mic

Upozornění: Heslo MÍČ se v mnoha bodech dotýká hesla KOULE. Autor prosí laskavé čtenáře, aby mu prominuli, shledají-li některá rozlišení obou fenoménů nedostatečná.

Mezi souhvězdími registrovanými Mezinárodní astronomickou unií nenalezneme žádné, které by se, aspoň vzdáleně, mohlo týkat našeho námětu. Ani čínská a indická astronomie, které se vyvíjely nezávisle od sumersko-egyptské (> řecké), neprojektovaly do souhvězdí obraz hráče s míčem nebo aspoň míč samotný.
Poznamenejme také, že ve Starém Zákonu (Smlouvě) se výraz míč vyskytuje pouze jedinkrát: Izajáš 22:18 „... smotá, jako klubko tě svine, jako míč tě odhodí do široširé země. Tam umřeš a tam skončí tvé slavné vozy, pohano domu svého pána.“ *2

V oblasti šlechtické, církevní, městské a státní heraldiky se mi podařilo nalézt pouze dvě aplikace míče:

Erb římskokatolické diecéze v Honolulu na Havajských ostrovechj, US-HI; (v druhé a třet čtvrti pole štítu bílý kapa míč, starý havajský ceremoniální symbol označující ochranu či útočiště) • Gossau, Curych, CH (má pocházet od jisté patricijské rodiny z Curychu, což je také jediný odkaz na výskyt míče na nobilitním erbu, na který jsem narazil)

Kulaté tvary, které se často vyskytují na šlechtických erbech a znacích měst, se až na zmíněnou výjimku vždy ukázaly být buď dělovou koulí, mincí, sluncem, měsícem či abstraktním kruhem bez konkrétního věcného významu nebo pouze v ornamentální funkci. Zdálo by se, že míč (hra s míčem) jako emblém je výhradní doménou v prvé řadě sportovních klubů, v druhé pak dodavatelů potřeb takovýmto sdružením, jak uvidíme dále.

V celosvětovém rámci lze rozlišit minimálně tři různé přístupy či vztahy k míči. Geograficky a pracovně si je můžeme označit jako mezoamerický, asijský a euroatlantský.*3
První přístup je spojen s míčovou hrou, o jejímž praktikování máme zprávy jen z oblasti Střední Ameriky. Nejstarší známé doklady nás informují o tom, že s touto hrou začali asi Olmékové údajně již ve 4. tisíciletí před naším letopočtem*4. Historie míčových her ve jmenované oblasti je dlouhá přes pět tisíc let; ještě při příchodu Evropanů do Nového světa se míčové hry-rituály běžně pořádaly, jak nás o tom informuje obrazově bohatý rukopis označovaný podle jeho předposledního majitele kardinála Stefana Borgii Codex Borgia*5 z 15. století.

Aztécký bůh Xiuhtecuhtli s obětními gumovými míči s péry ptáka kvesala, které jsou také součásti obětiny; kresba z Kodexu Borgia, 15. stol., MX

Vidíme v něm, mj., aztéckého bůha ohně Xiuhtecuhtli, jak přináší do chrámu jako obětinu pryžový míč ozdobený pery ptáka quetzala. V kodexu najdeme i kresbu hřiště, na které hráči používají ke hře hole, takže může jít o hru podobnou stick-ballu případně squashi. Aztékové dotyčnou hru nazývali „tlachtli“ (slovo, v kterém lze slyšet zvuky pleskání do kaučukové koule). Mayské označení této hry bylo „pot-a-tok“, což je velmi podobné nám už známému čínskému pojmenování stolního tenisu - „ping-pong“.

Celé hřiště tlachtli ve formě velkého I, hráči s pálkami, Kodex Borgia • Novodobá rekonstrukce hry

Zmíněný herně náboženský obřad simuloval běh slunce, který se nesměl zastavit.*6 Hra-rituál sloužila též k věšteckým praktikám, které pomáhaly řešit politické, majetkové konflikty. Bylo v tehdejším řádu věcí, že prohra či výhra měla za následek lidskou oběť - někdy poraženého, jindy vítěze, byla to prý pro něj čest... No, když jde o osud vesmíru, tak se nesmí koukat obtíže, obzvláště, pokud neobtěžují mne osobně...*7

Hráč s míčem na hřišti, detail z kamenného disku z mayského naleziště Chinkultic, datováno 591; na míči samotném je vyryt portrét mladého božstva, MX

Druhý přístup je příznačný tím, že není vlastně kompetitivní, ačkoliv i zde se později uplatnila věčně lidská touha soutěžit... Není asi náhodou, že je spojen především s (raným) dětským obdobím, se situací, kdy si i jednotlivé lidské mládě vystačí s míčem a poznává při tom svět, který ho obklopuje. Je také příznačné, že tento způsob nakládání s míčem se promítl jako ornamentální prvek na tkaninách, zástěnách, vějířích apod. Jeho dnešním nejvýraznějším představitelem je japonský fenomém temari (míč do ruky).

Velikost temari míče se pohybuje od pingpongového po házenkářský • Různé vzory vyšívání míčku temari, prostřední je typ/vzor „galaxie“ JP

Je to tradiční japonská dekorace a hračka ve formě míčku. Ty byly vyráběny z odpadu látek a příze. Tyto míčky vznikly jako forma lidového umění v Číně koncem starověku, do Japonska byly přineseny údajně v VIII. století našeho letopočtu, tedy o několik set let později. Vyráběly je matky a babičky pro své děti a vnoučata na hraní. Míčky zhotovené zmuchláním kousků obnošeného kimona do podoby hadráku (to je ten vhodný český výraz!), byly posléze svazovány hedvábnými vlákny tak pevně, že se odrážely od země jako gumové. Postupem času se výroba tradičních temari míčků jako herní pomůcky stala uměním. Povrch míčku rafinovaným stehováním pokrývají dekorativní vzory. Temari se přeměnily z herní (dětské) hračky v umělecké objekty. Zhotovování takovýchto temari se stalo uměleckým řemeslem, které provozovaly ženy spíše z vyšší společenské třídy a dámy z aristokratických kruhů a ve zhotovování parádních míčků soutěžily. Jako z mnoha činností na hranici řemesla a umění v Japonsku se i z temari stal specializovaný obor, jehož výrobky jsou dodnes velmi oceňovány a staly se předmětem sběratelství. Samy o sobě míčky temari symbolizují hluboké přátelství a oddanost. Japonské matky dodnes pro své dcery tyto míče připravují jako novoroční dárek. Někdy se jim říká hime-temari čili hedvábné míčky a mají vlastníkovi přinášet štěstí. Stát se uznávaným (licencovaným!) výrobcem temari byl a je složitý a dlouhodobý proces; atestaci udílí pouze Japonské sdružení pro temari. *8

Během období Heian (9. až 12. století) byl v Japonsku velmi oblíbený nesoutěžní sport známý jako kemari. Cílem hry je mít míč ve vzduchu po co nejdelší dobu. V současné době se takové kopání provozuje během některých šintoistických svátků. Nyní se pod názvem „Kemari Matsuri“ (Festival starého míče-kickingu) koná dvakrát do roka v šintoistické svatyni Tanzan ve městě Sakurai (prefektura Nara, JP). Kněží si u příležitosti této hry/rituálu oblékají tradiční aristokratické šaty. A pak - s míčem o průměru 17-18 cm vyrobeným z kůže jelena sika, natřeným bílým pigmentem z lastur - si obřadně zakopají vyrážejíce obřadní výkřiky, když se jim podaří udržet ve vzduchu míč dostatečně dlouho. Mají radost sami ze sebe, nejsou žádní poražení.

Tojohara Čikanobu: Kemari - míčová hra na způsob kickballu a fotbalu, výřez z barevného dřevořezu, 1897, JP

Něco podobného původní verzi hry hacky-sack (footbag, hakisák), bez dnešního závodního soutěžení.

Jedna z podob míčku pro footbag - zde naplněné fazolemi • Hacky-sack míček, 80. léta 20. stol., originální výrobek fy Wham-O, Carson, Kalifornie, US

Na rozhraní druhého a třetího přístupu se nachází, dle mého skromného názoru, hra s balónky-košíčky. Také zde byla v prvopočátku prostá radost z udržování okřídleného míčku ve vzduchu, která vyžadovala i velkou míru spolupráce, účastnily-li se této zábavy dvě osoby či více. Hra je doložena již ze 7. století n. l. - jedná se tedy taky o relativně dávnou hru. První záznamy o ní máme z Číny, Japonska a Koree. Mimo asijský kontinent se podobný typ hry provozoval mezi domorodci amerického trojkontinentu. Údajně se hrála nějakou dobu i ve středověké Evropě.
Novodobé dějiny této hry se začaly psát začátkem 19. století, kdy si tuto hru nazývanou jako poona, pojmenovanou podle indického města Puna, osvojili britští koloniální vojáci. Ti hru přivezli do Anglie, kde její zpopularizování umožnil vévoda z Beufortu na svém zámku Badminton House. A od té doby je hra badminton řádnou hrou třetího přístupu k míči, kterým je porazit proti-hráče, který je mým protivníkem.

Ano, třetí způsob pojímání míče je to, čemu se říká v jiné souvislosti „válečná hra“. Simulace bitvy, v nejlepším případě sublimace loveckých a agresivních pudů tvora, který sám sebe nazývá člověkem rozumným.
Posuďte sami, laskaví čtenáři, jak dalece následující neúplný seznam vyjmenovává činnosti, při jejichž popisu se běžně používají výrazy jako smetl soupeře ze hřiště, na hlavu ho podrtil, nedal mu šanci, nedovolil mu ani ránu, deklasoval ho, vyřadil ho ze hry (princip vybíjené), přinejmenším ho nepustil vůbec ke hře (obzvlášť pikantní!) a zda to jsou mírumilovné hry či sveřepé zápasy.*9

Seznam her, při kterých se používá nějaká forma míče, čítá jen v té nejzákladnější podobě více jak kopu položek. Vzhledem k tomu, že neustále vznikají nové a ty hned mutují v regionální verze, seznam asi nebude nikdy úplný.*10 Některé hry jsou velmi bizarní, ale takový je ostatně celý vesmír.*11

Při Repetitive Strain Injury, známé dnes jako kancelářská nemoc např. bolest loktů, tzv. tenisový loket - když už se točíme dnes kolem tenisu, či při syndromu karpálního tunelu, je určitým řešením chopit se našeho dnešního předmětu, míčku, tentokrát tzv. antistresového, a mačkat a mačkat. Tyto ulevující míčky jsou dnes občas k vidění i jako propagační předměty čili nosiče firemního loga. Antistresové míčky mohou nabývat nejrůznějších tvarů.

Hry s míčem byly námětem maleb a soch od té doby, co se hra stala nedílnou součástí života lidské společnosti. Ať jako rituál či jako sport nebo zábava.

Míč ze lněných hadrů z egyptských vykopávek • Žonglování s míčky, cca 1780 př. l., Egypt

Žena hrající si s míčem, váza s červenými figurami, 330 př. n. l., Sicílie, Velké Řecko • tzv. Venuše z Arles, 1. stol. př. l., římská kopie řeckého originálu přisuzovaného Praxitelovi, (v ruce nedrží údajně míč, ale jablko, které dostala od Parida v pověstném soudu)

Hráč s míčem, keramika, 100 př. l.–300 n. l., Jalisco, MX • Hráč s míčem, detail aztécké nástěnné malby zv. Ráj Tlaloca, Potrét Velké Bohyně, cca 450-600, komplex Tepantitla, Teotihuacan, MX (množství a kvalita zobrazení hráčů s míčem z archaických dob amerických kultur jakoby předznamenávaly pozdější fotbalové úspěchy...)

Římanky hrající si s míčem, mosaika, kol. 500, Villa Romana del Casale, Piazza Armerina, Sicilie, It

Předchůdce dnešního tenisu v Jeu de Paume, Paříž, 17. století, FR
Jeu de Paume - původně odpalování skutečně dlaní (fr. paume), pravděpodobně v rukavici, a jak se šlechtici stávali změkčilými, tak do dlaně přibyla pálka-raketa

Obtíže s alternacemi či variacemi zobrazení míče, vlastně koule, tedy nejdokonalejšího symetrického tvaru, ilustruje i tradovaná historka z umprumky, když tam učil ještě František Tichý, tedy z padesátých let minulého století. Měl vejít to ateliéru plného studentů, adeptů vysokého umění, vytáhnout z kapsy tenisák, praštit s ním o podlahu a říci: „A kreslete!“.

Oblast, kde se pravidelně grafičtí designéři pokouší o variace na dané téma, jsou soubory piktogramů olympijských sportů. Ani zde samotný míč (či obdobné sportovní náčiní) nebyl inspirací pro nějaké výjimečné kreace.

Piktogramy z letních olympijských her: Vodní polo, Berlín 1936 • Tenis, Mexico 1968 • Označení sportovního centra - vodní polo, Buenos Aires 1980, BR • Fotbal, Mexico 1968

Figury sportovců však daly vzniknout několika velmi zdařilým souborům, z kterých si již každý laskavý čtenář či divák jistě svého favorita vybere. Mohu zde jen opakovat (Font č. 76, 4/2004), že sady z Lillehammeru 1994 a Athén 2004 si dodnes s potěšením prohlížím. Další ročníky přináší spousty materiálu k úvahám o tom, jak když dva dělají totéž, není to vždy posvícení.

Piktogramy pro vodní polo LOH : Mexico 1968 • Moskva 1980 • Soul 1988 • Barcelona 1992 • Atlanta 1996 • Sydney 2000 • Athény 2004 • Beijing 2008 • Rio de Janeiro 2016 • Tokyo 2020 (přípravná verze)

Piktogramy pro tenis LOH : Los Angeles 1984 • Soul 1988 • Barcelona 1992 • Atlanta 1996 • Sydney 2000 • Athény 2004 • Beijing 2008 • Londýn 2012 • Paralympiáda Londýn 2014 • Rio de Janeiro 2016

Piktogramy pro kopanou LOH : Berlín 1936 • Tokyo 1964 • Montreal 1976 • Moskva 1980 • Barcelona 1992 • Atlanta 1996 • Sydney 2000 • Athény 2004 • Beijing 2008 • Rio de Janeiro 2016 • Tokyo 2020 (přípravné)

Baseballový tým Brewers,Wisconsin, US • Baseball, plán města, 1981, JP • Česká baseballová asociace • Česká baseballová akademie, CZ

EFPA, sportovní skupina evropských bývalých fotbalových asociací • ETC, obchod papírem, sklem, oblečením, BE • FC Barcelona, ES
• Fotbalový svaz České republiky, CZ

Challenge, sportovní martketing a zábava, DE • Počítače, hry, DK • UAE, sportovní potřeby, CH • Český shotbalový svaz, CZ (shotbal čili překopka) • Galanterie, parfumerie, FR

Dodavatelství, UK • Sportovní potřeby, DE • Módní doplňky reklama, DE • Světový pohár, 1994, US

Košíková, Brno, CZ • Nafukovací sportovní potřeby, CH • Sportovní potřeby, US • Florida Flame, košíkářský tým, Fort Myers, Florida, US

Módní doplňky, parfémy, FR • Nejsem si jist, zda rozumím tomu, jak to tvůrci tohoto loga mysleli, CZ • Golf, plán města, 1980, JP • Co jamka, to světový nápoj, CZ

Logo Superpoháru, 2011, US • 45. superpohár amerického fotbalu, US • Světové muzeum rugby, internet • Světová ragbyová soutěž

Nová kanadská hra s ragbyovým míčem, CA • Parfém Oval Eden Park (centrum ragby), logo a flakon, NZ

LTA Nominees Limited, The Lawn Tennis Association, hračky, oděvy, sportovní vybavení, UK • Moda pro tenis, US • Whittier Narrows Tennis Centrum, CA

Detroit Loves Tenis 1974, US • Red ball, Studebaker, muzeum vozidel, US • Hotelier cup, reklama, CZ (zaniklá značka)
• Mezinárodní mistrovství Francie v tenise - French Open, na stadionu Roland Garros, Paříž, FR

• Česká asociace tenisových trenérů, CZ • Český tenisový svaz, CZ • Logo tenisového turnaje Duet Dubaj, EA • Známé hnízdo jihovýchodně od Prahy, CZ • Tenisový dvorec pikto z hotelu, 1975, BR

Královský masopustní zápas v kopané (s prvky rugby, ale s kulatým míčem větším než je fotbalový) konaný každoročně na Masopustní úterý a Popeleční středu v městě Ashbourne v Derbyshireském hrabství údajně již od 12. století. Přesný původ hry není dnes znám, ale jedna z nejrozšířenějších teorií obsahuje makabrózní poznámku o tom, že původně za míč posloužila hlava odsouzence hozená do davu přihlížejícímu popravě.

Přejme si mnoho potěšení z nových dobrých designů a starých i nových dobrých her!

*0  Na rozdíl od běhu, který je sám o sobě sportem, činností individuální. O běhu viz více v samostatném hesle BĚH.

*1  Dlouho jsem váhal, zda to tématu zařadit také touše-puky. Nakonec jsem je připomenul aspoň jedním piktogramem. Stejně stroze jsem opominul bowlingové disky, kulečníkové a kuželkářské koule, kroketové míčky a další případy. Fandům a hráčům příslušných her se velmi omlouvám. Snad někdy příště..

*2  Že by míč, respektive hra s míčem nebyla pro izraelity košer? To by snad přímo uvedli mezi ostatními 613 přikázáními. Smlouva s Hospodinem však není místo pro dětské hry, že. O to více však překvapí zjištění, že v ilustracích Josefa Lady je vyobrazení hry s míčem velmi vzácným jevem. Na jeho skoro encyklopedických cyklech Dětských her v průběhu ročních období nenajdeme míč, ani hadrový, natož gumový a nafukovací už vůbec ne. Vesnický život Ladova dětství asi takové modernistické a vlastně městské vymyšlenosti opravdu neobsahoval. Nebo že by určitá agresivnost hry s míčem přiměla Josefa Ladu, který po úraze v útlém věku viděl jen na jedno oko, aby tuto hru ze svých kreseb vytěsnil? Má pro to někdo z laskavých čtenářů jiné vysvětlení? Předem dík za info! mw

*3  Toto dělení nemá charakterizovat obecně kulturu zmíněných oblastí!!! Jsou to jen modelové příklady nakládání s míčem. Nevylučuje to vůbec nijak existenci dalších pojetí hry ve stejné oblasti.

*4  Hry včetně míčových lidstvo provozovalo pravděpodobně od nepaměti. Přímé doklady o starodávné praxi jsou nejen ze Střední Ameriky, existují i 4 000 let staré egyptské kresby provozování hry velmi podobné dnešnímu pozemnímu hokeji

*5  Dnes se Codex Borgia nachází ve Vatikánské knihovně. Jméno kdysi dostal poté, co byl r. 1805 objeven A. von Humboltem v majetku kardinála Stefana Borgii.

*6  Toto vstupování do „hry sfér“ objevuje v lidské historii mnohokrát. Účastnit se božích záměrů, napomáhat jim nebo i hrát si přímo na boha provází lidský rod od jeho počátku po dnešek. Krásnou ukázkou tohoto ambivalentního chování je slavná scéna z filmu Ch. Chaplina Diktátor (v originále dokonce The Great Dictator), kde si hlavní postava pohrává se zeměkoulí ve formě nafukovacího míče. Jak dětinsky se vzteká a pláče, když míč praskne...