![]() | ||
![]() ![]() Referendum o vstupu ČR do EU oživilo symboliku, která se zdála již spát spánkem věčným. V rámci svého apelu varujícího před rudětotalitními tendencemi EU použila Euroskeptická alternativa jako emblém kruhem dvanácti zlatých hvězd obkroužené zkřížený zlatý srp a zlaté kladivo na tmavomodrém pozadí. *N Tato parafráze znaku Velkého Bratra na východě mne přiměla, abych si osvěžil původ a rozšíření zmíněných ikon. ![]()
Začněme těmi konkrétními - srpem a kladivem. Tato dvě nářadí jsou pamětníkům známa jako „vercajk pod mostem“ (pro nepamětníky a nepamatující: na zelené
stokoruně v období komunistického Československa byl, mimo jiné, vyobrazen Karlův most, u jehož paty, jakoby pohozené, se vyskytovalo pojednávané nářadí.)
Tyto dva nástroje nebyly samy o sobě symbolem komunistického režimu. Srpy, kladiva a další nástroje řemeslné a zemědělské činnosti se vyskytovaly dávno před
vznikem proletářských diktatur.*1 ![]() Na iluminaci z 15. stol. srp v rukou boha Saturna symbolizuje smrt. Jde o smrt astrologickou, Slunce se ocitá na obratníku Kozoroha, zdánlivě umírá, aby se následně znovuzrodilo - proces zimního slunovratu. ![]() ![]() Zlatý srp je zmiňován ve spojitosti s keltskými druidy a jejich sběrem posvátného jmelí. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Kladiva nejrůznějších tvarů najdeme ve znacích horních měst od středověku po celé Evropě, později i jinde. V Čechách třeba ve znaku města Kutné Hory. Objevíme je
na znaku Hondurasu nebo Nového Zélandu. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Srp a kladivo, samostatně jako symboly dělníků a rolníků se jako součást státního emblému objevily v roce 1919 ve znaku Rakouské republiky.
Ruská socialistická federativní sovětská republika již jako zkřížené nástroje spojení dělnictva a rolnictva je používala již od roku 1918;
jako celostátní symbol je Sovětský svaz jako součást svého znaku kodifikoval v roce 1923. ![]() ![]() ![]() • Ruská Sovětská Federativní Socialistická Republika, 1918 *S Otto Neurath, rakouský filozof, sociolog, ekonom, marxista a socialista, ve svém projektu univerzálního mezinárodního obrazového jazyka Isotype*2
z třicátých let 20. století srp a kladivo samostatně použil v piktogramech lidí práce, zemědělce a dělníka, nikoli lidí revoluce, politiky. Isotype samozřejmě řeší i vyjádření
takovýchto významů. Zkřížené nástroje má na hrudi panáček, který má zároveň pozdviženou pravou ruku zaťatou v pěst. ![]() ![]() ![]() To je dost důležitý detail. V naší procházce se tím setkáváme s momentem, řekněme síly, který je pro naši látku nezanedbatelný. Pěstí jako takovou se zde
zabývat podrobněji nebudeme, jenom připomeňme, že lze v celé historii znaků/symbolů pozorovat obrazy síly, v podstatě vlastně demonstrace, hrozby
síly-silou, v mnoha emblémech minulosti - co vlastně jiného nakonec jsou ty různé šelmy, divocí kanci, aj. mocná a obávaná zvěř, ale i takový Poseidonův trojzubec, Diův blesk, Perunův hromoklín, a posléze i kladivo, např.
Thorovo, které již v našem procházkovém příběhu svoji roli hraje. ![]() U této pečetě se na chvíli pozdržme: obsahuje několik významově důležitých prvků našeho příběhu. Není zde sice srp, ten je zastoupen pluhem v prvním kvadrantu. Hvězdy zde jsou, ale ne jako symboly nějaké ideje, ale
jako symboly počtu zakládajících států Unie. V místě, které za jiných okolností zaujímá ideová hvězda, vidíme heslo FORWARD („Kupředu“, ozvěna dodává „zpátky ani krok!).
Další heslo ve znaku uvedené zní „E Pluribus Unum“ („Z mnoha jeden“, tomu lze rozumět různě..) A dole pod štítem lákavý roh hojnosti, jako příslib dobrých a lepších časů.
Druhý kvadrant štítu obsahuje zkřížený vercajk, konkrétně krumpáč a lopatu, figura reprezentující zdejší hornictví, důlní průmysl. Pozornost soustřeďme na třetí kvadrant, kde vidíme svalnatou ruku
s vyhrnutým rukávem třímající kladivo v akčním pohybu. Oficiální interpretace popisuje tento prvek jako reprezentaci (průmyslové) výroby. ![]() ![]() ![]() ![]() košile nese některé emblémy zednářského charakteru, mohou však pocházet spíše z oblasti svépomoci než politiky ...a ve znacích svépomocných a podpůrných spolků a bratrstev. ![]() ![]() ![]() ![]() Svoji pravou povahu vyjevil tento emblém záhy: ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Původně je kladivo spojeno se silnou paží - tedy údernou silou. Později z tohoto zřetelného obrazu zbylo jen kladivo, s jakým úmyslem, se lze
jen dohadovat... ![]() Zkřížení dvou nástrojů je častá heraldická figura. Nacházíme ji nejen v Evropě, ale po celém světě. Vyskytují se v ní vedle nástrojů výrobně pracovních a
součásti strojů i zbraně, aj. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Pracovní nástroje se objevují i jako svého druhu vojenská specializace: nechvalně známé PTP (Pomocné technické prapory - „černí baroni“) byly označeny („dalekonosnou“)
lopatou a („rychlopalným“) krumpáčem. Tato dvě nářadí jsme již viděli na pečeti státu Wisconsin, jsou i součástí znaku Panamy, jako památka na budování průplavu. ![]() ![]() ![]()
Vzhledem k námětu naší procházky nutno podotknout, že piktogramy srpu a kladiva, jako i další symboly práce jsou skutečně vázány na konkrétní (manuální) činnosti, nemají a priori
negativní obsahovou konotaci. A nemohou být samy o sobě symbolem sociálně revolučním; určitý náběh k tomu získávají překřížením coby vyjádření spojení „dělnictva a rolnictva“.
Společensky výbušnými naše nevinné, indiferentní pracovní nástroje udělá až prvek, který se
k nim nalepí tu více tu méně soudržně. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Emblémy manuální práce v průmyslu a v zemědělství spojené s nějakým dalším symbolem se stávají znamením komunistickým.Většinou je tím znamením hvězda (vlajka SSSR),
objevuje se i zeměkoule a slunce s paprsky (znak SSSR), či rudý a státní prapor a zeď - ano, zeď z kvádrů, asi míněna tvůrci, komunisty, jako budování (nebo „hráz
socialismu“); pro nás, nestraníky, to byla zeď berlínská (tato značka, resp. odznak býval v hlavičce tehdejšího Rudého práva, deníku ÚV KSČ). ![]() ![]() ![]() Existují samozřejmě i jiné kombinace. ![]()
Došli jsme tedy k druhé součásti v úvodu zmíněné persifláže, k nekonkrétnímu nebo raději abstraktnímu symbolu, do kterého lze promítnout z podstaty věci
vše, co chceme, aby idea (ideologie) obnášela.
Nutná poznámka předem: v dostupných zdrojích se pojem HVĚZDA používá v nejednotném, mnohdy až neúmyslně matoucím smyslu. Z hlediska heraldického bude asi
nejchoulostivější používání, respektive rozlišování pojmů „hvězda“ a „slunce“. Obecně astronomicky slunce je samozřejmě také hvězda, byť nám nejbližší. Heraldicky to jsou
však odlišné figury.
Na zádrhel je zaděláno již textem první kapitoly Staré smlouvy - Gen 1,16: „Bůh učinil dvě veliké svítilny: větší, aby vládla dni, a menší, aby vládla noci;
učinil rovněž hvězdy.“
Tím nejasnosti nekončí. O hvězdě různé zdroje mluví i v případě, že se jedná o planetu, konjunkci planet či „jen“ kometu. Pozorování nadzemských světel na denní a hlavně noční obloze bylo jistě pro lidské bytosti od nepaměti přitažlivé, vzrušující a v neposlední řadě i životně
důležité. Dodnes pohled na nebeská tělesa (jak o nich dnes mluvíme) nenechává člověka chladným a není nutno si zrovna připomínat slova o hvězdném nebi nad
hlavou pruského myslitele v Královci. *EK Z prehistorie známe jak velmi realistické, tak abstrahující záznamy dění na obloze. Prohlédněme si jednu z maleb z pravěké obrazárny jeskyň Lascaux. Níže zobrazený detail
většího celku - tur a několik skupin bodů - je paleoastronomy interpretován jako vizualizace souhvězdí Býka (Taurus) s otevřenou hvězdokupou Hyády u oka zvířete a s hvězdokupou Plejády
více vpravo nahoru. ![]() ![]() ![]() Zkušenost většiny laskavých čtenářů s vnímáním hvězd na noční obloze (s denní hvězdou, Sluncem, je to pouze intenzivnější, že) bude stejná s autorovou: třpytící se hvězdu vidíme jako z jednoho bodu tryskající menší či větší počet paprsků. Přimhouříte-li oči, stejný efekt nastane při pohledu do plamene svíčky či do lampy. Různě dlouhé a různě široké čárky (úsečky či spíš polopřímky) mířící z jednoho centra různými směry jsou nakonec velmi realistické zobrazení viděného. Vlastně to ani není symbol, ani abstrakce, je to dost věrný záznam. ![]() ![]() ![]() ![]() s vyznačenými nebeskými objekty - měsíční srpek a hvězdy formou šesti a vícecípých/paprsčitých hvězdiček, tzv. kámen z Tal Qadi, 4. tisíciletí př. Kr., Malta Babylonská a assyrská bohyně Ištar (Innana) - symbol představující planetu Venuši jako jitřní a večerní hvězdu, prošel vývojem od jednoduchého křížení po dosti ornamentální růžici ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Z bohaté historie předdynastických egyptských a staroegyptských kultů připomeňme aspoň Bat, kraví bohyni Horního Egypta, která byla zobrazována mj. jako nebeské hovězí stvoření. ![]() (porovnejte níže s označením místa, odkud měl být shozen Jan z Nepomuku do Vltavy) A podívejme se konečně do doby, kdy zazářila „hvězda“, která se stala
základem současného používání tohoto jevu v symbolice, posléze v heraldice. Touto hvězdou se stala mnohými starověkými proroky dlouho očekávaná „hvězda na
východě“, později nazvaná „hvězda betlémská“*H. ![]() ![]() ![]() ![]() bazilika je nejdéle nepřetržitě fungující křesťanský kostel na světě Poslední kniha Bible - novozákonní Zjevení sv. Jana - Apokalypsa - používá obraz hvězdy v několika, pro další život symbolu zásadních obrazech. V samém
závěru Apokalypsy, Zj 22,16 se Ježíš sám označuje za „zářivou jitřenku“.*J1 Ve verši Zj 12,1 se píše: „Žena sluncem oděná, … s korunou dvanácti
hvězd kolem hlavy“. Tento verš bude připomenut níže. Jako hvězdy jsou ve Zjevení (Zj 1,20*J2) označeni andělé starokřesťanských obcí, čili
jejich představení (biskupové-pastýři). Zde lze tušit původ pozdějšího používání symbolu hvězdy pro označení jak šarží ve vojenské sféře, tak správních entit
obcí a později států v moderním smyslu.
![]() ![]() ![]() Janova Apokalypsa zmiňuje hvězdu ještě několikrát, - Zj 8,10–11: „Když zatroubil třetí anděl, spadla z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň a padla na třetinu řek a na prameny vod. Jméno té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se tehdy obrátila v pelyněk a mnoho lidí kvůli těm vodám zemřelo, neboť zhořkly.“ ![]() Zmíněné pasáže nejsou jediné, kde hvězda figuruje blíže neurčená ale prezentovaná jako znamení, ostatně, Janova Apokalypsa jako vize budoucnosti ani s ničím jiným nemůže
operovat; hvězda, tak jako papír, unese všechno...
V galsko-britské heraldice se za neblazovanou hvězdu, čili s neudávaným počtem cípů považuje hvězda 5-cípá, v germánsko-nordické je to hvězda 6-cípá. ![]() ![]() ![]() Šesticípá hvězda bývá nahrazována hvězdou pěticípou. Proč dochází k přeměně 6-cípé v 5-cípou, jsem se
ani u jinak velmi dobře informovaných zdrojů jednoznačně nedopátral. Snad jako odklon od šesticípé hvězdy spojované s judaismem? Svoji roli tu asi sehrál vliv kabaly, astrologie a podobných nauk, v kterých figuruje
pěticípá hvězda - pentagram jako schéma lidské postavy nebo postavena na špici jako Bafomet.
![]() ![]() ![]() • Pentagram-Bafomet jako hlava satana-kozla (původně spojováno s gnozí, věděním, moudrostí...) ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() spodní řada: • Kostel sv. Barnabáše, Bethnal Green, Londýn, UK • Kolegiátní kostel Panny Marie, 17. stol., Vitry-le-Francois, Marne, FR Pentagram - muří noha, patří ke znakům starším než písmo a měl v různých dobách několik odlišných významů. Pythagorejci obrazec nazývali „hugieiá
pentagram“ (pět linií zdraví*HP), pro druidy „stopa čarodějnice“ či jako znamení hlavy božstva. Je také znám jako Šalamounova pečeť
(více viz níže) a ve středověku se mu říkalo Skřítkův kříž. Představuje pět smyslů. V křesťanské symbolice pět ran Kristových a pět radostí Mariiných. Pro Židy byl
symbolem pěti knih Mojžíšových. V lidové víře byl rovněž považován za ochranný znak proti démonům a analogicky k tomu jako symbol ochrany a bezpečí. Věří
se rovněž, že je symbolem šťastného návratu. Odtud pochází jeho používání v amuletech v nejrůznějších kulturách. ![]() ![]() Nezanedbatelným momentem byla jistě skutečnost, že pentagram lze rychle a poměrně pravidelně nakreslit od ruky jedním tahem, zatímco u vícecípých hvězd pravidelné
nakreslení není až tak snadné.
Legenda o pečeti krále Šalomouna, podivuhodném a mocném pečetním prstenu, je společná judaismu, křesťanství i islámu.
O Šalomounovi se v legendách též praví, že zhotovil čtyřiačtyřicet pečetí pro ovládání mocných duchů. Na pečetích se měly vyskytovat mj. i hvězdy s různým počtem
cípů. Z nich dnes nejznámější je hvězda šesticípá, nazývaná Davidova či Davidův štít (Magen David) a pěticípá označovaná v Evropě jako pečeť Šalomounova, ačkoliv i ta
má základní tvar šesticípý. Pentagram ve zmíněném spojení je plodem pozdějších kabalistických, okultních a alchymistických manipulací. ![]() Budiž připomenuto, že vnímání hexagramu jako židovského symbolu je výtvorem až středověkým.*MR ![]() ![]() ![]()
Když už jsme výše zmínili Apokalypsu, připojme ještě souvislost (mnohými evropskými politiky násilně vykládanou jinak) se zmíněným veršem Zj 12,1.
Tato pasáž z poslední knihy Nového Zákona je tím původním podkladem pro symboliku vlajky Evropské unie. Když v červenci 1951 členové Evropské komise předkládali návrhy na vlajku EU,
byl mezi nimi i návrh úředníka EK, jistého Arsena Heitze. Návrh, který byl inspirován viděním řádové sestry sv. Vincence v Paříži, Kateřiny
Labouréové, které se v roce 1830 zjevila Panna Maria, ve výběrovém řízení zvítězil a vlajka
s dvanácti hvězdami (12 bylo židovských kmenů, 12 bylo apoštolů...) na modrém podkladu (modrá je barva Panny Marie!!!) zavlála poprvé 13. 12. 1955.
Mariánské sochy s tímto znamením stojí po celé Evropě i jinde již několik století. ![]() ![]() ![]() Sekularizovaní europanští politici nicméně interpretují 12 jako symbol plnosti a dokonalosti, jako počet hodin na ciferníku, počet měsíců v roce (což prý znamená,
že se Evropa vyvíjí), jako dvanáct znamení zvířetníku, 12 Herkulových prací, jako starořímský Zákoník dvanácti desek, dokonce jako počet olympských bohů (obzvlášť vypečené při
popírání náboženského původu, že). Propána, to jsou kecy, jak vysvětlování „filosofie značky“ ve veřejných soutěžích v českém rybníku, jestli si laskavý čtenář vzpomíná...
Mariánský původ je jednoznačně doložený, nebojme se to poctivě přiznat; v mariánském kultu dokonce existuje i výklad jedné každé hvězdy
vztahující se ke ctnostem a výsadám Matky Boží. ![]() ![]() ![]() Porovnejme ještě vlajku Evropské unie s první vlajkou Spojených států, kterou autorizoval Americký Kongres v r. 1777, či vlajkou Cookových ostrovů z r. 1977.
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
Při procházce okolo hvězd nesmíme zapomenout zmínit aspoň letmo fenomén svatého Jana Nepomuckého. Světcova socha od Jana Brokofa z roku 1683 na Karlově mostě, která se stala jakýmsi mustrem pro následovná zobrazení - včetně rčení „jak svatej na mostě“, má ve svatozáři hvězdy šesticípé. Svatojánská legenda i legendární poutní areál s kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou obsahují jako základní číslo pětku - pět bylo ran Kristových, pět bylo hvězd označujících místo vikářova těla ve Vltavě, pět písmen obsahuje klíčové slovo nepomucénské legendy - tacui (mlčel jsem).*JBS ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Scéna shození vikáře Nepomuka do vln Vltavy, již ozdobeného svatozáří pěti pěticípých hvězd, výzdoba kazatelny kostela ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
V evropské středověké heraldice se figura hvězdy vyskytuje od samého počátku. Mluvící erb mají Šternberkové*W. Jejich erb najdeme již
ve známé Erbovní síni hradu Lauf, který nechal vybudovat v roce 1356 ve Falci císař Karel IV. Hvězdu v této galerii najdeme ještě
na dalších dvou erbech.
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Rod Laborde z Montpezatu, z něhož pochází Henrik, princ manžel Markéty II., dánské královny, DK • Erb rodu Bacon, z kterého pocházel Sir Francis Bacon, filozof, Anglie ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() V několika evropských heraldických systémech má pěticípá hvězda také jedno specifické použití - jako příznak (něm. Beizechen, angl. cadency, fr. brisure).
V rámci jednoho rodu se jejím přidáním do štítu označuje v anglickém heraldickém okruhu třetí syn,*DS příklad: ![]() V městské, obecní heraldice a na státních symbolech je hvězda velmi častým jevem. Pěticípá hvězda se objevuje na vlajkách skoro čtyř desítek zemí.
V České republice má hvězdu ve svém znaku (na své vlajce) přes tři stovky obcí.
Jak bude ilustrováno níže, počet cípů hvězdy se pohybuje od čtyř po několik desítek. Počet cípů v některých případech odpovídá takto symbolicky vyjadřovanému
počtu měst, států, osob, ctností, aj. Jindy je to jen vyjádření záře jako takové, zcela v duchu čím víc proužků, tím víc Adidas, čím víc paprsků, tím větší
záře.
Obzvlášť patrné je to v případech emblému jediné hvězdy naší sluneční soustavy - Slunce*SL. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Za všechna města, v jejichž znacích se objevují mariánské hvězdy, uveďme Maastricht se znamením Stella Maris podle nešporního hymnu „Ave maris stella“
(Zdrávas, hvězdo moří), zpívaného ke cti P. Marie. Splývání potřebného navigačního bodu, existence astronomických konstant*SM a symbolu
ochránkyně mořeplavců není žádným hlavolamem. ![]() ![]() ![]() Jak už také zmíněno,
hvězda jako symbol určitého území je ve státní heraldice často použitá figura. Takto je míněna např. na vlajce USA - co stát unie, to jedna hvězda v kantonu.
Rostoucí počet unijních států stojí za skutečností, že současná vlajka USA je již 28. verzí v pořadí Stars and Stripes. ![]() Z vlajky USA vychází vlajka Libérie, Chile, ale i vlajka Kuby, La Estrella Solitaria - Osamělá hvězda, vznikla v USA již v r. 1849. Lone Star State - Stát osamělé hvězdy - je
oficiální přezdívka státu Texas (USA). ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Texas • Chile • Togo Počet území, z kterých se ten který státní útvar skládá, není vždy vyjádřen počtem hvězd, ale hvězdou jedinou, zato s tolika cípy, kolik provincií,
ostrovů či které části tvoří státní celek. Např. Malajsie - 14cípá hvězda - federace 13 spolkových států a 3 spolkových teritorií.
![]()
Podle tureckého archeologa Ö. Sabiha půlměsíc a hvězda nebyly původně byzantským emblémem, spíš to byl znak seldžuských Turků; historie zmíněných prvků
jde až k šamanským praktikám, které o staletí předcházely křížovým výpravám.
Sabih později předložil alternativní původ našich znamení: nalezl je již na mincích z doby římského císaře Hadriána (zač. 2. stol. po Kr.). ![]() na dolním obrázku vlevo pod standartami se šesticípými hvězdami mají být Mongolové ustupující před Mameluky
Zatímco bílý půlměsíc je jako symbol na vlajce osmanské říše doložen již v 16. století, druhý z dvojsymbolu islámu - bílá pěticípá hvězda - se na vlajce
objevuje od roku 1793. Výše uvedená ilustrace ze 14. století, kde figuruje půlměsíc i hvězda, ukazuje vojenskou standartu, ne vlajku říše, nebo je to výjimka potvrzující pravidlo - teoreticky může jít i o pozdní úpravu rukopisu :o).
Podkladem pro užití hvězdy je 86. súra Koránu, kde je hvězda vzpomenuta jako „nocí putující“ (jedná se asi o Venuši, jedno ze tří
hlavních astrálních jihoarabských předislámských božstev). ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Egyptské království, 1922–1953, tři hvězdy symbolizují tři části království - Egypt, Nubii a Sudán; někteří se snaží z toho vyčíst i symbol mírového soužití tří monoteistických komunit v Egyptě - křesťanů, židů a muslimů (dominantního islámu) (sic!) • Spojená arabská republika, Sýrie a Egypt (1958–1971) Emblém islámu má však i méně obvyklé vexilologické verze - např. vlajka Singapuru - půlměsíc a pětice hvězd - dle oficiální interpretace: měsíc = mladý stát na cestě k pěti ideálům (demokracie, mír, pokrok, spravedlnost, rovnost) představovaných pěti hvězdami. ![]() Variace na dané téma. Nejenom kompozičně, ale i tvarově - půlměsíc má různý tvar, hvězda není vždy pěticípá a je různě orientována. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Velmi ilustrativní proměnou prošly symboly některých území na Kavkaze. Dodnes ne zcela přehlednou historii přenechávám k samostudiu laskavého čtenáře... ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Hvězdu a měsíční srpek najdeme i ve znacích subjektů, které nemají s islámem prakticky nic do činění: ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Nepálská federativní demokratická republika, název od 2008, vlajka od 1962; to, co u srpku měsíce vypadá jako vnořená hvězda, je zbytek tvaru z doby, kdy obě nebeská tělesa na vlajce byla zpodobněna s tváří • Odznak VII. sboru 3. divize armády Spojených států v americké občanské válce od 1861 ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
Pětici 5cípých hvězd má ve znaku stále lidová Čína. Na rudém podkladu velká zlatá hvězda znamená jednotu lidu pod vedením Komunistické strany Číny, čtyři menší symbolizují
dělníky, rolníky, drobnou buržoazii a vlastenecké kapitalisty; tak zní oficiální interpretace, čestný pionýrský. ![]() ![]() ![]() ![]() Příznačným příspěvkem k ideologické symbolice pěticípé hvězdy je poslední (?) změna podoby hongkongské vlajky po připojení Hong Kongu k Číně v roce 1997
po stu letech pod britskou správou. Květ bauhínie (někdy zvané hongkongská orchiej, Bauhinia blakeana), ve skutečnosti růžovofialové barvy, stylizovaný do pravidelně
rozvité jakoby rotující pěticípé podoby bílé barvy na rudém podkladě, pro jistotu na každém okvětním plátku s malou rudou pěticípou hvězdou (působí to jako krůpěje krve...) ![]() ![]() ![]() Hezkou variací kompozice s hvězdami je vlajka Panamy s modrou a červenou hvězdou, barvy interpretované jako pravidelné střídání liberálních a
konzervativních stran v řízení státu. Podle přání tvůrce vlajky měla modrá hvězda znamenat občanské ctnosti a červená hvězda autoritu a zákon, které je
zabezpečují. ![]() * Nemalý počet státních vlajek a znaků má jednu hvězdu. Co všechno papír snese, budiž ilustrováno škálou barev, které mají oficiálně význam „africká svoboda“.
Pěticípá hvězda s touto interpretací je na vlajce Ghany černá, Senegalu zelená, Somálska bílá. Togo má zas bílou hvězdu na červeném podkladu ve významu
čistota a moudrost. Maroko zelený pentagram na své vlajce vysvětluje jako Šalamounovu pečeť; Etiopie totéž ale ve zlatém. Zlatých a rudých revolučních
pěticípých hvězd je na bouřlivém africkém kontinentu několikero, v Asii jakbysmet. Itálie má ve státním znaku hvězdu bílou, červeně lemovanou položenou
na šedém ozubeném kole; dle oficiální interpretace hvězda = národ, republika, kolo = práce, lidská tvořivost.
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() A hvězdy v dalších variantách...: ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Vlajka státu Alaska, od 1957, US ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Republika Nauru, každý cíp dvanácticípé hvězdy značí jeden z 12 zdejších původních kmenů, žlutý pruh je rovník, hvězda tedy označuje rovnoběžkovou polohu ostrovního státu ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Kraehenberg, Porýní-Falz, DE ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
Fenomén hvězdy nefiguruje jen ve státně-politických kompozicích, účastní se aktivně i každodenního (každonočního) občanského života. Všechny formy
užité grafiky již po něm sáhly a nechaly ho kopat za nejrůznější mužstva v nejrůznějších polohách a situacích. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Používání hvězd v kanadsko-americké sféře je velmi běžné, jde nakonec o státní symboly. Tuto figuru používají jak státní, tak soukromé subjekty. Tvarové i
barevné variace jsou nespočetné. Krásnou variací je značka přístaviště jachet v richmondské zátoce v Kalifornii., US ![]() Jiná figura - hvězda prázdného prostoru ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Užití (červených, ale i jinak barevných) pěticípých hvězd pivovary po celé zeměkouli by stálo, možná, za samostatnou studii... ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() V rámci alkoholového průmyslu hvězda figuruje v nejrůznějších polohách...Persiflážím se nevyhýbají ani ruští producenti. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Na websitu Mezinárodní rady organizací grafického designu, ICOGRADA, nejprestižnějšího sdružení v našem oboru, byl prezentován na jaře 2003 plakát D. Gamulina, chorvatského člena ICOGRADA, který vytvořil v r. 2002 leták (v originále The Joy of Communist Being) pro přednáškové turné amerického levě orientovaného spisovatele a teoretika M. Hardta. Symbol z Gamulinova plakátu žije dále svým samostatným životem na T-ričkách... Karel Haloun již v roce 1993 jako by dal Gamulinovi odpověď... ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Vyjádření kvality počtem hvězd je známé jak v kulturní, tak koňakové či hotelové branži; někdo si tu hvězdnost zabuduje rovnou do jména nebo aspoň do loga.
Otázkou je, jak dalece to působí seriózně, zda není někdy přehvězdováno. Anebo naopak - hotel Zlatá hvězda? Není jedna málo, my jsme zvyklí na čtyři až pět
hvězd minimálně, že... ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Hotel Stará Pošta, Jeseník, CZ - logo odvážně evokuje zoubkované ceniny (známky, kolky) i s útržkem; plus za nevyužití fórku se STAR ve slově Stará ![]() < Výskyt hvězd na klubových značkách je značný. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() I emblém rockového festivalu může nést hvězdu - Most 92. Ze starších značek nesmíme vynechat
půvabnou Poldi Kladno zobrazující paní Leopoldu s pěticípou hvězdou nad čelem.
![]() ![]() ![]() A desítky pěkných, vtipných, odvážných, aj. aplikací fenoménu hvězdy bez ohledu na počet cípů... ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Mercedes-Benz, automobilová značka - „trojcípá hvězda představující zemi, vodu a vzduch obkroužená tradičním vavřínovým věncem Karla Benze“, DE ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Program Euro mince, také známý Eurostar program, vydávání sběratelských mincí z drahých kovů, pro propagaci evropské identity. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Hvězda „Hyakal“ (chrám), symbol náboženského hnutí bábismu, které vyústilo ve víru bahá'í ![]() ![]() ![]() Hernnhuten Stern (Ochranovská hvězda) známá mimo Německo jako Moravian star čili moravská hvězda, zprvu učební pomůcka pro geometrii (Archimédovské těleso, tzv. rombokubooktaedr), posléze dekorace pro období od počátku adventu po Tři krále (Zjevení Páně - Epifanie). Prostorová hvězda z 6 až 110 cípy/hroty, standardně však s 26. Vyráběné od cca pol. 19. stol. bratrskými exulanty, příslušníky Moravské církve - Moravskými bratry v původním centru Hernnhut (Ochranov) v saské Horní Lužici. ![]() ![]() ![]() ![]()
Symbolem komunismu byla a leckde ještě je spíše hvězda - jak se snažil autor doložit výše a ještě bude dokládat níže - než kladivo a srp. Hvězda má podle některých
interpretací symbolizovat pět prstů dělníkovy ruky, ale též i pět kontinentů, jimž má komunistický systém vládnout, nebo také spojení dělníků, rolníků,
vojáků, mládeže a pracující inteligence. Hvězda bývá někdy zlatá, ale hlavně rudá.
Taková dominovala továrny, budovy komandatur a národních výborů, vrcholky věží hotelů, čela lokomotiv, brigadýrek a
buďonovek, byla tvarem mnohých nízkých i vysokých vyznamenání. Sídlila i v hlavě státního znaku ČSSR (obr. výše). Dodnes dominuje v hlavičce anglického komunistického plátku
nebo v logu levičáckého německého vydavatelství. Nakonec zůstala i v logotypu českomoravských komunistů. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Zde připomeňme, že tradiční rudoarmějská hvězda nedávno doznala radikální redesign; armáda, která ji dnes používá dnes už také není rudá ani sovětská, ale „jen“ Armáda Ruska: ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Ještě letmý pohled na existenci hvězdy v oblasti vojenské, bezpečnostní, apod. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() *** Vraťme se zpět k emblému EA z úvodu tohoto letmého přehledu.
Srp a kladivo jako varování před bolševickými manýrami funguje spíš pro pamětníky a to se musí ještě trochu namáhat. Mládež srp a kladivo spojovat s komunisty ani socialisty přímo nemůže - znají už jen třešničky, případně rudou hvězdičku v logotypu a rudý květ (růže, karafiát).
Konkrétní nářadí se na značkách vyskytuje v malém množství, zatímco mnohomluvná hvězda ve svých různých podobách je tak tvárné znamení, že se o její
budoucnost nebojím…
![]() Upozornění: Autor raději ještě jednou poukazuje na to, že si je vědom toho, že pro člověka jako živého tvora má ze všech hvězd největší význam Zemi nejbližší hvězda - Slunce. Této hvězdě a fenoménu „slunce“ se věnuje samostatné heslo SLUNCE. Zároveň se autor omlouvá za zařazení některých aplikací jak do kapitoly „hvězda“, tak kapitoly „slunce“. A děkuje za pochopení. Poznámky: ![]() ![]() ![]()
Celek a detail fresky Narození Páně, Giotto di Bodone, 1303, kaple Panny Marie Milosrdné (rodiny Scrovegni), Padova, Benátsko
Existují i jiné interpretace. Zmiňme z nich aspoň tu, která celou záležitost převrací časově, čili též kauzalita je opačná: hvězda neoznamuje epochální událost, to historka o třech
mudrcích, hvězdě a narození krále je příběhem postaveným na odvěkém astronomickém cyklu, který starověcí pozorovatelé od Sumeru po Egypt vysledovali na obloze: pro lidskou civilizaci
bylo pro přežití zásadní sluneční světlo a teplo. Pomalé mizení slunce výrazné hlavně po podzimní rovnodennosti muselo být pro sluncemilnou společnost lidí traumatizujícím jevem. Opětovné „znovuzrození“ v období zimního slunovratu
bylo záchranou, spasením, apod. Pozorování Síria, jehož heliakální východ oznamoval začátek životodárných nilských záplav, vedlo k objevu, že ve dnech zimního
slunovratu jsou tři hvězdy pásu Oriona, Sírius a vycházející slunce v jedné linii. Pravidelnost tohoto jevu, dle autorů zmiňované interpretace, vedla posléze k vytvoření mýtu o znovuzrození. Kometu pěkně vyvedenou nitěmi v teplých tónech najdeme také na vyšívaném komiksu zobrazujícím normanskou invazi na britské ostrovy vrcholící bitvou u Hastingsu roku 1066, komiksu
známém jako tapisérie z Bayeux.
![]() ![]() ![]()
Celek a detail scény s kometou, která se k Zemi přiblížila na jaře 1066, výšivka, 1077, Anglie, dnes v Muzeu Tapisérie v Bayeux v departementu Calvados, oblast Dolní Normandie, FR ![]() ![]() ![]()
Diskutovaný keramický nález s „mesiášskou pečetí“ • Schéma, jak obrazec pečetě vznikl
![]()
Potisk trika, autorem autor; v roce 10. výročí vstupu ČR do EU už lze posoudit, jak dalece se autor mýlil či ne
![]()
Všichni můžeme sdílet tu samou hvězdu - Evropa pro všechny. Evropského sociálního fóra, 2002, plakát ilustrující nerealistickou sociálně inženýrskou povahu projektu. Ne náhodou na špici pěticípé zlaté hvězdy figuruje to nešťastné nářadí...
Zdroje: Původní text byl dopsán v červenci roku 2003, publikován ve Fontu č. 70/4/2003 (téma: Lihoviny). Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku. Rozšířená verze vznikla v roce 2014, čirou náhodou v době okolo voleb do Evropského parlamentu, koncem května v krkonošském zákoutí. |