K Ř Í Ž   S   K Ř Í Ž E M

Občasné aktivity orgánů Evropské unie a zákonodárných těles některých evropských států včetně Česka, směřující k plošnému zákazu užívání některých symbolů, jmenovitě svastiky, mne přiměly, abych se přestal vyhýbat ve svých článcích kříži jak ten příslovečný čert, a podíval se na fenomén kříže trochu blíž.


Definice

Základní podoba kříže jako geometrické figury se skládá ze dvou čar k sobě kolmých a navzájem se protínajících v polovině:



Jako tvarová, grafická figura je nejzřetelnějším, nejkontrastnějším setkáním dvou čar (viz jev v dětských kresbách např. v zobrazení komínů šikmo posazených vůči svislici, ale kolmo na sklon střechy, tedy dvě čáry svírající co nejzřetelnější úhel - 90°).



Dějiny a významy

Kříž - + - je označován jako zdaleka nejstarší lidský symbol, který se nachází všude, údajně s výjimkou některých oblastí Centrální Afriky a Jižní Mezopotámie.
V předkřesťanském období, časově podstatně delším, se kříž objevuje již v neolitických rytinách v jeskyních ve významu, který lze dnes jen odhadovat*W, ale již v předkolumbovské Americe toto znamení bylo užíváno pro označení bohů počasí, čtyř směrů.



Neolitické rytiny slunečních křížů na kamenech v Duncroisk, Glen Lochay, Perthshire, Skotsko
jako měřítko viz trsy trávy vlevo dole


Pozdější astrologický význam této figury byla matérie, pozemský život, alchymistické čtyři základní živly. Sémiotika tohoto znamení je průsečík vertikály (znamenající dokonalé, duchovní) a horizontály (znamenající hmotnou rovinu existence).

Jak ukazují neolitické petroglyfy výše, již od počátku lidské kultury fenomén kříže a fenomén slunce spolu úzce souvisejí. Bude to níže v článku několikrát ještě připomenuto, včetně odkazu na samostatné heslo Slunce, kde jak text, tak ilustrace se předmětu tohoto článku - kříže - mnohokrát dotýkají.


Nejstarší ověřená souhlásková abeceda (abdžád) - fénická, dle konvence proto-kannánská - má jako poslední znak foném T s názvem „taw“ ve tvaru křížku podobnému latinkovému X, a s významem „značka, znak“ (více níže).

Jedna z podob fénického znaku taw


Další důležitým významem kříže, často v kruhu, bylo znamení slunce, symbol slunečního boha. V různých podobách ho najdeme ve většině starověkých kultur.



Polocelek a detaily (1 a 2 - symboly slunečního boha Aššura) ze stély Aššurnasirpala II., cca 870 př. Kr., Asýrie


V helénistické éře, kdy to byl Apollón, kříž ztrácí obklopující kružnici a jeho spodní rameno se prodlužuje, tak, jak se sluneční bůh dotýká země. Tato verze, zdá se, představuje jedno z prvních použití tzv. latinského kříže - † - ve středomořské oblasti. Nicméně tato forma kříže se sporadicky objevovala již před dobou bronzovou, jak dosvědčují některé skalní rytiny v (severní) Evropě.

In hoc signo

Kříž jako symbol křesťanství se konstituuje víc jak dvě století po události na Golgotě popisované v evangeliích. Před třetím stoletím používali (první) křesťané znamení lyry, kotvy, loďky, oranta, muže nesoucího beránka, holubice či ryby. Případně, podle textu proroka Ezechiela (Ez 9,4–6)*E se označovali (na čele) značkou, která v semitských abdžádech, tedy i v protohebrejštině Ezechielovy doby má podobu křížku (obr. výše). Jak Féničané, tak Ezechiel však křesťanský kříž předcházejí minimálně o půl tisíciletí.



Noe v pozici oranta, raně křesťanská malba, Řím


Šťastná „hodina“ pro znamení kříže přichází za římského císaře Flavia Valeria Konstantina (Konstantina I. Velikého, pro východní křesťany posléze i svatého!!). Ten v bojích o moc před bitvou u Milvijského mostu u Říma v roce 312 měl podle legendy vidění kříže nad sluncem (snad halový jev*H), doprovázeného řeckým nápisem „En toutó níka“ (latinsky In hoc signo vinces - V tomto znamení zvítězíš). Ve snu měl Konstantinovi sám Kristus zjevit, aby štíty svých vojáků označil tímto znamením.
O přesné podobě zmíněného znamení se dodnes vedou spory. Eusebios z Kaisareie, křesťanský autor chvalořeči na Konstantina, tvrdí, že dle osobního císařova svědectví šlo v dotyčném vidění o konfiguraci dvou řeckých písmen Chí a Ró, kterými začíná řecká podoba slova KRISTUS (CHRISTÓS).





Znamení Chí-Ró, revers římské mince, 4. stol.  •  Chí-Ró na štítě bodygarda císaře Konstantina II., missorium (ceremoniální podnos), 4. stol., Řím


Názory na podobu kříže v Konstantinově vidění se v křesťanských výtvarných dílech různí.



Konstantinův sen a jeho vítězství následující den pod znamením kříže, iluminace rukopisu Kázání Řehoře z Nazianzu, 880, raná Byzanc
 •  Sen císaře Konstantina před bitvou, celek a detail, Piero della Francesca, freska, kol.1460, kostel sv. Františka, Arezzo, IT


Figura chí-ró tvoří část římské vojenské standarty zvané „labarum“ zavedené za císaře Konstantina. Chí-Ró ve věnci na vrcholu kopí s příčným břevnem nesoucím látku s portréty Konstantina a jeho dvou synů. Labarum, římským termínem spíše tedy vexillum, tak odráželo náboženské poměry za císařovy (Konstantinovy) vlády.





Labarum a nápis SPES PUBLICA, revers mince z r. 337, na aversu podoba císaře Konstantina, Řím  •  Římský voják nese vexillum/labarum, novodobá rekonstrukce, avšak přítomnost nápisu je diskutabilní
 •  Labarum na víku římského sarkofágu, cca 350 n. l., zde symbolizuje vzkříšení


Objevují se názory, že Chí-Ró je mnohem staršího původu, je spojeno s božstvem času Chronem, jehož jméno také začíná písmeny Chí-Ró. Podobnost se slunečními symboly kultur Blízkého Východu též klade otázky ohledně původu a možných souvislostí.
Historická zkušenost radí tedy považovat časovou posloupnost v případě Konstantinova vidění, vítězství, vojenských insignií a znamení Krista s velkou pravděpodobností až za dodatečnou konstrukci pro potřeby vládnoucí ideologie. Jak následující vývoj ukázal, však konstrukci velmi úspěšnou. Někdo může dodat, že něco stokrát opakováno se stává pravdou...



Pro nás v šeru dávnověku se ztrácející vznik mýtu o umírání božstva a jeho zmrtvýchvstání o pár dní později, kterýmžto mýtem se člověk vyrovnával s jevem zimního slunovratu, dal vzniknout i figuře ukřižování boha. Tím se dostáváme od fenoménu slunce k fenoménu kříže.
Ač (sluneční) emblém Chí-Ró (v kruhu) v křesťanské symbolové výzbroji nechybí (podpořen ještě řeckými písmeny alfou a omegou (ve významu počátku a konce), v praxi zjevně dominuje samotný kříž. Proč došlo k oddělení oněch dvou součástí a k preferenci samotného (pravoúhlého) kříže? Sehrála roli formální jednoduchost kříže? Některé prameny mluví o pozemskosti pravoúhlých forem a nadzemskosti kružnic; R. Koch ve své Knize znamení z roku 1955 píše o spojení představy božského (vertikála) a světského, pozemského (horizontála). Nelze opominout ani snahu křesťanské ideologie potlačit původní sluneční význam symbolu, jeho zabstraktnění. Atd.





Kříž a Ró na sarkofágu z 3. stol., kostel San Lorenzo, Milán, IT; tvar nad křížem je květina nebo holubice (Duch Boží)?


Kříž se tedy prosadil.*M Jaká je ta jeho pravá forma? Ježíš sám dle Písma nejenom žádný symbol, emblém, nepoužíval, natož kříž. V rámci křesťanství se kříž stal tím, čím je, až poté, co byl nástrojem Spasitelova umučení, tedy jako popravčí kříž. Ani o podobě kříže, který římští vojáci použili k trestu ukřižování, není však jednota. Texty evangelií se o této - konstrukčně formální - stránce ukřižování nezmiňují.
Dokumentační nouzi a nejistotu našich znalostí ilustruje následující trochu blasfémická karikatura:



Gaspirtzovu kresbu doprovází text římského vojáka: „Neměli bychom zkusit kříž?“


Paradoxně (nebo snad příznačně?) první historické zobrazení ukřižování na kříži s příčnými břevny známe zatím také jen z karikatury, tentokrát dobové římské:





Detail posměšného graffiti s ukřižovaným oslem (křesťané byli podezříváni, že osla uctívají) doprovázené nápisem „Alexamenos uctívá (svého) Boha“, 3. stol., Řím


Tradiční zpodobení - dá se hovořit o nějaké tradici??!! Tedy, procházíme-li zobrazeními ukřižování od antiky po dnešek, vidíme většinou - v případech zobrazení ukřižování Ježíše Krista skoro výhradně - použití kříže tzv. latinského, kolmé delší břevno v horní části překřížené příčným břevnem:



Latinský kříž (†) s delší horní kolmou částí, resp. stejně dlouhými horními částmi  •  a s kratší horní kolmou částí


Historické prameny z římské doby dokládají, že k ukřižování se používalo několik typů kříže. Český výraz „kříž“ implikuje představu křížení, něco překřížit znamená položit přes sebe. Nejstarším typem popravčího „zařízení“ na ukřižování však byl pouhý kůl. V typologii křížů se označuje jako crux simplex nebo crux acuta - špičatý. Asyrská a egyptská zpodobnění ho ukazují jako kůl, na který byli odsouzenci (nebo i nevinné oběti) naráženi, nabodáváni.





Popravy na kůlu, detail asyrského reliéfu  •  Trest nabodnutí na kůl, hieroglyf na tzv. Stéle Amda faraona Merenptaha, 19. dynastie, Karnak, Nová Říše


Samotný kolmý kůl byl pro popravu ukřižováním používán i v římské době. Někteří historikové v poslední době tvrdí, že tímto způsobem byl popraven také Ježíš Kristus. Nové průzkumy tzv. Turínského plátna ukazují na to, že osoba do plátna zabalená zemřela s rukama vztyčenýma vzhůru nad hlavou.





Poprava na crux acuta, svatí mučedníci na středověké malbě  •  Crux Simplex, ilustrace ze spisu De Cruce Libri Tres, Justus Lipsius, 1629, Flandry


Debaty historiků, jak probíhaly popravy ukřižováním, včetně technického popisu dřevěných částí používaných k zavěšení odsouzeného, odkazují na některé aspekty, které nejsou zcela v souladu s tradičním zobrazením „Ukřižovaného“. Mezi nesčetnými obrazy křížové cesty apod. marně hledám verzi, na které by Spasitel nesl jen kratší, příčnou část kříže. Rčení „nést svůj kříž“ by tedy technicky správně mělo znít „nést své příčné břevno“...



Kresba ukazující části kříže (tau formy) s jejich latinskými názvy


Avšak právě tak měla probíhat většina exekucí. Zafixování kolmého kůlu, trámu, je časově dost náročná operace, proto tato pevná část kříže bývala pevně nastálo zapuštěna na popravišti, většinou mimo hradby města. I další části popravy se racionalisticky uvažující římská správa snažila pojednat co nejefektivněji, takže je velmi pravděpodobné, že popravčí četa ve většině běžných případů ukřižování - a poprava Ježíše pro římskou správu takovým případem byla - prováděla svůj úkol bez zbytečných nákladů a zdržování, rutinně.
Podobu golgotského kříže, jak byla později výtvarně traktována, tedy s kolmou částí čnějící nad příčnou část, mělo, podle názoru historiků z poslední doby, ovlivnit umístění titulu, tabulky s označením provinění odsouzence, takže mohl snadno vzniknout dojem, že kolmý trám přesahuje nad příčné břevno.
Většina druhů křížů, jak bude ukázáno níže, tuto formu kopíruje. Dlužno dodat, že latinský kříž a další formy kříže s  podstatným přesahem křižujících se ramen oproti tau kříži vizuálně vyvolávají dramatičtější dojem, jistě právě pro to výrazné křížení.





Výrazný desén kříže je nepřehlédnutelný, ikony svatých mj. Augustina z Hippa (1. vlevo nahoře) a Řehoře z Naziánzu (velký v pravo), v byzantském stylu, 14. stol.


Scéna Ukřižování je jedním z velkých námětů výtvarného umění a uměleckého řemesla západní civilizace všech století následujících po ustanovení nicejské formy křesťanství roku 380 císařem Theodosiem I. státním náboženstvím římské říše. Několik ukázek zpracování tématu si prohlédněte ZDE.



Kříže kruciád



Křížácká graffiti na stěnách Chrámu Svatého hrobu, Jeruzalém, IL


Pro jejich časté použití během křížových výprav hrají kříže hlavní úlohu v heraldice. Erbovníky dokladují na čtyři stovky použitých variant. Nicméně pouze nějakých dvacet forem je použito častěji.



Pečeť Štěpána z Blois, jednoho z vůdců první kruciáty, 1089; kříž na standartě ještě před začátkem křížových výprav...


Před třetí křížovou výpravou mělo roku 1188 dojít k ujednání mezi účastníky této „kruciáty králů“ o rozdílných barvách křížů standart, aby šlo snadno rozlišit jednotlivé armády:





Ahistoricky, dnešními názvy:  Francouzi  •  Angličani  •  Bretonci  •  Vlámové  •  Italové


Toto dělení není však jednoznačně doloženo a přijímáno. Spíše se mluví o jednotlivých rytířských řádech. K nejmocnějším patřili templáři, johanité a němečtí rytíři.







horní řada znak:  •  Řád templářů  •  Řád johanitů  •  Řád sv. Lazara  •  Řád strážců Božího hrobu  •  Řád německých rytířů  •  Řád rytířů sv. Tomáše Canterburského v Akře
dolní řada vlajka:  •  Řád templářů  •  Řád johanitů  •  Řád sv. Lazara  •  Řád strážců Božího hrobu  •  Řád německých rytířů


Mimo geometrickou povahu, není pochyb o tom, že heraldický kříž měl reprezentovat Svatý Kříž.
Se současným zkracováním štítů se měnil také tvar křížů. Postupně se deformoval do tvaru, kdy byl stejný na šířku jako na výšku.





Godefroy de Bouillon při obléhání Jeruzaléma, iluminace rukopisu Roman De Godefroy De Bouillon et de Saladin, 1337, FR
 •  Křižáci vraždí v Antiochii r. 1097 za první kruciáty, miniatura, konec 13. stol., FR




Petr Poustevník (Petr z Amiens) v čele poutníků, účastníků první kruciáty, ukazuje směrem k Jeruzalému, detail středověké iluminace, FR
 •  Ludvík IX. Francouzský přistává na Kypru během sedmé kruciáty r. 1248, dobová miniatura, FR


Skandinávský kříž

Apoštolský filipský kříž je latinský kříž položený na bok. Podle legendy byl sv. Filip ukřižován v této pozici kříže. Filipský kříž se vyskytuje na 39 vlajkách států a zemí celého světa, tedy nejen skandinávských.



Řádová země Prusy, 1230–1561 (jedná se o Řád německých rytířů)  •  Spojené vévodství baltské (Velkovévodství livonské), 1918-1919 *DD


Dánská vlajka, Dannebrogen, s bílým filipským křížem na červeném pozadí, se začala používat ve 14. století během křížových výprav a je považována za nejstarší trvale užívanou vlajku na světě.





Nejstarší autentické barevné zobrazení dánské vlajky, erbovník, 1350




Skandinávské vlajky (a administrativní hrabství West Riding of Yorkshire, v Anglii)


Některé subjekty si s distinktivností své vlajky nedělají moc velké starosti:



Historická země Savojsko, FR  •  Obec Calais, FR  •  Parnu, Estonsko  •  Shetlandy, Skotsko, UK




Řecké království 1822–1978  •  Řecká námořní vlajka  •  Štít znaku Řecké republiky, od 1978  •  Řecká republika, od 1978,
Bílý kříž v karé symbolizuje východní ortodoxní církev, devět vodorovných pruhů má být odvozeno od devíti slabik řeckého hesla Svoboda nebo smrt (Eleutheria a thanatos), případně též podle devíti múz, či podle jiných výkladů také devíti pruhů na Achillově štítě nebo devíti let války za svobodu vlasti 1821–1830)


Jiné subjekty se zas naopak v podstatě nadužívanou figuru snaží ozvláštnit, někdy na samu hranici rozlišitelnosti detailu...





Obec Koigi, EE  •  Setumaa, oblast v jižním Estonsku


Zajímavé jsou vlajky kombinující několik druhů křížů dohromady. Z těch nejznámějších to je Union Jack - vlajka Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Po vzniku samostatného irského státu vyvstala otázka, zda kříž sv. Patrika na britské vlajce znamená jen Severní Irsko nebo Irsko celé. Před skotským referendem v září 2014 se diskutovalo, jak bude vypadat Union Jack v případě výsledku referenda ANO samostatnosti Skotska.







Skotsko (kříž sv. Ondřeje) a Anglie (kříž sv. Jiří) vytváří v r. 1606 Unii Korun
Po připojení Irska (kříž sv. Patrika) k Unii 1801 vzniká Spojené království Velké Británie a Irska. Po rozdělení Irska a změně jména na Spojené království Velké Británie a Severního Irska vlajka se nezměnila...


Stranou nezůstaly ani hlasy o nároku Walesu mít svůj díl na obrazu státní vlajky.





Vlajka sv. Davida, patrona Walesu  •  Jeden z návrhů začlenění nějakého symbolu Walesu, zde červeného draka, na unijní vlajku  •  Návrh unijní vlajky při osamostatnění Skotska; velšský zelenobílý podklad


Na podobném principu jako Union Jack jsou vytvořeny i jiné vlajky, které však nejsou tak známé...





Ikurriňa - vlajka Baskicka od 1936 (původně jen Biskajké provincie, 1984) - ondřejský kříž, zelený, představuje dub z Guerniky, symbol starých baskických práv a svobody, bílý kříž baskickou oddanost katolicismu, červený podklad má symbolizovat baskický lid (sic!)  •  Herri Batasuna (Lidová jednota), baskická nacionalistická politická strana
 •  New Foundland, Kanada


Jiný způsob kombinace křížů - prosté položení vedle sebe - se objevuje např. na malé vlajce italského námořnictva.





Čtvrcení obsahuje znaky nejvýznamnějších středověkých italských námořních městských republik
zleva nahoře podle směru hodinek: Benátky (lev sv. Marka, místo evangelia třímá meč, Janov (kříž sv. Jiří), Pisa (pisánský kříž), Amalfi (tzv. maltézský kříž)


Kumulaci křížů lze kombinovat mnoha způsoby.



Episkopální církev Spojených států amerických - svatojiřský kříž čtvrtí erb, v první čtvrti ondřejský kříž vytvořený malými křížkovými kříži
 •  Znak Kalábrie, heraldicky vpravo byzantský (procesní) kříž, vlevo berličkový kříž, dle oficiálního popisu, Itálie


Nová státní (národní) vlajka Gruzie z roku 2004 je sice jedním z nejčerstvějších užití kříže v křesťanském významu (a další ukázkou kumulace křížů), je to však jen obnovení starší vlajky Gruzínského království. Ta je složena ze svatojiřského kříže a čtyř menších tzv. křížů Bolnisi, které pocházejí z nejstaršího dokladu křesťanství v Gruzii z 5. století.



Detail z výzdoby baziliky Bolnisi-Sioni, 5. stol., Bolnisi, GE  •  Vlajka Gruzie  •  Vlajka dnešního města Bolnisi, GE


Z velikého množství různých druhů křížů si připomeňme ještě několik dalších křížů rytířských řádů, vesměs vzniklých v souvislosti s křížovými výpravami:

Jeruzalémský kříž

Skládá se z většího centrálního kříže berličkového a čtyř menších řeckých křížů ve čtvrtích, interpretovaných jako čtyři evangelia či čtyři světové strany, do kterých se víra šíří, respektive je šířena. Podobná interpretace je i u jiných křížů, např. křížkového.
Zlatý na stříbrném podkladu (kov na kov čili heraldicky chybně!!) je znakem Jeruzalémského království vyhlášeného první křížovou výpravou, je to památka na dobytí Svaté země. V červeném provedení je odznakem Řádu Božího hrobu, udíleného papežem.




Štít křižáckého Jeruzalémského království, 1099–1291  •  Insignie Řádu rytířů svatého hrobu (v Jeruzalémě)


Maltézský kříž

Někdy se mu říká kříž příslibu (že v tomto znamení zvítězí). Pochází ze starého asyrského symbolu. Původně znak rodiny Amalfi, obchodníků a provozovatelů špitálu sv. Jana v Jeruzalému v 11. stol.



Vlajka Republiky Amalfi, 10.–12. stol., Itálie


Rytíři Řádu sv. Jana v Jeruzalému se označovali bílým křížem v černém poli. Černá pocházela z černého hábitu benediktinů, kteří špitál provozovali před příchodem křižáckých rytířů. Později, pro vojenské účely, se začala užívat i červená barva podkladu.
Typický osmicípý tvar, který dnes vidíme mj. na obchodní vlajce Maltské republiky*MR a jinde, a kterému se říká také kříž sv. Jana, se jako znak rytířů špitálníků, jak byli také členové řádu označováni, ustanovil až v 15. století.



Rytíři špitálníci - johanité  •  Svrchovaný vojenský špitální řád sv. Jana v Jeruzalému, na Rhodu a na Maltě, vlajka a znak


Osm hrotů kříže má symbolizovat osm blahoslavení z Kázání na hoře (Mt 5,1-12).
V 15. století osm vrcholů čtyř ramen kříže (až později pojmenovaného maltézský) představovalo osm zemí respektive jazyků, z kterých pocházeli, respektive kterými mluvili Rytíři špitálnící - Auvergne, Provence, Francie, Aragonie, Kastilie (a Portugalsko), Itálie, Bavorsko, Anglie (se Skotskem a Irskem).
Osm hrotů dle středověkého výkladu symbolizovalo osm povinností rytíře: žít v pravdě, mít víru, kát se za hříchy, projevovat pokoru, milovat spravedlnost, být milosrdný, být upřímný a oddaný, vydržet pronásledování.
Řád, původně náboženský, řeholní a vojenský je dnes laický, sekulární a civilní.





Velvyslanectví Svrchovaného řádu maltézských rytířů v ČR, Praha, Malá Strana, Lázeňská ulice č. 4




Civilní použití maltézského kříže na letadle maltské letecké společnosti


Kříž Řádu Kristova

je emblémem portugalského rytířského řádu, který vznikl počátkem 14. století po zániku templářů, z nichž část do nově vzniklého řádu přešla. Propojení řádu s portugalskými králi (např. Jindřich Mořeplavec), kteří byli jeho světskými správci, přispělo k zámořským objevům a zbohatnutí portugalského království.



Kříž Řádu Kristova z námořní mapy, Jorge Reinel, 1540, PT
 •  Trojstěžník Sagres III portugalského námořnictva, kde slouží jako cvičná plachetnice, s řádovým křížem na všech plachtách, PT


Lodě Kryštofa Kolumba byly na plachtách také označeny křížem. Hlavním Kolumbem proklamovaným cílem zámořských plaveb bylo šíření křesťanství, jak jinak, že. Podoba kříže na Santa Marii, Pintě a Nině, karavelách výpravy, se liší od zobrazení k zobrazení, většina jsou různé verze tlapatého kříže, jejíž jednou verzí je i kříž Řádu Kristova. Taínové, domorodci ostrova Guanahani, který Kolumbus pojmenoval San Salvador, museli mít velikou radost, když viděli připlouvat lodě s tak hezkou grafikou na plachtách...

Řád Kristův, náboženský a bojový řád, byl roku 1789 plně sekularizován, velmistrem řádu je dnes prezident republiky. Kříž Řádu Kristova je jedním z nejvyšších vyznamenání Portugalské republiky za zásluhy o stát. Kříž Řádu Kristova je také označením strojů portugalských leteckých sil.





Kruhové identifikační znaky na trupu a křídlech portugalského vojenského letounu Socata TB-30 Epsilon  •  Hvězda a kříž vyznamenání Řádu Kristova, PT




Madeira, autonomní oblast Portugalska; ostrov objevili a pro portugalskou korunu zabrali členové řádu


Kříže některých dalších řádů, aj.



Kříž Řádu alcántarských rytířů, španělský duchovní rytířský řád, obrana proti muslimům, 12. stol.  •  Kříž Řádu sv. Jakuba z Compostelly, španělský rytířský řád na ochranu poutníku, 12. stol.  •  Kříž Řádu bratří kazatelů (dominikáni), katolický řeholní řád, pro potírání heretiků, především katarů, aj., založený ve Španělsku, 13. stol.  •  Toulouský/okcitánský kříž, někdy (nesprávně) nazývaný kříž katarů


Kříž křížkový

Symbol celosvětové evangelizace. Centrální kříž znamená počátek časů, čtyři malé křížky pak šíření víry do všech čtyř světových stran.





Thomas de Beauchamp, hrabě z Warwicku, 14. stol., Anglie  •  Křížkový kříž dvojitý  •  na štítě znaku patriarchy rumunské pravoslavné církve


Kříž keltský

zjednodušený Zjevně se jedná o spojení slunečního symbolu a kříže. Není jednota v názoru, zda jde o projev nadřazenosti ideologie křesťanské nad pohanským slunečním kultem, nebo naopak o synergický efekt, který evangelizátorům vyhovoval. Figura keltského kříže je někdy nazývána „kříž s nimbem“. V keltské křesťanské oblasti byl kombinován s latinským křížem, což dohromady tvoří tzv. vysoké kříže známé především z Irska a Británie. Jejich vesměs bohaté zdobení střídá víceméně abstraktní propletence a staro- a novozákonní výjevy. Celek znázorňuje jednotu mezi Bohem, lidstvem a Zemí.



Vysoké kříže na hřbitově v Dublinu, IR




Detail vysokého kříže s propletencovým ornamentem, který vytváří motiv nekonečnosti, věčnosti, nesmrtelnosti
 •  Vlajka Church in Wales, Církve ve Welsu, nestatní odnož anglikánské církve; kříž archanděla Michaela, modrý, neboť Michael je vůdce nebeského vojska; keltský kříž s nekonečným propletencem sluneční barvy; symbolicky je ve vlajce všechno ideologicky potřebné...


Kříže různé

Kříž spojený s christianizací kmenů obývajících Kavkaz se nazývá křížem sv. Niny, respektive Kristýny. Tato křesťanka se dle legendy počátkem 4. století dostala do oblasti dnešní Gruzie a s křížem spleteným z révových větví obrátila královskou rodinu a celé království ke křesťanské víře. Kavkazská Ibérie, tehdy království Kartli, se stala roku 340 prvním křesťanským státem. Sv. Kristýna (Nina) je dnes patronkou Gruzie.





Vlajka gruzínské pravoslavné církve  •  Relikvie kříže sv. Niny neboli Révový kříž, katedrála Sioni, Tbilisi, GE


Podobnou legendu nalézáme v irských křesťanských počátcích: sv. Brigita, pozdější patronka Irska, měla pomocí kříže spleteného ze slámy přivést ke křesťanství svého pohanského nemocného otce na smrtelné posteli. Velmi pravděpodobně jde o překrývání předkřesťanské, keltské bohyně Brigid, bohyně uzdravování, hojnosti a plodnosti, ohně (domácího krbu) a věštců. Dodnes se na její počest slaví jeden ze čtyř hlavních keltských/irských svátků - Imbolc. Důležitou součástí svátku je očisťování a sláma je dodnes velmi vhodným prostředkem k odstraňování nečistot.
V irských domácnostech bývá umístěn kříž sv. Brigity jako ochrana před požáry a zlem vůbec.





Kříž sv. Brigity  •  Jako ochrana za sklem nadsvětlíku vchodu do domu, Downpatrick, Severní Irsko, UK


V přebohaté kytici křesťanských křížů se podívejme ještě na kříž svatého Millána z Cogolly, pastýře, poustevníka a mnicha žijícího na přelomu 5. a 6. století v provincii La Rioja, ve Staré Kastilii.





Kříž svatého Millána z Cogolly, složený z 12 listů kopřivy a středového květu.
Nálev z kopřivy očisťuje krev. Cesta k Bohu je (jak) bolestivé bodání kopřivy.
Dnes emblém Společnosti přátel San Millán, ES


Dotkněme se také asi nejkontroverznější verze kříže v rámci poválečné evropské kultury - kříže hákového:



Sluneční (kolový) kříž ~ Svastika

Ačkoliv existují paleolitické nálezy se symboly svastiky, její hojnější výskyt se datuje do počátků doby bronzové, kdy se objevuje současně v Malé Asii a střední Evropě. Je užívána jako symbol, dekorace, amulet či talisman.

Původní evropské pojmenování tohoto kříže bylo řecké (tetra-)gammadion a latinské crux gammata - oba výrazy vycházejí z podoby řeckého velkého písmene gama - Γ. Z evropského prostředí pochází též označení fylfot a tetraskelion, obojí znamenající čtyřnoh, což figuru vhodně popisuje. Ze sanskrtu vypůjčený název - swastika (ve smyslu příslibnost, příznivost, nadějnost) - se v Evropě, v angličtině, objevuje až v 2. pol. 19. století.

Tento kříž symbolizuje
- znamení slunce, štěstí a zdaru
- původně otáčející se kříž, jehož ramena jsou na konci zalomená, aby symbolizovala proud světla vznikající otáčením
- otáčí-li se po směru hodinových ručiček, symbolizuje mužskou energii, opačným směrem pak ženskou
- vyskytuje se u Sumerů, Hititů, Keltů, Řeků, Anglosasů, starých Slovanů, u původních amerických kultur, a v současnosti především v hinduismu, v buddhismu i džinismu.



Pečetě, harappská kultura, 2. tisíciletí př. Kr., údolí Indu, dnešní Pákistán




Slovo „labyrint“ pochází z krétské minojské civilizace, kde svastika byla používána jako symbol bludiště; tetradrachma, 1. tisíciletí př. Kr., Knossos, Kréta




Svastika na keramice s „Paní zvěře“, 7. stol. př. Kr., Boetie, GR




Stříbrný statér, avers i revers mince, 6. stol. př. Kr., Korint


- je spojován tu s Thorovým kladivem, tu se šlépějí Buddhy, znamením Šivy, Apolla, Jupitera ale i Krista, v pozadí všech těchto spojení je předchozí sluneční kult, jak jsme na to při našich procházkách natrefili opakovaně.



Celek a detail otisku šlépěje Buddhy, 3. stol., Gandhara / Swat Area, Pakistán




Šlépěje Buddhy v chrámu Bussokuseki-Gokurakuji, Japonsko


- vědci se shodují v tom, že v první třech stoletích počátků křesťanského náboženství byla svastika jedinou formou kříže užívanou v katakombách a raných bazilikách.
Tvrzení, že svastika je árijský symbol, je neprokázané. Byla nalezena v předárijských sídlištích v údolí Indu. Jistý čas byla též používána v raném křesťanství, podle všeho jako zamaskování kříže. Jak lze vidět ve starých synagogách v Kafarnau, i Židé ji umisťovali blízko svých nejsvatějších symbolů.



Ornament v podobě svastiky v Ježíšově hrobce v Jeruzalémě, IL




Křesťanský kostel, 12. stol., Etiopie


- v džinismu představují jeho čtyři ramena čtyři roviny existence


Emblém džinismu


- v Indii je symbolem štěstí a je proto mimo jiné malován na čela dětí při různých příležitostech.



Hindské děti kdesi v Indii, po zasvěcovací slavnosti Upanayana, kdy se obětují kadeře, současnost


- na hrudi Buddhy se měl objevit po jeho osvícení:





Na soše Buddhy jako „pečeť Buddhova srdce“, Hongkong, CN


- v Číně byl velmi starou podobou znamení feng - naznačoval čtyři světové strany, od roku 700 n. l. se začal používat ve smyslu deset tisíc, jako znak nekonečna:



Symbol školy Falun Gong (Fa-lun-kung), „kolo zákona“, složené z pěti svastik, které představují buddhismus


Zvláštní verzí slunečního kříže je symbol z předslovanské převorské kultury z oblasti přibližně dnešního jižního Polska. Samotný nebo doplněný již zcela čitelnými svastikami byl nalezen na pohřebních urnách zmíněné kultury z konce doby železné.



Symbol zvaný Rece Boga (Ruce Boha), PL


V přírodě lze podobu svastiky nalézt jak v mikrosvětě (fraktály), tak v makrosvětě (hurikány, spirálovité galaxie). Objevuje se ve dvou hlavních formách, jako pravotočivá ve směru hodinových ručiček (tzn. s rameny doleva!) a jako levotočivá (s rameny doprava).



Spirálovitá galaxie  •  Keramika z naleziště Pekan Point, Arkansas, US  •  Jeden z novodobých pokusů o vysvětlení původu svastiky


Skutečnost, že ramena svastiky ukazují opačným směrem než je její virtuální pohyb, bylo zdrojem mnoha nedorozumění. Případy užití levotočivé svastiky jsou častější než pravotočivé.



Bronzová hlavice kopí s runovými znaky, triskelionem a svastikou, cca 3. stol., Braniborská marka


Pravotočivá má spíše kladnou symboliku. V této formě se nejčastěji objevuje v Tibetu, Číně a Japonsku. Neplatí to však absolutně, leckde v Asii se jako symboly štěstí a zdaru používají obě směrové orientace.




Logo fotografa Maneše R. Šaha, Indie




Čajovna kdesi v Indii, současnost


Otazníky kolem Slunečního (kolového) kříže *S

Dole je reprodukován ideogram ze svitku nalezeného v Hissarliku v dnešním Turecku, na místě předpokládané Homérovy Tróje. Má se za to, že pochází z doby okolo 2000 př. Kr. Podle d'Alviella jde o sluneční symbol. Stejný ornament použil J. Mánes na dvířkách pod staroměstským orlojem v Praze



Ideogram z Hissarliku, okolo 2000 př. Kr., TR  •  Orlojová část staroměstské radnice na Staroměstském náměstí v Praze, šipkou označeno místo, kde jsou zmíněná dvířka  •  Detail dvířek se slunečním symbolem


Po pohybu kolem osy a po slunci, zdá se být život nejrozšířenějším a starým atributem spojeným se svastikou. Je podivuhodné, že grafické znázornění DNK - tento moderní symbol života par excellence - vykazuje svastice podobnou strukturu.

Jsou tyto významy příčinou tak velké oblíbenosti svastiky napříč časem a kulturami?



Baskický kříž - lauburu, náhrobní stéla s lauburu, baskicky „4 ruce“ (kříž nazýván též jetelová svastika), Ainhoa, Akvitánie, FR  •  Z motivů missisipských Indiánů  •  Dela Malch, čečenský bůh slunce, nachský národní ornament, Severní Kavkaz


Co je za přítomností tvaru „ogee“ (tvořeného dvěma propletenými S) na setrvačníku vřetene vytvořeného Indiány z ostrova Vancouver, tak vzdáleného v prostoru i čase od stejných a stejně zdobených nástrojů nalezených Schliemannem ve vykopávkách v Tróji?



Setrvačník vřetena z nálezů na pahorku Hissarlik (Trója), Turecko  •  Koňský cejch, 18.–19. stol., Čerkesko  •  Setrvačník vřetena, kultura Pobřežních Sališů, 19. stol., Britská Kolumbie


Podobné tvary se vyskytují také v balkánské (valašské, bulharské) kuchyni ve formě obřadních chlebů:





Rituální pečiva/chleby s osobitými jmény (zleva doprava): malý koláč, hlava, předkové, po 2000, východní Srbsko; chleby tvoří součást obřadu pomana, almužnového shromáždění po pohřbu. Spirálovité svastiky na pečivu symbolizují klíče sv. Petra, který otvírá dveře do nebe i do pekla. Tyto christianizující interpretace však překrývají předkřesťanské (pravděpodobně sluneční) kulty.


Pro mnohé možná bude překvapivá skutečnost, že svastika byla rozšířena ve viktoriánské epoše jako znamení štěstí.



Obálka knihy kuchařských receptů Hodně štěstí v přípravě, 1907, US  •  Přání k narozeninám, 1908, US
 •  Pohlednice, copyright 1907 by E. Phillips, a U.S. card publisher  •  Pohlednice, 1907, US




Reklamní žeton „pro štěstí“ od obuvnické firmy Excelsior Shoe Co., Portsmouth Ohio, pro chlapce, kteří si zakoupili schválené skautské chlapecké boty, 1910, US
 •  Žeton pro členy klubu bezstarostných, kol. 1910, US; svastika obrácená, pravotočivá, jinak stejné symboly: podkova, čtyřlístek, furcula („kost přání“) a nějaký, asi egyptský hieroglyf, jistě také pro štěstí...


Na přelomu 19. a 20. století zažívala svastika nebývalou oblíbenost. Svastiku užíval k označení svých knih např. spisovatel R. Kipling. To byl znalec Indie. A tamní rodák, takže nic neobvyklého.





V r. 1909 detroitská automobilka vyrábí vůz značky Krit s ornamentem svastiky pro štěstí na kapotě. Coca-Cola v r. 1925 rozdává reklamní přívěsek ve tvaru symbolu štěstí - svastiky. Svastika byla též znakem dobrého uhlí společnosti Swastika Fuel Company v Ratonu, v Novém Mexiku.



Detail z čela vozu automobilky K-R-I-T Motor Car Company, 1909-1916, Detroit, Michigan, US  •  Coca-cola, přívěšek  •  Formulář firmy Swastika Fuel comp., US


Kodaňský pivovar Carlsberg měl svastiku na jedné své etiketě, v bráně tohoto dánského pivovaru dodnes stojí kamenní sloni v životní velikosti nesoucí na bocích toto znamení.



Jeden ze slonů v bráně pivovaru Carlsberg, autor Nilaus Fristrup, 1901, Kodaň, Dánsko




Pivní etikety pivovaru Carlsberg z různých období, prostřední z roku 1881, DK


Svastika je také symbolem národa Kuna, domorodých, původních obyvatel severní Panamy a Kolumbie. V roce 1925 se tamní „Indiáni“ vzbouřili, zabili panamské stráže na svém území a založili Nezávislou Republiku Tule, jejíž oranžový prapor s červenou bordurou nesl svastiku.



Blůza, národa Kuna, současnost, PA  •  Autonomie Kuna - Tule  •  Pozdější změna přidáním kroužku v nose, pro odlišení od nacistické vlajky


Motiv svastiky nacházíme i v projevech lidového umění na východě a severovýchodě Evropy:





Výšivka z Vologodské oblasti, RU  •  Výšivka z Litvy


A leckde jinde:



Celek a detail náhrobního kamene abbé Simona de Gillans, 1345, klášter v Île Barbe, FR




Hokejové mužstvo Windsor, 1912, Nova Scotia, Kanada  •  Družstvo hráčů košíkové složené z Indiánů, žáků Chilocco Indian Agricultural School, 1909, Oklahoma, US




Štít domu v Leuwen, 1898, Belgie




Dlažba s motivem řecké svastiky, Muzeum umění, Philadelphie, US
 •  Obdobný motiv na sloupech vchodu Justičního paláce v Bruselu, největší evropské palácové stavby 19. stol, BE




Taxislužba v Taipei, Tchajwan




Výzdoba kostelní lavice v jedné dánské farnosti, DK  •  Svastikový ornament kostela v Bulharsku, BG




Mozaiková podlaha, La Olmeda, římské období, ES  •  Mozaika dlažby v Coimbře, 2. stol., Portugalsko




Dekorační mříž nedaleko Nobelova Institutu v Oslo, Norsko




Hákový kříž z listnáčů v borovicových lesích u obce Zernikow u Berlína, DE. Svérázný, dnes bychom možná řekli ekologický projev národního socialismu




Sklo firmy Dugan Glass comp., kol. 1900, Pensylvania, US  •  Slánka pro štěstí, majolika, US




Orientační směrovky k buddhisdtickým chrámům, JP  •  Uctívání Panny Marie s Ježíškem nad látkou s dekorem se svastikami, z iluminovaného rukopisu, 13. stol., El Escorial, Španělsko




Detail z koberce Indiánů Navaho, 1890, Germantown, US  •  Halloweenský kostým, 1918, US




Z expozice Muzea finské aviatiky, letadla finské armády 1918  •  Stránka z pasu příslušníka původní Sovětské Armády, RU




Kalifornské ovoce, US  •  Aršík spořicích známek, 1916, UK  •  Nepálské zápalky




Restaurace, Nové Mexiko, US  •  Středisko Červené Svastiky (obdoba Červeného kříže v Evropě) v Singapuru




Porovnejte tyto americké legíny s církevními oděvy na byzantských ikonách v kapitole In hoc signo


Stín hákového kříže

Poprvé v novodobé historii se svastika s „árijským“ významem rasové nadřazenosti objevila 25. 12. 1907 na vlajce Řádu Nových Templářů na hradě Werfenstein v Dolním Rakousku. ŘNT, v jehož čele stál Adolf Joseph Lanz von Liebenfels, byla tajná okultní společnost, v které se projevovalo výstřední partajnictví části pre-nacistického pangermánského hnutí.



Vlajka Neutempler-Orden (Ordo novi templi), 1907, R-U


Nechvalně známá Thule-Gesselschaft (Studiengruppe für germanisches Altertum - Studijní skupina pro germánský starověk), odnož již zmíněného ŘNT, založená v Německu v roce 1919 ve svém znaku použila dýku položenou na svastice v podobě zářivého slunečního kotouče. Obdobný obrazec vidíme coby schéma aztéckého kalendáře. Ale i na hinduistickém přívěsku.



Titulní list tiskoviny Společnosti Thule, 1919, DE  •  Logo Společnosti Thule





Z Kodexu Durán, španělského mnicha Diega Durána z konce 16. stol MX
 •  Sluneční kříž (svastika) (nahoře vlevo Lakšmí, vpravo Ganéša, střed Krišna, dole vlevo Sarasvatí (bohyně umění a moudrosti), vpravo Saj Baba ze Širdí (guru z 19. stol.), IN


Thule-Gesellschaft byla na čele celé sítě tajných společností, které měly podobné rasistické a antisemitské okultistické kořeny. Mezi členy těchto skupin byli vlivní lidé, kteří tvořili pozdější kádr NSDAP. Mezi nimi byl např. i H. Frank, advokát, budoucí generální guvernér Polska. Ten se tehdy spojil s jistou heraldicko-genealogickou společností, která při svém bádání objevila svastiku na erbu Hohenzollernů, starobylém pruském šlechtickém rodu. To bylo nadšení!



Vlajka NSDAP 1920–1945


Hitler: „Vybral jsem …svastiku na jaře 1920, abych ji ustanovil jako symbol Strany (NSDAP) a přidal na prapor s historickými a věčnými barvami Německé říše - černá, bílá, rudá. Symbol evokuje rovněž sluneční kolo (sluneční kolový kříž - pozn. autora), takže je několikrát svatý - připomíná věčnost, přirozené právo, a tím i symbol boje za přežití árijské rasy.“ „V rudé barvě vidíme sociální myšlenky pohybu, v bílé národní (čistoty), v hákovém kříži poslání boje za vítězství árijských lidí.“
Povědomý tón frází, doprovázejících vysvětlování (nejen) abstraktních symbolů jak při dnešních a nejen soutěžních prezentacích návrhů symbolů. Je to snad prokletí, ty nebohé kresbičky se nemohou bránit, tak do nich nahustíme kde co...
Vlajka hnutí byla navržena Dr. Friedemanem Krohnem, zubařem ze Sternbergu, členem okultistického, „mystického“ Teutonského řádu. Krohnův návrh obsahoval ale pravotočivou svastiku, tradiční symbol zdaru, duchovního vývoje a převahy ducha nad hmotou. Hitler však trval na tom, aby byla použita levotočivá, považovaná okultisty za významově totožnou s převráceným křížem, evokací ďábla, spirituální devolucí a černou magií! Tato symbolika je nakonec příznačná i pro fenomén nacismu a jeho konec. A bývalo by stačilo tak málo, jenom pár čárek zrcadlově obrátit…
Hitler vybral svastiku pro její popularitu a byl nadšen jejím rozněcujícím vlivem na masy. Jak by mohl neuspět se znamením štěstí na své straně? Stala se jeho magickou zbraní, přidávající závan mysticismu „vzkříšení“ Germánie, kterému se domníval, že napomáhá. Celé to však, jak víme, vedlo ke zneuctění starého znamení štěstí, které je nyní na Západě vnímáno jako jeden z nejstrašnějších symbolů v dějinách!
Hákový kříž spolu s ostatními národně-socialistickými symboly byl Spojenci po roce 1945 zakázán. Jak dnes vidíme, nebylo to zvlášť účinné opatření. Ba naopak. Vytvořilo především zakázané ovoce. A obrazu prastarého kulturního znaku to nepomohlo.



Pokus o rehabilitaci

Pro rehabilitaci pozitivního významu svastiky se ustanovila společnost Přátelé svastiky. Symbolicky, jedna její centrála sídlí v Mnichově…
„Ponechat svastiku jejímu nacistickému zneužití by totiž bylo špatné zacházení s dědictvím Indiánů všech tří Amerik, lidu Tibetu, Indie, Číny. Neposloužili bychom ani dědictví Basků, Řeků, Irů, Japonců, Ašantů a dalších kultur celého světa. Ponechat nacismu výlučné privilegium na použití tohoto symbolu by byla morální zbabělost.
Dozrál čas vykoupit toto krásné a enigmatické znamení z nacistické moci. Musíme ho vrátit zpět na známé místo, které mu náleží mezi ostatními podobnými symboly v dlouhé historii lidstva.“ To čteme na jejich webových stránkách.
Tak jako symbol svastiky byl zneužitý Hitlerem, tak mnohé režimy na čele s komunistickými zneužily hvězdu na zdůraznění své ideologické pokrokovosti. Co to znamená pro normálního člověka? Patrně nikdo z nás se nezačne křižovat, aby zažehnal ďábla, když uvidí hvězdu. Hvězdu pěticípou, rudou, aby nedošlo k omylu! Ta však měla s komunismem tolik společného jako třeba trojúhelník, nebo ta nešťastná svastika - kdyby si ji jistý V. I. Uljanov nevybral z galerie starodávných symbolů.
„Jen proto, že ho v krátké době historie jedna část lidstva používala ke své xenofobní ideologii, mají být trestáni všichni Hindové?“ ptá se Ramesh Kallidai z Hindského fóra v Londýně letos v lednu. „To je jako říci: Ku-Klux-Klan používá kříže. Zakažme kříže na celém světě!“ zdůraznil Kallidai. Aktivita některých europoslanců ohledně zákazu komunistických, respektive komunistickými režimy také používaných symbolů je spíš demonstrativním apelem na soudnost při snaze řešit společenské problémy zákazy než vážně míněnou snahou užívání zmíněných symbolů opravdu zakázat. Jejich používání napříč celým spektrem ideologií zcela znemožňuje jejich jednoznačnou identifikaci a interpretaci. Jsou to jen krátkozraké účelové klacky, které hlubší pochopení souvislostí nechtějí, ba přímo vylučují. Jako příklad uveďme znak jedné současné extrémistické strany v Rusku, která se jmenuje Nacijonálnaja bolševickaja partija. Podobnost „vercajku a háknkrajce“ je děsivá. Co s tím, komu to přičíst na triko?



NBP, RU *NBP


Nacistické koncentrační tábory nebyly označeny hákovým křížem, ale slovy ARBEIT MACHT FREI, brigadýrky SS-manů nesly odznak umrlčí lebky s hnáty. Kombinace červeného a bílého podkladu a černé kresby je neodmyslitelně spojena s ideologií nacismu. Zahrne eurounijní komisař pro spravedlnost Franco Frattini do zákazu nacistických symbolů heslo PRÁCE OSVOBOZUJE a zmíněnou kombinaci barev? Jsem si jist, že ne. Jak bychom měli pak rozumět následujícímu?:

„Smlouva o Ústavě pro Evropu
Část II
Hlava II
ČLÁNEK II-71
Svoboda projevu a informací
1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice.
2. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků musí být respektována.“
str.72



NEZAKAZOVAT, naopak připomínat a vysvětlovat

S růstem migrace a globalizace vůbec je nezbytná především tolerance a respekt k různému pojímání obecných ikon a vizuálních projevů.
Debata okolo křížů může grafické designéry jen potěšit, neboť to ukazuje na důležitost jejich práce. Význam a role vizuální komunikace v životě společnosti je kauzou svastiky ilustrována nezpochybnitelným způsobem.


Původní text tohoto článku byl napsán v roce 2005. Dnes, po devíti letech, je situace, bohužel stále stejná. Svastika patří v Evropě k zakázaným symbolům. Takže oficiální místa v této otázce dávají stále přednost tmě před sluncem. Bohužel.





Z průvodu lidové slavnosti Ati Atihan na oslavu příchodu prvních obyvatel, Kalibo na ostrově Panay, Filipíny. Nápis na triku pod obrazcem je „SWASTIKAS“ (Štěstí)
 •  I dobře míněný plakát nemusí pokrývat celou skutečnost a být zavádějící...


A, samozřejmě, stejně ideologicky založená hnutí nemusí mít stejnou symboliku...např.:





Vlajka Strany šípových křížů, totalitní antisemitské nacistické strany v Maďarském království počas 2. světové války


.

Gymnastický kříž

Na počátku 19. století Friedrich Ludwig Jahn - tzv. otec německého tělocviku, zpopularizoval heslo „Frisch, Fromm, Fröhlich, Frei“ (vytrvalý, zbožný, veselý, svobodný), neboli FFFF, které se poté zformovalo do tzv. gymnastického kříže.





Jahnův gymnastický kříž na budově tělocvičny, Eisenberg, DE


Užití heraldické

Kříž existuje v graficky mnohotvárnějším počtu než hvězda, jeho užití na emblémech (států a společností) je však méně početnější. A to přesto, že jeho symbolika je také hvězdná, vždyť je to zobrazení Slunce nebo kosmického procesu obecně.



Erb rodu Borejko z období Polsko-litevské unie  •  Mon rodiny Hačisuka, 17. stol., JP


V zemích s převažující křesťanskou populací (resp. historií, kulturou) je dnes interpretace jednoduchého kříže ať již řeckého, rovnoramenného - +, nebo latinského, s delším dolním ramenem † spojena s osobou Ježíše Krista.(viz též výše)




Vlajka křesťanů, vytvořená koncem 19. stol. v USA, používaná snad jen některými protestantskými církvemi (ne v Evropě); symbolika barev je proměnlivá podle různých interpretů; červená - Kristova krev na kříži, modrá - voda křtu či Kristus jako král králů, bílá - Kristova čistota
 •  Verze křesťanské vlajky určená pro východní pravoslavnou církev - řecký kříž v kantonu, napravo byzantský císařský orel a pravoslavný, trojbřevnový/trojramenný, kříž


Která z křesťanských denominací je ta oprávněná mluvit jménem Ježíše Krista, si netroufám posuzovat. Podívejme se aspoň na jeden emblém římskokatolický: papežský kříž a znak Svatého stolce (Svaté stolice...). Tři příčná břevna papežského kříže značí trojí úlohu papežského úřadu - učitelskou, kněžskou a pastýřskou. Opakují tak figuru papežské tiáry, která od začátku 14. století nese tři královské koruny symbolizující církev trpící, bojující a vítěznou.
Znak papežského úřadu - Svatého stolce - vypadá jako jedna z variací na figuru „čím víc proužků tím víc adidas“ - v tomto případě se jedná o počet křížů. Hlavní kříž je tvořen ondřejsky zkříženými svatopetrskými klíči; zuby klíčů mají vnitřní tvar berličkového kříže; stuhy tiáry zdobí tři (latinské?) kříže každou; tiára sama vrcholí obdobným křížem. Summa sumarum deset křížů. Že by odkaz na Desatero?





Papežský kříž, starší a novější verze  •  Znak papežského úřadu, VA


Ukázkou skloubení křesťanských a domorodých tradic je vlajka nedávno (1999) ustanovené separátní části Severozápadních teritorií v Kanadě - Nanavut. Figura ve tvaru latinského kříže je tzv. inuksuk, domorodými Inuity stavěná skupina kamenů, označující posvátné nebo významné, důležité místo. Parádní diplomatický vizuálně-komunikační kousek! Jestli to tak cítí i roduvěrní eskymáčtí šamani i ostatní domorodci, jest otázka...



Nanavut, Kanada




Hermelínový kříž, rod Cheshire, UK  •  Rod Berkeley, 13. stol., Anglie




Švýcarská konfederace (bílý kříž na červeném pozadí používán od 14. stol., současný design zaveden 1889)  •  Breda, NL  •  Amsterdam, NL




Standarta prezidenta Finské republiky (s řádem kříže svobody v kantonu)  •  Nilsiä, FI (jedlový kříž)


Jižní kříž

Kříž má i svou astronomickou podobu - souhvězdí Crux. Česky nazývané Jižní kříž, protože jde o hvězdné seskupení pro precesi dnes spojené s hvězdnou oblohou jižní polokoule.





Poloha Jižního kříže vůči ostatním souhvězdím


Souhvězdí je součástí státní heraldiky několika subjektů na jih od rovníku.







horní řada:  Australské společenství; Nový Zéland; Nezávislý stát Samoa
dolní řada:  Brazilská federativní republika; Nezávislý stát Papua-Nová Guinea; jihoaustralský stát Victoria


Zajímavé je figurování Jižního kříže v brazilských reáliích, najmě na oficiálních platidlech. Ve spojitosti se souhvězdím Crux (Jižní kříž) připomeňme, že brazilská měna se po několik desetiletí 20. století jmenovala „cruzeiro“ - v brazilské portugalštině Jižní kříž - a toto souhvězdí, které je součástí brazilské státní symboliky, bylo použito samostatně i na mincích a to i po změně názvu měny na reál.





Revers zlaté mince v hodnotě 4 000 Reis, 1722, Brazílie, ještě s křižáckým křížem  •  Cruzeiro, 1946, BR, již s Jižním křížem  •  Real, 2004


Užití korporátní




Značka aut Alfa-Romeo obsahuje svatojiřský kříž ze znaku domovského města Milána  •  Vlajka Mezinárodního červeného kříže (kříž nazýván zprvu Ženevský, později také Řecký červený kříž)*CK  •  Modrý kříž je charitativní spolek starající se o dobré vztahy mezi lidmi a zvířaty, založeno 1897, UK  •  Independence Blue Cross, zdravotní pojišťovna, Kansas, US


Zelený kříž je používán subjekty s rozdílným zaměřením, od bezpečnosti v dopravě, přes prevenci v lékařství, cannabis terapy, sportovní kluby po enviromentální hnutí, aj.:







Český zelený kříž, lékařská prevence, CZ  •  Czech Medical Herbs, J. Zábranský, CZ  •  Mezinárodní zelený kříž, enviromentální organizace „Dej šanci humanitě, dej zemi budoucnost“, M. Gorbačov, RU




Emblém 45. pěší divize americké armády, US  •  Znak Baskické nacionalistické akce, ilegální socialistické organizace, ES  •  Brazilská fotbalová federace, BR  •  Kalvínský - hugenotský symbol, brož, 19. stol., FR




Hvězdný kříž (crux stellata), bojová vlajka povstání Eureka horníků v australské Viktorii r. 1854  •  Vlajka Kantabrijského hnutí za nezávislost, 1978, ES  •  Vinařství, Čejkovice, Morava




Česká katolická charita, CZ  •  Severoatlantická aliance  •  Rada euro-atlantského partnerství  •  Stanice londýnského metra Charing Cross, značka, UK




Anglikánská církev, Anglie  •  Centrum Indiry Ghándiové pro umění, IN  •  King Cross, obchod, UK  •  Willach, zdravotnické potřeby, DE




Hygienické potřeby, SW  •  Best, stavebniny, CZ  •  Hollister, lékařské přípravky, Illinois, US (zaniklá značka)  •  Helvetica, pojišťovna, CH




La Compostela, zemědělská a potravinová činnost, Lucembursko  •  Litevské vzdušné síly, 1926–1940  •  Lavie, módní doplňky, Indie  •  Lazarus Hilfswerk, nadace, poradenství, DE




Doktoři světa, trasport pacientů, FR  •  Naděje, sociální služby, CZ  •  50 let portugalského letectva  •  Portugalská forbalová federace




Karlistická strana, ES (Burgundský kříž)  •  Oeuvre francaise (neofašisti), FR  •  Keltští neonaci, FR




Perner, železniční stavební činnost, CZ, zaniklá  •  Regina Maria, medicínské centrum, Bukurest, RO  •  Silvio Coppola, banka, IT




Námořní vlajka Brazilské federativní republiky  •  Náboženské technologické středisko (scientisti?), Kalifornie, US  •  Značka anglofonní neonacistické webové stránky Stormfront (Čelo bouře)(White pride - world wide = Bílá hrdost - po celém širém světě...), zneužívající keltský kříž
 •  Znak Ruské nacionalistické jednoty, RU




Zlatý Děkovný kříž, skautské vyznamenání pro chlapce,1910, UK  •  Presbyteriánská církev, AU  •  Řád Konstantinova červeného kříže, insignie členů svobodných zednářů anglické jurisdikce, UK  •  Přívěsek s vyznamenání Řádu kříže svobody, Finsko, za zásluhy o stát


Další užití kříže

Představuje mj. písmový znak (X - římská desítka); matematický symbol např. ×, +; aj.



Závěr

Fenomén kříže je, jak jsme se pokusili výše naznačit, hravý a dravý. Takže snad jen požehnání křížem do dalších křížků..., ať není s kříži kříž...!





Keramický kříž z roku 1978 ve čtvrti Rodtvet, Oslo, NO - Čeho zeď zdobí? A je správně...




Poznámky:

 
*CK  Situace kolem emblému Mezinárodního červeného kříže nebo běžně zkráceně Červeného kříže vyhlášeného První z Ženevských úmluv roku 1864 ve švýcarské Ženevě není zcela jasná. Respektive kolem emblémů všech organizací věnujících se poskytování humanitární pomoci a lékařské péče. Postupem času se totiž ustavilo několikero takovýchto organizací podle náboženské odlišnosti a tomu odpovídaly i odlišné emblémy. Otevřené problémy nastaly, když Osmanská říše, respektive turecké organizace začly mít výhrady k emblému Červeného kříže jako křesťanskému symbolu. Ačkoliv pro to nejsou žádné přímé, konkrétní důkazy, či doklady, mělo se za to, že znak ČK coby „negativ“ vlajky Švýcarské konfederace vznikl výraz uznání zakladatelských aktivit země a jako přihlášení se k idei neutrality. Do revidovaných znění Ženevských konvencí bylo proto tedy výslovně formulováno, že červený kříž není symbolem křsťanským, ale že vychází z vlajky Švýcarska. A aby „bylo jasno“, tak bylo prohlášeno, že půlměsíc také není symbolem islámským, neboť korán jakoukoliv idolatrii zakazuje. Což ostatně judaisticko-křesťanské Desatero také. Takže stejně už vznikly dva symboly pro jednu situaci. Ovšem - i jiní jsou citliví na některé symboly, a tak vzniká Červený lev a slunce pro iránské humanitární pracovníky, a Červená hvězda Davidova pro hebrejské/izraelské. To už bylo pro činovníky příliš. Lva se sluncem chvíli tolerovali, až jeho používání vyšumělo. A co se týče Magen David Adom, tak ji nikdy mezinárodně neuznali, na což jsou ostatně Židé již zvyklí, takže po padesáti letech marné snahy navrhli nábožensky neutrální symbol - červený diamant. Ten byl roku 2005 oficiálně uznán jako třetí znak zdravotnických humanitarních organizací. Aby všechny tři emblémy měly v anglické verzi zkratku RC - red cross, red crescent - tak izraelský symbol se nazývá Red Crystal.


Červený krystal (diamant), vlajka


 
*DD  Negativem této vlajky je dánská státní smuteční vlajka z 18. století:



A další podobné.


Standarta Vévodství bretaňského, 9.–16. stol.  •  Cornwall, Anglie


 
*E  Podle Českého studijního překladu Bible: 
>>4. Hospodin mu řekl: Projdi středem města, středem Jeruzaléma. Označíš značkou na čelech ty muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi těmi ohavnostmi, které se uprostřed něho páchají.
5. A oněm řekl, jak jsem slyšel: Procházejte městem za ním a pobíjejte; vaše oko ať se neslituje, nemějte soucit.
6. Starce, mládence a pannu i malé dítě a ženy zabíjejte až do úplného vyhubení, ale žádnému člověku, na kterém je ta značka, nepřistupujte.<<
Poznámka v ČSPB:   Značka se hebrejsky řekne „tav“, což je současně označení posledního písmene hebrejské abecedy, které se v Ezechielových dobách psalo jako křížek - X.
Pro inkriminované místo textu - značka - používá Vulgata (latinský překlad Bible) výraz signa thau, čili již skoro řecké tau pro T.
Jako znak božského vyvolení používají kříž tau členové Řádu sv. Františka jako svůj symbol.

 
*H  Podle některých meteorologů měl Konstantin se svými vojáky vidět tento jev - sluneční halo.




 
*M  Při představě pozdějších „evangelizačních“ praktik nelze se nezamyslet nad podobností křesťanského, latinského, kříže a meče. A také islámského půlměsíce a zakřivené turecké šavle...


Tzv. Obětní kříž, vztyčený na válečných hřbitovech vojáků padlých v I. světové válce; kříž vždy nese na přední straně meč obrácený hrotem dolů;
rezervní hřbitov Ypres, Belgie

 
*MR


Obchodní vlajka Maltské republiky

 
  Maltská republika ve znaku i na státní vlajce kříž má, ne však maltézský, ale kříž sv. Jiří, což je vyznamenání, které se ostrovu dostalo za hrdinnou obranu ve II. světové válce proti hitlerovskému Německu a fašistické Itálii. Vyznamenání Maltě, ještě jako součásti impéria, udělil Jiří VI., britský panovník, roku 1942. Od roku 1964 je Malta samostatná a republikánská.


Jiřího kříž  •  Státní znak a vlajka Maltské republiky

 
*NBP  Národní bolševická strana byla zakázána v roce 2007. Její leader vytvořil novou stranu Drugaja Rossija (Jiné Rusko). Strana pro malý počet příznivců nebyla oficiálně zaregistrována.


Vlajka Jiného Ruska

 
Mouvement Ouvrier Social-National Breton (Bretaňské dělnické sociálně národní hnutí) založené r. 1941, separatistické, fašizující; kombinuje starý bretaňský symbol - hranostají ocásek - a německou nacistickou barvu a kompozici. Co s tím? Zakazuje někdo používání figury ocásku hranostaje??


Vlajka bretaňského soc-nár minihnutí, FR


 
*S  O slunečním kolu, slunečním kříži apod. také pd heslem SLUNCE

*W  Celkem osobitý výklad vzniku znaku kříže nabízí česká Wikipedie, heslo Kříž:
>>Počátek tohoto posvátného a světového symbolu nacházíme v nářadí k rozněcování ohně. Není divu, neboť jeho vzplanutí „z ničeho“ bylo pro prehistorické lidi neznalé ničeho z dnešních věd věcí posvátnou a sám oheň byl odpradávna jedna z nejblahodárnějších věcí: řešil lidské smečce otázku přežití, takže se samo ohniště s udržovaným ohněm stalo přirozeně místem posvátným - jejich oltářem. Zde při společném jídle praktikovali své první náboženské představy, svůj díl potravy dostával samozřejmě oheň.
Nářadí k rozdělávání ohně bylo dřevěné a skládalo se ze dvou částí:
1. Pramanta (česky nebozez, řecky trypanon, latinsky tereba). Měla tvar našeho písmene T.: Vrtěním (třením) v jamce kříže (2. části) se zažehl oheň.
2. Kříž ze dvou dřívek, v jejichž křížení byla výše zmíněná jamka („matka“, „matice“). Jamka byla považována za sídlo Maji, bohyně tvůrčí síly. Jejím synem byl Agni (odtud „oheň“). Ten měl dva otce. Tvasti (odtud „svastika“) byl jeho otcem pozemským a byl tesařem - tvůrcem nářadí. Savitri byl jeho otcem nebeským. Zde ještě dodejme, že od názvu pramanty odvozeno jméno Prometheus, který dle bájí ukradl bohům oheň.<<



 
Zdroje: mj. http://dollmusem.blogspot.cz/


Původní text byl napsán v roce 2005, publikován ve Fontu č. 80/2/2005 (bez vztahu k tématu čísla).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v neklidném podzimu roku 2014, v míru krkonošského zákoutí.