Nabídka pořadů televize může navozovat asociace kladné (roh hojnosti - nepřetržitý, pestrý proud pořadů; sova - „múdry ako televízia“; studna - apod.), asociace indiferentní (zrcadlo - ukazuje/odráží naši společnost; prs - odkojila ho televize, je přisátý na obrazovce, skleněný cecek) nebo asociace záporné (nálevka-trychtýř - médium manipulace).

Zařazení do jednotlivých stupňů/kategorií se jistě může měnit dle náhledu jednoho každého laskavého čtenáře... Pro naši dnešní procházku logy a značkami jsem sáhl do asociací kladných a vybral fenomén rohu hojnosti. Možná i proto, že jeho schematizovaný tvar se blíží tvaru trychtýře...

Roh hojnosti - legenda

S rohy jsme se již při našich znakovycházkách pot(ý)kali, byly to rohy jako symboly fyzické síly, spíše bojové emblémy, ať už to byly rohy býčí či beraní nebo jiné. Tentokrát jde především o rohy kozí. Tvarově trochu odlišné od rohů, které můžeme obyčejně vidět na mečících tvorech pasoucích se tu i onde po českomoravskoslezských luzích a hájích. Vlastně jde pouze jen o jeden roh. Podle antických vyobrazení jde o trochu delší a větší exemplář rohu kozy bezoárové žijící ve Středomoří*1.

Ve zpodobeních bývá někdy dvakrát prohnutý, někdy tvoří jen oblouk, někdy má špičku bez zatočení, někdy spirálovitě stočenou. Není důvodu pochybovat, že bujnost (sil) přírody všechny takové tvary stvořila - „k obrazu svému“.*2

Nejznámější legenda popisující původ rohu hojnosti mluví o kojeneckém období boha Dia, pozdějšího olympského suveréna, tehdy ukrytého (před pohlcením vlastním otcem Krónem) v ústraní krétských hor, kde o něho pečovaly nymfy hory Ida a krmily ho mlékem kozy Amaltheiy (řecky „něžná (krmící) bohyně“) a medem včel.

Budoucí vládce řeckého pantheónu měl již v dětském věku nadpřirozenou sílu a při dětské hře se svou kozí kojnou jí jednoho krásného dne nedopatřením ulomil jeden roh.*3 Aby nějak kompenzoval horským nymfám - majitelkám jmenované kozy - způsobenou škodu (a koze bolest a újmu), Zeus obdařil ulomený kozí roh zázračnou vlastností: jeho majiteli (majitelkám) se naplnil jakýmkoliv jídlem a nápojem, které si přál(y). Původně byl roh naplněn květy, ovocem a obilím.*4

Druhá antická legendární verze o původu rohu hojnosti se pojí s Héraklem a říčním bohem Achéleem přeměněným v býka, kterému hrdina při zápase ulomil jeden roh. (Pak se verze různí: dle jedné byl býčí roh vyměněn za již magický Amaltheiin roh vlastněný Achéleem, dle jiné Héraklés býčí roh nechal Hesperidkami naplnit zlatými jablky, aby s ním sestoupil do Tartaru k Plutovi, vládci podzemí.)

Ač původu živočišného, z rohu se sypaly květy, ovoce, zelenina, obilí. Roh hojnosti je symbolem blahobytu, štěstí, hojnosti a požehnané úrody a také bohatství. Podle toho, které božstvo ho třímá (viz níže), bývá naplněn ovocem, zeleninou, obilím (kukuřičné palice) a květy nebo zlatými mincemi. Na starořeckých zobrazeních z rohu stéká také hustý včelí med. Případně jsou v rohu „dárky“ (blíže neurčené). Všeobjímajícně náplň rohu hojnosti pojal autor plastiky umístěné před Zemským muzeem umění a kulturních dějin v německých Brémách.

Roh hojnosti svou podstatou nepatří k symbolice křesťanského okruhu. V Biblickém slovníku Novotného je zmíněn pouze v souvislosti s použitím na mincích několika judejských hasmoneovských králů. Roh hojnosti se objevuje především v polyteistických kulturách, nazývaných někdy jejich myšlenkovými (a mocenskými) oponenty kulturami pohanskými.

Roh hojnosti patří též k ornamentálnímu repertoáru empíru (císařského stylu), respektive klasicismu, který se inspiroval formami antického Říma. Ačkoliv, vzhledem k hojnosti plodin, je spojován hlavně s úrodou, potažmo žněmi, tak např. ve slunné Kalifornii se vyskytuje jako dekorace i v období vánoc. Kornouty (počeštělý tvar latinského názvu rohu hojnosti - cornu copia) vídáme někdy naplněné sladkostmi v náručích prvňáčků na začátku školního roku.

Roh hojnosti - atribut

Roh hojnosti je atributem několika řeckých a římských božstev, obzvláště těch, která jsou spojena se žněmi, sklizní, blahobytem nebo (i duchovní) hojností, jako je personifikace Země (Gaia, Terra, Tellus); Plútos, bůh bohatství; nymfa Maia; Fortuna, bohyně štěstěny, která měla moc poskytnout blahobyt. V císařském kultu Říma abstraktní římská božstva, která zajišťovala mír (pax Romana) a blahobyt, byla zobrazována s rohem hojnosti; tak jako Abundantia, bohyně hojnosti*5; a (Fortuna) Annona, bohyně zrna (obilí) dodávaného do Říma; Pluto (římský Hádés), klasický vládce podsvětí v mysterijních kultech, který byl dárcem zemědělského, surovinového i duchovního bohatství*6.

Plodnost, úrodnost, hojnost, blahobyt, zdar a boží požehnání si Římané antické doby personifikovali celým zástupem božstev a uctívali během příslušných svátků, z kterých připomeňme aspoň velkou červnovou slavnost bohyně náhody Fors, s nezbytným atributem rohu hojnosti. Římané si ji spojovali s bohyní Fortunou - Fors Fortuna, bohyní šťastné náhody. Jejím předobrazem, respektive řeckým originálem byla Týché, s referátem šťastné náhody, která pečovala o malého Plúta, boha bohatství, syna Démétéry, bohyně plodnosti země a rolnictví. Týché vlastnila původní Amalthein roh hojnosti a nosila v něm dárečky pro svého malého svěřence. Zde má - vedle Hérakléových zlatých jablek Hesperidek - původ druhá náplň rohu hojnosti - peníze. Takový roh většinou drží Fortuna-Štěstěna*7.

Roh hojnosti je také atributem Epony, keltské bohyně koní, obecněji uctívané také jako bohyně hojnosti a prosperity.

I pozdější staletí motiv rohu hojnosti v rukou božstev a alegorií využívají.

Radegast, slovanský bůh s širokým záběrem funkcí, mj. bůh úrody, hojnosti, pohostinnosti, drží v ruce roh hojnosti - některé popisy mluví o picím rohu. Roh hojnosti je též spojován se staroslovanským slunečním bohem Svantovítem. Figuruje podle některých teorií na tzv. idolu ze Zbruchu (západní Ukrajina), čtyřbokém kamenném sloupu (z 10. století), kde na každé straně je jedna postava s nějakým atributem, a všechny čtyři jsou pod jedním společným kloboukem. Jedna z postav drží (picí) roh hojnosti.*8

Picí rohy nalézáme v rukou božstev či mýtických a kultovních postav již od pravěku.

Roh hojnosti - symbol

Roh hojnosti je symbol zásadní lidské závislosti na zemědělství. Zároveň alternativní původ rohu hojnosti z rohu říčního boha může souviset se závislostí zemědělské produkce na vodě. Roh hojnosti byl také symbolem ženské plodnosti. Někdy bývá viděn jako předchůdce legend o jednorožci či Svatém grálu.

V Severní Americe je roh hojnosti spojen obzvlášť s Dnem díkůvzdání (Otců Poutníků za první úrodu v Novém Světě, 1621).*9 Za pozornost stojí i měnící se skladba plodin v rohu obsažených. Odkdy a kde se mohou v rohu objevovat kukuřičné klasy?

Ve znaku sekretariátu generálního guvernéra Kanady roh hojnosti představuje - dle oficiální interpretace - nejen hojnost, ale také zdroj inspirace a tvořivosti. Voilá!

Roh hojnosti - heraldická figura

Zmíněný „pohanský“ původ rohu hojnosti mj. je důvodem, proč se v období rozkvětu rytířské heraldiky (13.–16. stol.) v seznamech obecných erbovních figur neobjevuje. Úpadkové období heraldiky již nabízí několikero příkladů použití rohu hojnosti, jak na štítě, tak v klenotu, ale hlavně jako atribut štítonoše. Z význačných uplatnění rohu hojnosti v erbu připomeňme aspoň velký znak Josefa-Napoleona Bonaparta (staršího bratra Napoleona Bonaparta) jako krále neapolského.

Roh hojnosti je symbol zásadní lidské závislosti na zemědělství. Zároveň alternativní původ rohu hojnosti z rohu říčního boha může souviset se závislostí zemědělské produkce na vodě. Roh hojnosti byl také symbolem ženské plodnosti. Někdy bývá viděn jako předchůdce legend o jednorožci či Svatém grálu.

Oproti nemnoha aplikacím v rodové, šlechtické heraldice nacházíme značný počet rohů hojnosti v heraldice státní a městské. Jako výraz přání a zároveň určité reklamy je to zcela pochopitelné. V některých případech to dokonce lze i považovat za zcela realistický popis situace v té které krajině. Není divu, že roh hojnosti se v hojné míře vyskytuje v heraldice italských provincií a měst, přírodou tak štědře obdarovávaných.

Roh hojnosti - geografická projekce

Laskavý čtenář si jistě všiml časté přítomnosti rohu hojnosti na znacích zemí Střední a Jižní Ameriky. Na některých znacích vidíme dokonce dva rohy hojnosti, buď oba s květy a zemědělskými plodinami, anebo jeden s plodinami a druhý se zlatými mincemi. Příslušné země jsou následnickými státy původního území Velké Kolumbie*10. Ty vznikly na Španěly dobytém území původních bohatých indiánských stát(ečk)ů, takže přítomnost stáleproudícího bohatství potravinového a surovinového (zlata) je ilustrací víceméně naplněného snu o existenci rohu hojnosti.*11

Zajímavou ilustraci zmíněné skutečnosti jsem náhodou našel ve vyhledávači. V mapové části by mohla být doplněna jižní část Střední Ameriky, dává to smysl jak historicky, tak tvarově.

Neobvyklým způsobem se pracuje s rohem hojnosti na bankovce státu Zaire: na hromadě květin leží dva prázdné rohy. Případnou symboliku nechť si laskavý čtenář odvodí z této kompozice sám.

Některé aplikace neváhají vložit roh hojnosti, tento atribut povýtce ženských postav, také do rukou postav mužských (Kupidus, Héraklés), ba i zvířecích, arciže výsostně suverénních, jako je lev - viz znaky obcí Sesse a Matran výše. V případě rohů hojnosti ve funkci rohů picích je výskyt mužských figur naopak zcela převažující.

Roh hojnosti - znak/logo

Izraelský kmen Ašer jako znak své zemědělské síly používal mj. roh hojnosti.

Roh hojnosti je mincovní značka Pařížské mincovny. Dva rohy hojnosti má, vedle obligátních tří korunek, ve znaku nejstarší centrální banka na světě, švédská národní (královská) banka, Riksbank.*12

Hezkým přesahem je použití rohu hojnosti pro pražské nakladatelství učebnic Fortuna. I odvahou oprostit se od popisné kresby je netuctovým zjevem.

Roh hojnosti nenabízí svému majiteli splnit přání nalézt v něm logo, po kterém touží. To si musíme sami vymyslet a nakreslit. Takže nechť vám jako roh hojnosti poslouží vaše hlavy, vaše srdce a vaše tužky. To vám všem přeje autor.

Poznámky:

 
*1  Respektive jednoho jejího poddruhu žijícího na Krétě, Capra aegagrus creticus, na ostrově zvaná Kri-kri. Byť tento podruh přiliš mohutnými rohy nedisponuje.

Roh kozy bezoárové  •  Capra cretica - krétská verze kozy bezoárové  •  Známka s motivem Capra Aegagrus Cretensis (sic!), 1970, Řecko

 
*2  Francouzské prameny mluví také o tvaru tritónské mušle - Tritonka indická (Charonia tritonis). Šroubovité kroucení povrchu, kterým jsou některé podoby rohu hojnosti obdařeny, odpovídá spíše mušli tritonky než rohu kozy bezoárové. Podobné šroubovité kroucení najdeme doloženě na mušli mlže Turritelli, rohu/zubu narvala a nedoloženě legendárního jednorožce.

Charonia tritonis  •  Mušle mlže Turritelli

 
*3  Podle jména oné legendární kozy se mu říkalo roh Amalthein. Koza Amaltheia byla antickými Řeky nazývána také „Krmící, vyživující“ či bohyně. Některé mytologie nepovažují Amaltheiu za zvíře, ale za jméno kozí bohyně; je možné, že to bylo totemové zvíře. Laskavého čtenáře odkazuji na Ovidiův Kalendář (Fasti), kde se lze dočíst trochu jinou historku na toto téma: Koza nymfy Amalthei, která pečovala o malého Dia, si (sama) ulomila jeden svůj roh. Nymfa roh sebrala, ověnčila květy, naplnila ovocem a tak ho podala malému Diovi. Tak vznikl roh hojnosti.

*4  Další osud kozy (v jiných mýtech nymfy) Amalthei byl již běžný v rámci olympského zdeúředního postupu: kůži kozy Zeus použil na svůj štít (égidu) a kozu (arciže už tedy bez kůže) umístil mezi hvězdy, kde ji dnes nalezneme pod názvem Capella (Alfa Aurigae) v souhvězdí Vozky; je to šestá nejjasnější hvězda na noční obloze.
Jen pro jistotu upozorňuji, že souhvězdí Kozoroha nemá s naší kozou a jejím rohem nic do činění, byť tak některé prameny činí. Mylně, Kozoroh je spojen se satyrem Panem.

*5  Ve starém římském nespočetném pantheonu bylo pro oblast štěstí, hojnost, bohatství, blahobyt ustanoveno několikero božstev: Abundantia - bohyně (božské zosobnění) štěstí, hojnosti a prosperity; Copia - bohyně bohatství a hojnosti, od jejíhož jména se vyvinulo pojmenování rohu hojnosti v některých jazycích - cornucopia*X; Fortuna - bohyně štěstí.Viz též*7; Opis - bohyně plodnosti, hojnosti. I veledůležitá bohyně plodnosti země a rolnictví má svým referátem k nim blízko.


*6  Hádés bývá někdy odlišen od Pluta tak, že místo rohu hojnosti drží roh picí.Viz též*8

*7  Hlavním atributem Fortuny, bohyně náhodné, vrtkavé štěstěny je však kolo - jednou jsi nahoře, podruhé dole...

*8  Roh hojnosti i roh používaný k pití (picí roh) mají oba zvířecí původ. Obvykle je roh hojnosti větší, tvarově složitější, naplněný plody a bývá často v poloze otvorem dolů. Picí roh mívá většinou tvar prostého zahnutého kornoutu, jednoduché poštovní trubky. Neplatí to však absolutně. I funkčně oba rohy mnohdy splývají. Ostatně, pro mnohé byl picí roh s příslušným nápojem ideálem rohu hojnosti...

*9  V moderním vylíčení je roh hojnosti spojován se slibem úrodných zemí. Byl v hojné míře přijat jako symbol pro zemědělský rozvoj v zemích jako je Austrálie a Spojené státy, kde je spojen již se zmíněným Dnem díkůvzdání.

*10  Území Velké Kolumbie se víceméně shodovalo s územním rozsahem španělských koloniálních držav místokrálovství Nová Granada, generálního kapitanátu Venezuela a presidencie Quito tzn. dnešní státy Panama, Kolumbie, Venezuela, Ekvádor a západní část Guyany (Guayana Esequiba), karibské pobřeží Nikaraguy (Pobřeží Moskytů), severovýchod Peru a menší území na jihu Kostariky a severu Brazílie.

*11  Zajímavé je, že na dnešním znaku Kostariky dříve přítomný roh hojnosti nefiguruje.

Starý znak Kostariky

 
*12  Tato banka pak vytvořila v roce 1968, u příležitosti svého třístého výročí vzniku, Cenu Švédské banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, známou jako Nobelova cena za ekonomii.

*X  S pojmem cornucopia souvisí i cornucopianismus: víra v neomezené zdroje a neustálé inovace, které umožní vždy vyřešit problémy lidstva - vyčerpání zdrojů (nerostných, živočišných i rostlinných), nekonečná demografie (roste, násobte se), ekologické a klimatické vlivy lidského vývoje. Cornucopianismus je v jistém smyslu opakem malthusianismu.

Původní text byl napsán na přelomu roku 2012 a 2013, publikován ve Fontu č. 122/5/2013 (téma: Televizní pořady)v adventní době, během vánočních a novoročních svátků. V textu se autor dopustil několika chyb a překlepů, např. v případě italských provincií.

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla koncem ledna 2013 během léčby nachlazení u krbu v krkonošském zákoutí.