Ačkoliv slovo restaurace v základě obsahuje taura, tak býka mi neasociuje, zato koza, ta naskočí hned. Asi proto, že do restaurace se chodím dobře najíst. Ano, je to mlsná koza, kdo se mnou prohlíží jídelní lístek. Prohlédněme si tedy také trochu fenomén koza.

Na začátek nutno předeslat, že s výrazem koza se pojí, jak správně tušíte, i výraz kozel. A to se všemi horáznými i nehoráznými atributy, kterými byl v průběhu soužití s člověkem obdařen. Mnohé z nich se budou týkat i jeho družky - naší kozy.
Druhá poznámka se týká vztahu kozy a ovce. V mnohém jsou si obě zvířata velmi blízká, některá plemena ovcí a koz si jsou i dost podobná, bývají i zaměňována. Zoologicky jsou obě zvířata řazena do společné podčeledi Caprinae (kozovití)*0 čeledi turovitých (Bovidae). Hospodářsky patří tito přežvýkavci k „drobnému dobytku“,*B byli domestikováni zhruba ve stejné době - cca 10 000 př. n. l. Jejich osud (a role) v lidské civilizaci/kultuře je však rozdílný. Jestli to zapříčinila rozdílnost povah obou zvířecích druhů nebo se naopak na těch zvířatech projevil vliv člověka, ponechám na úvaze laskavého čtenáře. Níže budou uvedeny některé okolnosti, které ke zmíněné úvaze navádějí.

Koza hvězdářská

Kozoroh jako souhvězdí patří k nejstarším mytologickým asociacím. Je zaznamenán již ve střední době bronzové na valečkových pečetích. Sumerští astronomové ekliptickou konstelaci hvězd známou dnes jako Kozoroh kodifikovali koncem 3. tisíciletí př. l. Tehdy se v tomto souhvězdí nacházel bod zimního slunovratu. Památka na to je v pojmenování obratníku Kozoroha, ačkoliv samotné souhvězdí vlivem precese se již přesunulo jinam. Souhvězdí bylo v sumerské civilizaci symbolem boha Enkiho (někdy překládáno jako Pán Země), boha (podzemních) vod, moudrosti, řemesel a stvoření (člověka). Jeho podoba, ostatně jako jeho sumerské jméno, je Koza-Ryba.

Na níže uvedeném otisku pečeti je Enki zobrazen mezi dvěma proudy vod plných ryb a s kozou u nohou. Přispěla tato hybridnost, spojení moci země a vod k vytvoření obrazu bytosti půl koza půl ryba? Enki ví...

  

Rozdíl mezi významem souhvězdí Beran (Aries) a Kozička (Capella) je zjevný už z pojmenování.

Beran (Skopec) je souhvězdí ekliptiky a v antice se v něm nacházel jarní bod. To činilo toto souhvězdí velmi významným. Proč bylo pro toto souhvězdí zvoleno (Egypťany, Řeky?) pojmenování Beran a ne (třeba) Koza? Na stráni za řekou se pásla obě zvířata vedle sebe a pro poutníka s přimhouřenýma očima to byly prakticky stejné chlupaté rohaté fleky. Ano, pokud jedno zvíře vyšplhalo do větví stromu, byla to nejpravděpodobněji koza; do stáda se rychleji houfovaly ovce; ale co vedlo pozemského pozorovatele k přiřazení názvu konkrétního dobytka k abstraktní kompozici hvězdných bodů?
Babylonské pojmenování ekliptického souhvězdí (Aries) tehdejšího jarního bodu bylo Zemědělec, Farmář. Přes boha plodnosti a potence Damuziho, pojímaného někdy jako Pastýře mohlo dojít k řeckému pojmenování Beran, říká jedna teorie, ale průkazně doloženo to není. Vlivem precese zemské osy je dnes v jarním bodě souhvězdí Ryb (a blíží se k Vodnáři).
V Číně souhvězdí Aries neslo označení Dva kontroloři, podobně v hindské astronomii ho najdeme pod jménem Dvojčata, na Marshallových ostrovech Sviňucha, původní peruánská astronomie mu přidělila jméno Měsíc trhu pro připomínku pravidelných žňových slavností.

Ke zmatku přispěla i řecká interpretace sumerského hybridního Kozoroha - koza-ryba; do historky Řekové zapletli řeckého boha lesů, pastvin, stád Pana (pozdějšího římského Fauna) a polobožské satyry.

K nejasnosti přispívá i dvojí zobrazování astrologického znamení Kozoroha, jednou jako kozy-ryby, jindy jako normálního čtyřnohého kozorožce.

Je možné, že všechny zmíněné okolnosti - počínajíce neblahým ústupem životodárného Slunce do Kozoroha v zimě - vytvořily kolem kozy/kozla atmosféru podivnosti, podezření, takže skončil tak, jak skončil - se špatnou pověstí, jak dále ještě uvidíme.

Koza prvobytná, pravěká, antická

Spojování jednoho či druhého zvířete, ovce a kozy, s protikladnými ideami - Bůh x Ďábel - se datuje sice výrazně až z křesťanského období, ale i starověk mezi oběma zvířaty rozlišoval. Antickému pozorovateli neunikla ovčí mírnost, ovladatelnost, trpělivost, poddajnost, bezbrannost a bezmocnost.*1 Koza se stala naopak symbolem houževnatosti, obratnosti, pohotovosti, vybíravosti a mlsnosti, zároveň všežravosti, kozel také smyslnosti. Podle postoje lze oba druhy rozlišit už z dálky: ovce se pase převážně s hlavou skloněnou k trávníku, koza se zdviženou hlavou často okusuje listí na větvích keřů a stromů, neváhá si pro to stoupnout na zadní nohy, ba vyšplhat na strom. Takto je zobrazena na sumerských (nejen válečkových) pečetích vzepjatá u Stromu života a na krásné šperkové plastice z královského hrobu v Ur, známé pod názvem Beran v houští.*2

Co se způsobu okusu a pastvy týče, tak ovce má na spásané plochy víceméně blahodárný vliv, dnes jsou dokonce ovčí stádečka najímána jako ekologické sekačky, na jejich ovládání stačí jeden pastýř, někdy i jen jeden šikovný ovčácký pes.*3 Pastva koz však bývá pro porosty neblahá až destruktivní, volně vysazené kozy představují pro krajinu vážnou ekologickou hrozbu.
Ve Starém Egyptě koza/kozel oproti ovci/beranovi, nebyla spojena se žádným božstvem, nebyla posvátným zvířetem. Oba druhy však byly významnými obětinami.

Koza rituální

Laskavý čtenář zná jistě obrat obětní beránek. Pojem má kořeny v prastarých (blízkovýchodních) rituálních obětech. V Tóře, v Mojžíšových knihách Starého zákona, jmenovitě v knize Leviticus, jsou obsažena nařízení, kterými Hospodin určil, jak mají probíhat oběti. Všimněme si oběti pro nejsvětější den židovského roku, podzimní vysoký svátek Jom kipur, den smíření, odpuštění a očisty od hříchu. Nejdřív býček jako osobní oběť kněze za hřích. Poté se losuje o dvou vybraných kozlících, který z nich bude předložen před stan setkávání jako oběť smírná za hřích. Na hlavu druhého kozla pro Azázela (zlého pouštního ducha) vloží Árón (či jeho kněz) všechny hříchy společenství Izraele a nechá ho vyhnat do pouště (pustiny).*X

   

Pojetí zástupné oběti je silně přítomno i v křesťanském učení. Ježíš Kristus se obětuje a snímá tak hříchy lidstva. Jan Křtitel ho proto označil za beránka Božího s odkazem na pesachového beránka, který byl obětován právě v době Velikonoc. Odtud také záměna obou obvyklých obětních zvířat v českém sousloví.

Koza bájná

Ve starověké Indii slovo, které označovalo kozu, znamenalo také „ne-narozené“; koza byla symbolem neprojevené prvotní substance, což jest matka světa Prakriti.
Řecká mytologie vypráví o božské koze jménem Almatheia, která svým mlékem odkojila malého Dijáčka, z kterého vyrost posléze nejvyšší bůh starořeckého olympu Zeus.

Známým pojmem se stal jeden z rohů Almathei, naplněný dary - dodnes je vžitý pojem roh hojnosti. Po smrti Amaltheie ho prý dostala bohyně štěstí a blahobytu Tyché. Amaltheina kůže byla použita na Diově božském nezničitelném štítě - aigidě.

Koza je jedním z dvanácti zvířat čínského zvířetníkového cyklu čínského kalendáře. Osobnostní rysy spojené s příslušným znamením v případě kozy značí plachý, introvertní, tvořivý, perfekcionista. No, čínské kozy jsou asi trochu jiné než zvědavé až drzé kozy evropské...

Koza nešťastná

V pohanských náboženstvích mělo mnoho přírodních bohů rohy a to mohlo přispět k (pozdějšímu) propojení kozla s ďáblem. Křesťanství spojilo antického Pana a Satana a kozel měl zaděláno na opravdovou tragédii.*T

Na stranu spojenou s peklem a definitivně odsouzenou staví kozla Nový zákon, Matouš 25, 32-33: „a budou před něho (Syna člověka-Krista) shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, ovce postaví po pravici a kozly po levici.“ A Mt 25, 41: „Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!“

Po tomhle nebyl problém do důvěřivých hlav vpravit obraz čarodějnic létajících na kozlech na sabat k Petrovým kamenům a podobné fantasmagorie. Jak k tomu chudák kozel přijde?!! Dobře, lze argumentovat, že biblické zmínky jsou opravdu jen podobenství, alegorie, ale - když to neprohlédlo tolik lidí - ví to ten kozel?...

A ještě dvě - spíše divná - použití kozy/kozla, která v této linii najdeme:

Severská mytologie má také své kozly. Tanngnjóst (Skřípějící zuby) a Tanngrisni (Cenící zuby) jsou dva kouzelní kozlové táhnoucí vůz vikinského boha Thóra. Thór kozly častokrát večer sní, ale kosti i kůži musí nechat, aby je ráno mohl s pomocí svého zázračného kladiva Mjollni opět vzkřísit. Severské, skandinávské, předkřesťanské slavení zimního slunovratu, snad s odkazem na Thorovo kozí spřežení, obnášelo i obětování kozy.

Obětování kozy/kozla mívalo různou podobu: ještě počátkem 19. století i v Čechách je doloženo shazování kozla z kostelní věže, údajně na památku mučednické smrti sv. Jakuba Mladšího v Jeruzalémě.

Koza tradiční-slavnostní

Skandinávská slunovratná porážka kozy je v základu dodnes udržované tradice vánoční slaměné kozy, pro kterou se použil poslední obilný snop z posledních žní. Gävlebocken (doslova gävleská koza) nebo Julbocken i Gävle (doslova vánoční koza v Gävle) jsou obří verze tradiční švédské vánoční kozy, vyrobené ze slámy, vztyčují se začátkem adventu. Obě kozy jsou pravidelně podpalovány vandaly, což je již však samo považováno za tradici...asi jako u nás podřezávání máje.

Koza heraldická

Koza/kozel se v klasické heraldice v oblasti České koruny objevuje již ve znakové galerii erbovního sálu karlovského hradu Lauf v obci Lauf an der Pegnitz, dnes Bavorsko, tehdy Česká Falc. Jde o erb rodu z Mladějovic. Figura kozy je na něm zobrazena v pro ni heraldicky netypickém postoji - stojící na všech čtyřech. Obdobně ji zpodobuje štít erbu ruského rodu Kozlovských, v klenotu již je koza klasicky heraldicky ve skoku. Koza je také oblíbeným štítonošem, samozřejmě, že stojíc na zadních.

Kopidlno, Jičín, CZ (podle erbu pánů Kopidlanských z Kopidlna, držitelů obce, viz výše) •  Pukkila, FI  •  Bockstadt, Durynsko, DE (bock=kozel)
 •  Crimla, Durynsko, DE

Kiikoinen, FI  •  Kozlovice, Frýdek-Místek, CZ  •  Kozly, Česká Lípa, CZ

Brisighella, IT  •  Cabreiros, Arouca, PT  •  Dobrá, Frýdek-Místek, CZ  •  Cabrigues, FR  •  Drahanovice, Olomouc, CZ  •  Tyrvaa, FI

Gnarp, SE  •  Castell de Cabres, ES  •  Kozojedy, Praha-východ, CZ  •  Vinje, NO  •  Ziegenrück, Durynsko, DE (mluvící znak: Rück=záda, Ziege=koza)  •  Albocàsser, Castellón, ES

Kozy, Slezsko, PL (obec vznikla sloučení Horní a Dolní Kozy, proto ve znaku dvě kozy)  •  Hudiksvall, SE (město v oblasti Hälsingland s významným chovem koz, viz níže)  •  Kadřín-Kozlí (Kedziezynkozle), Horní Slezsko, PL  •  Cabreiros, Braga, PT (mluvící znamení: cabreiros= kozí stádo)

Istrijská župa, HR  •  Okres Hälsingland, SE  •  Bradford, podoba z let 1903–1909, West Yorkshire, UK  •  Beaufort West, ZA (ovce merino a angorské kozy, respektive jejich vlna jsou významným exportním artiklem této jihoafrické oblasti)  •  Státní znak Čadské republiky, TD (štítonoš koza má - podle oficiální legendy - prezentovat severní část národa)  •  Štít londýnských obchodníků galantérním zbožím, UK

Koza korporátně identitní

Koza/kozel přes všechna negativa, která na ní/něm ulpěla oprávněně či neoprávněně, je vděčná figura pro loga, případně celou korporátní identitu. Možná právě její kontroverznost je vhodným reklamním kořením. I jako maskot funguje velmi úspěšně, viz nejen v pivařských kruzích známý velkopopovický kozel Olda.

Olda na dvoře pivovaru  •  Tzv. trkací krýgl vytvořený agenturou Rust pro 140. výročí značky velkopopovického pivovaru, 2014

Původní kresba loga VP pivovaru*VP na pivním tácku  •  Nejnovější podoby Kozla, 2018

Z marketingu Kozla.....

Retroverze velkopopovických pivních etiket

Bavorskou výslovností zkomolené jméno hansovního města Einbeck, kde se začalo vyrábět silné ležácké pivo, Einbock (kozel), je i figura kozy/kozla častým jevem v pivním světě.

nahoře: Luckenwalde, 1906, DE  •  Bock Beer, Detroit, 1882, Michigan, US  •  Löwebbräu, Mnichov, DE
uprostřed: Feigenspan, kol. 1900, Newark, New Jersey, US  •  Feldschlößchen (Dresden), DE  •  Horní Beřkovice, R-U, dnes CZ
dole: Bochertský kozel, Nový Jičín, R-U, dnes CZ  •  Riga, LV  •  Ilava, R-U, dnes SK

V Roswell, stát Georgia, USA to kozy dotáhly až na Klášter svatých koz, kde, jak tušíte, sídlí pivovar.

Logo pivovaru Klašter svatých koz

Kozu/kozla však najdeme jako logo či maskota u dalších potravinářsko-službových subjektů - vinařství, palírny, restaurace, kavárny, bary, palačinkárny, bufety, atd. Pozoruhodné je použití kozy jako loga Židovského kulturního centra v Amherst, Massachusetts: vychází z verše hebrejské písně Chad Gadja (Kozička) zpívané při velikonoční sederové večeři.*G Kozička v písni představuje židovský lid.

Kozička, židovského kulturní centrum, Amherst, Massachusetts, US  •  Žlutá koza, moderní luxusní osvětlení na zakázku, Southport, Queensland, AU  •  Studijní logo pro producenta kozích sýrů, Chaytoo, BrandCrowd  •  asun asyar, logopond.com

Yard Goats, baseballový tým, Hartford, Connecticut, US  •  Black Goat, kašmírská vlna, US  •  Broken Goat (Zlámaná koza), vysokohorský běh pořádaný fitness firmou PACE, specializace výchova špičkových sportovců, Kelowna, British Columbia, US

Cabras (Koza), clarendon, PT (zdroj: logomoose)  •  Svatá koza, mlékárna, Arch Angel Farm, Manhattan, Kansas, US  •  Křivácká koza, pivovar, Sebastopol, Kalifornie, US  •  Jiná verze loga pivovaru

Tancující kozy, coffee bar, Ponce, Atlanta, US  •  Tančící koza, kavárna, Saint Paul, Minnesota, US  •  Farma U létající kozy, ručně barvená příze, Frederick County, Maryland, US  •  Koza v mdlobách, kavárna, Spring Hill, Tennessee, US

Létající koza, kavárna, Healdsburg, Kalifornie, US  •  Létající koza, vinařství, Rancho Santa Rosa, Kalifornie, US, dvě verze vinět  •  Létající koza, pivnice, Spokane, Washington, US

Chundelatá koza, obchod vlnou, Thomasville, Geogia, US  •  G.O.A.T.life (Greatest of All Time), fitness a nutriční poradce, Greenville, Nová Karolina, US  •  Goats N´ Roses, Kozy a růže, pivo z bylin a plátků ruží, pivovar Outlander, Freemont, Washington, US  •  Koza, nátěrové hmoty, studie

Létající koza, kavárna, Santa Rosa, Kalifornie, US  •  Naqqosh, logopond,com  •  Goats do Roam, vinařství (vlastněné farmou Fairview), viněta červené víno, ZA  •  Goats-Do-Roam (Toulavé kozy), z produkce vinařství a sýrařství Fairview, Paarl region, Western Cape, ZA

Gourmet Goat (Gurmánská koza), potraviny, Londýn, Anglie, UK  •  Gourmet Goat, bar-delikatesy, Hagerstown, Maryland, US  •  Koza na pastvě, restaurace, Saskatoon, Saskatchewan, CA

Zelená koza, restaurace, Roanoke, Virginie, US  •  Čilá koza, kavárna a prodejna kávy, Chester, Anglie, UK  •  Železná koza, pivovar, Spokane, Washington, US  •  Kalymnos, turistika, GR

První mezinárodní konference o skalním umění v Negevské poušti a jinde, Mitzpe Ramon, IL  •  Pěvecké sdružení, Kozojedy, CZ  •  Osel & Koza, vinařství, Berkeley, Kalifornie, US

Miro Kozel, dsign, Bratislava, SK  •  Farma Novoluní, kozí záchranná stanice, Arlington, Washington, US  •  No Goats No Glory (Žádný kozy, žádná sláva), pobytová farma pro domácí mazlíčky (psy), Clemmons, Severní Karolína, US

Toulavá koza, kavárna a pražírna kávy, Columbus, Ohio, US  •  Blue goat, vítěz ze soutěže na logo restaurace, Amity, Oregon, US  •  Jiný návrh do stejné soutěže  •  Řvoucí koza, studio animovaných snímků, Philadephia, Pennsylvanie, US

Mysli jako koza, digitální marketing s úsměvem, AU  •  Ukradená koza, sportovní obleky, Woking, Surrey, UK  •  Koza na ulici, městská kozí farma, Bristol, South West England, UK

rancouzská koza, bistro, Lewisburg, West Virginia, US  •  Není nad kozí lásku, propagační nálepky chovu trpasličích koziček, Lacey, Washington, US  •  Kozička, restaurace, Chicago, Illinois, US

Joga s trpasličími kozami, Nashville. Tennessee, US  •  Dopravní značka Pozor, koza, CN  •  Výstražné znamení „Koza na střeše“, a tudíž na vás něco může spadnout..., tržnice v Coombs, British Columbia, CA

Níže uvedený zdroj uvádí, že tradice držet u královské vojenské posádky kozla vznikla během americké války za nezávislost v roce 1775, kdy na bitevní pole u Bostonu vstoupil divoký kozel a kráčel v čele velšských vojáků až do konce bitvy o Bunker Hill.
Královské kozí stádo dostala královna Viktorie od perského šáha Muhammada Šáha Kádžára roku 1837 jako dar ke své intronizaci.

Královna Alžběta II. se setkává se Shenkinem, kašmírskou kozou, maskotem královského velšského pluku (a jeho vodičem) před vchodem do budovy radnice města (a sídla vedení hrabství) Swansea, Wales, UK

„Bill the goat“, maskot bitevní lodi USS Rhode Island, cca 1913, US  •  Navy Bill, sportovní logo Námořní akademie Spojených států severoamerických  •  Kozel, maskot námořní akademie Spojených států, US

Koza v umění, módě a jinde

Koz a kozlů, kteří vstoupili do širšího kulturního povědomí je přehršel. Z dětství si snad laskavý čtenář vybaví kozla Bobeše zvěčnělého Josefem Ladou (1923) nebo kozla Nebojsu v české verzi Brémských muzikantů od bratří Grimmů - v pohádce Zvířátka a Petrovští od V. Říhy (pseudonym Václava Tille) např. jako kreslený film od Jiřího Trnky z roku 1946. A samozřejmě O neposlušných kůzlatech, pedagogická moralita vyprávěná všude na zeměkouli, kde chovají kozy.

Obálka J. Lady Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše, 1923, CZ  •  Kozel z Trnkova filmu

A (středo)školáci by mohli znát Blanquette, kozičku pana Seguina, o které - podle staré provensálské pověsti - píše A. Daudet v Dopisech z mého mlýna, že nedbala varování a hnána touhou po svobodě skončila v zubech vlka. Ve Francii je tato povídka - se všemi protichůdnostmi kozí povahy jako obrazu složitosti lidské situace - předkládána již malým předškolákům. Vzhledem k mottu Francouzské republiky - Liberté, égalité, fraternité (svoboda, rovnost, bratrství) - je s podivem, že koza nepatří k francouzským národním emblémům.

Obálka jedné z francouzských ilustrací/adaptací Daudetovy povídky, jako komiks pro čtenáře od tří (sic!!) let, R. Di Martino, 2015, FR  •  Obálka vydání Daudetovy povídky v bretonštině, 2012, FR

Sousoší podle legendy o Pěti kozách (které do města přinesly znalost pěstování rýže), 1959, park Yuexiu, Kanton, CN
město samo má přezdívku Město pěti koz

Lady Gaga v masce kozy, světové turné „Born This Way Ball“, Londýn, UK

Zmiňme i kozí element v oblasti módní: jednou z úprav mužského zevnějšku, jmenovitě vousů je kozí bradka. V Anglii zvaná goatee, ve Francii bouc, ale jednotu v tom nehledejte, i kdyby čert na koze jezdil...

Dr. Félix Rey, muž s kozí bradkou, detail oleje V. van Gogha, 1889, Arles, FR  •  Krásný exemplář kozí bradky (goatee) nosil Thomas Henry Carter (2. pol. 19. stol.), první katolický předseda Národní republikánské strany USA a senátor za stát Montana, US  •  i Strýček Sam na slavném rekrutském plakátě: Chci tě pro armádu Spojených států!, J. M. Flagg, 1917, US

Na závěr

ze slovníku J. A. Komenského: „Bohatý jak kozel rohatý“. Ani ten Učitel národů nedá tomu kozlovi pokoj...Méé!

Kozel na stříbrném statéru, 520 př. l.  •  Koza na stříbrné didrachmě, 230–200 př. Kr., obě mince Paros, Kyklady, GR

Poznámky:

 
*0  Původ ovcí je ve středním a svrchním miocénu (cca 13 mil.-5 mil. let BP) Euroasie. Nejstarší pravá koza je však Sivacapra sivalensis z indického starého pleistocénu. Rod ovce (Ovis) se objevuje poprvé v nejstarším pleistocénu Evropy a Asie. Kozy a ovce se odštěpily až během pleistocénu. Z: Jiří Svršek, Evoluce savců, Natura, 1998

*1  Jako ne zrovna následování hodný charakterový rys ovcí je, že se chovají jako ovce...stádní pud je u nich vyvinut až extrémně. „Nikdy již nepotáhneme jako ovce na porážku, nikdy.“ je výrok zakladatele moderního izraelského státu. Údajně jako první v moderních dějinách ho měl použít George Washington v řeči ke svým důstoníkům roku 1783. Také ho použil partyzánský vůdce židovského odporu Aba Kovner ve vilnijuském ghettu v roce 1941.

*2  Typická kozí bradka a vzepjatý postoj pro berana nemluví. Bůh suď, proč sošku nálezce, archeolog Woolley v roce 1929, pojmenoval podle verše v Genesis, 22, 13.

*3  Slyšeli jste však někdy o psu, kterého by používali speciálně pasáci koz, nějakém „kozláckém“ psím plemeni? Jsou to obecně „jen“ pastevečtí psi, v jihozápadně africké Namibii používají na ochranu kozích stád před gepardy anatolské pastevecké psy.

*B  Starší výraz pro drobný dobytek, ovce a kozy, byl brav; dnes je do bravu zahrnováno i prase

*G  Text písně, svého druhu dětské kumulativní říkanky, se poprvé objevuje v Hagadě vytištěné v Praze r. 1590.

*T  Původ tragédie jako žánru je spojen s řeckým výrazem trágos. Ten znamená jednak kozla, od toho to byly zpěvy kozlů, snad satyrů, možná i zpěvy pro oběť kozla, druhak pšenici špaldu, z které se v Athénách vyrábělo pivo, které bylo také opěvováno. Na jednotném vysvětlení původu tragédie nepanuje ve vědecké obci shoda.

*VP  Krásnou kresbu podle historie pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř, který měl svou kresbou vyjádřit své díky za pohostinnost, které se mu dostalo ve Velkých Popovicích. Motiv kozla se na velkopopovickém pivě objevuje od roku 1922, kdy byla značka Velkopopovický Kozel zaregistrována jako chráněná

*X  Podobné očišťovací rituály se vyskytovaly i u dalších národů včetně starých Řeků, kde očištění (katarze) společenství pro odvrácení neštěstí či nepřízně probíhalo vložením zla na zvolenou osobu nebo zvíře a jeho vyhnáním a případné rituálním zabitím.

 
Zdroje: http://twistedhistory.net.au/wordpress/2018/06/20/the-royal-military-goat-2-2/

Původní text byl napsán v časném jaře roku 2018, publikován ve Fontu č. 161/5/2018 (téma: Restaurace).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v horkém létě roku 2018, v krkonošském zákoutí.