Toto právní úsloví, byť v obráceném pořadí známé z anglického My House My Castle*C, je dokladem obliby hradů za Kanálem, ale především britského lpění na nedotknutelnosti soukromí. My toho využijme k výletu za fenoménem hradu a zámku.

„Obecná figura hrad: Definovat základní podobu této figury je poněkud obtížné, neboť mnozí heraldičtí výtvarníci jej zobrazují pod vizuálním dojmem konkrétní stavby, aniž by se pokusili o přiměřenou míru stylizace.“ (zdroj: heraldika-terminologie.cz)

Výše citované je ilustrováno převážnou většinou ukázek: když se designéři dají do stylizování, většinou dospějí k  obrázkům, které jsou jeden druhému dost podobné - věž/věže, hradba s cimbuřím, brána. Anebo výtvarníci zůstanou u podoby konkrétní stavby a tak se taky heraldikům moc nezavděčí. Čest a sláva výjimkám!

Hrady, zámky, heraldika

Figura hrad musela mít v nejistých dobách středověkých velký psychologický potenciál.*H V atmosféře permanentních „malých“ válek mezi drobnými královstvími tehdy mocensky atomizované, rozdrobené Evropy, kde bojovali v podstatě „všichni (feudálové) proti všem“, byly pevnosti - a hrady v podstatě nic jiného nebyly - ostrůvky relativního bezpečí. Hrady daly jméno i jedné krajině dnešního Španělska - Kastilie, od španělského castello = hrad, česky bychom mohli říci snad Hradsko… Množství erbů s figurou hradu na celém Pyrenejském poloostrově, nejenom v samotné Kastilii, je nápadné, jakoby snad každý ctidbalý tamní šlechtic/rytíř musel mít vlastní hrad.
To, co bylo výhodou v době rekonkvisty - soustava hraničních (obranných) pevností pomohla ze země vypudit Maury (muslimské Araby, Berbery a evropské muslimy), začalo vadit mocensky ambiciozním centralisticky uvažujícím panovníkům-monarchům. Rivalita mezi králem a šlechtou měla ostatně po celé Evropě shodný průběh: panovník-suverén měl nakonec navrch, moc šlechty podlomil mj. bouráním jejích hradů, které do té doby byly symboly nezávislosti aristokracie na králi. Čtenářky a čtenáři monumentálního čtrnáctidílného díla Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze království Českého (1882-1927) si jistě vybaví množství hradů, o kterých český historik, genealog, sfragistik, heraldik a kastelolog (!!) píše jako o zbořených a zaniklých již před mnoha staletími. Ostatně, když se budoucí římský císař a český král, dokonce zatím ani moravský markrabě, mladý, sedmnáctiletý Karel v roce 1333 vrátil do Čech, „nenašli ani jediného hradu svobodného, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky“, jak konstatoval později ve svém vlastním životopisu Vita Caroli.

Krásnou ukázkou použití figury hradu v klasické heraldice najdeme na vyobrazení krále Jana II. Kastilského v jezdecké parádě v armorialu (erbovní knize) z poloviny 15. století. Kastilský hrad se dostal také do (dnešního) znaku Španělského království, najdeme ho v prvním poli děleného štítu jako zástupce jednoho z původně samostatných království, z kterých pod Habsburky sjednocené království Hispanie vzniklo.

V městské heraldice se hradní věže, cimbuří apod. vyskytují velmi hojně, neboť města vznikala převážně okolo opevněných míst - hradů, jako jejich předhradí. Hrady, případně zámky jsou na znacích měst ve všech základních heraldických barvách-tinkturách a kovech (modrá, červená, purpur, černá, zelená, zlatá/žlutá a stříbrná/bílá), ale i v heraldicky úpadkovém přirozeně barevném provedení. Na znacích vidíme celé hrady a zámky, jejich jednotlivé části nebo také ruiny…Asi nejčastější figurou jsou tři věže symetricky umístěné nad hradební zdí, v které je většinou brána. Použitých kombinací je velké množství.

Hrady korporátní

V evropském vnímání historickém (a snad i krajinářském) je hrad (původně středověká) stavba, která v sobě spojovala několik funkcí. Vojenskou - zajišťoval kontrolu nad územím či hranicí; symbolickou a politickou - zhmotňoval držbu jedince či rodové linie území; veřejnou - byl místem shromažďovacím, s právem vybírat daně a vykonávat spravedlnost/ soudit. A nakonec plnil i funkci obytnou; sice žádné pohodlí - noc na Karlštejně mohla mít romantický půvab v teplých letních měsících, ale jinak na hradech panovaly spíš více než méně drsné poměry, v kterých šlo o zdraví; to i chaloupka v podhradí byla útulnější.
Tak shledáváme na středověkém hradě tři následující prostory: camera - pokoj a obecněji honosnější panské obydlí; aula - velký sál, místo veřejného vystoupení a přijetí; capella - kaple, která posvěcuje feudální moc v době, kdy náboženství je nerozlučně spjato s každodenním životem.
Motiv hradu a zámku v korporátní identitě využívá v sobě všechny tři výše zmíněné funkce, byť většinou jen v rovině symbolické. U většiny vnímajících figura hradu atakuje na sentiment, tak jak to používá disneyovská psychologie, viz dále. Figura zámku pak pracuje s hodnotami o řád méně idealistickými, v podstatě konzumeristickými; hlavními pocity mají být baudelairovské lux, calm et volupté - přepych, klid a slast.*B

Disneyho hrad

Mezi korporátnimi hrady hvězdou první velikosti - především v měřítku ekonomickém - je hrad loga amerického filmového studia Walt Disney Pictures.

Na české poměry překvapivě nazývaný Popelčin, pohádkový hrad v logu studia byl inspirován skutečnou stavbou - zámkem, který nechal v letech 1869 až 1887 v bavorských Alpách u obce Schwangau postavit výstřední podivínský král Ludvík II. Bavorský. Tento pseudogotický alpský zámek má podobu hradu a je znám jako Neuschwanstein (Nový labutí kámen).

V logu Disneyho studia byl později nahrazen kresbou podle francouzského zámku Ussé (16.-17. stol.), jednoho z mnoha zámků na Loiře

Disneyovský zámek je vlastně složeninou prvků z několika zámků.*D V detailech se zámky v šesti světových Disneylandech liší, ale celkový dojem je prakticky totožný:

„Disneyland je přeháněním reality s cílem vyvolat u návštěvníků pocity nostalgie.“
„Velkolepé logo se zámkem vyvolává u publika hluboký dojem, oživuje jejich dětské sny a umožňuje jim věřit na zázraky.“

Hrady jinak

Symbol/značka pro hrad, zámek, případně zříceninu není dodnes na mapách zcela sjednocen. Traduje se, že pro symbol hradu pózovala silueta (zříceniny) karlovského královského hradu Radyně u Starého Plzence. Pro článek autor překreslil z mnoha různých podkladů několik ukázek mapových značek, které nejsou stejné ani tvarem, ale mnohdy ani významem; ten samý symbol může u jiného vydavatele znamenat něco jiného. Nutno vždy pečlivě číst legendu u používané mapy! Překvapení nejsou vyloučena…

Hrady všude

Agresivní pud lidské povahy se projevuje u všech ras po celé zeměkouli. Historik Ch. Coulson uvádí, že hromadění bohatství a zdrojů, jako je jídlo, vedlo k potřebě obranných struktur, takže hrady či jim podobné struktury na obranu proti své divokosti najdeme skoro všude. Výjimkou je Antarktida (aspoň se tam zatím nenašly…) a ani z Austrálie nejsou známé původní pevnosti. Nejstarší opevnění se objevují v oblasti Úrodného půlměsíce, údolí Indu, Egypta a Číny. V evropském okruhu jsou doloženy pevnosti z doby měděné (cca 3000 př. Kr.) na ostrově Malta. Pro tazatele po nej nej nej uveďme, že nejrozsáhlejším hradem na světě není, jak se lze často dočíst, třeba i v Guinessově knize rekordů, Pražský hrad. Ten je svojí rozlohou ani ne poloviční než druhá stavba - indická pevnost Mehrangarh. Za největší, jak vůbec tak jako nejmohutnější cihlová stavba, je považován hrad Řádu německých rytířů Malbork (13. stol.) v dnešním Polsku. Pražský hrad by se do něj vešel čtyřikrát. O Potale v tibetské metropoli Lhasa se píše jako o stavbě s 300 000 m², tedy o šestinu větší než křižácký hrad u Baltu. Kdo nevěří, ať tam běží!

Na závěr hradů a zámků

Z pohledu psychologa je hrad či zámek klasickou kulisou nostalgie - (u některých jedinců až chorobný) stesk po minulých dobách, které si pacient obvykle idealizuje. Avšak!! Připomeňme si z citace u Disneylandu - oživovat dětské sny a umožňovat věřit na zázraky. To budiž i devizou grafického designérstva při tvorbě CID!*E

Poznámky:

*B    Z básně Pozvání na cestu od Charlese Baudelaira.

*C   Hradní doktrína (hradní právo, bytové právo ) - právní doktrína amerického původu, platná ve Spojených státech amerických a některých dalších zemích. Podle ní, pokud vetřelec vnikne do místa bydliště, má rezident právo použít proti němu sílu k obranným účelům. To zahrnuje obranu sebe, svých blízkých nebo svého majetku. Rezident má také právo zabít vetřelce, pokud to považuje za nutné. Za dodržení určitých podmínek, samorozumně…..

*D   Mezi mnoha vlajkami na věžích zámku je i jedna se znakem rodiny Disney. Jestli ho nemůžete najít, tak tento erb každopádně uvidíte nad branou zámku Šípkové Růženky v Disneylandu v Anaheim. Rod Walta Disney má pocházet z normanského rodu z 11. století, který sídlil v Isigny-sur-Mer; byli tedy z Isigny, francouzsky d´Isigny, anglicizováno na Disney. V erbu měli-mají tři kráčející lvy. .

Původní text byl napsán v lednu roku 2021, publikován ve Fontu č. 177/3/2021 (téma: Hrady a zámky).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze byla dokončena během kovidového rozvolňování pod dokvítajícími třešněmi v květnu roku 2021 v krkonošském zákoutí.