N Ů Ž ,   L Ž Í C E ,   V I D L I Č K A

Tyto tři kusy se mi jako konzumentovi vybaví, když se řekne „kuchyně a kuchyňské potřeby“. Pokusme si tato náčiní přiblížit.


Nůž, lžíce i vidlička mají mnoho podob. Pro případ našeho článku je nezbytné zmínit, že půjde především o jídelní náčiní, jídelní příbor a to v jeho nejjednodušší, základní sestavě, kterou představují v západní civilizaci nůž, vidlička a lžíce. Pomineme v Asii dominující jídelní hůlky. Wikipedie tvrdí, že existuje na dvě stě různých druhů jídelního náčiní.



Jídelní náčiní z různých kultur: zleva - hůlky, čínská lžíce, malá lžička, polévková lžíce, nůž běžný a nůž na ryby


Většina obyvatel zeměkoule dle dostupných zdrojů však nepoužívá k dopravení potravy do úst žádné speciální jídelní náčiní, jedí toliko rukama.





Pravěk a starověk příboru

Nejstarším z našich tří náčiní je bezpochyby nůž. Pomineme-li archeologické nálezy, které kladou první kamenné nože do období desítky tisíc let před naším letopočtem, tak pazourkové, obsidiánové a již také kovové, zprvu bronzové nože tvaru, který i dnes je v provozu, nacházíme ve všech starověkých kulturách 4. a 3. tisíciletí př. Kr.



Pazourkový nůž (na maso) doby kamenné, cca 200 000 BP, z nálezů u Tel Avivu, IL




Obřadní nůž (střenka hroší zub, ostří pazourek) z Gebel el-Arak, předdynastické období Nagáda II, cca 3500 př. Kr., EG




Rituální chrámový nůž (ostří pazourek, střenka zlato) na porážku živých obětin, se jménem faraóna Džera z 1. dynastie, cca 3000 př. Kr., EG




Pečetní znak dao pro nůž je piktogramem pro starobylý bronzový nůž, Čína


Lžíce se objevuje také již v paleolitu, člověk jistě využíval přírodní tvary typu škeble apod. k nabírání potravy a tekutiny.





Lžíce na tuk, ve formě plavající dívky, dřevo, Nová Říše cca 1400 př. Kr., EG
 •  Kosmetická lžička ve tvaru myši, kost, Nová Říše, 18. dynastie, cca 1500–1300 př. Kr., EG


Nejpozději se na scéně objevuje vidlička, nejstarší doklady a to kostěných nástrojů blízkých dnešní vidličce pocházejí ze Starého Egypta a Číny z doby bronzové, cca 3. tisíciletí př. Kr. Východoasijské jídelní hůlky se objevují až v 18. stol. př. Kr. za dynastie Šang.



Kostěná vidlička z pol. 1. tisíciletí př. Kr., dynastie Šang, CN




Vidlička, řecko-římské období, nalezeno v městě Susa, Irán




Vidlička z hovězí kosti, 1860, Francie


Příbor coby atribut

Nůž jako atribut sv. Bartoloměje je spojený s mučednickou smrtí jmenovaného apoštola (stažen z kůže, k čemuž byl použit nůž). Předobrazem osudu tohoto křesťanského mučedníka byla velmi pravděpodobně řecká báje o satyru Marsyásovi, který byl stažením z kůže potrestán za prohru v hudební soutěži s Apollónem.



Detail z obrazu Apollón a Marsyás, 1575, Tiziano Vecelli, Benátky, dnes v arcibiskupském zámku v Kroměříži, ČR




Martyrium sv. Bartoloměje, Stefan Lochner, 1435, Kolín nad Rýnem, Německo




Sv. Bartoloměj v pravé ruce s koželužským nožem, v levé se svou staženou kůží s rysy Michelangela ve tváři, detail z fresky Posloední soud, 1541, Sixtinská kaple, Řím, Vatikán


Rituály a pověry okolo nože

Nůž hraje významnou roli v mnohých kulturách - v jejich rituálech a pověrách - jako mnohdy zásadní nástroj pro přežití pravěkého člověka. Nůž-symbol lze nalézt ve všech obdobích života člověka; např. nůž byl umisťován pod lůžko rodičky, neboť prý zmírňoval porodní bolesti, nebo do čelní části kolébky, aby chránil novorozeně; nože byly během některých anglosaských pohřebních obřadů vkládány do hrobu, aby pohřbený nezůstal na onom světě bezbranný. Nůž také hraje roli v některých iniciačních rituálech, zvláště těch, během kterých se obětovala zvířata.
Nůž může být symbolem smrti a obětování (Aztékové),...



Aztécký rituální nůž, mozaikovová střenka, chalcedonové ostří, 1400-1521, Střední Amerika  •  Rituální vyříznutí srdce oběti, kodex Laud, mazatécký rukopis, 16. stol., jižní Mexiko


... ale také oddělení a osvobození. V buddhistické symbolice je nevědomost/hloupost protínána nožem poznání.



Kartika, rituální mininůž, který dle představ (tibetského) buddhismu pomáhá bytostem přetnout cyklus převtělování, IN


U Inuitů (Eskymáků) existuje mj. jiné symbolické předměty také „ulu“, ženský nůž (ano, tak to popisuje příslušná etnografická literatura, rozlišuje nože na ženské a mužské) s čepelí ve tvaru půlměsíce používaný na vydělávání a řezání kůží a také na vaření. Ulu je symbolem ženskosti a role ženy v tamním společenství.





Starobylý tradiční eskymácký nůž „ulu“, Západní Grónsko


Zmiňme i nůž zvaný „tantó“, kterým prováděli seppuku, obřadní sebevraždu, japonští samurajové, i jejich ženy.



Nůž-mečík pro „seppuku“ (= „plátkování žaludku“) připravený na obětním stolečku, JP


Nůž s černou rukojetí umisťovali již staří Řekové pod polštář, aby zaháněl noční můry. I neopaganská a wiccanská magie pracuje s obřadním nožem s černou střenkou.
Zprávy z poloviny 17. století informují o pověře, že položení nože přes jiný kus příboru bylo znamením čarodějnictví. Obecně panuje názor, že pokud je darován nůž, tak vztah mezi dárcem a obdarovaným je zrušen.



Příbor heraldický

Příbory na erbech šlechtických se nevyskytují.*0 Naopak erby na příborech velmi často.



Tři kousky pozlaceného příboru ze servisu velkovévody Alexandra Nikolajeviče z rodu Romanov-Holstein-Gottorp, pozdějšího cara Alexandra II.; St. Petersburg, 1848, firma Nicholls & Plincke, Rusko




Směska suvenýrových lžiček se znaky německých měst, 20. stol., DE


Námitka, že na šlechtických (a církevních) erbech a městských znacích jsou velmi často nože, je oprávněná, jedná se však o nože až na výjimky buď vinohradnické či jiné pracovní, ale ne příborové.*1



Lechotice, CZ  •  Arbent, FR  •  Braggio, CH


Figura lžíce

Lžíce na městských znacích nejsou častým jevem. I když lžíce sama o sobě jistou širší symbolikou disponuje. Použití figury lžíce ve znaku jihoněmeckého města Löffingen (Lžícov?) je případ mluvícího znaku. Místní pověst říká, že městu stanovil kuchaře některý z předků Karla Velikého, proto vedle lžic i francouzská lilie.
Lžíce ve znaku bantustanu Gazankulu (Jižní Afrika) mají prý symbolizovat mír a pohostinnost tamního obyvatelstva.
Jsou známy tzv. lžíce milenců - zdobně vyřezávané lžíce darují jako vyznání lásky nápadníci ve Walesu. Význam lžíce ilustruje i historka o provokaci Kazimíra Maleviče, který si roku 1913 na moskevském korzu lžíci vetknul do klopy obleku místo květiny.*2





Gazankul, ZA  •  Sovjetsk, RU




Štít znaku obce Les_Llosses, Španělsko  •  Sterup, Šlesvicko, DE*S  •  Löffingen, DE


Figura vidličky

jako součásti příboru má ze všech tří součástí souboru nejmenší výskyt. Přehled obecných figur použitých na vlajkách obcí ČR předního českého vexilologa P. Exlera, ani Registr komunálních symbolu PS ČR neuvádí ani jeden případ obce s takovou heraldickou figurou.
Užití emblému nástroje připomínajícího vidličku jsou za to početná, nejedná se však o vidličku, ale o vidle, podávky, apod., ač někdy kresba znaku je bližší vidličce než vidlím. Níže uvedený erb anglického rodu Worthington podle blazonování nezobrazuje tři renesanční ozdobné vidličky, ale vidle na kydání hnoje. Ano, někde si dokáží vážit přirozených hodnot.



Erb rodu Worthington, Anglie


V případě znaku města Jablonné v Podještědí (německy Deutsch Gabel - německý výraz Gabel znamená jak vidličku, tak vidle) jde opět o náčiní zemědělské a ne jídelní.





Znak města Jablonné v Podještědí ve výklenku renesanční špitální kaple sv. Wolfganga, 1566, CZ


Příbor ve rčeních tu i onde

Z Čech: - Utopit na lžíci (snadno), - Dávat po lžičkách (opatrně, v malých dávkách), - Z lipového dřeva neuděláš fládrové lžíce. - Na lžíci medu se chytne víc much než na sud žluči.
Ze Srbské Lužice: - Nestrkej svou lžíci do cizí mísy. - S malou lžící, déle chutná.
Z Francie: - Spolknout nebo vrátit svou lžíci do krámu (zemřít), - Být na nabrání malou lžičkou (být na tom špatně), - S ďáblem je nutno obědvat s dlouhou lžící (pochybná individua je třeba si držet od těla), - Narodit se se stříbrnou lžičkou v ústech (narodit se v bohaté rodině)



Kombinované příbory

Pokusy kombinovat funkce rozdílných dílů jídelního náčiní v jednom jediném kuse jsou staré několik století. Designéři vedle ergonomie jídelního náčiní hledali řešení i pro extrémní situace stolování, dá-li se za stolování považovat např. pojídání ve stoje či dokonce v chůzi během akcí typu vernisáž apod., kdy manipulace více kusy je organizačně dost složitá, ne-li nemožná. Požadavek na kombinovaný příbor přicházel ale nejdříve od lidí, kteří z různých příčin nemohli dočasně nebo trvale používat při jídle plně funkčně obě ruce. Úkol byl prostý: celý příbor pro jednu ruku.
Vznikly tak kombinace funkcí i s příslušným pojmenováním (v závorce anglický výraz a jeho český ekvivalent, respektive autorský pokus o něj) nože a vidličky (knork-nůlička), lžíce a vidličky (spork-lžilička), lžíce a nože (spife-lžůž) a pak všech tří kusů základního příboru dohromady (sporf-lžinučka).



Schéma vzniku funkcí a jmen kombinací v základním příborovém setu (Splayd je ale značka, mělo by tam být správně SPORF)


S věhlasným patentem přišel v letech II. světové války (není bez významu, že zrovna tehdy - úsporné balení a řešení pro invalidy) Australan William McArthur z Potts Point (New South Wales) a na trhu prorazil s výrobkem pod produktovým názvem Splayd. Jiná značka - Eazy-Eater - představila tutéž kombinaci, ale navíc s vroubkovaným okrajem pro snadnější krájení.





Splayds original, AU  •  Starší a novější verze Eazi Eater, US




Patent č. USD388664, 1998, US  •  Dvě varianty bambusového kompaktu lžíce-vidlička: US a asijský noname, poč. 21. stol.  •  Göffel, Německo
 •  Kombinace lžíce, nože a vidličky (recyklovatená Beuvers Reuse!), Oregonská univerzita, US  •  Japonský design Takahaši pro řetězec japonských restaurací s nudlovými polévkami, vyráběno v Číně, 2014


Designéři a designérky však neusínají na vavřínech...:







Lžícovidlička na jedno použití Moscardino (švihák?), Iacchetti+Ragni, 2000, Pandora, Itálie •  Prstové lžícovidličky, ThinkGeek, USA




Ohýbací příbor, umělá hmota, Čína




Hybrid Trinacria, design Komoda, 2004, Pandora, IT


Jsou situace, kdy člověk ocení i tohle:





Vylamovací jídelní set: hogofogo italský umělecký  •  Vylamovací příbor s talířem Geek Snap-a-Party Instant Party set, Párty na poslední chvíli - bez problémů s příbory..., CN


Příbor jako objekt etikety

Příbor se prostírá tak, aby byl snadno v pravý čas připraven ke konzumaci daného chodu. Tzn. na správné straně a rukojetí k ruce, tak aby nezbytné pohyby měly co nejkratší dráhu.
vidlička - vlevo od talíře, zuby nahoru *Z
nůž - vpravo od talíře, ostřím k talíři
lžíce - vpravo od talíře, vydutím na stůl
moučníkový příbor (dezertní vidlička a lžíce) - nad talířem
Některé další příbory se umisťují např. na pečivový talířek (dezertní nůž), podšálek (např. kávová či moka lžička) atp.
Výše uvedený text možná vzbuzuje jisté rozpaky, ale prosím laskavé čtenáře, aby zvážili, zda umístění určitého tvaru v daném místě plochy/prostoru není také věcí nejen funkce, ale i kompozice...
Tvar příborů by měl ostatně taky respektovat funkci, ale fantazie má stále hlad....*F



Příbor korporátní

Nože, lžíce a vidličky se vyskytují ve firemní emblematice především těch subjektů, které mají co do činění s potravinami a stravováním, i když výjimky se najdou.





Americká kuchařská federace, největší profesní organizace v Severní Americe, US  •  Amie, kuchařský web, US  •  Rozvoz jídla, US  •  Big spoon, ořechové máslo, Durham, North Carolina, US




Bed & Breakfast Council of NSW Inc, US  •  Bridges, výčep a restaurace, UK  •  Café Max, restaurace, US




Cakir, catering, Turecko  •  Cittadella, italská restaurace, US  •  Seafood, Z moře na vidličku, rybí restaurace, US  •  Deer, restaurant - speciality zvěřina, US




The Campus Kitchen Project, projekt několika univerzit z východního pobřeží (Oregon) na pomoc hladovějícím dětem a seniorům,, US




Costa, kavárna-restaurace,  •  Spoons (Lžičky), kavárna, cukrárna, US  •  Daruj, nevyhazuj - sbírka nevyužitých potravin pro hladovějící, Encinitas, Kalifornie, US




Debut Restaurant, restaurace učňovského střediska, Norwich, UK  •  Deep fork, prodejna luxusních potravin, US




Motiv na triku, UK  •  Duets, restaurant pro zvláštní příležitosti, US  •  Milovníci jídla, JP




Čtyři (four) vidličky (forks), restaurant, US  •  Eat me, restaurace, US




Social public house - kombinace restaurace, společenského klubu a hospody, Edmonton, Alberta, CA  •  Eddiho polévka, studie loga restaurace, US,  •  Eggfast, restaurace, US




F2F, eurounijní projekt na sledování pohybu potravin od výrobce k zákazníkovi, EU  •  Farm2Fork, strava z pole na stůl, jedna z mnoha značek dodavatelů zdravých potravin, US  •  Farm & fork, Ithaca, US




Farm2table, váš řezník, čerstvé z farmy k vašm dveřím, Essex, UK  •  Mísní označení Farm to Fork, Madford, Oregon, US




Farm 2 table, Z farmy na stůl, UK  •  SCFMA, Farmářské trhy okresu Sullivan, NY, US  •  Farm-to-Fork, společný projekt zemědělců, vinařů a kuchař a restauratérů okresu Loundoun, Virginie, US




Z farmy na vidličku, čerstvé místní potraviny do místních domácností, jakási obdoba českých farmářských trhů, US




Knife & Fork, gril-bar, Belfast, Severní Irsko, UK  •  Studie značky, F. Sockwell, ilustrátor, New York, 2013, US  •  Fish food, rybí restaurace, US




Food and cooking, web o vaření, US  •  Fork & Knife, restaurant, US  •  Forkcat, jídelna pro mladé, US




Fork the cookbook, internetová kuchařka, kam možno vkládat recepty  •  Nezapomeň na mne (slovní hříčka fork>forget, restaurant, US  •  Just cook it! (Jen to uvař!), mezinárodní soutěž ve vaření, Addis Abeba, ET




Fork on the road, pojízdná restaurace, Adelaide, Austrálie  •  Greek food, řecká restaurace, US  •  Iron curtain (Železná opona), ruská restaurace simulující atmosféru sovětské éry, US




Knife, restaurace, Kapské Město, ZA  •  Krijnen kookt!, kuchařský web, Holandsko




Ať mluví šéf!, logo kulinářského e-shopu, US  •  Jídlo v kanceláři, rozvoz jídla, US  •  Mistrovský vkus, vydavatelství kuchařských knih, RU




Maritza Muscarolas, šéfka osobního odd. cateringu, IT  •  Maxey’s Steakhouse, restaurace, Texas, US  •  Muzeum farmacie, Heidelberg, DE




Sea2fork,rybí jídelna, Burlington, Ontario, CA  •  Monomeal, rychlé stravování, US




The kitchen NYC, testovací centrum nových receptů newyorských šéfkuchařů, US  •  Pepper Knife, studie loga restaurantu, US  •  Forkupine (Porcupine=dikobraz), restaurant, studie loga, US




Muzeum gastronomie, Praha, CZ  •  Muzeum lžic, US  •  Nachová vidlička, zahradní centrum, UK




Značka, studie  •  Výrobce lžícovidličky Egenus s. r. o. Hradec Králové, ČR




Reserv Seats, rezervace míst ve stravovacích zařízeních, US  •  Restaurant Treasure Hunt, US  •  Right Fork, letecká doprava jídla z pobřeží do vinic Martha, Massachusetts, US




Pepperoni, pečivo a těstoviny, IT  •  Sign Max, řezací technologie, US  •  Bistro, Izrael




Soon Spoon, rezervace na poslední chvíli, restaurace, Boston, US  •  Suši restaurace, US




Rada pro lžíce, podpora užívání lžic, Crawly, Záp. Sussex, UK  •  Lžíce napříč Amerikou, národní program pro výchovu děti v oblasti stravování, US


<

Pohotová lžíce, catering, US  •  The talented chief, studie, US  •  Tony’s, biopotraviny, US




Tři lžičky, restaurace, Polsko  •  Akce restaurací na sv. Valentýna, Durham, Se  •  Zeus Fork, řecká restaurace, US




Pražský gastronomický festival 2014, ČR  •  Rebelové s lžícovidličkou, kulinářský blog, US  •  Multifunkční agentura, New York, US  •  Obětování, pivo původně mexického pivovaru Aztec, který se po skončení prohibice v USA přestěhoval do San Diega, Kalifornie, US   (Je to jediný pivovar, který se kdy přestěhoval z Mexika do USA)


A příbory v silniční signalizaci:





Restaurace/jídelna:   Polsko  •  Německo  •  Řecko  •  Švýcarsko




Česko  •  Itálie  •  Nepál  •  Finsko




Ukrajina  •  Island  •  Home catering, Island




Silniční info, Malajsie


Závěr

Tenká je šlupička, která dělí civilizovaného, kulturního člověka od divokého živočicha, což se projevuje výrazně mj. i při jídle. Mnoho lidí nesnáší při stolování nevázanou legraci, mnozí vyhledávají k příjmu potravy soukromí a samotu. Velmi příznačný je plakát na akci „Jídlo + Víra: Abrahamova večeře“, kterou pořádalo australské umělecké sdružení Nexus Multicultural Arts Centre (Adelaide) v roce 2009 v Sydney: emblém příboru je rovnocenně přiřazen k symbolům tří hlavních monoteistických věr; možnost interpretovat tuto kompozici i jiným způsobem není vyloučena, až z toho mrazí...





Jídlo + víra, Nexus - multikulturní programy, 2009, AU


Kéž výtvory grafických designérů přispívají jednoznačně k porozumění mezi lidmi nejen při společném jídle, ale i před jídlem a po něm!





Most-lžička a třešeň, 1988, zahrada soch v Minneapolis na jaře a v zimě, Minnesota, US




Poznámky:

 
*0  Řád zlaté vařečky je opravdu, ale skutečně opravdu jen pohádková-filmová licence

*1  Nože se pochopitelně používají v široké škále situací - k obřízce, ke kultické porážce (dobytka), zahradnický, kuchyňský dranžírovací, armádní-bojový, atd.
Jako lžíce i nůž se vyskytuje v obrazných rčeních typu: vrazit někomu nůž do srdce, do zad; byli spolu na nože, atd.

*2  Florian Illies, 1913. Léto jednoho století, Host, 2013, str. 116: „Provokace (Kazimíra Maleviče na Kuzněckém mostě, promenádě Moskvanů) spočívala v tom, že si do klopy obleku vetknul dřevěnou lžíci. Futuristé tím vlastně chtěli demonstrovat proti - dle jejich mínění - směšné módě morbidních estétů, kteří na památku Oscara Wilda nosívali v klopě chryzantémy, čímž se údajně ocitali na scestí.“
Obdobným „naschválem“ byl výtvor surrealistky Méret Oppenheim z roku 1936 - „Objekt (Kožešinová snídaně)“ - podšálek, miska a lžíce celé potažené kožešinou chlupem dovnitř!

*F  Z prakticky nekonečné řady designérských příborových kreací aspoň pár zajímavějších kousků, proti gustu žádný dišputát, s některými bych jedl s velkým sebezapřením, s jinými asi opravdu se značnými technickými problémy, některé radost používat...

 


Der Die Das, 1965, J. Uberall  •  Uni, 1971, C. Nencioni  •  Sillage, 1985, P. C. Chabanne


 


Estimo 11, 1988, J-M. Patois  •  Hana, 1990, S. Toyohisa  •  Xum, 1990, R. Wilhite


 


Dětský příbor, UK  •  Příbor-šperk, A. Lassen, po 2000, Nizozemí - plnokrevný surrealismus, Dobrou chuť!



 


A ještě jeden surrealistický výtvor: „Objekt (Kožešinová snídaně)“, 1936, Méret Oppenheim, 1936 - podšálek, miska a lžíce celé potažené kožešinou chlupem dovnitř!



 
*S  Velká dřevěná lžíce se zvonečkem (zv. Allmanns-Schleef) sloužila během výročních slavností (Allmannsfest) při obecních shromážděních farmářů obce k výběru peněžních příspěvků.

*Z  P. Mayle „Francouzské hodokvasy“ (vyd. Argo, 2014), str. 22: „...Francouzi, na rozdíl od Anglosasů, při prostírání téměř vždy pokládají vidličky hroty dolů. ..., aby bylo vidět rodový znak vyrytý na zadní straně.“ Totéž platí i pro lžíce





 

Původní text byl napsán v relativně stále teplých zimních dnech koncem února 2014, publikován ve Fontu č. 135/3/2014 (téma: Kuchyně, kuchyňské potřeby).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze byla dokončena koncem jara roku 2014 v krkonošském zákoutí.