V mnoha legendách most představuje přechod ze života do smrti, ze světa do zásvětí; symbolizuje tak různé zkoušky v různých obdobích života. V artušovských legendách je to např. Most meče, či devět mostů k hradu Grálu, které zkouší odvahu protagonistů příběhu a kde obtížnost závisí často od subjektivního vnímání situace.

V představách šintoistického Japonska most spíše než spojnici představuje hranici. V japonské kosmogonii se z počátečního chaosu rodí nebe i země; pak dvě božstva sestoupí z nebe po „nebeském plujícím mostě“ a vytvoří první ostrov, na kterém počnou jiná božstva představující síly přírody. Plovoucí most dokonale představuje oddělenost nebe a země.

Symbolika mostu jako hranice vymezující posvátné od světského, smrti od života, je použita v mnoha legendách, které přišly z Číny do Japonska a staly se zde součástí folklóru a lidové zbožnosti.

Mnohotvárnost fenoménu mostu a jeho oblíbenost v Japonsku ilustruje mj. malíř Utagawa Hirošige, v jehož dřevořezech mosty jsou často nejen součástí krajinné stafáže, ale i hlavním prvkem kompozice a obsahu grafického listu.

Mosty najdeme na malbách i jinde po světě. Např. na portrétu Lízy Giocondové, rozené Gherardiniové, Leonardo namaloval v krajině za levým ramenem portrétované mostek přes horskou říčku. Francouzský historik umění D. Arasse míní, že mostek je symbolem plynoucího času. Podle české Wikipedie je na Leonardově obrazu mostů několik. Hledej, šmudlo!...

Motiv mostu v moderním vyprávění připomeňme aspoň několika tituly: Most Svatého Ludvíka krále, Thornton Wilder, 1927; Most na Drině, Ivo Andrić, 1945; Most přes řeku Kwai, Pierre Boulle, 1952. V Dobrodružstvích Indiana Jonese překonání mostu znamená skoro vždy zkoušku.

Mosty heraldické

Jakub Jan Václav Dobřenský, český lékař a přírodovědec, profesor a rektor Univerzity Karlovy, byl v roce 1693 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem z Černého Mostu. Císař Leopold II. roku 1659 dovolil Janu Norbertu Zatočilovi, aby se psal z Levenbruku (Löwenbrück) a užíval erb s mostem.

Obdobně jako u majáků, také mosty v městské heraldice představují většinou konkrétní stavby té které lokality, zatímco v korporátní identitě zastupují obecnější významy/symboly fenoménu most.

Patron mostů

Obecně je známý jako „svatý na mostě“, tak jak je často vidět na kostelních vyobrazeních a na městských znacích. Laskavé čtenářstvo jistě ví, že jde o Johánka z Pomuka, generálního vikáře pražského arcibiskupství, později svatořečeného jako Jana Nepomuckého. Most patří k atributům tohoto svatého, Johánek je mj. i ochráncem mostů, jeho jméno nesou jen v německé jazykové oblasti na dvě desítky mostů. K této poctě vikář Jan přišel ale doslova jak slepý k houslím, byl již mrtvý, když byl z tehdy ještě nedostavěného*N mostu svržen do Vltavy.

Ten konkrétní neblahý most se však jmenuje po někom jiném; most byl až do 19. století nazýván „kamenným“, případně „pražským“ - tedy je asi tím mostem, co na něm, dle lidového popěvku. „rozmarýna roste“. Až roku 1870 byl pojmenován po králi a císaři Karlu IV., který stavbu mostu inicioval a zaštítil. Karlův skon, jak známo s mostem spojen není, v okamžiku císařovy smrti na Pražském hradě 1378 scházelo do dokončení stavby mostu ještě celé čtvrtstoletí.

Mosty korporátní

Vzhledem k symbolice pojmu most jako spojovatele a komunikátora není divu, že emblém mostu nacházíme poměrně často u náboženských korporací s figurou mostu vytvořenou spojenými lidskými postavami.

Mosty byly odjakživa důležitými obchodně-strategickými objekty, obce/budovatelé si na jejich výstavbě dávali záležet. Města a jejich význačné mosty jako pojmy často splývaly, případně se stávaly navzájem zástupnými pojmy. Laskaví čtenáři si jistě vybaví několik dvojic město+jeho most. V kapitolce o městských znacích je takových příkladů také několik.
Konkrétní mosty-stavby jsou používány samozřejmě také podnikatelskými subjekty (nejen) v cestovním ruchu a stravování; slavné mosty jako pražský Karlův most, benátský Ponte Rialto, florentský Ponte Vecchio, provensálský Pont du Gard a další by mohly vyprávět...prosím:

Mosty eurounijní

Na bankovkách Evropské unie byly použity dva motivy z oblasti architektury, které mají velký symbolický náboj - na rubu to je právě motiv mostu v evropských stavebních dějinách. Pozoruhodné, ba signifikantní je okolnost, že kvůli „politické korektnosti“ musel designér, rakouský grafik Robert Kalina, své původní návrhy z roku 2002 s realistickými podobami konkrétních mostů upravit do pouze stylizované, vlastně fiktivní, podoby mostu té které historické epochy. Eurounijní orgány považovaly za dobrý nápad pojednat symbol mostu obecně, než favorizovat jakoukoli členskou zemi nově formované Eurozóny. Na webu Evropské centrální banky, v textu česká mutace čteme: „Mosty na zadní straně symbolizují komunikaci mezi evropskými národy a mezi Evropou a ostatními světadíly. Okna, portály a mosty na bankovkách jsou stylizované ilustrace a nikoli vyobrazení skutečných staveb.“ Je fakt, že v dějinách docházelo k mezinárodním konfliktům už z nicotnějších příčin, ale jako projev nedůvěry v soudnost národů Evropy to nelze nevidět, ach jo.
Holandský designér převrátil eurounijní myšlenku na hlavu. „Když Eurobanka nechtěla použít reálné mosty, tak jsem myslel, že by bylo legrační prohlásit mosty na bankovkách za skutečné.“

Podaří se vám určit, které mosty byly inspirací pro 5 klasický, římský; 10 románský; 20 gotický; 50 renesanční; 100 barokní, rokokový; 200 Art nouveau-secesní a 500 moderní most?

Most v kartách

Tarot figuru mostu vykládá jako připojení/spojení, směr, pomoc, stabilitu, přechod, pokrok, překlenutí mezery. Často je most vnímán jako jediná cesta, jak dosáhnout cíle, a zároveň jako cesta, jak překonat překážky. Mostem v tarotu není jen stavba, ale osoba, případně cokoliv, co vytváří nebo je spojením, zajisté že především mezi světem duchovním a světem lidským... Mosty znamenají také změnu. „Přejít přes“ je eufemismem pro cestu ze života do smrti. To prý je jednou z příčin, proč mosty lákají sebevrahy. Údajně pod každým mostem, který je aspoň 12 m nad vodní hladinou, je místo, kde někdo zemřel. Asi nejhezčím symbolem spojeným s mosty je však naděje - když se vydáváte přes most, očekáváte, že na druhé straně mostu budete na lepším místě, ať už si to definujete jakkoliv.

Most ve rčeních a i jinde

A co ten svrchu použitý výraz oslí můstek? Podle definice Wikipedie „obratné nebo naopak nešikovné propojení dvou jinak nesouvisejících témat“. Rozsáhle se o výrazu oslí můstek rozepisuje portál Ústavu pro jazyk český AV ČR. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8164 Pouze pro vážné (otrlé) zájemce... Kupodivu v akademickém pojednání nenacházíme zmínku o prostém vysvětlení, jak lze číst na portálu Radiožurnálu: „Původ tohoto obratu je přejat ze všedního života středověku. Osel byl tehdy velmi rozšířenou a levnou formou dopravy. Toto tažné zvíře však mělo nevýhodu - nebylo schopné přeskočit ani sebemenší příkop. Proto se pro osly všude stavěly můstky a lávky, aby doprava volně plynula.“*O
V matematice je používána latinská obdoba výrazu - Pons asinorum, termín označuje páté tvrzení v první knize Eukleidových Základů, které říká, že úhly přiléhající k základně rovnoramenného trojúhelníka jsou totožné.

Čeština je jazyk košatý, a tak najdeme mnoho rčení, v kterých figuruje slovo most - skončit pod mostem, bořit mosty, vytvářet mosty, spálit za sebou mosty, 15. leden -„Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, to je břídil!“.
Náš rodný jazyk nám nabízí i další lahůdky v oboru lingvistika můstků: zubní můstek, m. kapitánský, skokanský, disulfidický či též SS m. (vazba mezi atomy síry), usměrňovací m. (dioda), brožový m. (spona), adhezní m. (nátěrová hmota), nulovací m. (elektro), převodový m. (software), aj.

Most snový a psychiatrický

Rakouský psychoanalytik Sigmung Freud o symbolismu mostu ve svých New Introductory Lectures on Psychoanalysis (Nové úvodní přednášky o psychoanalýze) z roku 1933 píše: „Další symbol, o kterém vám chci vyprávět, je most. Vysvětlen byl Ferenczim (1921–1922). Znamená zaprvé mužský orgán, který spojuje oba rodiče v pohlavním styku; ...Vzhledem k tomu, že díky mužskému orgánu přicházíme vůbec na tento svět z plodové vody, most se stává přechodem z onoho světa (nenarozeného stavu, dělohy) do tohoto světa (života); a jak muži líčí smrt jako návrat do dělohy (do vody), most takto získává význam něčeho, co vede ke smrti, a konečně, jako další očištění původního smyslu, to značí přechody nebo změny stavu obecně.“
„Most ve snu viděti“ vykládají snáře různě - příznivě i naopak, dle okolností, zájemci svá orákula znají...

Médium ve spiritismu je osoba sloužící jako prostředník ke spojení se zásvětím, záhrobím.

Na závěr

si dovolme parafrázovat Simona & Garfunkela: Dobrý grafický design je most přes neklidné vody komunikace.

Poznámky:

 
*N  Pražský kamenný most byl zprovozněn skoro deset let (1402) po Janově smrti

*O  Zděný klenutý most s obloukovou mostovkou jako je např. Starý most v Mostaru je v architektuře nazýván pont en dos-d'âne (most s oslím hřbetem)

 
*P  V nordické mytologii duchovní most zvaný Bifröst, spojující Midgard, zemi lidí, s Ásgardem, sídlem bohů, má podobu duhy. S podsvětím, říší mrtvých, je pozemský svět spojen mostem Gjallarbrú. Oproti na začátku zmíněným neseverským duchovním systémům, ve nordické mytologii podsvětí není líčeno jako ohnivé peklo, ale chladný prostor obtékaný nepřekročitelnou řekou.

*VM  Varolův most (latinsky pons Varoli) je částí zadního mozku (rhombencephalon). Je umístěn v dolní části mozku a bezprostředně navazuje na prodlouženou míchu. Z druhé strany na něj navazuje střední mozek. Tyto 3 části dohromady tvoří tzv. mozkový kmen - jím procházejí všechny dráhy nervů z mozku do míchy.
Střední část Varolova mostu je tvořena především motorickými vlákny, okolo ní je šedá mozková kůra. Vystupuje z něj trojklaný nerv.
Je pojmenován podle italského anatoma C. Varolia, (1543-1575).

Původní text byl napsán v roce 2017, publikován ve Fontu č. 156/6/2017 (téma: Časopisy-most mezi novinami a knihou).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla za samčích mrazů koncem února 2018 v krkonošském zákoutí.