sklenice a taky poctivý (český) hrnek, prostě různé nádoby na tekutiny, respektive na pití, a z nich nejmystičtější - grál. Pojďme se aspoň trochu potoulat jejich podobami a jejich symbolikou.

Kalich jako obřadní nádoba se vyskytuje ve většině starověkých kultur. Je doložitelný na staroegyptských reliéfech, na malbách keramiky antického Řecka či jako emblém obětního poháru na hebrejských mincích z období Židovských válek. O křesťanských aplikacích nemluvě.

Všechny svrchu jmenované nádoby mají svoji symboliku danou tím, že jsou to „recipienty“, „kontejnery“, něco v sobě obsahují, podržují; samy o sobě by vlastně neměly valného smyslu. V 2 Královské 4, 7 (Starého zákona) lze číst: „Poklad víry máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám.“ Tuto nábožensko-filosofickou moudrost je vhodné pro náš předmět připomenout.*1

Kalich astronomický

Pohár, astronomickým názvem Crater, je souhvězdí jižní polokoule registrované již Ptolemaiem v 2. stol. n. l. Podle řecké mytologie se má jednat o pohár, který bůh Apollón ve vzteku mrštil do nebe...

Grál

Nádoba z Poslední večeře Páně, později nazvaná grál*S, případně Svatý Grál, je spíš než jako kalich popisována v nejstarších textech jako miska. Ostatně leckde, i v Evropě, se dodnes na pití používá miska (angl. the bowl, fr. le bol). Kalich, pohár či číše v našem, středoevropském slova smyslu, se s fenoménem Grálu spojily až ve středověku, ve veršované skladbě „Grand estoire dou Graal“ (Velká povídka o Grálu), kterou složil Robert de Boron na dvoře hraběte Gautiera de Montbéliard na východě Burgundska (dnešní Franche-Comté, département Doubs ve východní Francii) okolo roku 1200, a která je považována za nejdůležitější starofrancouzské literární dědictví o Grálu. Dědictví spojující křesťanské pověsti o Ježíšovi, welšské legendy o válečnících (později Artušových rytířích*A) a keltské mýty o kotlíku nesmrtelnosti.

Dnes nejprestižnější z mnoha pretendentů na (snad) autentický, původní grál, je tzv. kalich z Valencie, půlkulatá miska z tmavočerveného achátu, vyrobená na přelomu letopočtů v oblasti východního Středomoří, miska v pozdějších staletích doplněná nožkou a podstavcem ze zlata, alabastru a polodrahokamů, která prošla rukama mnoha majitelů a sloužila jako mešní kalich několika papežům. Dnes je uložena v katedrále Nanebevzetí Panny Marie ve španělské Valencii.
Z několika interpretací fenoménu GRÁL stojí jistě za připomenutí ta, která považuje grál za (blíže nedefinovaný) symbol nedosažitelného ideálu, o jehož dosažení se přesto má člověk pokoušet.*G

Husitský kalich

Kalich jako symbol (křesťanského) přijímání podobojí, jakožto výrazu rovnosti duchovních a laiků čili rovnosti věřících před oltářem/Bohem, se objevuje v husitském hnutí.

Dnes nevíme hodnověrně, jaké barvy na svých praporcích husité používali. V Husitské kronice Vavřince z Březové se uvádí, že husité se vyznačovali bílým a červeným kalichem. Zmínka o zlatém kalichu na červeném poli pochází z Jenského kodexu, ten je však datován až do závěru 15. století. Avšak dnes všeobecně nejznámější „husitská“ korouhev - červený kalich na černém poli - pochází až z 19. století a ze středověku není vůbec doložena.

Kalich používaný husitskými vojsky může navodit otázku, který ze dvou hlavních významů kalicha - mešní kalich a svatý grál - byl husitskou volbou míněn, zda kalich obřadu a modlitby nebo kalich mystické iniciační cesty. Vzhledem k povaze husitských požadavků rovnosti křesťanů lze se klonit k první volbě. Odpovídalo by tomu i heslo polních vojsk „Pravda (Páně) vítězí“.
Paradoxně právě střet radikálních a umírněných kališníků, známý jako bitva u Lipan (30. 5. 1434), byl jednou z hlavních příčin, proč vyslanci husitů na basilejském koncilu nemohli vymoci uznání závaznosti (!) kalicha pro celé Čechy a Moravu, ale museli se spokojit s uznáním svátosti přijímání podobojí pouze tam, kde byla již takto podávána.

Jako svůj znak kalich přijaly Českobratrská církev evangelická a další reformní církve.

Kalich - atribut

Kalich/pohár je atributem (či jedním z atributů) svatých Eligia, apoštola Jana Evangelisty, ochránkyně Paříže Jenovéfy, Martina Tourského. Kalich, z kterého vylézá dráček, popřípadě had, tento kalich v rukách sv. Jana Evangelisty je odkazem na text Zlaté legendy, dle které evangelista, aby dokázal nadřazenost křesťanské víry nad kulty idolů, polyteismem, přijal z rukou kněze Dianina chrámu v Efezu kalich s jedem k vypití. Apoštol kalich přežehnal, z jedu v podobě hada odešla jedovatost a Jan bez nebezpečí tekutinu vypil. Jan prostě uměl, ne nadarmo měl přízvisko „miláček Páně“.

V Japonsku symbolizuje vzájemná výměna pohárů ženicha a nevěsty při svatebním obřadu věrnost.V německém Norimberku vyrábí na podkladě středověké pověsti o zamilovaném zlatnickém učedníkovi specielní tzv. Jungfraubecher, čili svatební pohár, z kterého se mohou oba snoubenci najednou - jako důkaz, že přetrvají spolu i v dobách těžkostí.

Kalich heraldiky šlechtické

Kalich se z pochopitelných důvodů objevuje zhusta ve znacích církevních hodnostářů. Kalich však často nalézáme i na erbech světské šlechty. Zajímavý je - pravděpodobně již předkřesťanský - motiv dvou pávů (symbolů věčného života), kteří pijí z jednoho kalicha. Tvoří znak italského rodu Camaldoli. Tento motiv dnes tvoří symbol/znak kamaldulského poustevnického řádu*R v Itálii. Stejnou figuru, avšak bez ústřední hvězdy vidíme na erbu florentského rodu Borgianni. Znak papeže Řehoře XVI. obsahuje také figuru dvojice ptáků pijících z kalicha s hvězdou nad ním; Řehoř XVI. byl členem kamaldulského řádu.

Kalich heraldiky státní

Je s podivem, že přes poměrně častý výskyt kalicha na šlechtických erbech, je jako státní symbol kalich nepoužit. Výjimku tvoří dnešní španělská provincie Galicie (původně římská provincie Hispania Gallaecia, později i krátce samostatné Království Galicie*K, kde trvale od 13. století ve státní symbolice vidíme kalich coby mešní nádobu, s nezbytnou hostií na okraji. Tvar kalicha na galicijské zástavě prodělával příslušné slohotvorné změny, od bohaté skoro realistické kresby v minulosti po jednoduchý grafický symbol v současnosti. Někdy měl podobu ciboria (kalicha s poklopem na úschovu eucharistických hostií). Počet číší na znaku varioval od jednoho po pět kusů.

Kalich státní, nejen husitský

Možnost mít figuru kalicha na své vlajce minula mladý československý stát po 1. světové válce. Mezi návrhy státní vlajky, které znaková komise*Z vytvořená na konci r. 1918, posuzovala, byly i návrhy akad. mal. Jaroslava Jareše, z nichž některé obsahují i obraz/znak kalicha jako upomínku na husitskou minulost země. Kalich byl jak na návrzích pro vlajku v dobách míru, tak na zvláštní vlajce válečné, byť inspirací byla prameny nepotvrzená, 19. stoletím oblíbená podoba husitské standarty s červeným kalichem na černém podkladu. Leč mocnosti (Francie) mínily jinak a skončilo se u známé, také dobré, „klínované“ trikolóry. Motiv kalicha nenašel, kupodivu, nikde ani později odezvu, a tak dnes není mezi státními vlajkami celého světa ani jediná s tímto zajímavým emblémem.

Kalich heraldiky městské

V České republice je na čtyři desítky obci, které mají ve znaku kalich/číši. Zajímavostí je znak obce Třebušín (Litoměřicko), který obsahuje jak figuru kalicha-poháru, tak siluetu vrchu Kalich, který ční nad obcí a kde stával hrad Jana Žižky z Trocnova a z Kalicha, jak se vojevůdce po dostavbě hradu začal psát.

Kalich monumentální apod.

Kalich se svou symbolikou sycenou jak z pohanských, tak křesťanských, ale i bahaistických, neopaganských a (vůbec) mystických zdrojů se promítá do rozsáhlé zahradní architektury zvané „Zahrady pramene kalicha“, kterou okolo prastarého posvátného pramene nechal zbudovat jistý Wellesley Tudor Pole (major armády Jejího Veličenstva, nositel Řádu Britského impéria, spiritualista a jeden z prvních britských věřících bahá'í) v roce 1959 u paty artušovskými mýty opředené hory Tor u Glastonbury (hrabství Somerset, Anglie). Pramen kalicha, jehož víko i odtokový bazén obsahují obrazec Vesica Piscis (průnik dvou kružnic o stejném poloměru jejich středy), který zároveň spolutvoří kupu kalicha celého obrazce, jsou místem kultu ženské části božstva, jehož mužskou částí je hora Tor. Fundamentalistickým křesťanům je pak může útěchou, že studna je v místech, kde měl dle legendy Josef z Arimatie ukrýt kalich s Kristovou krví zachycenou při ukřižování.

Kalich je jméno jedné dominanty Litoměřic - vyhlídkové věže, která se nachází na vrcholu gotického domu z 1. poloviny 16. století, který v letech 1570-1580 renesančně přestavěl stavitel italského původu Ambrož Balli pro měšťanskou rodinu Mrázů z Milešovky. Dům byl původně nazýván „Pod bání“ - právě podle vyhlídkové věže v podobě kalicha, připomínající husitské tradice města, tvrdí jedni, druzí, že měl připomínat vinařskou tradici města a okolí. Každopádně je to jakýsi symbol města Litoměřice. Též značka piva z místního pivovaru.

Kalich zednářský

Kalich se objevuje v symbolice a obřadech svobodných zednářů. Mj. má jít o (údajné) dědictví po templářích.

Kalich karetní

Italské a španělské kartové sady používají jako jednu z barev číše (odpovídá středoevropskému srdci, respektive červené).

Karetní taroková hra renesanční Itálie, zv. Malá arkána, především v redesignu z r. 1910 ilustrátorkou P. C. Smith podle konceptu mystika A. E. Waitea. V tarotu Velké Arkány na kartě I. (Kouzelník) vidíme mezi pomůckami mága kalich odpovídající živlu voda; karta XIV (Umírněnost) zobrazuje anděla, který přelévá vodu mezi dvěma poháry. Figura má symbolizovat sebekontrolu a kázeň, komunikaci mezi věděním (umět) a znalostmi (poznání).

Kalich paradoxní

Kalichu se nevyhýbá ani tragikomedie dějin.*N Skrze nacionalistickou frakci v Komunistickém svazu mládeže vznikla počátkem nového tisíciletí Národně bolševická strana Československa. Mezi symboly, které toto uskupení používá, figuruje i kalich, dokonce s hostií, což není na husitských korouhvích nikde doloženo. Národní bolševici se sami někdy označují za „smutné husity“. Spíš je to ale hořká sranda, jak nejsou schopni kriticky zpracovat historické dědictví a působí jak pejsek s kočičkou vařící dort.

Kalich provozní

S odkazem na novozákonní kalich, tedy misku, nevynechejme ani dopravní značku v českém systému dopravního značení mezi Informačními a jinými vedenou pod šifrou Ij11b - Občerstvení. Vzhledem k povaze evangelijního kalicha to není až tak rozdílná poloha.

<

Pohár/kalich/sklenici najdeme i na poštovně přepravním označení zásilek - POZOR! FRAGILE!

Kalich firemní

Kalich v korporátním designu není častým jevem. Nejčastěji ho najdeme u subjektů, které mají více či méně náboženské pozadí, skoro by se chtělo říci, že jeho předností je jeho zmíněné pozadí...

Druhou nejrozšířenější skupinou s kalichem ve znaku/logu jsou lékárny, případně univerzity farmaceutického zaměření.

Třetí skupinou jsou pak zařízení, jejichž loga a vývěsní štíty obsahují figuru poháru či raději sklenice. Ano jsou to jak ti, kdo nápoje vyrábějí, tak ti, kteří organizují konzumaci nápojů, případně výrobci sklenic.

Zvláštní kategorií jsou Poháry vesměs sportovní, které i formou vlastní pohárové nádoby přesahují rámec naší procházky.

A aplikace v dalších oblastech.

Závěr

Při shromažďování podkladů pro téma KALICH mne zarazilo, kolik slovních spojení a rčení kalich+něco má zápornou, negativní konotaci: k. hořkosti, k. utrpení, k. hněvu, k. přetekl, vypít k. až do dna. K. mé krve je spíše neutrální. K. požehnání/spásy je asi tou pozitivní výjimkou, která potvrzuje pravidlo.
Na samý závěr tedy snad lze ještě jednou připomenout jeden z významů grálu: symbol nedosažitelného ideálu, o jehož dosažení se přesto má člověk pokoušet. A to není špatné krédo ani pro grafické designéry. Amen!

Poznámky:

 
*1  Ježíš v modlitbách na Olivetské hoře Mt 26, 39: „Můj Otče, je-li to možné, ať mne mine tento kalich.“

*A  Jeden z rytířů Kulatého stolu - Malaquin le Galois - měl v erbu stříbrný kalich v černém poli

*G  Grál ve spojitosti s Artušovými rytíři není ani vlastně kalich, ale blíže neurčený předmět s nadpřirozenými/magickými vlastnostmi, při jehož hledání absolvuje rytířský adept iniciační cestu, na jejímž konci se mu dostává (vyššího) pravděpodobně duchovního zasvěcení.
Ve spojení s řádem templářů se naopak jedná o Svatý grál, čili kalich s kapkami Kristovy krve z ukřižování.

*K  Název Galicie láká k úvahám o původu z latinského calix (kalich), ale všechny relevantní vědecké osobnosti dovozují jméno území podle jména jejich starodávných keltských obyvatel - kmene Gallaiciů (Calaiciů), Gallaeci nebo Callaec latinsky, případně Kallaikói řecky .

*N  Nacionální bolševismus pronikl do České republiky na podzim roku 2006, skrze nacionalistickou frakci vKomunistickém svazu mládeže v čele s ideologem KSM Janem Ševčíkem. Ta byla následně vyloučena. V roce 2008 vznikla sloučením této frakce, československého občasníku Zítřek, části brněnského hnutí Ne základnám a některých brněnských anarchistů Národně bolševická strana Československa. Centrum organizace a její činnosti je dlouhodobě v Brně, ale zasahuje i do Čech a na Slovensko. V roce 2010 se strana transformovala na hnutí a získala nový název „Černobílí - NacBol“.

*R  Kamaldulové (nebo také kamaldulští) jsou poustevnický řád založený sv. Romualdem v letech 1023-1026 volně navazující na benediktinskou řeholi. Název získali podle Camaldoli v Toskánsku, sídla prvního kláštera.

 
*S  Středověký výraz „Sangréal“ může znamenat „Svatý grál“, ale také „Královská krev“, jak vědí např. čtenáři „Da Vinciho kódu“ D. Browna.

*Z  Komise byla složena ze zástupců jednotlivých ministerstev, politiků a několika odborníků (ředitelé archivů a Jaroslav Kursa, pracovník archivu Ministerstva vnitra)

Původní text byl napsán na přelomu roku 2013 a 2014, publikován ve Fontu č. 133/1/2014 (téma: Kavárny).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze byla dokončena v teplých lednových dnech roku 2014 v krkonošském zákoutí.