K O S Í Ř   -    P R Á C E   V Š E H O   D R U H U

K symbolům spojených s vínem - hrozen, vinný list, láhev, sklenice, sud, vinařský lis, aj. - patří i vinohradnický nůž. Prohlédněme si ho trochu.



Kosíř je zahnutý nůž na řezání vinné révy (odstraňování výhonků, listů, dříve i pro sklizeň hroznů)*H, někdy má na tupé, vnější straně sekerkovitý výběžek nazývaný securis (z latinského výrazu pro sekeru) pro odsekávání starého dřeva.*K

Historie

Na základě současných znalostí nelze říci, kdy a kde se první vinařský nůž zrodil. Je však doloženo, že již před šesti tisíciletími byla ve staré Asýrii vinná réva pěstována ve stromovitých tvarech. K vytvoření takového tvaru je třeba odstraňovat její dlouhé výhony, což podmiňuje existenci nějaký nástrojů s čepelí vhodných k takovým úkonům. Jedním z možných nástrojů, ze kterých se mohl vinařský nůž vyvinout, jsou železné srpovité nástroje s tulejkou pocházející z archeologických nálezů z řecké kulturní oblasti v Malé Asii z 5.–4. století př. Kr.




Tvary starořímských vinařských nožů podle archeologických nálezů v Itálii


O naší figuře čteme již u starozákonního proroka Izaiáše (8. stol. př. Kr.), Iz 2,4 :„I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože.“



Dvě stránky vinařských/zahradnických nožů z nabídkového katalogu fy BR Rinaldi, 2016, Val Brembilla, Lombardie, IT
zleva doprava: vinařský nůž toskánského typu; typ z maremmské oblasti; typ z Monterotondo (Lazio); typ z Merana; padovský typ; typ z Pesara (Marche); římský typ; typ ze Zocca (Emilia-Romagna)




Vinařský nůž v San-cchaj tchu-chuej, encyklopedii sestavené roku 1607 v mingské Číně




Prořezávací práce na vinici, celá kresba a detail, Codex Diplomaticus Falkensteinensis, 11. stol., DE




Prořezávání révy, iluminace z Breviáře lásky, konec 13. stol., Béziers, Okcitánie, FR




Vinař se srpovitým vinařským nožem, domovní kniha Nadace bratří Mendelových, 1425, Norimberk, DE




Vinařský nůž (Sesel) jako poutač u obce Sonnenberg na První německé vinařské naučné stezce, Porýní-Falc, DE


Kosíř v heraldice

Výskyt vinařského nože v rodové heraldice není častý. K nejznámějším (u nás) patří rod Ditrichštejnů původem z Korutan*D, který od 16. století měl i svou českomoravskou větev. Ditrichštejnský erb s dvěma vinařskými noži se odrazil v mnoha desítkách obecních znaků, především na Moravě. Figura vinařského nože se často objevuje na pečetích a ve znacích obcí jako symbol místní vinařské produkce; nemá žádný vztah k erbu eventuelních bývalých šlechtických majitelů panství. I tvarově čepele těchto nožů jsou většinou odlišné od rovných dietrichštejnských figur bez securis.



Erb a helma Jindřicha z Tettinge, iluminace, Codex Manesse, poč. 14. stol., Curych




Francký rod Streitbergů, vymřel v 17. stol., erb dle Codex Gotta, pol. 15. stol.  •  Rodový erb pánů, baronů, hrabat a knížat z Dietrichsteina, 1624, Korutany  •  Znak klanu Burnett, Skotsko  •  Hrabě Oppersdorf, baron z Aichu a Frýdštejna, pán z Oberglogau, poč. 17. stol., Slezsko




Metropolitní kapitula svatého Václava, Olomouc, CZ (dietrichštejnské kosíře)




Pečeť obce Radějov, 1667, Morava  •  Pečeť obce Hlína, 1600, Morava




Kubice, Znojmo, CZ  •  Auxey-Duresses, Côte d´Or, FR  •  Bickensohl, Bádensko-Württembersko, DE  •  Dyjákovičky, Znojmo, CZ  •  Haltingen, Bádensko-Württembersko, DE




Hettiswil, Bern, CH  •  Hlína, Brno-venkov, CZ  •  Hodonín, CZ  •  Kráľovce-Krnišov, Krupina, SK  •  Znak města Kroměříž, srdeční štítek po Dietrichštejnech, pole štítu je nejstarší verze znaku olomouckých biskupů (šest stříbrných homolí v červeném poli má prý představovat šest slovanských hradišť na území Velké Moravy.), CZ




Kudlovice, Uher. Hradiště, CZ  •  Laudenbach, Bádensko-Württembersko, DE  •  Malešovice, Brno-venkov, CZ  •  Mattersburg, Hradsko (Burgenland), AT  •  Moravské Bránice, Brno-venkov, CZ




Němčičky, Brno-venkov  •  Neslovice, Brno-venkov, CZ  •  Olešenka, Havl. Brod, CZ  •  Lužice, Hodonín, CZ




Petrov, Hodonín, CZ  •  Roncola, Lombardie, IT (mluvící znamení, roncola italsky znamená vinohradnický nůž) •  Saint-Pierre-Bois, Bas-Rhin, FR  •  Šlapanice, Brno-venkov, CZ  •  Syrovín, Hodonín, CZ




Tschugg, Bern, CH  •  Vlčnov, Uherský Brod, CZ  •  Vojnův Městec, Žďár n/S, CZ  •  Waigolshausen, Bavorsko, DE




Znak bývalého svobodného města Košíře na bývalé radnici, Praha, CZ


Korporátní kosíř

Náš nůž je tradičním cechovním symbolem vinařů. V různých sbírkách je doloženo velké množství různých tvarů nože, od skoro rovného jen lehce zaobleného, přes vyloženě srpovitý až po skoro kruhovitý. Vedle osobitých tvarů existuje i množství regionálních názvů pro vinohradnický nůž*N. V Itálii a v německy mluvících vinařských regionech má skoro každá vinařská oblast svůj vlastní terminus technicus pro nástroj, který na vinici slouží všude stejně - k odřezáváníní a odsekávání.*T
Rešerše k článku ukázaly, že aplikace figury vinařský nůž/kosíř v korporátní sféře je v podstatě nulová, oproti užití v heraldice, především obecní. Je to poprvé, co se s takovým jevem a nepoměrem setkáváme.



Erb dle Siebmachers Wappenbuch, 1605  •  Cechovní znamení vinařského bratrstva (cechu) v Ambergu, bazilika sv. Martina, 1500, Bavorsko  •  Znak vinařské společnosti Malé Basileje, CH




Znak 7. mechanizované brigády „Dukelské“, se sídlem v Kroměříži, CZ  •  Fotbalový klub Sparta Košíře, Praha, CZ


Závěr

Ačkoliv symbolika vinařského nože je tradičně především cechovní (vinařská), v přeneseném smyslu, obraz opečovávání a šlechtění v širším slova smyslu nemůže být proti mysli ani grafickému designérovi.
Takže: Na zdraví!



Poznámky:

*H  Od poloviny 20. století byl vinařský nůž stále častěji v praxi nahrazován (zahradnickými) nůžkami.

*K  Na webu Heraldické terminologické konvence S. Kosík upozorňuje na nesystematičnost v používání pojmů kosíř a vinařský nůž. „Pojem >>kosíř<< míněný jako ekvivalent vinařského nože není součástí odborné vinařské terminologie. Ta zná pouze vinařský (i vinohradnický) nůž, který se skládá z hrotu, čepele (resp. čepele zakončené ve směru ostří ohnutým hrotem) a rukojeti. Je zmíněn „zvláštní výběžek na čepeli“ zvaný „securis“ s vysvětlením, že zahnutý hrot a čepel se používaly k řezání réví a „securis“ sloužil k odsekávání starého dřeva.“

*D  V Korutanech je Dietrichův rod písemně zmiňován již počátkem 13. století

*N  Ve sborníku Archeologického ústavu CSAV v Brně z roku 1970 je použit i výraz vinařský knýp.

*T  Francouzská firma Talabot se ve svém katalogu z roku 1930 chlubila, že má ve svých archivech přes 3 000 různých vzorů tvaru vinařského nože.



Původní text byl napsán v lednu roku 2023 a publikován ve Fontu č. 187/1/2023 (téma: Vína, vinařství).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla na konci zimy a začátku jara téhož roku za střídání vln nezvyklého tepla a návratů sněhového chladna v krkonošském zákoutí.