Hotel, jako místo (přechodného) ubytování, je prakticky na celé zeměkouli symbolizován jedním kusem běžného zařízení dnešního bytu, kusem nábytku, a to postelí. Pojďme se projít za tímto fenoménem a taky za dalším nábytkovým vybavením obydlí.

Trocha historie postele & spol.

Postel, tak jak si ji dnes obecně představujeme, byla ve starověku (natož v pravěku) vzácným jevem, který potvrzoval už jistý stupeň movitosti, ba přepychu. Lůžkem v oněch dobách byla většinou kožešina nebo rohož či kobereček umístěné někde v koutě. Pro život nomádský, jakým žila převážná část tehdejší populace, to bylo velmi praktické. I první dřevěná lůžka byla konstruována tak, aby se dala snadno přenášet.

Zajímavé jsou drobné keramické výtvory ze starobabylónského období (cca 1. pol. 2. tisíciletí př. n. l.), které představují tzv. „posvátnou svatbu“ (hierogamii), rituální spojení boha a bohyně*2 na vyplétaném lůžku, někdy pouze lůžko samotné.

Oproti konstruované posteli se sedátko, židle, křeslo (posléze stolec, stolice) v podobě trůnu objevuje již v pravěku.

Sedadlo, křeslo v souvislosti s fenoménem trůnu je univerzálním symbolem autority a výsadního postavení (vlastně tedy posezení).

Trůn je ve světské i duchovní oblasti vedle autority také symbolem moci a vlády. Metaforicky označuje (zastupuje) samotného vládce. Vládce zbavený trůnu je panovníkem bez moci. Trůn bývá umístěn na vyvýšeném místě, (nejen) symbolicky tak je panovník postaven/usazen (vyvýšen) nad poddanými. Umístění trůnu do středu místnosti, v ideálním případě do centra sídla panovníka, symbolizuje i střed vesmíru.

U Svahilců (Zanzibar) je „křeslo moci“ určeno výhradně hostům a nejdůležitějším členům rodiny.
S královskou mocí souvisela i moc soudní, spojení pojmů trůnu a soudní stolice se bude objevovat na znacích ve figuře stolce velmi často.
Řecké označení pro sedadlo, židli je kathedra. Z toho vznikl latinský výraz katedra neboli biskupský stolec či biskupský trůn - sedadlo na vyvýšeném místě v kostele, kde sedí biskup (místní ordinář). Z toho bylo odvozeno i pojmenování kostela, kde slouží biskup - katedrála. Jak prosté, milý Watsone...

Připojme ještě papežský stolec, tedy Svatý stolec (případně Apoštolský s.) nazývaný též Svatá stolice, latinsky Sancta Sedes.
Kusem nábytku, který spojoval více funkcí, byla truhla, horizontální předchůdce skříně. Byla používána i jako lavice, i jako lůžko.*L

Její nejslavnější rolí je úloha pokladnice či schrána pod názvem archa. O arše je řečeno*1, že je to trůn Pána (Hospodina, Boha), čímž se kruh nábytku uzavírá.

Postel & spol. ve společnosti

Připomeňme aspoň ještě jednu postel, o které slyší někdy i žáci základních škol. Jde o panovníkovu postel s nebesy a panovníkem je Ludvík XIV., král francouzský a navarrský, známý jako Král Slunce. Citovaná postel, silně zlacená, stála v královském pokoji-ložnici na zámku Versailles a byla dějištěm ceremoniálu, který samotný by mne odrazoval od chtění být králem. Jedná se o Lever du Roi - veřejné ranní Vstávání Krále, členěné na malé a velké lever (během kterého dochází i na použití „chaise d'affaires“, židle s otvorem pro záležitosti vskutku nutné. Při Grand Lever bývalo přítomno minimálně padesát osob mimo samotného vstávajícího. Na sklonku dne se ve stejné místnosti konalo Grand coucher - Velké uléhání. Vzhledem k tomu, že francouzský monarcha byl jednou z nejvlivnějších figur na evropské mocenské šachovnici, byla jeho postel ve středu zájmu mocných prakticky celého světa. O židli nemluvě...

S fenoménem postele je spojen výraz wagon-lit - lůžkový vůz na železnici, jehož nejslavnějším představitelem je legendární Orient Express, kde jedna z románových osob našla i své lože úmrtní. Na smrtelné posteli má dojít k usmíření. V manželské posteli k naplnění, zvláště je-li v ní ustláno na růžích.

Postel & spol. v heraldice

I když základní kusy nábytku nejsou zas až tak početné, přesto jen opravdu málo z nich se dostalo mezi obecné heraldické figury a našlo uplatnění na erbech, respektive znacích. Dokonce lze udělat hrubé, velmi hrubé zjednodušení, že veškerý nábytek objevující se na v heraldickém užití lze považovat jen za různé verze stolce-trůnu. A to nerozlišujeme figuru, kde je použit předmět našeho zájmu - stolec - sám o sobě a kde slouží „jen“ jako příslušný mobiliář - blazon „sedící na ...“.
Posledně uvedená situace je asi nejčastější případ, kdy se v erbu/znaku nábytek objevuje. Řídký výskyt samotných kusů nábytku v euroatlanské heraldice dokumentuje i česko-moravsko-slezská heraldika, kde je jejich použití ještě řidší. Velmi obšírný zdroj - Heraldická Terminologická Konvence (www.heraldika-terminologie.cz) má v rejstříku 7 (slovy sedm) výrazů relevantních pro naši procházku (až mám obavu, zda to není potulka...) - abecedně: katedra, mensa, sedile, stolec, stůl, trojnožka a trůn, s poznámkou, že „sedile se nevyskytuje jako samostatná heraldická figura, termín slouží při popisu architektury.“ Postel, skříň, truhla či židle v seznamu nejsou, snad se objeví v budoucnu, konkrétní užití v městské heraldice (znacích) existují, viz vyobrazení v článku. Výsledky z jiných zdrojů jsou ještě hubenější: Přehled obecných figur použitých na obecních vlajkách ČR (od roku 1991) na webu Střediska vexilologických informací (www.vexi.info) ani jednu z pěti výše uvedených heraldických figur neuvádí. Databáze REKOSu Parlamentu ČR registruje (také) jen znaky udělené po roce 1994, takže naše figury neobsahuje. Monumentální Čarkovy Městské znaky v českých zemích (Akademia 1985) nabízí 3 (slovy tři) obce s relevantním předmětem - všechny patří do skupiny „sedící na trůnu“...

Lze jen litovat, že ani nejslavnější židle pocházející z českých zemí, c. a k. světoznámá „čtrnáctka“ (Konsumstuhl Nr. 14 z ohýbaného dřeva firmy Thonet, Bystřice pod Hostýnem a Koryčany) si nenašla místo v heraldice.

Narazíme na ni na jedné značce za Velkou Louží...:

Postel jsem neobjevil na žádném městském znaku, natož na šlechtickém erbu. Za upozornění na jejich existenci předem děkuji.

Postel & spol. v korporátním designu

Čilý život postelí & spol., (ale hlavně postelí) najdeme ve firemním použití. Postel vidíme v hezké nabídce ubytování dnes už nejen na britských ostrovech: Bed and Breakfast (B&B) *S čili Postel a Snídaně. Variace na (noční) odpočinek - spánek a následné ranní posilnění na nový den - je novodobým pokračováním starověké řecké tradice - nabídnout pocestným pohostinství.

Porušení tohoto „svatého“ práva/povinnosti bylo zvěčněno v historce o obřím lupiči Damasténovi, který provozoval svého druhu minihotel v údolí řeky Kéfís v Attice. Minihotel měl kapacitu pouhá dvě lůžka. Damastén zval pocestné úslužně na přespání do své chýše, kde měl ony dvě postele; ty však nebyly stejné - jedna byla krátká a druhá dlouhá. Vysoké nocležníky na krátkém lůžku sekyrou zkracoval, malé na dlouhém nemilosrdně natahoval. Damasténovi jeho ubytovací praxe vynesla přezdívku Prokrústés (Natahovač).

Příslovečné Prokrustovo lože překonal až český lotr Záhoř. Hrůzy jeho lože čtenářům K. J. Erben raději ve své baladě ani neprozradil.
Naopak pozorovat, jaké grafici vymýšlejí způsoby spojení postele a jídla, je zábavné (a poučné).

Postel & spol. v informačním designu

Figura postele, jak zmíněno v perexu, je mezinárodním symbolem ubytování, potažmo hotelu. Rozdíly zobrazení postele/lůžka v různých kulturních oblastech jsou minimální, prakticky žádné, odhlédneme-li od lehce odlišných způsobu stlaní, ale ty lze nalézt i v rámci evropského prostoru, dokonce i v rámci jedné země (vojenské ev. vězeňské stlaní, vysoké duchnové stlaní, aj.). Z řady zobrazení postelí vystupuje švýcarsko-lichtenštejnská značka pro Hotel-Motel se zvláštní, skoro kubistickou podobou. Co se stlaní týče, tak ojedinělá je islandská situace, kde vedle cedule s postelí s čelem v hlavě a s tradiční pokrývkou a polštářem existuje druhá cedule s postelí bez čel a se spacákem.
Stůl se objevuje na dopravní informativní značce mnohých států pro Odpočinkové místo a stůl se židlemi na islandské značce pro Konferenční místo.

Závěr

Postel jako výrazový prostředek geniálně použil pár Lennon-Ono: akce Bed-ins for peace (V posteli za mír) na jaře 1969 v hotelu Fairmont The Queen Elizabeth v Montrealu (CA) a v Hotelu Hilton v Amsterdamu (NL). To kdybychom uměli vyjádřit čistě graficky! Designéři a designérky, hajdy na kutě!

Poznámky:

 
*1  Např. 1. Samuelova 4, 4: Lid tedy poslal do Šíla a přinesli odtud schránu smlouvy Hospodina zástupů, trůnícího na cherubech.

*2  Rituál byl v různých historických epochách/kulturách prováděn v různých ročních dobách s různým kontextem, nejčastěji jako symbolické spojení protikladů tvořících vesmír.

*L  Na lůžkách spočívali účastnící sympozií a banketů v starém Řecku a Římě; v Mezopotámii vidíme na banketech společně lehátka i sedadla (trůny).

*S  Zajímavá je etymologie anglického výrazu pro snídani, jde o přerušení (break) (předchozího nočního) půstu (fasting). Heather Arndt Anderson, Breakfast: A History, Rowman & Littlefield, 2013, Maryland, USA

Původní text byl napsán v roce 2017, publikován ve Fontu č. 137/1/2018 (téma: Hotely).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v teplých podletních dnech, v týdnu před letním slunovratem roku 2018, v krkonošském zákoutí.