Současné výzkumy dokládají, že pes je jedním z nejstarších zdomácnělých zvířat, ve většině kultur pravděpodobně vůbec nejstarším; přítomnost psa ve společnosti člověka je archeologicky a morfologicky doložena o zhruba čtyři tisíc let dříve než přítomnost dalších zdomácnělých druhů.

Domestikace

Pes je sice domácí zvíře, ale jeho zdomácnění je jiného druhu než ostatních prastarých domácích zvířat - ovcí, prasat a koz. Ty si člověk jakoby přisvojil. Ne tak ale našeho psa. Vztah psa a člověka začal trochu jinak; pes se vlastně ochočil napůl sám. Od začátku tady nebyl pouhý vlastnický vztah, ale jisté partnerství. Pes jako jediné domestikované zvíře má ve svém latinském pojmenování označení familiaris - rodinný. Ostatní domácí zvířata jsou označena jako domesticus - domácí. Jedním z formálních znaků psa jako zdomácnělého zvířete je nahoru zakroucená oháňka, tu u divokých předchůdců psa - vlka a šakala - nenajdeme. Pes je - údajně - nejkomplikovanější dílo, jaké se kdy člověku-chovateli povedlo. Pes je po povahové stránce nejproměnlivějším živým tvorem hned po člověku.

„...My lidé, stejně jako ostatní savci, máme pevně vtištěny znaky mláděte, které v nás vzbuzují sympatie k takto vyhlížejícím tvorům a brání tomu, abychom se k nim chovali stejně tvrdě jako k dospělým.
... Pes je posléze brán jako protéza, umožňující náhradní vztah k mláďatům vlastního druhu, dítěti, člověku. Julius Caesar se (oprávněně) rozčiloval kvůli římským matrónám, které upřednostňovaly psíky před dětmi.
. ..naši psi opustili přírodní zákon, který dává přednost tichu před hlukem. Psí ochota štěkat souvisí s jejich neotenií, dětinskostí. Hravost našich psů se projevuje i ve snaze předvádět své umění a vynucovat si pozornost. Juvenilní vlastností je i těsná citová závislost psa na pánovi.“(cit.)

Negativní postoj ke psům shledáváme u kočovnických kmenů (dodnes v arabském světě, nakonec i u Hebrejců*2). Označování psa za nečisté zvíře v teplých oblastech Předního Východu bylo ovlivněno i špatnou zkušeností při konzumaci parazity promořeného masa prasat a psů.

Lovecké kmeny si naopak psa velmi cení, ba ho až hýčkají. Ještě dnes leckde na Severu od kvalitní smečky tažných psů odvisí přežití člověka.*20

Ohledně psů byla přijímána různá zákonná ustanovení: někde byli zákonem chráněni, jinde pronásledováni.*17 U některých sibiřských etnik byl pes dokonce subjektem právních praktik: během tzv. Psích soudů, pokud pes na obviněného zavrčel nebo po něm chňapl, byla vina prokázána. A naopak. Tomu se říká „důvěra v instinkt“!

U nás, v Česku, jsme dospěli zatím jen k tomu, že aspoň nový občanský zákoník považuje psa již ne za věc, ale za živého tvora, gocajdank!

Pes u Indiánů Severní Ameriky není totemovým zvířetem, těmi jsou spíše obávaná (a nejen velká) zvířata. Pes je však v lidské smečce člověku podřízen. Člověk se psa neobává, sice si ho váží, ale nábožnou úctou tento vztah není.*15

Psi hvězdní

Psa v názvu mají hned troje moderní souhvězdí: Canis Maior a Canis Minor (Velký a Malý pes) a Canes Venatici (Honicí psi)*6. Navíc jsme nejjasnější hvězdu noční oblohy - Sírius - pojmenovali Canicula (Psí hvězda).*9

Podle řeckých mýtů byla v Síria proměněna Ikarova fena Maira*16 či Oriónův pes. Velký lovec Orión byl po své smrti šípem dán na oblohu. Jeho věrný pes však stále hledal svého pána, a proto byl poslán na oblohu za ním, v podobě hvězdy Síria.*10 Zdá se, že tento mýtus má podstatně starší původ. Viz vyobrazení na akkadském pečetním válečku.

Psi božští

Psi jsou v mnohých kulturách spojeni se smrtí a duchovním světem. Stará řecké báje vypráví o trojhlavém psu Kerberovi, který hlídá vstup do podsvětí.

V nordických mýtech najdeme jeho jednohlavou obdobu pod názvem Garm. Aztékové se klaněli bohu ohně, blesku a neštěstí Xolotlovi, který měl psí hlavu; hlídal slunce, když procházelo noční podzemní říší. Psí věrnost Aztékové velmi uctívali. Psi byli při skonu svých pánů zabíjeni, aby mohli své pány doprovázet na dlouhé čtyři roky trvající cestě do nového světa.

U prostých lidí funkci doprovodného psa nahrazovala hliněná nádoba v podobě psa. Nehledě na spojitost se smrtí, byl pes považován za příznivé kalendářní znamení předznamenávající úspěch v konání, hojnost a plodnost. V aztéckém 20denním cyklu znamení zastupoval pes číslo deset.*8

Také Mayové pohřbívali s pánem i jeho psy, kteří ho měli vést na cestě do posmrtného života. Psí vytí nebo zjevení přízračného černého psa prý předpovídá smrt. Ve středním Peru u Alto Chincha se našly psí mumie tisíc let staré.

V antickém Egyptě se se psem v souvislosti se smrtí a zásvětním existencí setkáváme velmi často. Bohem zemřelých, mumifikace a pohřebišť všeobecně byl Anup se šakalí hlavou.*7 Největší ochránkyní faraonských psů*5 byla bezesporu královna Hatšepsovet, což také dokládá existence sbírky dřevěných, kamenných a hliněných sošek těchto psů v jejím chrámu poblíž Dér el- Bahrí ve skalách nad západním břehem Nilu. Bůh Anup mimo to, že řídil celý proces mumifikace, doprovázel mrtvé do podsvětní říše a přiváděl je k Usírovu „poslednímu soudu“. Anupova vyobrazení se šakalí hlavou jsou 7 500 let stará a není pochyb o podobnosti s dnešním faraónským psem. Dnes již převažuje dokonce názor, že prapředkem faraóna, tedy faraónského psa, je šakal. Dle jedné egyptské legendy nechala královna Kleopatra po svém příchodu k moci tyto psy vyhubit a jejich místo nahradily její oblíbené kočky.

Psi jmenovití

Soužití s člověkem vedlo k individualizaci psa. Mýty a historie obecně nám dochovala mimo chvály a hany na psí plemeno obecně i jména některých zasloužilých psích jedinců. Argos - věrný pes Odysseův; Orthros - dvojhlavý sourozenec Kerbera, položil život při obraně svěřeného stáda dobytka proti Héraklovi; aj.

Tento obdiv k výjimečnosti psích hrdinů se dochoval do našich časů jak v příbězích Londonových (Vlčák Kazan) či fenomenální Knightova Lassie, ale přerostl do světa filmu a kreslených příběhů s osobitými psími individualitami - např. německý Rin-Tin-Tin, Idéfix (Astérix), Fík (Maxipes Fík), Čapkova Dášenka (D. čili život štěněte), Snoopy (Peanuts), a mnoho dalších*3. Ostatně, po celém světě je jen málo kreslených filmů, v kterých pes nefiguruje ani v epizodní roli, laskavý čtenář si jistě doplní příslušné sekvence sám.

Silné emocionální vztahy lidí a psů, skutečných i fiktivních, nalezly svůj ohlas i v mnoha pomnících po celém světě, počínaje vlastní hvězdou Lassie na Chodníku slávy v Hollywoodu, přes množství bronzových a mramorových soch-pomníků a skutečných náhrobků a třeba pamětní poštovní známkou konče.

Poněvadž neexistuje světlo bez tmy, člověk stvořil třeba Psa baskervillského a jiné potvory. Psí nátuře je však nenávist a krutost cizí, tu do něho musí vždy člověk dostat tvrdým drillem. Poměr mezi počtem psích monster a psích dobračisek mluví zcela jednoznačně ve prospěch mírumilovné psí povahy.

Psi heraldičtí a spol.

V heraldice rozlišujeme psa a vlka. U ras vzhledově odlišných to problém není, u vlčáka a dalších vlku podobných ras je určujícím znamením obojek.

V erbech a znacích se jako figura objevuje jak samotná psí hlava, tak celý pes. Co se týče určení rasy rozpoznatelní jsou ohaři, chrti, věžníci (psi podobní vlčákům umístění na hradbách a věžích), mastifové a některé mohutné pastevecké rasy, případně bernardýni*11.

Loyalita, věrnost a statečnost byly ve středověku deklarativně vysoko hodnocené vlastnosti, proto se pes objevuje na mnoha erbech po celé Evropě. I lovecké kvality psa byly tímto způsobem ohodnoceny.
Hlídače věžníka s mohutným obojkem posázeným ostny najdeme např. v mluvícím erbu českého rodu Věžníků z Věžník, bílého chrta mají v erbu Chrtové ze Rtína. Scaligerové (italsky della Scala), vládnoucí šlechtický rod v italské Veroně v období středověku, má v erbu chrtíky dva.

Kanárské ostrovy nemají na své vlajce a znaku spolu s ostrovy kanárky, jak by se mohlo z dnešního španělského názvu předpokládat, ale dva mohutné psy, pro což mluví staré latinské pojmenování ostrovů Insularia Canaria - Psí ostrov.

V krajinách s rozvinutým pastevectvím jsou obecní znaky se psem běžným jevem. Znak bývalé obce Hundersingen v Bádensko-Württembersku má stejné figury jako 116. pěší divize Wehrmachtu*14 - běžícího chrta a paroží. Zakážeme jim to?....

Ikonou japonského souostroví Okinawa je dvojice ochranných psíků Šisa - samička se zavřenou tlamou se usmívá a udržuje štěstí domácího krbu, samec s otevřenou tlamou zahání zlé duchy pryč od domácnosti. Vyrábějí se z různých materiálů, tradičně s glazované hlíny, umisťují se u dveří a na střeše domu.

Do této kapitolky patří také pes jako atribut světců. Psisko s kusem chleba v tlamě doprovází postavu sv. Rocha, ochránce před morem, který jako poutník do Říma byl nemocný a opuštěný v lese ošetřován a krmen (neznámým) psem. Symbolem sv. Dominika je pes (na knize) s pochodní v tlamě*18. Pro jistotu poznamenávám, že řád dominikánů, respektive název řádu má se psem také co do činění - Ordis Domini Canes (latinsky Řád Psů Páně)*19.

Podle jedné legendy z 13. století v kraji Auvergne, chrt jménem Guinefort, patřící kastelánu na hradě ve Villars-les-Dombes zahynul při obraně dítěte. Mučednickému chrtovi byla přisouzena zázračná moc děti uzdravovat. Přes zákazy vyhlášené římsko-katolickou círskví se psí hrob stal místem kultu svatého Chrta Guineforta.

Pes, symbol ženský a hlídací

Ležícího psa u nohou najdeme často na náhrobcích žen, občas i dětí. Symbolizuje věrnost suverénovi (vládci) a království, ale také a především víru. Pes je také, jak již zmíněno, průvodce do říše mrtvých. Pokud soška psa drží mezi tlapami kost, znamená to, že tělo zesnulého je pohřbeno pod náhrobkem.

Motiv psa najdeme i v lidovém umění, nejspíše s konotací věrnosti a bdělosti.

Psi přísloveční

Ačkoliv pes ve znacích symbolizuje věrnost a bdělost*13, ve rčeních zmíněná psí oddanost a ostražitost je výrazně přečíslena přisuzováním všech možných a nemožných špatných vlastností našemu zkoumanému subjektu, nebohému psisku. Je příznačné, že nejstarší a nejstálejší společník člověka vede příslovečný psí život. I případ biblického žebráka (L 16,21), kterému psi lízali vředy, bývá interpretován spíš tak, že ten člověk klesl tak hluboko, že se ani nemohl bránit dotyku nečistého zvířete, za které je pes Biblí považován. Jen nemnozí v tom viděli obraz protikladu soucitu němé tváře a bezcitnosti bohatce, u jehož domu žebrák ležel.

Pes je ve Starém i Novém zákoně považován za kulticky nečisté zvíře, snad proto, že se živí i mrtvolami a chlemtá krev. Nazvat někoho psem, mrtvým psem či psí hlavou patřilo v tamním prostředí mezi nejhorší nadávky.

Vlámský malíř Jan van Eyck na svém obrazu „Svatební obraz manželů Arnolfiniových“ namaloval psa jako symbol manželské věrnosti a věrnosti k Bohu.

Naopak veliký J. W. Goethe přispěl k nedobré pověsti psa. Zpříslovečtělé „jádro pudla“ („Das also war des Pudels Kern!“) - proměna psiska v ďábla - určitě psí rase na popularitě nepřidalo.

Psi značkoví

Jako logo je výběr používaných psů již značně pestrý, v podstatě jakákoliv rasa s dostatečnou distinktivností může dobře plnit svou vizuálně-komunikační úlohu. Je paradoxní, že ačkoliv psi až na v podstatě úmyslně člověkem (bože, do čehos to duši dal?!) zdrogované jedince nemají rádi alkohol a opilce zvláště, brand whisky s černým skotským terriérem a bílým terriérem ze Západní vysočiny - westíkem funguje znamenitě.*4

Mikoláš Aleš je také původcem znaku českých skautů. V roce 1912 A. B. Svojsík sepsal příručku českého skautingu a M. Aleš vytvořil obálku s hlavou chodského psa. Až po roce 1918 se zrodila skautská lilie s hlavou chodského psa na jejím středu a znak tak získal definitivní podobu.

Úspěch značky His master's voice je jistě nepopiratelný.*12

Anatomicky zajímavým případem je logo petrolejářské společnosti Eni - šestinohý pes. Autor Broggini údajně odkazuje na wagneriánské legendy. Interpretace firmy Eni je ta, že pes je symbiózou člověka a stroje, čtyři kola a dvě nohy. Jiná interpretace připomíná inspiraci řeckou a africkou, kde mytologická zvířata s mnoha končetinami mají nadpřirozenou sílu. Další vysvětlení je založeno na legendě z Lodi, kde firma AGIP objevila první ložiska přírodního plynu. Zvíře mělo být monstrum, které žilo v prehistorických dobách ve zdejším údolním jezeře.

Za sociologicko-psychologickou studii by stál fenomén množství psů ve značkách piv. Že by věrnost - pivo, přítel člověka?...

Kerberos jinde...

A psí figury v dalších oborech...

A taky někdy na psy pozor!

Závěr

Pes provázel, provází a zjevně bude i nadále věrně doprovázet člověka i v grafickém designu. Vrr, haf, haf!!!

Poznámky:

 
*0  Sírius v létě je po 70 dnech opět vidět nad obzorem. Chvění vzduchu nad zemským povrchem způsobuje, že hvězda vypadá jako mihotající, jiskřící, zářící.

*2  Kanaánský pes - pes pária, který je výrazně teritoriální oproti našim domácím psům, kteří se drží pána. Opovrhování psy jako nečistými tvory souviselo u Arabů a Židů také s faktem, že oproti vlkům je pes domácí polygamní a ochotný se pářit po celý rok.

*3  Připomeňme Kudrjavku, fenku sibiřského loveckého psa rasy lajka. Pod názvem Lajka se pak stala roku 1957 první živým tvorem vyslaným člověkem do vesmíru a zároveň první obětí kosmického výzkumu.

*4  Motiv Black & White byl vytvořen 90. letech 19. století Jamesem Buchananem.

*5  Faraonský pes je oficiální registrovaná rasa.

*6  Honicí psi - toto malé severní souhvězdí pojmenoval poprvé Johannes Hevelius ve svém hvězdném atlase Uranographia roku 1690. Jméno se vztahuje k vedlejšímu souhvězdí Pastýře.

*7  Staří Egypťané své oblíbené psy mumifikovali, jak dokládá i jménem známý chrt Abuwtiyuwa, velký oblíbenec faraóna Antefa II. (2300 let př. n. l), a proto je jeho hrobka zvlášť pečlivě vyzdobena nejen nápisy a kresbami, ale i drahocennými dary jeho pána.

*8  Aztécké figurka psů je ukazují jako dobře krmené, místnímu obyvatelstvu nábožná úcta nepřekážela v tom, aby psy též jedli. Pro tento účel v oblasti vznikl druh bezsrstého psa zv. „itzcuintli“ příbuzný čivavě, známý též jako mexický bezsrstý pes, Perro sin Pelo Mexicano.

*9  Nejstarší známý kalendář vůbec, kalendář egyptský, začínal heliaktickým východem Siria blízko letního slunovratu, kdy se vždy pravidelně rozvodnil Nil. Heliakální východ Síria na přelomu července a srpna předznamenával ve starověkém Řecku letní období Psích dní*0, tedy nejteplejší a nejsušší dny v roce. Sírius byl spojován s horkým počasím, únavou, ohněm, horečkami a zkázou. Záření Psí hvězdy mohlo být nebezpečné lidem, zvířatům i rostlinám.

*10  V jiných mýtech je Sírius dcerou Titána Atlase, zlatým loveckým psem boha Dia či loveckým psem obra Geryona.
Sírius byl snad spojen i s trojjedinou bohyní Hekaté, světlonoškou a spasitelkou. Byla zobrazována se třemi tvářemi, jedna z nich bývala také psí. Lidé jí přinášeli i psy jako obětiny.

*11  Původně jen tažní psi s nepříliš dlouhou srstí, snad pozůstatky průtahů římských legií Alpami. Legendárním psem sv. Bernarda se stal bernardýn až pomocí křížení s novofundlandským psem a německou dogou. Věhlasný atribut našeho alpského záchranáře - soudek s pálenkou kolem šíje - je historickými materiály nedoložen; vznikl jako romantická ilustrační licence. Takže i nejslavnější bernardýn historie - Barry, na kontě víc jak 40 zachráněných osob - dnes vycpaný v Přírodovědeckém muzeu v Bernu, pro větší slávu je v expozici se soudkem kolem krku, „lidi to tak chtějí“... Bernardýn je dnes švýcarské národní plemeno.

*12  Francouzský malíř F. Barraud zdědil po své zemřelém bratru jeho foxteriéra jménem Nipper a Edisonův fonograf, na kterém byl nahraný bratrův hlas, hlas Nipperova bývalého pána. Pes u spuštěného fonografu s hlasem svého pána věrně vysedával a malíř ho v této pozici namaloval. V roce 1899 obraz, kde fonograf nahradil novým výrobkem anglické firmy Gramophon Company, získala DIE DEUTSCHE GRAMOPHONE A. G., mateřská společnost anglické firmy THE GRAMOPHONE COMPANY

*13  Psí ostražitost - rčení „spát na psí plachtě“, „na psí oko“

*14  Znak vznikl na východní frontě, kde byla divize nasazena v roce 1943. V kalmycké stepi se k vojákům přidal vyhladovělý chrt (německy Windhund), kterému dali jméno Saša. Znak později převzala 212. pancéřová divize Bundeswehru a používala ho až do roku 2004!!!

*15  V čínském horoskopu (...1994, 2006, 2018, atd.) je pes jangové znamení, představuje čestné, loyální a citové osobnosti.

*16  Maira - věrný pes rolníka Ikaria, který měl rozšířit pěstování a výrobu vína po Attice. Pes za věrnost Dionýsem proměněn na menší Psí hvězdu (Canis Minor?)

*17  Maďarská šlechta si vlastností psích honičů tak cenila, že dokonce uzákonila povinnost čistokrevného chovu kopovů, originální maďarské psí rasy.

*18  Pes je připomínkou legendy, podle které měla matka Dominika těsně před jeho narozením sen, v kterém pes s pochodní v tlamě obíhal zemský glób a zapaloval ho. Vysvětlení snu bylo, že řád založený Dominikem, osvítí celý svět světlem pravdy zjevené v Bibli.

*19  Dalším vysvětlením může být výskyt jistého vzácného druhu tuleně, který se v římských dobách v oblasti vyskytoval a jehož latinské jméno bylo „mořský pes“.

*20  Aljašský malamut v klenotu znaku kanadské provincie Yukon je výrazem ocenění tohoto psa v extrémních podmínkách kanadské zimy.

*A  Věrnost až za hrob - jeden z mnoha příkladů psí věrnosti, kdy zvíře po smrti svého pána zůstalo na jeho hrobě, dokud samo nevydechlo naposled. Snímek ukazuje náhrobek dítěte, kterému věrný lovecký pes se snaží zahřát nohy. Zhotoveno v životní velikosti. K vidění byl v 90. letech 20. stol. v zahradě jedné vilky ve Starých Splavech u Doks. Evidentně nepůvodní umístění. Pravděpodobně transfer z nějakého hřbitova.

Literatura:
H. Kholová: Historie psího rodu, Práce, 1987
J. Zaorálek: Lidová rčení, Academia, 2000
http://leonberger.su/news/35/

Původní text byl napsán na jaře roku 2011, publikován ve Fontu č. 118/4/2011 (téma: Bezpečnostní služby).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze byla dokončena před sv. Martinem roku 2016 v krkonošském zákoutí.