Tématu křídla se lehce dotýkáme v heslu OREL, SLUNCE, KOLO, trochu více v hesle ANDĚL. Zde se podívejme blíže na fenomén samotného křídla.

Půjde především o křídla ptačí čili perutě. Křídla jiných živočišných druhů nebo i věcí povedeme v patrnosti, ale upozaděně. Heraldicky jsou zajímavé figury okřídlených mytických a kombinovaných bytostí a tvorů typu andělů, draků, pegasů, lammú, sfing, apod., ale o těch už bylo (případně bude) pojednáno v samostatných kapitolách.

Křídla starověká

V případech zmíněných bytostí a dalších podobných okřídlených tvorů, kteří normálně křídla nemají, byla přítomnost křídel symbolickým naznačením, že jde o bytosti nebesky vznešené. V případě blízko a středovýchodních okřídlených sluncí*1se jednalo přímo o božstva. Křídla jsou od pradávna symbolem moci a vlivu, chaldejský výraz pro moc (Abir) se velmi podobá výrazu pro křídlo (Aber).

Některé staroegyptské bohyně jako Nekhebet*2 a často bohyně-matky jako Isis, Hathor, Nout jsou kryty křídly, což má zvýrazňovat ochranný vliv těchto bohyní.

Behdetej, staroegyptský bůh a současně ochranný symbol užívaný ve faraonské ikonografii od počátku historické doby se přeměnil v křídla boha Amon-Ra, která obklopují sluneční kotouč; jsou zobrazována nad hlavou krále jako symbol jeho moci a nedotknutelnosti, později je najdeme umístěná nade dveřmi jako ochranu vchodu do posvátných míst.

Egyptský Behdetej byl podkladem pro okřídlené slunce nesoucí bystu, Farahavár*3, symbol spojovaný s božstvím, královským majestátem a mocí na Blízkém i Středním Východě obecně. Stal se také symbolem zoroastrismu a dynastie perského (později íránského) šaha Pahlaví ho přijala jako svůj znak.

Héroové, polobozi i bohové starého Řecka bývali vybaveni/obdařeni okřídlenými doplňky různého druhu: Hermés má okřídlené zlaté sandály, Perseus má klobouk a topánky s křidélky, zapůjčené Hermem, příležitostně okřídleného koně - Pegase.

Mýtický Daidalos se svým synem Ikarem jsou odrazem proměn poměrů ve Středomoří v předhelénském a raně helénském období. Pověstná Daidalova křídla jsou pravděpodobně jen symbolem technické vynalézavosti, schopností vědy ovládnout svět, ale také vědy bez svědomí. Podivným detailem jsou verze legend, dle kterých měl Daidalos pera svých křídel vázaná nití, zatímco Ikarova křídla byla lepená voskem. Samotný únik Daidala z Kréty je technicky interpretován i „jen“ jako lepší využití lodních plachet než zvládaly strážné lodě knósského krále Mínoa.

Nesmíme zapomenout na sochu řecké bohyně Vítězství. Existuje několikero jejích verzí.
Postava bohyně Níké (Vítězství) se objevuje několikanásobně na jednom ze sedmi divů antického světa, na Feidiově soše nejvyššího boha v Diově chrámu v Olympii na Peloponésu. Jedna větší Níké stojí na napřažené dlani vládce bohů, čtyři menší tvoří podstavce noh Diova trůnu. Podobu Feidiovy sochy známe pouze z popisů a vyobrazení na římských mincích. Socha sama padla za obět expanzi křesťanství v 5. století.

Paión z Mendé je autorem třech soch Níké, z nichž dvě byly umístěny v Olympii a třetí v Delfách. Zachovaly se části originální sochy z olympijského okrsku. Ideální podoba této sochy zdobila medaile na 28. letních OH Athény 2004.

Nejznámější bude asi helénistická kopie neznámého řeckého mistra, dnes umístěná v pařížském Louvru, známá jako Níké Samothrácká.*4

Bohyně vítězství je na většině vyobrazení vybavena křídly, což je u řeckých božstev výjimečné. O vlivu této sochy více níže.

Ve starověké mytologii narazíme na křídla v několika dalších zvláštních případech. Připomenu jen řeckého Triptolema spojeného s bohyní plodnosti země a úrody Démétér a eleuzínskými mystérii a fenomén tzv. tetramorfu, jak ho popisuje první kapitola proroka Ezechiela Starého zákona (Staré smlouvy) Ez 1.
Ač rozdílného původu a obsahu, objevují se v nich některé shodné momenty. Pro naše téma to jsou křídla, kterými je opatřen jak Triptolémův vůz, tak je jimi vybaveno čtveré stvoření Ezechielova prorockého vidění. Co tato vyobrazení doopravdy znamenala, nelze dnes s určitostí říci. Pravděpodobně pochází z assyrské civilizace, která takto zobrazila své poznatky o čtyřech světových stranách, čtyřech živlech a vztah tehdejších souhvězdí ke čtyřem hlavním postavením Slunce (jarní a podzimní rovnodennost a zimní a letní slunovrat).
Je pochopitelné, že křesťanství přeinerpretovalo tyto astronomické vztahy na symboliku evangelijní a prohlašuje tetramorf za obraz čtyř evangelistů.
Každopádně přítomnost perutí dodává jejich nositelům mohutnost, závažnost.

Křídla heraldická

Jako odkaz na figuru (císařského) orla či jiného ptačího dravce jsou křídla častou součástí šlechtických erbů po celé nejen středověké Evropě. Pokud to nešlo získat přímo do štítu erbu, tak aspoň do klenotu erbu.*5

Heraldické názvosloví a blazonování (popis erbu) rozlišuje pojmy otevřené křídlo, uzavřené křídlo a půlkřídlo. I když „selským rozumem“ je to jinak, viz v popiskách ukázek. Jako samostatné obecné figury se popisuje také „dračí křídlo“ a „křídlo se spárem“.

Pro české země samotné křídlo (půlkřídlo) jako heraldickou figuru nalézáme ve čtenářům známé znakové galerii v erbovním sále z roku 1360 na karlovském hradu Lauf v České Falci, dnes na území Horní Falce v německém spolkovém státu Bavorsko, nedaleko Norimberka. Erb patřil, podle nápisu v sále, moravskému rodu pánů z Meziříčí, respektive meziříčské větvi rodu z Lomnice (Tasovců).

Erbovník M. Myslivečka*6 ukazuje, že do erbovního štítu získalo křídlo, případně křídlo s pařátem, v rámci v zemích Koruny české pouhý tucet šlechtických rodů.

I jinde po světě figura mocných perutí byla vhodným emblémem pro selfpromotion rodu. Maně mne sice napadá rčení o chlubení cizím peřím, ale existuje i jiné, že šaty dělají člověka.

Zajímavým případem je erb geniálního norimberského kreslíře Albrechta Dürera. Je to erb mluvící. Rodina Dürerů pochází z uherské vsi Ajtós (maď. dveře, něm. Tür >Türer v norimberském dialektu Dürer). Na erbu vidíme křídla dveří otevřená, tedy heraldicky otevřené křídlo.

Samotné křídlo jako samostatnou figuru na státní vlajce, příp. na státním znaku jsem zaregistroval pouze v jednom případě. Laskaví čtenáři mne jistě případně opraví a doplní. Jinak jsou na vlajkách a znacích vždy křídla jako součást zvířete, jímž bývá většinou ptačí dravec.

Mezi městskými znaky je křídlo naopak poměrně častou figurou. REKOS (Registr komunálních symbolů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR) v době psaní tohoto článku (2015) uvádí 175 obcí, které mají motiv křídla buď ve znaku nebo na vlajce. V tomto počtu jsou ale zahrnuty i celé figury ptáků. Pouze křídlo (plus eventuelně ještě nějaký jiný motiv) nese 58 městských, obecních znaků. Vesměs jsou to odkazy či přímo dědictví po bývalých šlechtických majitelích dotyčných lokalit.

Hojná je citace křídla tzv. svatováclavské plaménkové orlice a šachované orlice moravské, případně slezské. Např. obec Vodochody: symbol křídel je odvozen od černé, plamenné, tzv. přemyslovské (svatováclavské) orlice - znaku první české vládnoucí dynastie. V křídlech je také obsažen pojem létání, kterým se připomíná podnik Aero s výrobou letadel. Tímto způsobem se v jediném symbolu prolíná nejstarší minulost s nejnovější současností.

Křídla korporátní

Blízko k heraldice má vojenská emblematika; použití křídla na znacích, odznacích, apod. vidíme jak přímé, u leteckých složek, tak symbolické, u ostatních zbraní, respektive složek.

Starý symbol železnice bylo okřídlené kolo. Dodnes je tato lehce fantazijní figura mnohými železničními a jinými dopravními společnostmi používaná. Objevila se i u předlistopadové Československé autobusové dopravy.

Pár křídel je také oblíbeným emblémem leteckých společností i jednotlivých letišť. U aerolinek je použití figury křídla celkem pochopitelné.

V klubových znacích jsou křidélka nebo raději perutě také oblíbeným motivem. Jsou vylepšujícím přídavným prvkem ve smyslu již ve starověku adoptovaných křídel k panovnickému majestátu, případně ideologickým či spíše religiózním entitám. Příklad loga hokejového klubu Detroit Red Wings ilustruje něco ze zmíněného. Kolo jako symbol automobilového průmyslu města Detroit, no dejme tomu, to by ale mohl mít kterékoliv tamější sportovní klub a že jich tam je požehnaně: žádná distinktivnost. Tak přidáme křídla (heraldicky uzavřené křídlo), ať je to nóbl! A ženské hokejové družstvo Weyburn Gold Wings totéž ve zlatém! To musel navrhovat chlap, ženská by nebyla tak necitlivá...Ve Weyburnu není ani žádný automobilový průmysl, takže bez křídel by to opravdu nešlo.

Ostatně nemusíme chodit tak daleko: v roce 1952 byl v Olomouci založen armádní sportovní klub s názvem Křídla vlasti, několik let po protekčním nasazení do extraligy propadl až do dnes už neexistující 4. ligy (dnes okresní přebor?). Logo - rudá hvězda se zlatým státním lvem, po stranách zlatá křídla.

Motiv Hermových přílbových křidélek byl šikovně využit francouzským výrobcem cigaret Imperial Tobacco u značky Gauloises (s tmavým tabákem), která je od roku 1925 dodnes spojena s okřídlenou helmou galských bojovníků, kterou pro značku nakreslil krajinář Maurice Giot. Motiv, respektive design brandu prochází postupně výtvarně zajímavými proměnami.

Obdobnou helmou s křidélky byl kreslířem Albertem Uderzo vybaven i hrdina kresleného seriálu, komixu (fr. la bande dessinée) l'Asterix le Gaulois (Astérix/Galská hvězdička), vycházející od roku 1959.

Zmiňme ještě tři slavné firemní figury s křídly, které se inspirovaly sochou Níké Samothrácké.
První: pan Sóičiró Honda*7 se roku 1948 inspiroval křídly sochy bohyně Vítězství. Na dost neumělém logu je sice okřídlená postava, ale vzhledu bohyně značně vzdálená, zřetelně vidíme neforemnou běžící mužskou postavu. V roce 1953 na modelu Benly logo Honda představuje horní polovinu lidského obličeje po stranách s křídly. V roce 1968 je použito jedno a samotné křídlo s nápisem nejen na japonské poměry neumětelským. Rok 1973 přináší konečně výtvarně zvládnuté logo, byť s amerikanizujícím výrazem. Ke 40. výročí trvání firmy vzniká další verze, která je jednoznačně nejpůsobivější z celé řady.*8

Druhá: Některým majitelům aut Rolls Royce před rokem 1910 se ozdoba uzávěru chladiče - emblém písmen RR - zdála nedostatečná pro jejich prestižní vozidla. Jejich touhu po luxusním maskotu ukojil sochař Charles Sykes, absolvent londýnské Royal College of Art, který pro exponované místo na přední kapotě navrhl sošku později zvanou The spirit of Ecstasy - Duch extase*9

Třetí: Nike - jak verbálně, tak maximálně zjednodušeně vizuálně. Slavná „fajfka“ je derivace slavné sochy z chrámového okrsku Velkých bohů na ostrově Samothraké.

A další „křídlatci“:

Závěr

Křídlo pro svou obecně pochopitelnou symboliku, spojenou s ptačím rozletem, tak žádostivě pozorovaným od praotce Janečka přes Leonarda da Vinci po dnešní nejroztodivnější vzduchoplavce, bude jistě i nadále inspirací a námětem mnohých designérských rozletů. Jak vece sokolský klasik: Silou lví, vzletem sokolím! Vzhůru!

P. S. Nezapomeňte na efekt motýlích křídel, i malí mohou mnoho!

Poznámky:

 
*1  „Tradiční zobrazování nejvyšších božstev Blízkého Východu na rozpjatých křídlech orla bývá nyní odvozováno a vysvětlováno od zvláštního optického úkazu v tamních rovinatých oblastech Sýrie a Iráku při západu slunce. Za určitých meteorologických podmínek prý zde v pouštním prostředí bývají od zapadajícího slunce pozorovatelné linie jakýchsi tmavých pruhů, jež by snad bylo možno umělecky podat jako rozepjaté orlí perutě.“ píší autoři Petr Čada a Vladimír Merta na portálu tisicileti.cz. Vzhledem k tomu, že svoji hypotézu nedokládají žádnou fotografií, preferuji spíše teorii o inspiraci pod dojmem z úplného zatmění Slunce

 
*2  Nekhebet - předdynastické ženské božstvo v podobě samice supa, stalo se patronem Horního Egypta a posléze po sjednocení s Dolním Egyptem, jehož symbolem byla kobra, Vadžet, dvojsymbolem a ochrannými bohyněmi celého Starého Egypta, říkalo se jim „Obě paní“

*3  Dle jiných interpretací představuje tato figura nejvyšší božství zoroastrismu Ahura Mazda. Farahavar je jen pozdější připomínka smyslu života - žít tak, aby duše dosáhla spojení s Ahura Mazda

*4  Socha měla být vztyčena makedonským vojenským velitelem (generálem) Demetriem I. Poliorcetem po jeho vítězné námořní bitvě u Kypru mezi lety 295-289 př. l.

*5  V Erbovníku M. Myslivečka z uvedených 1152 českých a moravských erbů má v klenotu jedno nebo dvě křídla plná čtvrtina - 289.

*6  Vydání nakladatelství Horizont, 1993

*7  Údaje o vývoji loga firmy Honda jsou čerpány z webu The Honda Trials History http://www.onlytrial.com/1/the_honda_logotype_120282.html

*8  Pro automobily používá Honda stylizované písmeno H. Může být vnímáno jako dvojice křídel, ale nikde se o takovém vědomém úmyslu designérů nedočítám. K zamyšlení je fakt, že poslední verze loga Honda již pracuje pouze s písmem, křídlo vynechává.

Jeden z motocyklů firmy Honda se jmenoval podle zvuku motoru Bata-bata. To mne přivádí k úvaze, že jsou/byli velcí, úspěšní podnikatelé, jejichž výrobky nesly také jméno výrobce, ale kteřížto muži nepotřebovali vyfutrovávat, pozdvihovávat svoje logo-jméno přidáváním nějakých křidélek. Ano, Baťa je stále celosvětový pojem.

*9  CHarles Robinson Sykes dostal roce 1910 od výkonného ředitele Rolls-Royce Motor Cars, jistého Clauda Johsona, objednávku na maskota, který měl vyjadřovat "ducha Rolls-Royce, jmenovitě rychlost a ticho, absenci vibrací, záhadné zvládání velké energie a krásný živý organismus ohromujícího půvabu". Johnsonův požadavek chtěl evokovat ducha mystické krásy, Níké, jejíž půvabný obraz obdivoval v Louvru. Sykes ohromen nebyl. Cítil, že by měl vystihnout ženštější podobu. A měl svoji múzu, mladou herečku Eleanor Thornton, sekretářku a milenku Johna Waltera Edwarda Douglas-Scott-Montagu, 2. barona Montagu z Beaulieu, pionýra automobilismu a vydavatele časopis The Car Illustrated.

Pythokritos z Lindu, údajný autor sochy ze Sámothraké, měl jistě taky svoji múzu. Vzhledem ke klasické řecké sochařské praxi sestavovat ideální postavu z ideálních částí různých modelů, neboť nebylo jedince, který by splňoval všechny požadavky kladené na ideál, lze odvodit, že sochař měl múz několikero.

Soška pro Rolls-Royce měla různé názvy - Whisper (Šepot), Spirit of Speed (Duch rychlosti) a nakonec Spirit of Ecstasy (Duch extáze) včetně přezdívky Ellie in her Nightie (Ellie v noční košili) - a od doby svého vzniku dodnes doznala jedenácti odlišných podob. Nemluvě o různých materiálových provedeních od niklových a chromových slitin (s ohledem na zloděje) po leštěnou nerezavějící ocel, zlacené stříbro, nerez pokrytý 24karátovým zlatem, či s matným černým nátěrem nebo posázenou diamanty, případně z matného křišťálu, jak račte, vašnosti.

*P  Značka je stylizovaným provedením slova Šiga v abecedě katakana. Prostor uprostřed představuje jezero Biwa, největší zásobárnu pitné vody v Japonsku a křídla a kulatý tvar symbolizují harmonický rozvoj prefektury (sic! podle oficiálního webu), značka vznikla v roce 1957

*Y  Uvedené ukázky nabízejí srovnání s fenoménem tetramorfu, případně ukazují na eventuální zdroj jeho pozdějšího „objevení“.
Druhou úvahu podněcuje především ukázka hebrejské pečetě. Zvláště postoj Jahveho na býku. Je to příspěvek k debatě okolo zlatého telete, kde bylo již několikrát naznačeno, že tehdy pod Sinají nešlo o adoraci zvířete, ale o zhotovení PODSTAVCE pro spočinutí božstva, případně jízdní zvíře božstva, tak je to známé z jiných náboženských kultů.

Vedle obvyklých zdrojů:
http://gauloises-100-ans-de-design-de-marque.over-blog.com/

Původní text byl napsán v horkém létě roku 2015, publikován ve Fontu č. 144/6/2015 (téma: Výroba letadel).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze byla dokončena v bezsněžných vánocích roku 2015 v krkonošském zákoutí.