáním sýru druhu Camembert tajícího na slunci (sic!).

Vytrvalost paměti, olej na plátně, Salvador Felip Jacint Dalí i Domenech, 1931, Katalánsko, ES (tento epochální obraz má také překvapivé fyzické rozměry - 33 cm na 24 cm)

V duchu tématu čísla lze říci, že tak jako v leckterém taxíku nevíte, kudy pojedete a kolik to bude stát, tak ani čas symbolizovaný kterýmkoliv časoměrným zařízením, není v našich rukou. I jeho měření není zcela jednoznačné. Snažení designérů postihnout povahu času se nám může zdát sympatické, ale jak se autor pokusil zde nastínit, tématu vládne relativita.

*1  Obyčejnost je vlastnost velice relativní, ano vždy jde o relaci, vztah. Muzea jsou plná obyčejných klacků, kamenů, atd. apod., které ve vhodnou chvíli na vhodném místě vhodně použité se staly součástí geniálního posunu, revoluce...

*2   Mohylový komplex Newgrange v hrabství Meath na východě Irska pocházející z období 3 200 př. n. l., (tedy je starší než Velká pyramida v egyptské Gíze či také částečně neolitický areál Stonehenge) obsahuje chodbu, do níž proniká sluneční paprsek pouze při zimním slunovratu. Sluneční hodiny to ale nejsou, byť vztah k určení času tu lze vidět.
V sousedním neolitickém nalezišti Knowth měly ale být nalezeny sluneční hodiny z období 5 000 př. n. l.

*3  Dne 25. 7. 2016 bylo dosaženo počtu 4.000 evidovaných slunečních hodin v ČR

*4  Ke své hrůze autor článku při rešerších narazil na informaci, že vedle letního času existuje v českých zákonech dodnes platný zákon č. 212/1946 Sb., který zmocňuje vládu republiky, aby nařízením zaváděla odchylkou od středoevropského času zimní čas a určovala jeho počátek a konec. Naštěstí to bylo použito pouze jednou v období 1. 12. 1946-23. 2. 1947, kdy byl tento výmysl zaveden, posun o jednu hodinu proti středoevropskému času, tedy o dvě hodiny proti letnímu času. Možná bych to asi neměl zmiňovat, aby se toho „někdo“ nechyt´...

*5  Adès, Dawn. Dalí. Thames and Hudson, 1982

*H  válcové výškové hodiny na Malém náměstí v Hradci Králové 2007 - otočný ukazatel musíme nastavit na správné datum na kalendáriu a poté otočit s válcem tak, aby stín ukazatele byl svislý; dva číselníky - pro pravý místní sluneční čas a pro středoevropský čas (s dvojími křivkami pro dopolední a odpolední hodiny); nápis "1. NASTAVTE JEZDCE GNÓMONU NA DNEŠNÍ DATUM 2. OTÁČENÍM VÁLCE SROVNEJTE STÍN DO SVISLÉ POLOHY 3. ČAS ODEČTĚTE NA KONCI STÍNU /V OBDOBÍ LETNÍHO ČASU PŘIDEJTE JEDNU HODINU/"; výpočet programem SHC; Povětroň 5/2007; v období okolo zimního slunovratu bývají hodiny ve stínu

*O

Původní text byl napsán v lednu roku 2020 a publikován ve Fontu č. 169/2/2020 (téma: Taxi).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v jarních týdnech za koronavirové karantény roku 2020 v krkonošském zákoutí.