V Č E L Y ,   Ú L   A    M E D

Co je nejsladšího? Pohádková Chytrá horákyně dovozuje, že to je spaní. Objednáte si však v lahůdkárně porci šlofíčka??!! Budou vám tam nabízet jen samé tučné sladkotičky, možná však i něco echt medového. Ano, med má něco do sebe. Podívejme se trošku na tuto potravinu a hlavně jejího producenta.

Prasetkání včely s člověkem

Od nepaměti, minimálně od střední doby kamenné (cca 10 000 let BP), člověk konzumuje med. Dokládají to jeskynní malby, které zpodobují sběrače medu (a vosku) divokých včel.



Sběrači medu na 8 000 let staré jeskynní malbě. Arana Caves v Bicorp, Valencia, Španelsko


Domestikace včel se podle nejstarších dochovaných zobrazení v egyptských hrobkách datuje do 3. tisíciletí př. l.



Včelař u úlů na reliéfu z Chrámu Slunce (Ne-user-re, Abu Ghorab). 2400 př. l., Stará říše


Mytologie včely

Jak vzhled včelích produktů, tak především společenský způsob života včel velmi pravděpodobně vnukal pravěkým sběračům, posléze starověkým chovatelům představy, které vyústily ve zbožštění včel. V mnoha starobylých kultech je prapůvodní božstvo, obvykle pojímané jako (Velká) Matka Země, spojeno nějakým způsobem se včelami. Existuje celá řada samostatných včelích bohyní nebo bohyní a královen včel. A také bohů či bohyní (viz též níže patroni) včelařství.



Včelí bohyně na otisku sumerského pečetního válečku, 6.–4. tis. př. l., Mezopotámie




Včelí bohyně s úlem jako korunou/tiarou, keramická soška, 8 000 př. l., Anatolie  •  Bohyně nebo nymfa jako včela, zlatá ozdobná destička, 7. stol. př. l., Camiros, Rhodos



Včela, symbol Dolního Egypta, reliéf z hrobky faraona Senusreta I., 2. tisíciletí př. l., Střední říše, Karnak, EG


Včela ve výše uvedené souvislosti, jako symbol Dolního Egypta byla doprovázena symbolem Horního Egypta, stvolem ostřice (rákosu, papyru). Dohromady tato dvojice tvořila symbol znamenající „Král Dolního a Horního Egypta“





Vlevo rákos a včela uvádí trůnní jméno, vpravo kachna a sluneční kotouč uvádí rodné jméno.
Reliéf se vztahuje k faraonovi Amenhotepovi III. z 18. dynastie, 14. stol. př. l., Nová říše, EG




Minojský zlatý přívěsek v podobě dvou včel, z pohřebiště Starého paláce v Chrysolakkosu, 2000 př. l., Kréta, Řecko


Zlatý věk legend Řeků je spojen s figurou včely, snad zpětnou projekcí existence napohled dokonalé organizace života včelstev.
Kněžky Artemidina a Demétřina, ale i Afroditina kultu (kteréžto bohyně možno považovat za parciální pokračovatelky původně jednoho kultu mocné bohyně života a smrti Kybelé*2) ve starém Řecku se nazývaly Melissa*1 čili včela.



Včela jako symbol bohyně Artemidy, tetradrachma, 4. stol. př. l., Efesos, Ionie, Řecko


Jedna z nymf, které se staraly o malého Dia skrývaného po narození v horách ostrova Kréty, se jmenovala Melissa, zřejmě narážka na to, že malý Zeus byl - vedle kojení (kozím) mlékem (nymfou jménem Amaltheia - koza) - krmen medem, podle mýtu samotnými včelami. Zaregistrujme zde spojení mléka a medu, bude se objevovat v pozdějších mýtech u jiných kultur/národů.



Krmení malého Jupitera (Dia), Nicolas Poussin, 1640, Francie
Vlevo nymfa v bílém (Melissa?) stáčí z úlu med


Na soše Artemidy z Efezu, oné zvláštní figuře ženy s množstvím prsů, vajec či býčích varlat, (v přesnější interpretaci nemají příslušní vědci jasno, každopádně však) symbolech všeoplývající plodnosti, se znameními zodiaku a řadami zvířat, opět symbolizujících plodnost, nacházíme také včely. Artemis byla královnou včel a její vykastrovaní kněží byli trubci. Artemis z Efezu, zvaná mj. „mnohoprsá matka Asie“, je pravděpodobně symbolem božstva nad vší přírodou, životadárnou a život udržující paní vesmíru.

    

Artemis s Efezu, polocelek a detail se včelou, cca 150 n. l., Efesos, dnešní Turecko


Aristaios, Apollónův syn, je bohem-patronem včelařství.



Aristaios, mýtický řecký učitel včelařství, rytina podle F. Florise, 1565, Holandsko




Včelami napadení zloději medu, detail z (novodobé rekonstrukce?) antické černofigurové vázy, cca 530 př. l., Řecko




Kupid napadený včelami, kterým kradl med, kresba A. Dürer, 1514, Německo


Ah-Muzen-Cab je mayským bohem včel a medu. Staří Mayové chovali také včely bez žihadel, považovali je za posvátné.



Ah-Muzen-Cab, jeden z mayských bohů včel a medu, podoby z různých chrámů,
poslední vpravo je reliéf z Chrámu sestupujícího boha, kol. 1300, Tulum, Yukatán, dnešní Mexiko




Ah-Muzen-Cab, ilustrace v mayském tzv. Madridském kodexu, předkolumbovské období


Indra, bůh stojící v čele védského pantheonu, přijal - podle legend - jako svůj první pokrm med. Indická včelí bohyně se v jazyce hindí jmenuje Bhramari Devi. Má sídlit v srdeční čakře a vydává bzučivý zvuk - Bhramaran, který má napodobovat védské zpěvy (recipročně, tyto mají napodobit včelí bzučení); včelí bzučení je podle védského učení základním zvukem vesmíru (po celé Indii).



Bhramari Devi, hinduistická bohyně černých včel, malba, poč. 20. stol., Indie


Litevská mytologie obsahuje bohyni včel - Austéju.



Austéja, lidová malba, 19.–20. stol., Litva


V židovské tradici je med symbolem pro (židovský čili v září-říjnu) nový rok, je užíván při Roš ha-šana, novoroční slavnosti. Aškenázskou tradicí je podávat jablko s medem, což má symbolizovat naději, že příští rok bude „sladký jako med“. Zvláštností slavnostního obřadu je pak namáčení jablek či chaly do medu.



Soudobé pojetí tácu s jablky a medem od designérky Laury Cowan, Izrael


Kniha Exodus Staré smlouvy (Starého zákona) popisuje „zaslíbenou zem“ jako „zem mlékem a medem oplývající“ (Ex 33,3). Původní hebrejský výraz (devaš) se měl však vztahovat na sladký sirup produkovaný z datlové šťávy.



Plechovka Lylova*L Zlatého syrupu, Velká Británie
Slogan pod obrázkem rozkládající se mršiny lva s rojem včel nad ní zní „Out of the strong came forth sweetness“ (Ze silného vyšla sladkost). Je to text (poloviny) Samsonovy hádanky, jak je uvedena v Knize soudců Staré smlouvy/zákona Sd 14,14). V antice dlouho převládal názor o původu včel z vnitřností lva.


Čistý med je v židovské tradici stravování považován za košer čili povolený k jídlu, byť je produkován létajícím hmyzem, který (až na čtyři druhy kobylek - viz Jan Křtitel níže) je Tórou zapovězený, konzumentsky trejfe, čili není košer.*BW

Píseň Debóřina v Knize Soudců (Sd 5), píseň podle hebrejského překladu jména prorokyně/soudkyně Debóry, je známa obecně jako Píseň Včel. Debóra se v biblickém textu (Sd 5, 8) sama označuje za „matku v Izraeli“. Z toho někteří dovozují, že by Debóra mohla být Včelí bohyně, reprezentující stabilitu země - nezapomeňme, že se pohybujeme v 13. stol. př. l., v předkrálovském období Izraele.



Debóra mezi včelami, italský nebo německý dřevořez, 16.–17. stol.,




Ilustrace k písni Židovka Debóra/Včelí bohyně, autor Phil Blank, výtvarník, hudebník, North Carolina, USA
ilustrace soustřeďuje většinu bohyň okolo Středozemního moře, které mají nějaký vztah ke včelám


V Novém zákoně, u Matouše (Mt 3,4) čteme o Janu Křtiteli, kterak v pustině se živil pouze kobylkami a medem divokých včel*JK; dieta, vlastně v jeho případě košer strava víc než výživná - čisté bílkoviny a přírodní cukry.



Plástve divokých včel volně ležící ve větvích


Med má znatelné pozitivní efekty při dlouhodobém užívání, obsahuje totiž nejen mnoho uhličitanů, ale také nezřídka polyfenoly, které mohou působit jako antioxidanty.*A Aby se všechna dobrodiní konzumace medu projevila, musí však konzument dbát na jednu drobnost - nesmí si nechávat stínat hlavu. A jak bylo reportováno, náš Baptista nedbal...



Spodní část sochy Jany Křtitele, s citátem evangelia Mk 1,6, před misií sv. Jana Křtitele, 2001, Kalifornie, USA


Pro křesťany je med symbolem sladkosti Božího slova, viz dále u sv. Ambrože.

Ve svaté knize islámu, v koránu, se súra 16 jmenuje Včely… - verš 68: „Tvůj Pán se inspiroval u včel: Berte jejich hnízda v horách, ve stromech a člověkem zbudovaných konstrukcích.“
verš 69: „Jezte pak z veškerého ovoce, a následujte ve vší pokoře cesty vašeho Pána! Z jejich vnitřností vytéká šťáva různých barev a mnohých prospěšných účinků pro člověka. Není-li zde znamení pro lidi, kteří přemýšlejí?“

Hinduismus řadí med mezi pět elixírů nesmrtelnosti.

Pro Číňany je med ve spojení s olejem znamením falešného přátelství!!!

Propojení existence včel a člověka budiž ilustrováno folklorní tradicí v anglofonním prostředí zvanou „Telling the bees“ (Povězte včelám): důležité události v domě, především úmrtí hospodáře, tedy většinou toho, kdo se staral o včelíny, šli „povědět“ včelám do úlu. V českém prostředí tato praxe není neznámá, připomeňme např. z fenomenální knihy B. Němcové úsloví „Řeknu včeličkám, že babička zemřela“...



Obálka alba Rozvaž vítr akustické skupiny Telling the bees, Oxford, Anglie




Náhrobek z jakéhosi anglického hřbitova, včela zde nemá vztah k praxi „Telling the bees“, ale je symbolem Krista a Svatého ducha


Abychom uspokojili ty laskavé čtenářky a čtenáře, pro něž je zajímavý i vztah našich figur k astronomii, uveďme, že souhvězdí Apis (Včela) bylo astronomy pojmenováno v roce 1603. Patří mezi 88 moderních souhvězdí. Ale! - bylo to jen přejmenování souhvězdí Moucha (Musca), které již roku 1536 navrhl jistý holandský mořeplavec. Později tomuto malému souhvězdí jižní polokoule bylo opět přiřazeno jméno Musca.



Vizualizace souhvězdí Apis v Urania's Mirror, Londýn, cca 1825, Anglie


Včela heraldická

Starověké zbožštění včely coby symbolu nesmrtelnosti a znovuvzkříšení*M z ní udělalo žádoucí figuru pro použití k reprezentačním a později i heraldickým účelům.

K nejvýraznějšímu použití motivu včely v době ještě předheraldické patří emblém franského královského rodu Meroveovců. První král jmenované dynastie, Childerich I., během svého pobytu (ve vyhnanství) v Durynsku se seznámil s praxí tamních vládců, kterou Durynkové přejali v době, kdy byli v područí Hunů, a to zvyk do hrobů předáků/velmožů vkládat šperky v podobě včel. Childerichův hrob nabízí překrásnou ukázku takového pohřbu.



Jediné dva kousky-včely, které zbyly z pokladu Childericha I., 5. stol., Franská říše


Noblesní prezentace včelí tématiky v plné heraldické parádě je k vidění na výstroji francouzského krále Ludvíka XII. za tzv. Italské války počátkem 16. století.



Úly a včely na čabrace koně a oděvu francouzského krále a vévody milánského, Ludvíka XII., detail z iluminace manuskriptu, Jean Marot, kol. 1510, Francie


Merovejovské dědictví bylo posléze v plném lesku oživeno Napoleonem I., který se zmocnil pokladu z hrobu krále Childericha I. a merovejskou včelu*MV, tentokrát již jako symbol společenství rovných s jediným vůdcem, začlenil mezi emblémy svého úřadu a vlády. Včelu použil jako trumf proti Bourbonům, kteří převzali francouzskou lilii. Napoleonova posedlost symbolem včely vedla i k císařově přezdívce - Abeille (Včela). Bylo učiněno i porovnání merovejsko-napoleonské včely a bourbonské lilie a shledány nápadné podobnosti.*PP









Velký znak Prvního francouzského císařství (1804–1815)
 •  Detail napoleonské včely
 •  Standarta císaře Napoleona I. Bonaparta  •  Standarta císařského prince Ludvíka-Napoleona Evžena Bonaparta (1856–1871)




Známka k 200. výročí korunovace Napoleona Bonaparta císařem, Monako


Pro bonapartisty nejvýznamnější lekcí z Revoluce bylo, aby jednota vlády a ovládaných byla svrchovaná. Včela medonosná byla prominentním politickým emblémem pro První i Druhé císařství, představovala bonapartistický ideál oddané služby, sebeobětování a sociální loajality.



Kresba původní napoleonské vlajky ostrova Elba  •  Napoleonská vlajka ostrova Elba v reálu, dnes Itálie


V době napoleonské expanze po Evropě k mnohým městským znakům, resp. štítům byl připojen shora vodorovný pás se třemi včelami. Tato změna souvisela se zařazením města do kategorie tzv. „dobrých měst“, která měla určitá privilegia, např. jejich starosta se směl zúčastnit korunovace panovníka. Města, která se pod francouzskou vládu dostala anexí, si musela takového privilégia náležitě považovat...





Znak města ve vitráži Starého kostela v Amsterdamu, 1555  •  „Dobré město“ Amsterdam, znak města za napoleonského


V zemích Koruny české se podle dostupných erbovních knih žádný nositel erbu se včelou (úlem, apod.) nevyskytoval, což je na zemi mýticky „mlékem a strdím oplývající“ lehce zvláštní.*VU Mezi novošlechtickými erby 19. a 20. století je jich s figurou včely dokladováno několik. Prezentují se jimi vesměs podnikatelé pilní jako ty včeličky, které si do svých (zhusta výtvarně nepěkných a přeplácaných) zbytečně popisných erbů vkládají. No, byli to přece jen „průmysloví šlechtici“ vyrostlí v kultuře historizujících pseudoslohů; historická funkce>praxe heraldiky je nemohla oslovit, oni si na rytíře spíš jen hráli, byť někteří velmi vážně a s vervou (hodnou ušlechtilejšího cíle). Snad budou stačit následující ukázky:



Štít erbu rytíře Friedricha Kubinzkyho z Hohenkubina, novošlechtic z r. 1884, textilní průmyslník
 •  Štít erbu Josefa Salomona šlechtice z Hohenweebu (1910), Liberec, textilní podnikatel, c. a k. dvorní dodavatel
 •  Rytíř Goldberger z Budy, kartounkář z Budína, 19. stol. povýšený do rytířského stavu za zásluhy o světovou výstavu 1873, všichni Rakousko-Uhersko


Pár erbů jinde po Evropě:





Štíty erbů rodů:   Kefford, 15. stol., Anglie  •  Harreguy (Greciette), Francie  •  Barberini, Florencie, Toskánsko


Posledně zmíněnému rodu se podařilo umístit své hodně široko, daleko, vysoko. V bazilice sv. Petra ve Vatikánu, v centru křesťanského katolického kultu, najdeme podobu naší bzučalky v samém ohnisku svatyně - po všech sloupech držících baldachýn oltáře nad hrobem sv. Petra, knížete apoštolů, jsou rozesety včely, které jsou erbovní figurou objednatele díla, papeže Urbana VIII. z rodu Barberini.



Erb rodu Barberini na paláci Barberini, Řím  •  Barberiniovské včely na vnější výzdobě paláce della Sapienza, sídle autonomní státní univerzity, Řím




Erb papeže Urbana VIII. (1623–1644) se štítem rodu Barberini v současné plošné kresbě
 •  Erb Urbana VIII. od Berniniho na podstavcích sloupů baldachýnu v bazilice sv. Petra, VA




Erb Urbana VIII. se opakuje na všech čtyřech podstavcích sloupů baldachýnu v osmi verzích, které se drobně liší mj. v různých postavení včelích křídel.




Včely na sloupu baldachýnu hlavního oltáře sv. Petra, sochař Gian Lorenzo Bernini, kol. 1630, Řím, Vatikán




Erb rodu Barberini jako vitráž v bazilice Panny Marie u Nebeského oltáře, Řím, Itálie


Včelí symbolika je v křesťanské (katolické) církvi používána často. Prastarý kult včelích bohyň, potažmo včelích královen, včelích matek, církev nemohla nechat bez povšimnutí - církev se prezentuje ráda jako Matka, pokud možno jediná Matka lidstva. Jeden ze symbolů papežství - papežská tiára, zmiňovaná od 8. století, má tvar včelího úlu*2. Motiv včely je aplikován na několika dalších papežských oděvních součástkách, např. ornátech. Včely a včelí úly se objevují na erbech několika kardinálů a papežů. Zmíněný Urban VIII. byl mj. též papežským patronem včel.



Včely na obřadních oblecích papeže Benedikta XVI., kol. 2010, Vatikán


Včely a úly se samozřejmě objevuji i v heraldice jiných církevních hodnostářů v průběhu celých dějin křesťanství. Jedna současná ukázka:



Erb arcibiskupský, Bernard Longley, arcibiskup birminghamské arcidiecéze, Birmingham, Anglie


V heraldice světské (státní, městské, apod.) se včela - ať jako samostatná figura, či s úlem nebo jinými figurami - objevuje velmi často. Mimořádně hojný výskyt městských znaků s motivem včely lze pozorovat v Portugalsku, má jej ve znaku přes tři desítky obcí; většinou to symbolizuje zručnost, přičinlivost, ale také samozřejmě v mnoha případech místní úspěšné včelařství a velké množství včelínů (např. Sao Bento do Cortiço - cortico znamená v portugalštině včelín). Ve Francii existuje víc jak kopa obcí se včelami ve znaku, zde je to však především dědictví po napoleonské éře.



Vila Verde de Ficalho, vyhlášené množstvím včelařů,  •  Adoufe  •  Almodovar  •  Sao Bento do Cortiço, vše Portugalsko




Coz  •  Vila de Alfadega da Fe  •  Cabracao  •  Redondo, vše Portugalsko




Barentin  •  La Mailleraye-de-Bretagne  •  Brioude  •  Maisons, vše Francie




Abellac, Španělsko  •  Kemenesmihályfa, Maďarsko  •  Vilani, Lotyšsko  •  Knjazaci, Ukrajina




Varena, Litva  •  Staré Těchanovice, CZ  •  Högersdorf, centrum včelařství v Segeberském okrese, Německo  •  Horní Libochová, CZ




Mirna Peč, tři včely mají reprezentovat pracovitou populaci tří údolí tvořících obec, Slovinsko  •  Alvesta, Finsko  •  Honigsee, Německo  •  Tambov, Rusko




Bynovec, CZ  •  Miroslavské Knínice, CZ  •  Borne, Nizozemí  •  Vlachová Lhota, CZ




Pátek (Nymburk), CZ  •  Bartninkai, Litva  •  Bobrowice, Polsko  •  Medyň, Kalužská oblast, Rusko




Vlajka města Brockville, Ontario, Kanada  •  East Chicago, Indiana, USA


Česko-moravsko-slezské prostředí nabízí - jak vidno výše - také několik hezkých realizací figury včely v obecním znaku. Zvláštní je situace obcí, jejichž název má co do činění se včelařstvím - vztah mezi jménem obce a figurou ve znaku však nemusí splňovat naše očekávání - laskavý čtenář nechť porovná situaci např. u obce Včelákov či u Medonos.*VM



Včelákov, okres Chrudim  •  Medonosy, okres Mělník, CZ


Tak jako v heraldice církevní a „vladařské“ dominovala včela matka, královna**VK, tak v heraldice „poddanské“, městské a korporátní hraje prim včela-dělnice. Krásný příklad je City of Manchester, kteréžto město si v 1. polovině 19. století, během průmyslové revoluce, kdy město hrálo vůdčí úlohu v rozvoji různých forem masové průmyslové výroby např. textilní, jako emblém zvolilo včelu-dělnici, a vložilo si sedm včel rozmístěných po zeměkouli do klenotu městského znaku jako symbol píle, průmyslu a celosvětového obchodu (tento aspekt podpořen figurou lodi). Včelu najdeme ve znaku manchesterské univerzity, v logu místního pivovaru, v mozaice podlahy na radnici, na městském mobiliáři, aj.



Velký znak města Manchestru, Anglie  •  Klenot znaku města Manchestru




Včely v mozaice podlahy v hale radnice Manchestru




Znak města v mozaice zdobící budovu plodinové burzy  •  Štít ze znaku Univerzity Manchester  •  Emblém včely na bariérových sloupcích v ulicích




Detail košů na odpadky v ulicích Manchestru  •  Logo manchesterského oblastního pivovaru Boddingtons  •  Adoptuj jeden úl - Manchesterská verze loga celobritské kampaně na ochranu včelích úlů




Logo uskupení manchesterských výtvarníků/lokálních patriotů-milovníků emblému včely (www.mancsy.co.uk), kteří některé své screenprinty umisťují v ulicích města  •  Ukázka screenprintu z období LOH 2012


Na státní úrovni uveďme případ Utahu (USA), který má na svých státních symbolech figuru úlu s rojem včel; Utah má přezdívku „Stát úlů“, v Salt Lake City před tamní vládní budovou je umístěna socha úlu se včelami. Dominantní je úl, ne včela; od té se chce jen plnění hesla znaku: INDUSTRY (Píle, příčinlivost), tak jak požaduje mormonský řád.



Znak státu Utah, USA  •  Plastika na motiv státního znaku s heslem INDUSTRY před vládní budovou v Salt Lake City, Utah, USA


Včela patronátní

Sv. Ambrož (339-397), čtvrtý milánský biskup, nemá nic přímo společného se včelami, nicméně má titul „Doktor s medovým jazykem“ pro své řečnické a kazatelské schopnosti - jeho slova byla přirovnávána k medu sytícímu zástupy. To vedlo k používání úlu a včel jako jeho symbolu. Podle legendy se mu jako malému dítěti v kolébce usadil na obličeji roj včel, nanesl mu na jazyk med a aniž mu jediným bodnutím ublížil, odlétl.



Svatý Ambrož, patron včelařů, variace na lidovou malbu na skle 18. stol., Čechy


Na Ukrajině je patronem včelařů sv. Sossima, který tam dle legendy přenesl včely z Egypta. V mnoha částech Británie byl patronem včelařů apoštol Bartoloměj, pravděpodobně proto, že jeho svátek připadá na 24. srpen a v té době se obvykle vybírá med. V Irsku Svatá Gobnait (Abigail), Irka z 5.–6. stol. V Čechách je patronem včelařů také zemský patron svatý Prokop.





Socha sv. Gobnait, Ballyvourney, County Cork, Irsko




I biblický Jób patří k ochráncům včelařů. V Muzeu včelařství v Radovljici ve Slovinsku vystavují malovaná čela úlů např. i s motivem z knihy Jób Staré smlouvy Jb 2,8
Jób na hromadě hnoje u včelína z roku 1891, Slovinsko


Včela korporátní

Vedle sladkosti medu a organizovanosti včelstva byla příslovečná pilnost „včeliček“. Tato vlastnost byla příčinou, proč se motiv včely a úlu objevoval a objevuje v tolika emblémem a znacích hospodářských aj. společností se spořitelnami v čele.



Queen Bee Waxing, lázně se včelím voskem, Los Angeles, USA  •  Teploměr jídla, USA  •  Řezník a Včela, prodej sendvičů, Charleston, USA  •  B(e)e Smart, výukové středisko, Thornhill, Ontario, Kanada




Abella, španělský med s propolisem, italská sklenice ve tvaru včely, design M. Bonnie, 2011, Itálie  •  Kroužek sv. Dagoberta II., sdružení zal. 1901 pro studium merovejské královské linie, Francie




Mince 5 €, pamětní mince ze série Flora a fauna Lucemburska, Apis mellifera, 2013, Lucembursko  •  Hrací karty Bicycle s rubem se včelím motivem, Cincinnati, USA




Strana demokratického sblížení, Guinea-Bissau  •  Ženský poloviční maraton, Cincinnati, Ohio, USA  •  Rochdaleské družstvo poctivých pionýrů, svépomocné (obchodní, stavební, výrobní, aj.) sdružení dělníků, 1844, Anglie




Bluebee, prodejna slunečních brýle pro mladé, USA  •  Pevný baťoh, taška-jezdilka, V. Británie




Bee Newspaper, týdeník pro okolí New Yorku, USA  •  Queen Bee Fibers, textilní a módní výtvarnice, New York, USA  •  Včela-květ, symbol  •  Odznak 415. praporu velení a obsluhy, Francie




„Spelling bee“*SB, soutěž konaná od roku 1925 USA (a později i dalších anglofonních zemích) v gramatice. mj. ve spelování-hláskování složitých slov.
Scripps National Spelling Bee, Washington  •  Spelling Bee, Rochester, 2013  •  Spelling Bee, 2009, Cohasset, Massachusetts, USA  •  The Times se příprav na Spelling Bee také účastní, V. Británie




Strana vlasti (plástev ve tvaru Turecka), Turecko  •  Medový týden (včelí zadeček v podobě mrakodrapu Chrysler), akce na propagaci medu, New York, USA  •  Kill Bee, oděvní značka, Bělehrad, Srbsko  •  Projekt Včela medonosná, americko-tchaiwanský projekt na využití biosenzorů k léčbě nemocí




C.S. Honey, blog o výrobě medu, CZ  •  Bzzzz, značka arménského medu  •  Značka medu Troya, Bulharsko




Babees, přírodní med, design dózy Ah&Oh Studio, Polsko




Dvě velká G tvoří hlavu včely zepředu, logo parfumerie Guerlain, Paříž, Francie*G  •  Golden Bee Bottle na toiletní vodu značky Guerlain  •  Reliéfní včela zdobící výrobky řady Abeille Royale, autor E. Zwaga  •  Luxusní parfum L´Abeille de Guerlain ve flakónku fy Baccarat, 2011, Francie




Včelí královna, etiketa medového piva, pivovar Spinnakers, Vancouver, Kanada  •  Bee Manuka Honey Sparkling Mead, perlivá medovina, Mittagong, NSW, Austrálie
 •  Medové pivo, Švýcarsko




Eye Bee M, plakát pro IBM, P. Rand, 1981, USA




Blue bee, prodej módních doplňků, USA  •  Blue Bee Cider, Virginia, USA  •  Včelí poštou, Rusko




Muzeum včelařství, Radovljica, Slovinsko  •  Univerzita sv. Ambrože, Davenport, Iowa, USA  •  Mojobee, studie, USA  •  Nahrávací studio Osm včel, NY, USA




Včelí královna, sňatkové poradenství,USA  •  Meadow Vista, medová vína a výrobky z medu, Kanada  •  Zlatá včela, mezinárodní bienále grafického designu, Moskva, Rusko


Pro zmíněné vlastnosti včelí úl také figuruje mezi symboly svobodných zednářů.*SZ



Hedvábná vyšívaná zednářská zástěra George Washingtona, okolo roku 1784. Dlouho se tradovalo, že ji pro Washingtona vyšila paní Lafayette, manželka markýze de Lafayette. Současné průzkumy naznačují, že byla zhotovena v Číně. Detail ukazuje úl obklopený včelami.




Medaile zednářské lóže Spurmont, Shenandoah, VA, USA  •  Známka ke 125. výročí svobodného zednářství v Dominikánské republice  •  Medaile Philadelphského kroužku, akademie založené 1784 v dnešním Cap Haitien


Severoamerické sportovní kluby při volbě včely do svých log upřednostňují, zdá se, schopnost použít žihadlo, případně rovnou figuru včely zabijácké. Ano, soutěžní sport je konfrontační, Kartágo musí být zničeno...





Birmingham Bees, basketball, plná a zjednodušená verze, USA  •  Emblém pro košíkovou, USA  •  Burlington, baseball  •  Salt Lake Bees, baseball, USA




Rio Grande Valley Killer Bees, hokej, Texas, USA  •  Toronto Stingers, hokey, Kanada  •  Concordia Stingers, atletický klub univerzity Concordia, Montreal,Quebec, Kanada  •  Coventry Bees, plochodrážní stadion, Coventry, Kanada  •  Stingers FC, americký fotbal, Pittsburgh, PA, USA




Dodge Super Bee, limitovaná serie silných automobilů (česky prostě „žihadla“!) pro silniční závody, fa Chrysler, 1970, USA


Závěr

Obliba včelích produktů (medu, vosku, propolisu, atd.), nezastupitelná role včel v procesu opylování divokých i kulturních rostlin a stále fascinující společenský život včelstva vybízí k novým designérským kreacím nejen pilné včelky, ale i trubce, bez těch to stejně ani v přírodě nejde, i když mnozí končí špatně. Ale jdou znova a stále do toho!





Horkovzdušná včela, Německo :o)>


Poznámky:
*1  K péči o malého Dia patřili kureti, jejichž „předákem“ byl Melisseús , mj. to byl i otec dvou z nymf starajících se o Diáčka. Důležité je jeho pojmenování Melisseús - muž-včela, tedy ne pouze muž-trubec, jak by jinak ze souvislostí automaticky snad mohlo vyplývat

 
*2  Delfský omfalos - „pupek světa“, kámen homolovitého tvaru je pokryt ornamentem, který lze interpretovat jako včelí, tvar kamene samotného pak jako úl. Úl měl údajně inspirovat i tvar papežské koruny - tiáry.

    



Slaměný úl–košnice, Severní Morava  •  Omfalos
 •  Tiára papeže Julia II. (1511–1512)




 
*A  Antioxidanty, jako výživný prvek, zabraňují působení negativních důsledků stresu v organismu. Bylo zjištěno, že antioxidanty v medu příznivě působí proti rakovině tlustého střeva. Mimoto, med je zodpovědný také za zvyšování populace probiotických bakterií ve střevech, což má za následek zvýšení obranyschopnosti organismu, zlepšení trávení, snížení cholesterolu a již zmiňovaná prevence proti rakovině střeva.

*BW  (Berel, Wein, Rabbi z Chicaga. (24 September 2005) Apples and Honey. Aish.com. Retrieved on 6 February 2011)

*G  Včela je symbolem firmy Guerlain již od doby, kdy jeho zakladatel Pierre-Francois Pascal Guerlain vytvořil parfém pro císařovnu Eugénii Montijo, manželku Napoleona III.
Stejně jako mají včely a vůně blízký vztah ke květinám, rozhodl se Thierry Wasser, který je od roku 2008 ředitelem oddělení tvorby parfémů fy Guerlain, vytvořit tuto vůni tak, aby voněla po květinové zahradě. Kompozice vůně je založena na tónech mimózy, spolu se zeleným hroznovým vínem, pomerančem, jasmínem, šeříkem, fialkovým kořínkem a samozřejmě medem.
Flakónek luxusní vůně L´Abeille de Guerlain je vytvořen společností Baccarat. Každá ze 47 vyrobených flaštiček obsahuje 245 ml parfému a stojí 12 500 euro (přibližně 302 000 Kč). L´Abeille de Guerlain je k zakoupení na Maison Guerlain v Paříží; 68 Avenue des Champs-Elysées

*JK  Jedna z teorií ohledně stravy Jana Křtitele v poušti tvrdí, že kobylky vznikly písmařskou chybou; jedno jediné písmeno dalo vzniknout legendě. Ve skutečnosti vedle medu byly hlavní složkou poustevníkovy potravy plody (resp. semena) rohovníku, známého dnes jako svatojánský chléb. Bůh suď! Leckde se nejrůznější hmyz konsumuje dodnes.

*L  Abram Lyle, anglický podnikatel, který roku 1881 založil ve Východním Londýně rafinérii na produkci směsi třtinového a řepného sirupu pod názvem Golden Syrup.

*M  Včela (nejen) pro Huny symbolizovala „institut“ matriarchátu obrazem včelí královny, která bez ustání snáší a okolo které ostatní krouží. Královna plodí bez zjevné samčí přítomnosti. Potvrzuje tak matriarchální moc v pohlavní nezřetelnosti.

 
*MV  Zlatá včela, symbol vybraný pro novou - napoleonskou - dynastii, je při bližším ohledání spíše cikáda. Ale i tento symbol je přijatelný, dokonce oficiální interpretace tvrdí, že symbol představuje oba druhy hmyzu, včelu bzučící ve dne i cikádu crčící v noci...

*PP  Někteří francouzští badatelé neváhali však porovnat merovejskou/napoleonskou včelu a bourbonskou lilii, a došli k názoru, že lze vést takřka přímou linii od včely k lilii. Oficiální mínění zůstává však zatím stále u stylizace z irisového květu či špice oštěpu. Každopádně nelze popřít prvotní existenci včely u prvních králů na dnešním francouzském území a přechod k používání lilie až koncem 12. století.


 
*SB  Název soutěže však nemá se včelami nic společného. Slovo „bee“ ve starší angličtině znamenalo scházení se, setkávání.

*SZ  „V symbolice svobodných zednářů včelí úl je emblémem přičinlivosti, kterážto vlastnost je doporučena všem stvořeným bytostem od Nejvyššího Serafína v nebi po nejnižšího plaza v prachu země.“ (Zednářský Manuál str. 52)

*VK  Ačkoliv byl motiv včely ve francouzské společnosti velmi populární, snaha některých členů konventu, aby pečeť republiky nesla obraz úlu obklopený včelami, byla Národním shromážděním v roce 1795 zamítnuta s odůvodněním, že „včely mají královnu,...“.

*VM  S termínem „medonosná“, latinsky „mellifera“ měl problém už sám tvůrce taxonomie - Carl von Linné. Záhy seznal nepřesnost ve svém pojmenování, neboť včela nenosí do úlu med, ale nektar, z kterého pak med vyrábí. Navrhl tedy změnu pojmenování na mellifica. Ale - podle mezinárodních zoologických pravidel je platným označením jméno Apis mellifera. Jo, ani ve vědě nejde všechno hned...

*VU  Znak obce Dub na Prachaticku má mít včelu převzatou z erbu rytíře rytíře Mořice Heniksteina, stavebníka a hospodáře, který Dub koupil v roce 1839. Jde velmi pravděpodobně o novoerbovní osobu, jméno vypadá na zkomolené z Honigstein, spojení s medem čili se včelou možné.



Původní text byl napsán v adventu roku 2014, publikován ve Fontu č. 139/1/2015 (téma: Rychlé občerstvení).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.
Rozšířená verze vznikala následující rok v lednu za rekordně nízkého tlaku vzduchu a v únoru v opravdu mrazivých a sněhových, prostě klasicky zimních dnech v krkonošském zákoutí.