zavelel generál Kutuzov. Vojáci se rozeběhli na šturm. Ale ne všichni. Dva zůstali sedět a klidně dál pokuřovali machorku: Lev Nikolajevič a Lev Pjotrovič.

Tato fousatá slovní hříčka parafrázuje složitý vztah člověka k symbolice zvířat. Umožňuje naznačit, že i mezi zvířaty první heraldické kategorie, které jsme si svou vlastní dravčí, masožravou povahou takto určili, a chtěli bychom zaujímat jejich místo na vrcholcích potravního řetězce, vidíme my, lidé, jisté rozdíly. Zjednodušeně by se dalo říci, že orel je tvor císařský, ba imperiální, zatímco lev je tvor královský. Orel a lev patří v evropské heraldice mezi erbovními zvířaty k nejprestižnějším*1. Na rozdíl od draka ve všech nám známých kulturách po celém světě má, pravděpodobně pro možnost přímého pozorování, v podstatě shodné vlastnosti charakterizované jako např. majestátnost, vznešenost*2 a *8). Svým vysokým letem byl mnohde symbolem slunečního božstva.

Orel v astronomii

Malé souhvězdí Orel (Aquila) najdeme na obloze v oblasti Mléčné dráhy, kde protíná nebeský rovník. Jménem Orel ho označovali již Sumerové a Babyloňané, od kterých ho převzali staří Řekové, kteří si k němu přibájili pověst o vládci bohů Diovi a chlapci Ganymedovi, kterého Zeus v podobě orla odnesl na Olymp, případně pověst o Prométheovi a kavkazském orlu, který jmenovaného Titána přilétal trýznit.

Let historií

Král ptactva se i na lva se může dívat svrchu. Král ptáků, pták králů. Ba bohů.

U Chettitů dostal orel dvě hlavy jako emblém boží síly a vševědoucnosti. Chetitský dvojhlavý orel ovlivnil později podobu císařského/mocenského emblému jak v Malé Asii, tak v následnických částech římské říše (viz dále).

Jednohlavý, přirozený orel byl zasvěcen Diovi (antické Řecko), později Jupiterovi (antický Řím); byl poslem tohoto nejvyššího boha své doby, také nositelem jeho blesků, se kterým je často zobrazován.
Na svém štítě měl orla Alexandr Makedonský (na hlavě helmu z hlavy lva, pro jistotu používal oba symboly síly a superiority).
V pozdní době císařské byl kovový (později stříbrný, pak zlatý) orel na žerdi, tzv. aquila, odznakem římských legií*3. Jeho ztráta v boji se trestala rozpuštěním legie. Dodnes nebyla nalezena žádná autentická kompletní aquila, takže jsme odkázáni na dobová zobrazení:

V roce 102 př. n. l. konsul Marius dekretem vyhlásil orla za symbol římské republiky. Jejím symbolem a symbolem Říše římské zůstal až do jejího rozdělení v roce 395 a zániku v roce 476.

Karel I. Veliký, první středověký císař Říše římské, obnovitel její západní části, měl, podle legendy, černého jednohlavého orla na vrcholku svého paláce v Cáchách.

Pro osud fenoménu orla/orlice v symbolice raně křesťanské Evropy je velmi ilustrativní tzv. Lotharův kříž, mistrovské dílo othonského šperkařství. Tento kříž tvoří důležitou památku imperiální ideologie té doby. Hlavní symbol křesťanské, monoteistické víry - kříž, a tento je dokonce dodnes používaným křížem procesním, má na křížení ramen z čelní (tzv. císařské) strany umístěnu kamej s vyobrazením římského císaře Oktaviána Augusta (vládl 27. př. l.–14 n. l.), který třímá žezlo/aquilu s Jupiterovým orlem - symbolem římské říše. Symboly pohanského Říma v posvátném křesťanském symbolu, který byl použit i jako kříž korunovačního procesí, kdy je Ota III. korunován císařem Svaté říše římské s ambicemi obnovit antickou Římskou říši. Imperiální ideologie, imperiální symboly. Nihil novi sub sole.

Východořímská říše - Byzanc - používala emblém orla se dvěma korunovanými hlavami. Původ se odvozuje od chetických zobrazení (viz výše) a výklad této figury je vysvětlován a interpretován podle politické potřeby různě: církev a dynastie/stát, východ a západ římské říše, rozlišení císaře od krále, aj. a apod.

Ruský car Ivan III. v r. 1472, když se oženil se Sofií, dcerou Tomáše Palaeologa a neteří Konstantina XI., posledního císaře byzantského, přijal dvouhlavého orla jako symbol Východu (Byzance) a Západu (Říše římská). Byla tak založena významná tradice, která obsahuje tzv. „třetí Řím“, a jak se zdá, ještě neskončila...

V západní části bývalé Římské říše se dvouhlavý orel oficiálním říšským znakem stává za Zikmunda Lucemburského (1410).

„Svatováclavská“, plamenná (někde najdete plaménková)*6 přemyslovská orlice předcházela přemyslovsko-lucemburskému lvu*7.

Následně poté orlice zůstala stranou. Až po letech ji Jan Lucemburský udělil jako znak tridentským biskupům. Na domácí půdu ji pak vrátil Karel IV. v rámci obnovy přemyslovských tradic a rozvoje kultu sv. Václava. Jeho říšská orlice dokumentovala jeho nejvyšší titul císařský, stejně tak jako jeho následovníků Václava IV. a Zikmunda.

Výtvarná perla mezi erbovními orly a orlicemi je IMHO moravská orlice. Heraldici píší, že vznikla (někdy v pol. 13. stol.) neformalizovaným způsobem, tzn. nikdo ji neudělil nějakým erbovním privilegiem, ale markrabí si ji zvolil sám. Jo, jo, chasa ušlechtilá z Moravěnky! Většinový heraldický názor na vznik této parádní figury je ten, že to byl v té době jeden z mála způsobů, jak svůj znak odlišit od ostatních. Také souhlasíte, že se to tvůrcům mimořádně zdařilo?

Po starořímském vzoru zavedl do vojska orly místo praporů Napoleon Bonaparte. Postoj napoleonského orla je heraldicky „essorant“*PP - rozmachující se, chystající se vzlétnout. A hledí doleva.

Orel je státním, emblematickým ptákem USA. Od 20. června 1782 se orel (o. bělohlavý s roztaženými křídly) používá na velké pečeti Spojených států amerických*8, na pečeti prezidenta USA. Lícová strana pečeti s orlem je i státním znakem USA, najdeme ho na znacích 12 z 50 států Unie; taktéž figuruje na znacích mnoha státních institucí a mnohých mincích.

Znak a prapor Mexika nese obraz orla sedícího na kaktusu-nopalu a požírajícího hada. Aztécká legenda říká, že Huitzilopochtli, hlavní aztécký kmenový bůh, bůh slunce a války, v podobě orla určil bloudícímu kmeni místo pro založení města. Had je zjevně pozdější přílepek, nejstarší zobrazení dává orlovi do zobáku symbol vody a ohně (aztécké vyjádření války). Existují však i vyobrazení, kde orel požírá nějakého malého ptáka anebo nemá v zobáku nic.

Ve Španělsku, kde byl dlouho používán králi aragonskými jako symbol sv. Jana Evangelisty, je posléze orel spojen s frankistickým režimem a jako takový po generallissimově smrti z oficiálního používání vypuštěn.

Má se za to, že Mohamedova první standarta (Al-Uqab) v 7. stol. po Kr. byla bez insignií (ač byla nazývána „Orel“), aby se odlišila od praporu kmene Kurajšovců (Al-Uqaab) (z kterého prorok pocházel), kde byl bílý orel na černém pozadí, posvátný Orel, který odnesl pohanské modlící ze země do nebe.*4

Seldžukovci, kteří přišli ze Střední Asie přes Persii do Anatolie, používali jako svůj emblém dvojhlavého orla*5.

Dvě hlavy dobře, jedna taky

Za samostatnou studii by stála spletitá historie vzájemného vymezování a ovlivňování mezi dvojhlavým orlem a jednohlavou orlicí (rozlišování orlice a orla je heraldickým specifikem českého názvosloví, jiné jazyky mají výrazy jednohlavý orel pro orlici a dvouhlavý orel pro orla) používanou v politickém prostoru s (úřední) řečí německou. Velmi zhruba se dá říci, že pruská orlice ovlivnila symboliku dnešního Německa, zatímco orel dominoval v symbolice (ostatního) říšského území.

„Svatá říše římská během celé své existence neměla žádný jednotný a ustálený znak. Dlouhodobě jako jednotící symbol existoval černý orel s červenou zbrojí, nejprve jednohlavý (tedy česky heraldicky orlice), od druhé polovině 14. století byl zobrazován dvouhlavý, přičemž většinou byl umisťován na zlatém poli, ale někdy se objevoval také zcela samostatně.“ (cit. Wiki)

Habsburské používání orlích emblémů je vzhledem k účinkování Habsburků v nejvyšších patrech politiky Svaté říše římské*9 nabíledni. Jako jeden z nejvlivnějších politických rodů Evropy přijali orlici/orla Karla Velikého a rozeseli tuto erbovní figuru po celém svém impériu a ovlivnili i bližší a vzdálenější okolí.

A. Sedláček uvádí v Česko-moravské heraldice na 250 rodů, které měly ve znaku orla, orlici nebo části jejich těl.

Republika rakouská po 1. světové válce odvrhla habsburské symboly a dala si do znaku orlici s kladivem a srpem v pařátech. V roce 1934 již Spolkový stát Rakousko na svůj znak umístil orla s prázdnými pařáty. V osmatřicátém přiletěla nacistická orlice v pařátech se svastikou. V r. 1945 se země vrátila k orlici z roku 1919, jen jí přidělala na pařáty roztržené okovy jako symbol osvobození*10.

Orlice či orel v heraldice různých subjektů na území později sjednoceného Německa v nejširším pojetí se objevuje, jak vyplývá již z výše uvedého, prakticky od počátků heraldiky. Základem je říšsko-německý karolínský emblém orla/orlice.

Spolková republika Německo zavedla jako státní znak orlici oficielně 20. ledna 1950. Dnes na webových stránkách Spolkového sněmu (Bundestag) se Vám nabízí komiksová figurka orla bělohlavého jako virtuální rádce-průvodce po stránkách Bundestagu. Na Spolkové orlici je vidět, že se Německu, každopádně jeho západní zóně, podařilo dostat z hmotné bídy - orlice je pěkně při těle, takový zdařilý brojler…ano, Spojenci chtěli pro mír v Evropě mít z Německa tučného kapouna.

Státní, krajští, městští apod. orlové a orlice

Akademická publikace Městské znaky v Českých zemích z roku 1985 uvádí rovnou stovku obcí, které mají ve znaku orla nebo orlici (celé zvíře nebo jeho část). Inflace obecních znaků v posledním desetiletí tento počet jistě zvýšila. Drtivá většina z těchto erbovních figur jsou orlice. Nesetkal jsem se ještě s hodnocením z řad aktivních feministek, které by tento fakt v podstatě politického významu patřičně ocenilo.

A medaile, řád neřád...

I v české kotlině a moravsko-slezských úvalech patří orel k motivům užitých na státních vyznamenáních. Např. Svatováclavská orlice (Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí) bylo protektorátní vyznamenání, které nechal založit tehdejší německý státní ministr SS - Obergruppenführer K. H. Frank v den druhého výročí smrti Reinharda Heydricha v roce 1944.
Bylo to takové danajské vyznamenání.

Již přes tři sta let je polským nejvyšším vojenským i civilním vyznamenáním Řád bílé orlice.

Orel sv. Jana

Ke křesťanskému pojetí fenoménu našeho dravce patří orel jako atribut sv. Jana Evangelisty. Orel byl Janovi přisouzen (cit. Wiki) „pro vysokou teologii na začátku jeho evangelia.“ - „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.“ Atd.

Předobraz evangelistova orla se nachází již ve starozákonním fenoménu tetramorfu - čtyřtvaru, čtyřbytosti, kterou popisuje prorok Ezeichiel ve svém vidění - Ez,1. Jednou z komponent čtyřbytostí je vedle člověka, býka a lva právě orel. Astrologické a jiné podobné přístupy mají tetramorf za symbol 4 světových stran, 4 hlavních větrů, 4 ročních období a 4 živlů (oheň, voda, vzduch, země), 4 rajských řek, 4 evangelistů, 4 životních fází (dětství, mládí, dospělost, stáří) a 4 hlavních andělů spravujících vesmírný řád. Račte si vybrat! O tetramorfu více v kapitole KŘÍDLO.

Nejen heraldické aplikace

Obliba orlí tématiky ve Spojených státech amerických*11 souvisí jednak s pozitivním vztahem Američanů ke státním symbolům jako takovým (orel vévodí prezidentské i státní pečeti, viz výše), ale i orlí zjev, rychlost a dravost hrají nezanedbatelnou roli. Orlí silová symbolika vesele kvete mezi fantasysty, motorkáři, hlídacími agenturami, neonacisty, aj. i když jinak spolu nemívají většinou nic společného. Nemluvě o sportovních klubech, leteckých společnostech, poštovních a bankovních službách.

Skautské hnutí ve Spojených státech má jako symbol za základ celosvětově uznávanou skautskou lilii, ale v popředí dominuje orel ze státního znaku. Skautský Orel je také nejvyšší stupeň, jakého může člen Boy Scouts of America dosáhnout. Také nejvyšší vyznamenání a medaile BSA nesou různá zpodobení orla. Není nad to „Be prepared!“

Ruský skauting od svého vzniku v roce 1909 má, respektive měl, jako jeho americký protějšek, na základní skautské lilii mimo odkazy na státní symboly i heslo - „Buď gotov!“. Bolševici po Říjnové revoluci 1917 s ruským skautingem byli hotovi ajn cvaj…
Dnes v Ruské federaci existuje několik skautských asociací.

Orel carského Ruska, ze zlatého změněný na přírodně zbarveného za Petra Velikého, se po bolševické pauze znovu jako emblém imperiálního Ruska opět ve zlaté stává státním znakem kolosu na Východě…

Užívání a zneužívání zvířecí symboliky mívá roztodivné podoby. Svého času, kolem roku 1900 se v sokolské organizaci množily útoky proti katolicky orientovaným členům. Posledně jmenovaní se rozhodli založit vlastní organizaci a „rok 1909 jest rodným rokem katolického Orla“*12. Tento projev slovanské vzájemnosti a soudržnosti setrvává po dnešní dny, ach jo.

Letecké síly mnoha států měly a mají jako své insignie nějakou podobu orla nebo aspoň orlích perutí. Připomeňme legendární Royal Air Force ve Velké Britanii. Také letecké síly České republiky jako své označení mají „křidélka“. O fenoménu křídla pojednává samostatné heslo KŘÍDLO.

Závěr

Současné užití orla, vesměs v neheraldických souvislostech, je stále prostorem pro nové variace na téma „Co nám říká orel“. Oproti lvu nedoznalo zpodobení orla tak velkou banalizaci, existuje podstatně méně tvarových verzí tohoto suveréna prostoru, zůstalo mu dostatek majestátnosti, vznešenosti, přes neutuchající snahu kreativců*13. Laskavý čtenář si jistě sám s přiložených ukázek vybere ty dobré stylizace a vybaví si desítky dalších, které autor ani nezná. Kresba (nejen) orla je stále živoucí téma, byť orel, pták roku 2013, je živočichem ohroženým. Proto je užitečné se podívat i do jiných kultur a v neposlední řadě i na noční oblohu, kde už bylo a bude stále souhvězdí Aquila.

Poznámky:
Budiž letmo připomenuto, že orlu sem tam v erbech, znacích a značkách konkuruje sokol, jestřáb, kondor, sup a další draví ptáci.

Přítomnost našeho imperiálního tvora na mincích několika zemí se odrazila i v pojmenování příslušného oběživa. I v Čechách se občas řekne, že člověk nemá ani vorla.

Český příspěvek k heraldické problematice rakouské říšské symboliky vyústil v ambivalentní termín: „orlíček“. Skvěl se na piklhaubně c. a k. žandarmerie i na odznaku, který z pod kabátu Švejkovi ukázal U Palivce jistý Brettschneider…

Odznak a odznak-kokarda tajného policisty v Rakousko-Uhersku

 

 
*1  V heraldice je orel či orlice používán jako přirozená figura nebo jako štítonoš; části orlího těla - hlava, křídlo, spár, aj. - bývají použity i v klenotu. Z heraldického hlediska rozlišujeme mezi jednohlavou orlicí a dvouhlavým orlem, týká se to však jen českého názvosloví.

*2  Hebrejci, tím, že přestali konzumovat krev, distancovali se jak od dravců, tak od kořisti. Nachmanides, středověký židovský učitel, vysvětloval později zákaz konzumace masožravého ptactva takto: „Každý dravý pták je nutně nečistý, neboť panuje obava, že by se krvelačnost tohoto ptáka mohla prostřednictvím krve přenést na toho, kdo pozře jeho maso.“

*3  Oproti drakovi, kterého měly v čele menší jednotky - kohorty.

*4  Některé prameny uvádí, že znakovým opeřencem Kurajšovců je sokol, tak jak je prezentován dnes na znaku např. Libye.

*5  Dnes se v této oblasti v emblémech objevuje jednohlavý orel zvaný zlatý Saladinův podle mocensky úspěšného sultána. Ve znaku ho má Egypt, Irák a palestinské organizace jako OOP. Jemen a Jordánsko mají ve znaku dravce tu prezentovaného jako orel tu jako sokol.

*6  Orlice v plamenech. Podle kronikáře Dalimila (Dalimilova kronika) ji získal již Břetislav I. (1034-1055) s právem při cestách v císařských službách : „…vypalovat každý kout za sebou na celou míli, zářit rudou pochodní...“ . Plameny na jeho černém peří tedy vyjadřovaly tu výsadu (sic!), že panovník má právo ohlašovat svůj příjezd na říšský sněm zapálením vesnic v okolí města, do nějž byl sněm svolán. Jo, kongresovou turistiku vždy někdo musí zaplatit…

*7  O vztahu mezi lvem a orlicí jako hlavními emblémy v Čechách pojednáno obšírněji ve Fontu č. 69 (str. 46) r. 2003. a zde v Encyklopedii pod heslem LEV

*8  K symbolu orla měl zvláštní postoj B. Franklin, jeden z Otců Zakladatelů Spojených států. Orel, podle Franklina, je povahy nedobré, podvodné, žije nemorálně, neživí se čestně, je líný a loupeživý. Tak orla popsal roku 1784 v dopise své dceři. Jako národní symbol by raději viděl divokého krocana, sice pošetilého, ale jinak kurážného, nebojácného tvora. Oficiálně však Franklin svého favorita na symbol Ameriky neprosazoval. Tak orel navzdory zmíněné nelichotivé kritice dnes představuje jeden z nejfrekventovanějších symbolů Ameriky.

*9  Rodové jméno Habsburků podle legendy pochází ze jména jejich sídelního hradu Habichtsburg čili Jestřábí hrad v dnešním severošvýcarském kantonu Aargau.

*10  Motiv přetržených okovů v pařátech císařského orla se objevuje v Ladových ilustracích k Tyrolským elegiím K. Havlíčka Borovského

Signet z úvodu Tyrolských elegií  •  Závěrečný signet Tyrolských elegií, Josef Lada, 1947

 
*11  Jako památku na období americké nadvlády nad souostrovím mají ve svém znaku kopii orla z Velké státní pečeti USA i Filipíny.

*12  Oficiálně Orel o sobě mluví jako o křesťansko sociálním tělocvičném odboru.

*13  Opravdu obludným způsobem, těžko pochopitelným z hlediska výtvarného, jsou pojaty orlice a lev na znaku Středočeského kraje. Oficiální verze, prezentovaná a volně ke stažení na krajském webu je kreslířsky ostudná. Heraldici to ani nekomentují, jen ukazují srovnání na http://web.uhk.cz/cvp/kraje/sce/sce.htm (heraldici) a http://www.kr-stredocesky.cz/in-dex.asp?thema=2185&category= (kraj).

*PP  Orli/orlice mají - obdobně jako lvi - heraldicky definováno několikero postojů, které zájemce najde v heraldické literatuře...
Budiž konstatováno, že terminologie v kapitole postojů (pozic, poloh) není zrovna jednotná...
Autor bude vděčný za upozornění na nějaké moderní/současné sjednocené názvosloví.
Dost v tom tápe, hledá...

Zdroje:

P. S. Děkuji i touto cestou za pomoc, kterou mi svými názory poskytli pánové Durec, Exner, Muller, Pícha, Štarh a Ungermann.

Původní text napsán počátkem roku 2007. Publikován ve Fontu č. 122/4/2007 (téma: Policie).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikala v roce 2016; dokončena byla měsíc po referendu o brexitu, v krkonošském zákoutí.