Ideálem mnohých je stavba na klíč. Klíč je v pozadí i obrazných konstrukcí, představuje fenomén se širším záběrem. Podívejme se na tuto jinak zdánlivě jednoznačnou figuru.

Klíč, technologicky vzato, má smysl pouze ve spojení se zámkem, do kterého pasuje, a buď jej zamkne či odemkne. Z tohoto praktického postavení se posléze odvodilo několikero symbolických obrazů klíče.

Starověk klíče

Nejstarší známé klíče byly objeveny ve vykopávkách ruin Ninive, hlavního města starověké Assyrie. Uzamykat pochopitelně nebylo nutné běžné věci nebo nedůležité prostory, ale věci a prostory vzácné.*JJ Římské klíče ve formě prstenů, a také tak nošené, signalizovaly movitost a důležitost svého nositele.

Není nepochopitelné, že touto cestou se z klíče stal jeden ze symbolů moci a neomezené důvěry. S tím také souvisí praxe aktu předávání skutečných nebo symbolických klíčů od města, budovy, ať jako výraz poddání se přemožiteli, uznání vítězství a dominace nebo jako výraz srdečného hostitelského přivítání návštěvy (většinou) ve městě, ve smyslu „buďte zde jako doma“.

Klíč biblický, křesťanský

Pro evropskou symboliku klíče jsou důležité texty Starého zákona: prorok Izaiáš 22:22: „Na jeho rámě vložím klíč domu Davidova; když otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře.“ Obdobně čteme v Novém zákoně v evangeliu Matouše 16:18-19: „A já ti říkám, že jsi Petr a na té skále postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče nebeského království: cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli na zemi rozvážeš, bude rozvázáno v nebi.“

Tyto verše považuje katolická církev za základní při určení papežské posloupnosti. Ježíš tak posvětil Petra hlavou své církve. V křesťanské symbolice klíče představují moc otvírat a zavírat život a duchovní svět, z čehož plyne i symbol autority.

Zmíněné navozuje také souvislosti protichůdné, kdy je klíč nahlížen jako nástroj jednostranné výlučnosti, monopolu až ovládání. Majitelé klíčů nejsou vždy kladné a altruistické osobnosti, spíše naopak.*M

Posun od klíčníka nebes ke klíčníkovi trezoru, případně vrátnému či strážníkovi s univerzálním klíčem je, bohužel, případný pro vývoj společnosti. Žalářník není symbolizován katrem, mříží, ale klíčem ke katru (viz dále znak švédské vězeňské a probační služby).*S

Klíč heraldický

Stříbrný a zlatý klíč, pozdější součást svatopetrského/papežského emblému, byly původně atributy římského boha Janua, strážce brány s dvěma tvářemi, který hleděl jednou tváří ven, druhou dovnitř. Viděl, kdo přichází a odchází, viděl také do minulosti a do budoucnosti. Byl patronem počátků, byl mu zasvěcen první den každého měsíce i první den roku. Od jeho jména je v mnoha jazycích odvozen název prvního měsíce roku - Ianuarius, Januar, Janvier, Gennaio.*P

Zlatý klíč symbolizuje duchovní moc církve, její možnost zavírat, zadržovat a znamená také moc nad nebeským královstvím*N. Stříbrný klíč symbolizuje duchovní autoritu papeže na Zemi a také moc otvírat či vpouštět. Že je to v rukou papeže, naznačuje fakt, že hlavy klíčů jsou dole, u země. Klíče jsou spojeny červenou stuhou, která má dokládat propojení obou mocí.

Jako symbol papežství a znak Svatého stolce se zkřížené klíče konstituují ve 14. století.

Že se figura klíče objevuje v heraldice nejrůznějších nižších církevních hodnostářů, je nabíledni, i oni se podílejí (chtějí podílet) na monopolu duchovní autority zde na zemi.

Zajímavé v této souvislosti jsou tři vodorovné klíče ve znaku provensálského Avignonu, z doby, kdy tam bylo náhradní sídlo (římských) papežů. Tři klíče říkají, že avignonská papežská enkláva byla spravována třemi zplnomocněnci, opatrovníky.*T

Používání figury klíče v evropské heraldice a symbolice je spojeno především s jeho symbolikou svatopetrskou.

Hanzovní město-stát Brémy (něm. Bremen) má ve znaku jeden stříbrný klíč směřující zdola vzhůru. Figura je odvozena od patrona brémské katedrály, která je zasvěcena svatému Petrovi.

Klíč korporátní

Clavis aurea - lat. zlatý klíč, označuje postup, jak nalézt skrytý nebo tajemný význam v textu, zvláště v teologii a alchymii.*C

Značky několika subjektů, které mají vztah k městu Brémy, používají klíč z jeho znaku:

A další aplikace klíče:

Rozklíčování užití klíče v některých případech není tak zcela jednoduché a evidentní. Např. 1. tanková divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“ má ve znaku univerzální klíč, jinak zvaný paklíč. Že by tato divize byla klíčová pro vedení válečných operací? Klíč k řešení této otázky leží v osobě prvního velitele této formace, jíž byl Josef „Sepp“ Dietrich. Po nahlédnutí do německo-českého slovníku zjistíme, že slovo Dietrich je jednak český Dětřich, ale také udělátko hezky česky zvané šperhák čili onen paklíč. A jsme doma! V této souvislosti autor narazil i na informaci, že již od 14. století byly (v německých zemích) „neoficiální“ klíče žertem často nazývány mužskými jmény.

Několik realizací trojrozměrného klíče:

Zajímavě si s elementem klíče poradil sochař Jiří David svou Klíčovou sochou (2010). Je v ní i listopadové cinkání klíči. Klíčové - ano, je to silné slovo, míní se tím důležité, podstatné, rozhodující. Na nepodstatné věci není třeba žádný klíč.

V symbolice svobodných zednářů hrál klíč významnou roli především v raném novodobém období. Klíč v souvislosti s otvíráním tedy i s počátkem roku se objevuje jako klíč Šalamounův, od kterého byl převzat mezi symboly svobodných zednářů. Mj. byl jim symbolem mlčení a obezřetnosti.

Závěrečný klíček - snad zlatý

Zamlčen ať není ani sexuální podtext obrazu klíče a klíčové dírky, taktéž ani romantizující obrat „klíč k srdci tvému“.

Symboliku klíče možno však nahlížet i v rovině především spojené s tajemstvím. Je to situace obecně lidská, která popisuje postavení člověka uprostřed zázraku existence. Pohyb jakýmkoliv směrem je spojen s odkrytím zatím neznámého. Zvláštním způsobem to popsali bratří Grimmové v minipříběhu Zlatý klíček, který uzavírá jejich sbírku pohádek. Ať čtenář počká, než hrdina příběhu odemkne nalezeným klíčkem nalezenou krabičku.

My ostatní však neváhejme a odemykejme sami naše existenční krabičky. Hodně štěstí při odemykání po celý rok 2016 přeje laskavému čtenářstvu autor.

Poznámky:

 
*C  Portugalské červené víno CLAVIS AUREA jsou adekvátní reakcí na zmíněné postupy

*JJ  V Japonsku je klíč symbolem štěstí, neboť odemyká dveře k sýpce s rýží, která představuje zdroj života.

*M  Dilema s držením klíčů řešil mj. již Milan Kundera ve své slavné jednoaktovce Majitelé klíčů, vydané r. 1962. Na její obálce grafický úpravce použil kresbu Fernanda Légera z roku 1930 - Kompozice s klíči.

 
*N  Nebeklíč (originál. Himmelschlüssel) je katolická modlitební knížka z 2. poloviny 17. století; její autorství je připisováno německému kapucínovi Martinovi z Kochemu

*P  I v případě Petra je používán obraz otvírání viz známý petrklíč symbolicky otvírající přírodu jaru, „zima už je pryč“

*S  S klíčem je spojeno jak určité tajemství, tak - a to především - odhalení tajemství, řešení neznámého či problému obecně. Klíč k řešení. Znalost postupu, i postup samotný. Mnohé duchovní a náboženské systémy to tak vnímají i pojmenovávají, jmenujme aspoň taoismus (Tao je cesta). I křesťanství je ostatně návodem, jak řešit život (Ježíš v Janovi 14, 6: „Já jsem cesta.“). Že některé systémy, respektive někteří lidé používající příslušný systém hledání cesty-klíče si monopolizují, prohlašují, že oni jediní mají klíče ke dveřím poznání, bylo a je vážné až tragické, ale pro naše téma ne klíčové.

*T  Maně mne napadá: Čím víc proužků, tím víc Adidas…

 
Zdroje: mj. Zahrada pozemských rozkoší, Lee van Laer
www.klicovasocha.cz

Původní text byl dopsán na Tři krále 2016, publikován ve Fontu č. 137/1/2016 (téma: Stavebnictví).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze začala vznikat koncem ledna 2016, za ladovské zimy, a dokončena byla v únoru 2016, za ladovského předjaří v krkonošském zákoutí.