mir
D E J   Š A N C I   Z N A Č C E   . . .

Toto heslo není procházka za jednou konkrétní figurou, jedním konkrétním obrazcem, ale za několika, které spojuje jeden věčný a žhavě současný pojem - mír. Původní text byl podnícen kulatým výročím prvního veřejného použití jedné velmi známé ikony.

…proti atomovým zbraním

V roce 1958 nakreslil Gerald Holtom, britský grafik a pacifista, značku pro protestní velikonoční pochod z londýnského Trafalgaru k 50 mil vzdálenému závodu na vývoj atomových zbraní v anglickém Aldermastonu*1.



Čelo pochodu z Londýna do Aldermastonu, z dobového vydání Peace News, 1958, UK


Tento symbol*2 se ujal a začal žít svým vlastním životem. Nabalily se na něj i odlišné významy, které duchovní otec původního protestu, matematik a filosof Betrand Russell, také přesvědčený pacifista, původně ani nezamýšlel. Ale tak už to se znaky někdy bývá.
Ve Velké Británii, respektive v Evropě je logo používáno jako symbol pro aktivity za nukleární odzbrojení. Sám autor, profesionální designér, absolvent Royal College of Arts, vysvětloval, že logo vzniklo z tvarů námořní semaforové signalizace pro písmena N a D (Nuclear Disarmament = jaderné odzbrojení) kruhu symbolizujícího Zemi.



Kresba Gerald Holtom, 1958, UK


Logo bylo pro tehdejší akci vyhotoveno ve dvou barevných verzích - jedna polovina exemplářů černá na bílém podkladu, druhá bílá na zeleném, jako se mění liturgické barvy na velikonoce. První odznaky byly vyrobeny z bílé hlíny a pomalovány černě. I zde byl záměrný symbolismus - odznaky byly distribuovány s upozorněním, že v případě nukleární války budou vypálené hliněné odznaky jedním z mála artefaktů, které zbudou z člověka po nukleárním infernu.
Později Holtom vydavateli mezinárodního týdeníku „Peace News“ popisuje genezi loga takto: „Byl jsem plný beznaděje. Nakreslil jsem sám sebe jako zoufalé individuum s rozpraženýma rukama dlaněmi ven a dolů na způsob muže v bílé košili před popravčí četou na Goyově obrazu ,3. květen 1808'. Zjednodušil jsem kresbu na pouhé linie a uzavřel do kruhu“.*3

  

Francesco de Goya y Lucientes, 1814, ES  •  totéž také podle G. Holtoma


…proti válce





Po té, co značka překročila Atlantik, získala mnoho dalších významů: používalo ji Hnutí za občanská práva, občanská hnutí odporu šedesátých a sedmdesátých let včetně odpůrců války ve Vietnamu, hippies*4, enviromentalisti, hnutí za práva žen, gayů aj. Šířeji byla používána a vnímána jako symbol míru. Někteří si budou ještě pamatovat, že se jí v českých zemích říkalo „pacifistická pacička“ (nebo „atomák“) a jako taková nebyla bolševickým režimem příliš tolerována. Paradoxně např. v Jižní Africe v roce 1973 a v USA v 70. letech proběhly pokusy omezit její svobodné používání jako komunistického či naopak okultního symbolu. V JAR to souviselo s politikou apartheidu a protesty proti ní. V USA konzervativní kruhy nechaly napsat několik pamfletů ukazujících značku jako satanický symbol, „zlomený kříž“, „obrácený kříž“, „Neronovský kříž“*5*6. Německý typograf R. Koch ve svém spise Kniha znamení o převrácené vidličce píše, že představuje „smrt muže“. Umístěná v kruhu znamená smrt všech lidí na zemi, čili opačný význam, než britský grafik Holtom chtěl sdělovat svým antinukleárním znakem. Se symboly to není jednoduché.
Faktem zůstává, že tento obrazec některými satanistickými spolky bývá používán.



Neronovský kříž  •  Svatopetrský kříž




Petrovo ukřižování, kresba z 5. stol., Řím


V této souvislosti bude vhodné připomenout, že CND (hnutí Campaign for Nuclear Disarmament - Kampaň za nukleární odzbrojení, které organizovalo památný velikonoční pochod) nikdy nepřistoupilo k registraci značky jako ochranné známky*7. Prohlásili, že jako symbol svobody je volně k dispozici všem. Tento postoj zachovávají podnes, i když je symbol mnohdy užíván k účelům, které CND a vůbec mírové hnutí považují za odporné. I používání tohoto antimilitaristického znaku pro obchodní, reklamní a nebo obecně módní účely nepřimělo CND požádat o copyright. Jediné, co CND praktikuje, je to, že komerční uživatele požádají o dar ve prospěch „výchovy k míru a informační práce“.
Reálná síla této značky je podle jejích podporovatelů v reakcích, které vyvolává jak u příznivců, tak u kritiků a pomlouvačů. Dodnes mnohé popuzuje, račte vyzkoušet. „Je stále ještě dominantním mírovým znamením“, prohlašuje L. Wittner, odborník na mírová hnutí na universitě v Albany ve státě New York. Naše mírové logo lze dnes potkat také jako symbol sjednocení mezi kmeny Indiánů Hopi. U nich se znak vyvinul ze stopy havrana, Ptáka Nebes.
Bylo doloženo i to, že obdobný znak byl užíván již za II. světové války jednotkami SS, každopádně se objevuje na některých jejich hrobech. Tento symbol vyhovoval nacistickému zdůrazňování pohanského mysticismu. Národně socialistické (nacistické) vrcholové ženské organizace měly ve znaku paradoxně runovou figuru pro muže*8.



Jedna z ženských organizací nacistického Německa


Padesát let existence Holtomovy grafiky však svědčí o životaschopnosti a přesvědčivosti tohoto symbolu ve prospěch spíše mírových tendencí než naopak.*9



Imagine, tragédie na hranici kýče...Památník Strawberry Fields, 1981, k uctění zavražděného Johna Lennona (+1980) z Beatles, Central Park, New York, NY, US




Not Us Limited, oděvy, Irsko, zápis. č. 005386537, ÚPV Praha  •  Kenzo, kosmetika, FR, zápis. č. 717935, ÚPV Praha*7  •  Mír, Chris Edwards, UK  •  Revoluční marxisté




Vlajka amerických pacifistů  •  Vlajka amerických ekologistů


…pro mír

Jako symbol míru se v průběhu lidské existence vyprofilovaly i další ikony. V euroatlantském kulturním okruhu, respektive v judaisticko-anticko- křesťanské civilizaci se asi jako první objevuje olivová ratolest. Symbolika olivové ratolesti spočívá ve zkušenosti, že hospodářsky důležitý olivovník nese plody až po dlouhé době klidu, pěstování oliv tedy není možné v době válek.*10



Řecké zpodobení bohyně míru - Eiréné - jako sošné ženy s malým Plútem v náručí vyjadřuje podobnou myšlenku: hojnost (nebo chcete-li, bohatství, jehož Plútos, mimochodem údajně slepý, byl personifikací) je plodem míru.
Eiréné (Mír) nesoucí Plúta (bohatství), římská kopie řecké votivní sochy (autor Kephisodotos, cca 370 př. l.), která stála na agoře v Aténách.




Helladonik (sudí při olympijských hrách) předává palmovou ratolest a olivový věnec vítězi závodu, červenofigurová malba na talíři, cca 510 př. l., Vulci, Attika




Kotinos - věnec z větvičky z posvátného divokého olivového stromu nedaleko Diova chrámu v Olympii, cena pro vítěze ve starověkých olympijských hrách.


V mýtech blízkovýchodního starověku se objevuje další jev, který je spojován s mírem, jako ukončením nepřátelství, zpečetěným smlouvou. Tímto jevem je duha jako znamení smlouvy mezi člověkem a Bohem, respektive Hospodinem a zemí, z které byl člověk stvořen.



Holubice se snítkou olivy se vrací k Noemu na archu, Hospodin na znamení smlouvy se zemí klene duhu, Gn 9;
detail iluminace Knihy hodinek, 1440–1450, Normandie


Třetím motivem, který se objevuje v této souvislosti např. v příběhu praotce Noa*11, je ona holubice, která přinesla zmíněný příslovečný olivový lístek jako důkaz, že běsnění živlů ustalo, Boží hněv pominul a vše je odpuštěno. (Nastal mír.)

V novodobé historii se všechny tři zmíněné ikony dočkaly širokého uplatnění. Především holubice, která ve starověku zas až takovým mírovým symbolem nebyla*12, nastoupila po II. světové válce hvězdnou kariéru. V ovzduší počínající studené války se uskutečnil v Paříži v roce 1949 Světový kongres bojovníků*13 za mír. Kongres byl propagován plakátem, který navrhl Pablo Picasso, člen, značně anarchistický, Francouzské komunistické strany od 1944 do své smrti.



Plakát pro Světový kongres obránců míru v Paříži, v r. 1949, s Picasovou kresbou




Picassova „Tvář Míru“, vytvořená cca 3 000 odpůrci války v Iráku na pláži v Santa Monice, 2003, LA, US


Nechce se věřit, že by Picasso jako Španěl nevěděl, že holubice je tradiční (v Evropě skoro dvoutisíciletý) symbol pro Ducha Svatého; doklady lze nalézt skoro v každém kostele a nejen tam; Ježíšův křest v Jordáně (NZ, Matouš, 3, 16) je scéna znázorňovaná již v raně křesťanském umění celé Evropy a Svatá trojice je k vidění na každém slušném barokním náměstí v kacířských Čechách, natož v katolickém Španělsku. Nicméně holubička se ujala a Mistr jich nakreslil ještě mnoho. A jeho epigoni a kreativní rozvíječi posunuli holubičku míru v celých hejnech do uctívané polohy skoro srovnatelné s Božím Duchem…



Francouzská konfederace křesťanských pracujících, FR  •  Znak města Daytonu, města míru, Ohio, US  •  Daytonské muzeum míru, US




Zlatý přívěšek spojující motiv holubice a Davidovy hvězdy, IL  •  Bad Ragaz, CH  •  Státní znak Kyperské republiky




Obludná holubice na náměstí v Azerbajdžánu  •  Plakát na tři dny míru a hudby, Woodstock 1969, US




Prolomení ledu, vlajka společného projektu palestinských a izraelských polárních horolezců v Antarktidě, 2004  •  Civilní garda, IL




Demokratická levicová strana, TR  •  Kořeny míru, nadace na podporu farmářů ve válkou poničených zemích, Santa Rafael, Kalifornie, US
 •  Dentergem, BE




Celosvětové výročí křesťanského letopočtu, 2000  •  Jeden z mnoha křesanských symbolů - Duch Svatý  •  Všeobecná církev Božího království, BR, PT




Státní znak Republiky Fidžijských ostrovů, FJ  •  Izola, Slovinsko, SI  •  Always, ženské hygienické výrobky fy Procter & Gamble, US




Kulmerau, CH  •  Kuzma, SI  •  Liberální strana, Východní Timor  •  Maribor, SI




Marshallovy ostrovy, MH  •  Nikósie, Kypr, CY  •  Olive Branch, Mississippi, US




Standarta Království Tonga, TO  •  Růžďka, Zlínský kraj, CZ  •  Santa Coloma, ES




Lékaři světa, zdravotnická asociace založená ve Francii  •  The Olive Branch Foundation, fond na podporu křesťanských škol v Keni, Liskeard, Looe a Polperro, Cornwal, UK charitativní organizace na pomoc zneužívaným dětem v Keni  •  Papež Pius XII., VA




Dove (Holubice) značka kosmetiky a hygienických výrobků fy Unilever, UK  •  Unilever




Emblém cyklistického Závodu míru, který se jel od 1948 mezi Prahou a Varšavou, od 1953 také Berlínem  •  Odznáček ke 30. ročníku ZM  •  Německé logo ZM v roce 1987




Vlajka Organizace spojených národů se sídlem v New Yorku, US  •  Logo Rady pro lidská práva Spojených národů


Olivovou ratolest lze nalézt nejen u mírných holubic. Velká státní pečeť USA zobrazuje orla, který v pravém pařátu svírá větvičku olivovníku*14.



Velká pečet spojených států severoamerických, US  •  Logo letu Apollo 11, 1969, US


Oliva nejen ve spojení s ptactvem doznala novodobý rozkvět. Jednotlivé státy (např. Řecko, Kypr, stát Izrael) nebo celosvětová společenství (např. Organizace spojených národů) a města ve svých emblémech používají motiv jedné či více olivových ratolestí, někdy i celého věnce (např. stát Belize). Ten se objevuje občas i mezi značkami novodobých olympijských her, naposledy byl použit pro XXVIII. OH v Athénách v roce 2004.



Státní znak Státu Izrael, Max a Gabriel Shamir, 1948, IL  •  Znak státu Belize, BZ  •  Znak Řecké republiky  •  Logo athénské letní olympiády


…pro jednotu v pestrosti

Zajímavé jsou osudy třetího prvku biblické popotopní smlouvy, duhy. Protože je duha běžný fyzikální jev spojený se sluncem, najdeme její použití v kulturách celého světa, vzpomeňme si např. na vlajku peruánských Inků*15. Novodobé aplikace duhy se objevují ve více významech. Z původní „Vlajky ras“ s pěti barevnými pruhy (obdoba pěti barevných kruhů olympijského hnutí) se již šestibarevná duha přeměnila v symbol míru na vlajce pochodu za mír v Itálii v roce 1961. Inspirací byly mnohobarevné prapory z demonstrací proti atomovým zbraním. Duha je chápána také jako symbol jednoty v pestrosti a rozličnosti, jako symbol integrace odlišných lidí. V tomto smyslu se stala symbolem hnutí homosexuálů i jako symbol integrace mentálně handicapovaných osob. Počet barevných pruhů na vlajkách kolísá mezi šesti až osmi. Pro upřesnění konkrétního použití je na Vlajce míru ve střední části umístěn nápis MÍR tučným (bílým) groteskem v jazyce té země, kde akce zrovna probíhá.



Mezinárodní družstevní asociace




Vlajka míru s řeckým textem


Ještě jedna standarta se jmenuje „Vlajka míru“. Na bílé ploše praporu je emblém zvaný „Pax cultura“. Je složen ze tří malých plných kruhů uprostřed velkého prázdného*16.



Emblém na vlajce „Pax cultura“


Z nejžhavějších mírových emblémů připomeňme ještě aspoň „Mír na Blízkém Východě“. Figura je složena z hebrejského a arabského slova mír, někdy doplněna anglickým ekvivalentem. Hebrejský výraz pro mír, pokoj - šalom (případně šalom aleichem) - je velmi podobný arabskému pozdravení pokoje - Salam (Assalamu 'Alaikum). Znak má představovat konec izraelsko-palestinského nepřátelství. Good luck!



Zatím zmíněné ukázky pocházejí z oblasti starověkého Zlatého půlměsíce a Středomoří. Problematiku fenoménu mír, který i v našich podmínkách je těžké jednoznačně definovat, si zatím nedovolím ani zdaleka posuzovat v kulturách, které mají kulturně historicky odlišný základ. Orientálci, Asiaté, se vztahem mezi jedinci a skupinami zabývají také, to je obecný zákon života, ale jaké symboly jim pomáhají v jejich hledání, to ponechme na jindy. Jen pro naznačení uveďme ukázku viz obrázek níže, kde se prolíná euroatlantský novodobý mírový symbol se starobylým čínským symbolem pro komplementárnost protikladů, jednotu v dualitě. Smíření protikladů, tedy rovnovážnost, to může být také jedna tvář míru.



Grafický pokus o fúzi Západ-Východ


A další „mírové“ symboly.



Zvon míru, Hirošima, JP  •  Pomník míru dětí (dětským obětem atomové bomby 1945) v Parku míru, Hirošima, JP




Most Míru, Tbilisi, Gruzie  •  Brány míru, Hirošima; každá z bran je pokryta slovem mír v 48 jazycích, JP




Dýmka míru Siouxů kmene Lakota, US




Bílý mák, od 1933 symbol míru, také znak Britského pacifistického hnutí po 1. světové válce




Jeden z mnoha „Polů míru“, text: Ať mír zavládne na Zemi, Hirošima, JP




W. Churchill zdraví davy na Whitehall gestem V jako Victoria (Vítězství) v den, kdy sdělil národu, že válka s Německem byla vyhrána, 8. května 1945, Londýn, UK
Gesto V má však a nejen v Británii i zcela odlišné konotace, včetně urážlivých. V 60. letech 20. století však v USA bylo symbolem (touhy po) míru, respektive vyjádřením přání ukončit válku ve Vietnamu.


Závěr

Tentokrát jsem se nevěnoval detailně holubicím aj. ve státní, rodové, církevní a městské symbolice. Omezím se jen na konstatování, že jejich výskyt není příliš častý. Žádná státní vlajka nemá holubici, tři státní znaky ano, některé vyobrazeny výše; je poskrovnu šlechtických znaků s touto figurou po celé Evropě; má ji několikero církevních hodnostářů včetně jednoho papeže, Pia XII. Do roku 1985 z měst českých zemí jen znak Zbraslavy obsahuje holubici (dokonce s ratolestí); Myslivečkem uváděná Náměšť nad Oslavou má ve znaku hrdličku, byť se zelenou ratolestí v zobáčku*17.
A na závěr nechme mluvit i druhou stranu...



Depigeonal, ochrana povrchu budov před poškozováním ptáky, jmenovitě holuby, FR


Poznámky:

 
*1  Většina závodu - výrobní haly, administrace, byty zaměstnanců byla však v obci Tadley, dvě míle jižně od A.

*2  Svého času se s ní pojil slogan „Ban the Bomb“ - Zakaž bombu.

*3  Někteří dodávají k této interpretaci, že gesto beznaděje bylo dlouho spojováno se smrtí muže a kruh okolo s nenarozeným dítětem…Americký pacifista Kolsbun, který sledoval dlouhá léta vývoj tohoto znaku a který si s grafikem dopisoval až do jeho smrti v r. 1985, tvrdí, že Holtom později litoval konotace se zoufalstvím a chtěl znak převrátit, otočit o 180°. Znak by tak korespondoval se semaforovým postavením pro U, což by konvenovalo Holtomovu názoru, že se má odzbrojit Unilaterálně, jednostranně…

*4  Právě v období rozkvětu hnutí hippies a odporu proti válce ve Vietnamu byl znak opovržlivě pojmenován „kuřecí nohou“, neboť kuře má v americkém slangu význam „zbabělec“. Pro očernění příznivců a nositelů našeho loga byla akcentována paralela s runovým znakem pro smrt.

*5  Za císaře Nerona byl na kříži hlavou dolů (údajně na vlastní přání) popraven apoštol Petr.

*6  Znak bez kružnice - „vraní noha“, „čarodějnická noha“ - v tzv. rodinném znakovém systému znamenal: Muž umírá. Jako runový znak se vyskytuje v mladší verzi germánského futharku (předchůdci anglosaského futhorku) (viz heslo SLUNCE). Vyslovuje se Yr, představuje ženu a byl spojován se zlými mocnostmi.



Vikinský futhork, mladší runová abeceda, kol. 800, snad DK
 • Abeceda anglo-saského futhorku, s oběma znaky „vraní nohy“





Znaky z anglosaských run: vlevo los, vpravo kalich, původně tis
tyto znaky byly nazývány také jako runa života (dítě se narodilo) a runa smrti (muž zemřel)


 
*7  Z mého dotazu: Při sběru materiálu ke své ministudii jsem nemohl pominout databázi ÚPV. Při jejím prohlížení jsem nalezl minimálně pět známek, které zmiňovaný znak obsahují. Rozumím funkci chráněné známky a fenoménu distinktivnosti, nicméně známka vedená pod zápisovým číslem 717935 francouzské firmy Kenzo Parfums nemá žádné odlišující znaky. Nerozumím, jak je možné, že tento obecně, celosvětově rozšířený znak, mohl být jako ochranná známka zaregistrován. Pro jistotu jsem se znovu podíval do zákona č. 441/2004 a čtu tam: „Důvody pro odmítnutí ochrany § 4 b) které nemá rozlišovací způsobilost k) které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženský symbol“. Možná mi něco uniká a proto Vás prosím o vysvětlení.
Z odpovědi ÚPV: „k Vašemu dotazu ohledně registrovatelnosti určitého označení Vám předkládám své stanovisko.
Ochranná známka je označení, které je vždy spojeno s konkrétním subjektem a jeho výrobky. Její základní funkcí je schopnost rozlišit konkrétní výrobky jednoho podnikatele od stejných výrobků jiného. K tomu si podnikatelský subjekt volí různé typy označení, přes slovní až po prostorová či kombinovaná apod.
Vámi zmiňovaný tzv. mírový znak je určitě u veřejnosti vnímán jako obecně známé označení vyjadřující nějaký postoj, názor na otázky spojené s pacifismem. Na druhou stranu se jedná o označení volné, které může užívat kdokoliv pro komerční a nekomerční účely, od užívání znaku jako symbolu míru na různých akcích, až po výrobu propagačních nebo upomínkových předmětů, jako potisky na různé předměty, v hudebním průmyslu apod. Podle mého názoru nelze hovořit o označení, které by požívalo vysokou symbolickou hodnotu, resp. by jeho použití k výše uvedeným účelům pohoršovalo průměrného spotřebitele či znevažovalo např. úsilí při podpoře mírového hnutí. Další otázkou je rozlišovací způsobilost takového znaku. Ta se samozřejmě posuzuje vždy ve vztahu k výrobkům, které mají být ochrannou známkou označovány. Určitě jiná situace by nastala v posuzování ochranné známky tvořené tímto všeobecně známým znakem v případě, že by její nositel chtěl tuto známku užívat kupříkladu na pořádání nějakých kulturních nebo vzdělávacích akcí třeba s mírovou tématikou. V takovém případě by jistě označení mohlo být vnímáno jako nedistinktivní, neschopné odlišit. V jiných případech naopak může takovýto geometrický tvar být považován za dostatečně distinktivní, neboť ve spojení s určitými výrobky k nějaké asociaci či spojitosti se zaužívaným významem tohoto znaku u spotřebitele ani nedochází. Podle rejstříkových údajů WIPO byla Vámi zmiňované známce přiznána ochrana ve 13 ze 17 požadovaných zemí, což koresponduje i s výše uvedeným.“
Že jsem se vůbec ptal...

*8  Tato runa - vidlice otočená vzhůru, se čte Ilhs, s významem jelen či los, a byl symbolem pro muže, spojován s úspěche, štěstím, plodností.

*9  V Unikodu mírový symbol nalezneme pod kombinací U+262E. V HTML může být generován kódem ☮ nebo ☮. Ne všechny prohlížeče ho však umí zobrazit.

*10  To je i jedna z definic z kontroverzního pojmu mír: absence války

*11  Starý zákon, První kniha Mojžíšova (Genesis) kapitoly 8 a 9. Co se týče mírumilovnosti, tak zvířata mají na období po potopě smíšené pocity: Do potopy směl člověk jíst pouze byliny polní apod., čili byl vegetarián; po potopě Hospodin dovolil Noemu a jeho rodině i celému lidskému pokolení jíst i zvířata byť s podmínkou košer porážky. Člověk se stal všežravcem a masojídkem.

*12   Ona často citovaná věta z Nového zákona (Matouš 10, 15) zní: „….buďte opatrní jako hadi a prostí jako holubice“ podle Žilkova překladu z r. 1933 či „…obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice“ podle ekumenického překladu z r. 1984.

*13  Ve francouzském originále „partisans“

*14  V levém pařátu orel třímá třináct šípů (počet odpovídající počtu zakladatelských států). Oficiální vysvětlení celé figury zní: „silná touha po míru, ale vždy být připraven pro válku“…

*15  Viz heslo SLUNCE

*16  Symbolismus tohoto znaku vysvětloval Roerich následovně: tři tečky znamenaly umění, vědu a náboženství (event. filosofii) tvořících dohromady velký kruh - kulturu. Podobá se to mapové značce pro historické pozůstatky, ruiny. Návrh je dílem ruského umělce a mystika N. Roericha, který chtěl Vlajkou míru označit kulturní statky po celém světě, aby je tak ochránil před leteckým bombardováním…Roerich byl inspirován označováním nemocnic červeným křížem za I. světové války. Roerichova iniciativa byla korunována podepsáním mezinárodní dohody v roce 1935 po iniciátorovi nazvané Roerichův pakt, která byla včleněna v roce 1954 i do Haagské konvence.

*17  Po roce 1989 s vlnou nově udělovaných městských znaků několik menších obcí holubici i s olivovou ratolestí jako motiv použilo, např. Rajhradice, Holubice, Kojice.



Znaky obcí Kojice (Pardubice)  •  Holubice (Vyškov), CZ  •  Prapor obce Náměšť nad Oslavou (Vysočina), CU


 





Zdroje:
Kolsbun: Peace: Biography of a symbol, National Geographic Books, 2008



Původní text byl napsán v červnu 2008 a publikován ve Fontu č. 100/4/2008 (téma: Zmrzlina :o)).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla koncem zimy roku 2019, v době chřipkové epidemie i v krkonošském zákoutí.