Mezi mnohými tvary a figurami policejních značek *0 je ojedinělá figura loga londýnské Metropolitní policejní služby - mříž. Ta u našince vzbuzuje jistě rozličné asociace. Přistupme tedy blíže a prohlédněme si mříže a podobná zařízení.

Mříž všeobecně

Mříž jako konstrukce je tvořena z různě tvarovaného pevného materiálu a volného prostoru. „Nic a drát, nic a drát“ – tak popisoval mřížku klece Felix Hofman v klasické kabaretní scénce v době budování vědeckého komunismu v ČSSR. Pro zhotovování mříží posloužilo člověku v historii už ledasco; nejdříve to bylo dřevo, později kov, posléze kombinace obou, popřípadě i jiný materiál. Jednotlivé pevné prvky mohou být různě spojovány - od jednoduchého jen souběžného řazení po složitě propletené, mnohdy ornamentální kompozice. Elementární funkcí mříže/mřížoví je tvořit bariéru bránící volnému pohybu ať už člověku, zvířeti či neživé matérii.*1 Obdobnou funkci plní i další níže jmenovaná zařízení.

Druhy mříží

Mříže známe jak fyzické, tak pomyslné – „Jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí...“, konstatuje pateticky Jan Neruda v Písních kosmických v 80. letech 19. století.

Takto obecně definovaná *2 mříž však může v praxi nabývat různých podob, které jsou také různě pojmenované a jsou také heraldicky samostatnými figurami. Takže při blazonování rozlišujeme mříž, plot, rošt, síto, síť, šraňk, vrš. Čeština má pochopitelně i další výrazy, které označují zařízení s funkcí mříže v tom nejzákladnějším smyslu obdobnou, ba totožnou - ohrada, ohrazení, zahrazení (- ano, i ta roztomilá zahrádka vznikla z toho, že bylo nutno někde vsadit mříž-plot, prostě zamezit/zahradit něčemu/někomu někam pohyb), gril, čeřen, tenata a jiné sítě rybářské, nebo ptáčnická, i pavoučí síť sem samozřejmě patří, a v neposlední řadě svrchu zmíněná klec a mříž pro člověčí bytost z nejhroznějších – mříž vězení, žaláře, onen neblahý „katr“.

Mříž

Heraldická figura pod tímto názvem má většinou podobu padací mříže *3 a je spojena s (hradební) bránou. Takto se objevuje – především na městských znacích – v různých polohách od zcela spuštěné po zcela vytaženou. Brána sama je však samostatná figura, které se budeme věnovat ve zvláštní kapitole.

M. Mysliveček k figuře mříž uvádí: „Značí hranice práva.*4 Také je vykládána jako symbol nesvobody a vězení.“ Kterou z těchto symbolik v britské metropoli upřednostnili - je to ze stylizované grafiky loga londýnské MPS jednoznačně čitelné? V anglickém prostředí snad ano. Pro heraldikou nepoznamenané bude obtížnější vidět v tomto obrazci padací mříž hradní či městské brány, ve své podstatě tedy mříž obrannou. Osobně, slyším-li slovo mříž, tak mi to navozuje spíš násilné zabraňování. Velký Bratr, potažmo Velká Sestra - bez mříží to jde těžko, že? Kde končí ochrana a začíná zabraňování? *5

Portcullis-padací mříž byl heraldický znak rodu Beaufort a prvního tudorovského krále Jindřicha VII. pocházejícího z matčiny strany z beaufortovské linie. Jindřich spojil portcullis a tudorovskou růži pro znak Tudorovců. Od Jindřichovy doby je figura mříže (padací mříže)-portcullis poměrně běžnou součástí anglické heraldiky.*6 Padací mříž jako symbol Westminsterského paláce, který sloužil jako oficiální královské sídlo Jindřicha VII. i VIII., však nepochází z doby jejich vlády. Tímto symbolem se stal až po požáru při přestavbě, kterou vedl Sir Charles Barry, který pojal nový palác jako „hrad práva“ a symbol hradní brány se k této koncepci dobře hodil. Od té doby se stala padací mříž základním symbolem Parlamentu. Nová úřední budova pro členy Parlamentu otevřená v roce 2001 byla pojmenována „Dům padací mříže“. Symbol padací mříže se rozšířil z Británie do dalších částí Společenství, např. znak Canberry obsahuje padací mříž, aby tím bylo naznačeno spojení mezi britským parlamentem ve Westminstru a australským parlamentem, který sídlí právě ve městě Canberra.

Padací mříž byla dříve na britské minci hodnoty jedna penny. Byla také ve znaku dnes již neexistujícího celního úřadu Její Výsosti, aby tak symbolizovala roli úřadu jako jakéhosi hlídače brány nad zbožím přicházejícím do Spojeného království.

>

Kresba padací mříže není někdy zcela jednoznačně identifikovatelná, musí pomoci blazonování (viz též níže, odstavec Plot). Figura portcullis na znacích některých dnešních francouzských měst pochází z dob, kdy část území dnešní Francie patřila pod anglickou korunu; názvy Bretagne, Brittany, Britain a latinská Britannia popisují zhruba stále stejnou oblast.

Mříže v různých fázích vytažení respektive spuštění:

Několik ukázek použití padací brány/portcullis jako značky podnikatelského subjektu

Na vyloženě vězeňské mříže jako heraldickou figuru jsem nenarazil. Jestli laskavý čtenář na nějakou aplikaci natrefil, předem děkuji za informaci.

Rošt

nabývající funkce tu grilu, tu kanálové vpusti, tu součást topeniště, tu drátěnka či soustava lamel, atd.

Mříž v českém prostředí známe také jako katr. Jak už bylo mnohokrát v nadsázce konstatováno, že čeština je přeložená němčina, tak ani zde nešlápneme vedle - katr nemá původ ve francouzském počítání (én, de, troa, katr), ale v německém das Gitter, což není nic jiného než naše milá-nemilá mříž. Jednou z verzí mříže je i labužníky oblíbený rošt, což je původní německý der Rost. Což není nic jiného než mřížka, gril. O tom by nám mohl dlouze s vlastní bolestivou zkušeností vyprávět sv. Vavřinec, pro kterého to mj. znamenalo mučednické lože.*7

Brány

Roštu je formou podobno polní nářadí, jehož primární funkcí není zabraňovat průchodu nebo ho omezovat, ale především drtit, rozmělňovat a rovnat, uhrabovat. Známější bude asi pod širším názvem polní brány (pomnožné číslo). Tuto figuru najdeme výhradně ve znacích venkovských měst.

Síto/řešeto, síť a vrš
jsou svou konstrukcí a funkcí také mřížemi svého druhu. Více o nich pod samostatným hesle SÍŤ.
je znamením prozíravosti a ušlechtilosti, neboť dokáže oddělit dobro od zla. Vše špatné (prý) zadržuje a dobré propouští. Nebo je tomu naopak? Hrzánové z Harasova každopádně neváhali umístit síto do klenotu svého erbu.

Síť (viz též samostatné heslo SIŤ)

Jsou sítě na lovení, sítě na míčové hry a dokonce záchranné sítě. Výše zmíněná síť pavoučí (jednoznačně lovecká) se objevuje ve znaku grónské obce Aasiaat. Je to mluvící znak (aasiaat = pavouk). Znak byl obci udělen r. 1969, tedy z pohledu klasické heraldiky nedávno; přesto je to nejstarší grónská obecní znak. Rozdělení štítu symbolizuje skutečnost, že obec leží zhruba ve středu Grónska, kde končí severní masy ledu zálivu Disco a začínají leduprosté jižní vody. Mezioboroví šťouralové pak neopominout poznamenat, že jediní pavouci, žijící ve zmíněné střední části ostrova, žádné sítě nevytváří.

Vrše
jsou popisovány jako pasti na ryby, ale jsou to svého druhu sítě. Objevují se již v neolitických nálezech. Vrš je také symbolem rybářského řemesla.

Šraňk
- jedná se o plot, který odděloval jízdní dráhy při rytířských turnajích. Symbolizuje obrannou sílu a neprostupnost. Jeden druh šraňků býval na místech výběru mýtného. Byla to plotová konstrukce umístěná na otočné ose. Přehrazovala cestu, jejím pootočením se cesta uvolnila.

Mnohým se jistě vybaví výraz šraňky (zas ta němčina - die Schranke!), který s naší figurou úzce souvisí. Jsou to ony většinou bílo-červeně natřené závory, které přehrazují silnice, zvláště tam, kde křižují železniční tratě. Z pohledu konstrukce je to minimalistická mříž s jedinou, horizontální, příčkou. Její vyznačení je asi nejznámější aplikací této heraldické figury doslova v běžném provozu.

Plot

Plot pevný, neotočný, je s předešlou figurou mnohdy zaměnitelný, ne vždy zcela jednoznačně rozlišitelný. Určující jako vždy je pouze blazonovací text, i když se to podle kresby figury může jevit jinak. Takový už je svět...

Ve značkách a logách najdeme figuru plotu v nejrůznějších provedeních:

Klec

Mříž obsahuje symboliku jak vymezení působnosti výkonu práva, tak omezení pohybu vůbec. Rčení „spadla klec“ je vyjádřením posledně zmíněného významu. Klec samotná je zařízení, které sestává ze samých mříží - legendární „nic a drát“. A pochopitelně - zlatá klec zůstává stále klecí. Z tohoto pohledu jsou zvláštní značky jako je např. Villa Paradiso - ráj vyjádřený mříží. Nelze zde nevzpomenout, že Eden (biblická rajská zahrada) byl poté, co z něj byli vyhnáni Adam a Eva, opatřen bránou hlídanou cherubem s ohnivým mečem, aby bylo nehodnému plemeni zabráněno v přístupu ke stromu života.

Zajímavou verzí je znak obce Klec, kde v prostoru hradební brány je umístěna ptačí klec. Ptačisko ale sedí mimo klec volně na hradební stínce. Sympatický znak. Též obec Klecany má částečně mluvící znak.

Závěr

Symbolika mříže ve své nejednoznačnosti skrývá mnohé netušené významy, které čekají na laskavé samostatně přemýšlející čtenáře. My jsme se zde pouze dotkli některých základních aplikací, které naznačují, jak je motiv mříže kontroverzní a že i ve svých pozitivních verzích obráží spíš složitost světa než jen nějaký jednoznačně kladný ideál. Designérsky je to jistě výzva!

Poznámky:

 
*0 Nejčastější figurou znaků (a také tvarem odznaků) šerifů (sheriff = law enforcement officer - úředník pro prosazení práva) je hvězda - asi ze staré šerifské tradice. Počet cípů šerifské hvězdy kolísá od pěti do sedmi. Sedmicípá (Seven Point Star) připomíná sedm základů šerifské ideologie: charakter, integritu, znalost, čest, slušnost, loajalitu a spravedlnost. Odznaky policistů mají většinou tvar erbovních štítů.

*A

Celý znak londýnské policie

*B

Portcullis House - úřední budova ve Westminstru, která slouží úřadovnám 213 členů parlamentu a jejich zaměstnancům, Londýn, V. Británie

 
*1 Výjimkou ve funkci zabraňování jsou konstrukce typu treláže, které naopak umožňují (rostlinám) se pnout dál a výš. Mezi tyto podpůrné mříže patří i polní brány, které údajně patří k nejstarším zemědělským strojům.

*2 Technici mi prominou laický popis konstrukce/principu mříže a mřížování. Vedle pevného materiálu dnes známe funkční částečně prostupné zábrany tvořené např. proudem vzduchu nebo nějakým energetickým tokem, třeba fotobuňky apod. Na druhou stranu existují složité tvary s funkcí mříže, které jsou vyrobeny z jednoho kusu.

*3 Anglicky portcullis, francouzsky herse, italsky saracinesca, německy Fallgatter

*4 Hranicí práva budiž rozuměn dosah městského práva; mimo dosah městských bran platilo již právo feudála, ať už jím byl král nebo nějaký šlechtic

*5 Slova „zabránit“ a „brána“ mají stejný základ. Je kouzlem češtiny, že brána má oproti druhému výrazu i zjevně pozitivní konotace, mohlo by se říci skoro opačného významu, což lze dobře postihnout z názvu Komenského knihy „Brána jazykům otevřena“

*6 Ze stejného období také pochází úřad zv. Portcullis Pursuivant of Arms in Ordinary - česky cca Řádný erbovní Persevant Mříže, což je nejnižší (a nejmladší) heroldský úředník Erbovního kolegia v Londýně, někdy popisovaný jako heroldský pomocník (polský výraz pro to je goniec - běžec, kurýr, střelec)

*7 Laurentius (Vavřinec) Římský, jeden ze sedmi římských diákonů umučených za císaře Valeriána v 3. stol. n. l. Pro svoji legendární smrt je sv. Vavřinec patronem kuchařů. Způsob jeho smrti však je dnes historiky zpochybňován. Dle nich byl diákon popraven setnutím hlavy mečem.

Původní text byl napsán v červnu roku 2012 a publikován ve Fontu č. 122/5/2012 (téma: Policie).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v srpnu a září roku 2012, při průběžných hospodářských pracích, jak velely příslušné agrotechnické lhůty v krkonošském zákoutí.