U S T L Á N O   N A   R Ů Ž Í CH

Růže je pro mnohé synonymem voňavky. Pojďme si přičichnout k fenoménu této rostliny/květiny.

Růže religiózní

Růže jako obětní květina je doložena již ve starém Egyptě, kde jí uctívali bohyni Eset (řecky Isis). Ve starém Řecku byla růže úzce spojena s bohyní Afrodítou. Ve 23. knize Homérovy Iliady Afrodíta natírá mrtvé tělo trojského Hektora „růžovým olejem božským“ a starořecký lyrik Ibykos si pochvaloval své krásné mládí, kdy ho Afrodíta chovala „mezi květy růží“. Podle Pausania červená růže získala svou barvu potřísněním krví Afrodíty, která se zranila o trny růže. V Apuleově románu Zlatý osel bohyně Eset, tedy už římská Venuše, radí hrdinovi novely Luciovi proměněnému v osla, aby - chce-li nabýt znovu své lidské podoby - pojedl okvětní plátky růže z koruny z růží, kterou nosil kněz v náboženském průvodu. Takový věhlas a moc měla růže v antice!



Bůh větru Zefyros a jeho žena Chloris svým dechem nesou oblak růží, jejichž vznik souvisí s Venušiným zrozením, detail obrazu Zrození Venuše, S. Botticelli, kol. 1480, Florencie, IT


V době christianizace římského císařství byla růže identifikována s Pannou Marií. Barva růže a počet růží získávají symbolický význam. Symbol růže vedl k vytvoření růžence a růžencových modliteb. K vrcholům mariánského kultu spojeného s růžemi patří Dürerova malba Růžencová slavnost (1507), dnes v Národní galerii v Praze: Panna Marie rozdává věnce růží svým uctívačům.



Celek a detail obrazu, který byl malován v Benátkách jako oltářní obraz pro kostel sv. Bartoloměje u Canal Grande na objednávku benátské komunity německých kupců, kteří Pannu Marii Růžencovou obzvlášť uctívali. Panna Maria Nejsvětějšího Růžence byla zvána též Vítězná, neboť růženec resp. modlitby růžence byly dominikány používány jak v bojích proti islámské osmanské říši, tak také proti křesťanům mezi sebou, např. albigenským; v Čechách připomeňme kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře!!!




Flóra rozhazující růže, detail z obrazu Jaro, S. Botticelli, kol. 1482, Florencie, IT


Manýristický malíř Giuseppe Arcimboldo žijící v 16. století, působící ve službách Habsburků ve Vídni a v Praze růží charakterizoval podzim. Nicméně najdeme ji mj. i v jeho obrazu Jaro .



Růže v obraze Flora, G. Arcimboldo, 1589  •  Jaro, G. Arcimboldo, 1563, tvář složena převážně z růží




Luterská růže, pečeť Martina Luthera, znak luteránství resp. luteránské protestantské církve (s iniciálami Martina Luthera) „Srdce spočívá uprostřed bílé růže, aby ukázalo, že víra dává radost, útěchu a klid, Proto je růže bílá a ne červená, neboť bílá je barvou duchovní, barvou všech andělů.“ slovy Martina Luthera.
 •  Luterskou růři používá U)ukrajinská luteránská církev, která je součástí byzantského luteránského ritu.


Růže je posvátnou rostlinou pro Mohamedovy muslimské následovníky, neboť dle legendy vyrostla z kapek prorokova potu při jeho nebeské jízdě*M. Mystický proud islámu, súfismus, je v mnoha aspektech spojen s fenoménem růže. Jedna z prominentních knih súfismu se ostatně jmenuje Růžová zahrada, (autor Saadi, napsána 1285).



Saadi v růžové zahradě, mughalská miniatura, ca. 1645, Persie


Ruže heraldická

Asi nejvěhlasnější růží evropské heraldiky jsou emblémy účastníků Válek růží (1455-1487) v Anglii, což byla série bitev občanské války mezi spojenci rodů Lancasterů a Yorků. Příčiny konfliktu sahaly až k roku 1399, kdy přívrženci Lancasterů svrhli krále Richarda II. a ustavili novým králem Jindřicha IV. Vláda Tudorovců Války růží ukončila a obě růže spojila - i sjednocením do svého erbu. (Červená růže Lancasterů pochází ze zlaté růže odznaku anglického krále Eduarda I. Dlouhána z rodu Plantagenetů. Yorkská růže, mající pocházet ze znaku Edmunda z Langley, 1. vévody z Yorku, 1. hraběte z Cambridge, je bílá, „protože v křesťanské liturgické symbolice je bílá symbolem světla, která představuje nevinnost a čistotu, radost a slávu“, jak jinak, že...





Bílá růže rodu Yorků a červená růže rodu Lancasterů
bílo-červená růže rodu Tudorovců (od Jindřicha VII. královský odznak všech britských monarchů a zároveň dnes národní květina Anglie)




Růže na půdě erbu Jindřicha VII. Tudora (1485-1509), krále Anglie a pána Irska; první Tudor na anglickém trůnu  •  Král Jindřich VII., zakladatel královského domu Tudorovců, 1505, Anglie; celek a detail s růží




Odznak s královskou tudorskou růží používá od dob Jindřicha VII. každý anglický a britský monarcha


V Čechách máme příklad trochu opačný u Vítkovců, prastarého jihočeského rodu. Tzv. Dělení růží byl podle legendy slavnostní akt, kterým zakladatel rodu, Vítek I. z Prčice rozdělil svůj rozsáhlý pozemkový majetek mezi svých pět synů - čtyři manželské syny Vítka II., Jindřicha, Vítka III. a Vítka IV. a pravděpodobně i jednoho levobočka zvaného Sezema.



Dělení růží pod krumlovským zámkem, Anton Streer, 1725


Všechny větve tohoto tzv. vítkovského rozrodu dostaly erb nesoucí pětilistou růži - různé barvy na různých podkladech, polích, - která vycházela z červené růže na stříbrném poli znaku prčického praotce; tuto kombinaci zdědil nejmilejší syn Vítek III., otec pozdějšího zakladatele rodu Rožmberků, Voka I. z Rožmberka. Jde o jedno z prvních dochovaných šlechtických erbovních znamení na českém území, figuruje, pochopitelně i v erbovní síni na hradě Lauf. Všichni Vítkovi synové se následně zvali pány z Růže, tedy nadále Vítkovci.



Erby rodiny vítkovského rozrodu:    Jindřich z Hradce  •  Vítek z Krumlova  •  Páni z Rožmberka  •  Páni z Landštejna a Třeboně  •  Sezimové z Ústí  •  Páni ze Stráže




Stejný erb jako Rožmberkové měla a má starobylá německá panovnická dynastie pánů z Lippe (německy Haus Lippe);
bývalé Knížectví Lippe (německy Fürstentum Lippe), po roce 1918 Svobodný stát Lippe (německy Freistaat Lippe), rozkládající se na severovýchodě dnešní německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, DE


Rozrod, respektive jeho výsledek, je historický fakt, byť proběhl skoro s jistotou jinak, dokonce jsou i pochyby o původu barevnosti původní růže. Souvisí s tím také otázka zobrazovaní růže. Odkud se vůbec vzala růže se střední Evropě? A proč zrovna růže? Rozdíl mezi tvarem růže na nejstarší dochované vítkovské pečeti z doby románské a posléze přes gotiku do renesance ukazuje značný vývoj. Badatel na www.heraldic.eu*Z dovozuje, že růže již v době předheraldické byla obdobou východoasijské sakury - byla „symbolem bojovníka, který padne v boji jako bouře obere květ růže o okvětní lístky“. Dále popisuje, že v raně heraldické době existovaly jen dvě květinové figury: půdorysný pohled znázorňoval růži, boční pohled lilii. „A v případě květin tedy dvě základní květiny - růže (hrdá, tvrdá, pichlavá) a lilie (měkká, křehká a éterická) pokrývají v podstatě všechny potřeby.“ A upozorňuje na původ figury růže v Evropě. Pravděpodobně jím byly drahocenné tkaniny z Blízkého Východu a Asie, které měly na sobě vždy nějaký vegetativní ornament, včetně růže ve formě její šlechtěné, složitější verze. Evropský raný středověk ze své osobní zkušenosti mohl znát jen růži šípkovou, tvarově velmi jednoduchou, byť možná právě proto poutavou (hezky česky atraktivní). Při přechodu z období gotiky do renesance se ke „slovu“ dostává opět šlechtěná mnoholistá růže, heraldika si však ponechává podobu s pěti okvětními lístky.



Pečeť Vítka mladšího z Prčic a Planchinberca (Blankenberka), syna Vítka Staršího z Prčic (+1194), 1220, Čechy




Heraldická růže




Pozadí s popínavými růžemi na iluminaci z Kodexu Manesse, 14. stol., Curych; zde Rudolf von Neuenburg, švýcarský minnesängr, 12. stol.




Vlevo nad sebou štíty erbů pánů z Rožmberka a pánů či rytířů z Amschelbergu (Kosová Hora u Sedlčan, okr. Příbram), vpravo štít pánů z Lansteinu
ze znakové galerie v erbovní síni na hradě Laufu (též (Wenzelschloss) 1356, v obci Lauf an der Pegnitz, Česká Falc, dnes Bavorsko, DE




Kameny a růže, vzor napodobující zdivo s ružičkami a cihlami. Tento desén měl být příznačný pro výzdobu interiérů v polovině 13. století. Ukázka je z (výzdoby stěn) ložnice anglické královny v londýnském Toweru.
Otázkou pro botaniky může být počet - 6 - okvětních lístků.




Hrabě z Angus, vládce středověké skotské provincie Angus, anglo-skotské pomezí, 12.–13. stol.  •  Rod_Henry, páni z Kerprast (s devizou Toujour en ris, jamais en pleurs - Vždy s úsměvem, nikdy v pláči, département Côtes-d'Armor, Bretagne, FR  •  Rod Rossetti, šlechtici a patriciové z dob Janovské republiky 14.–15. stol., a také bojaři z rumunského Valaška a Moldavie  •  Rod z Ayton, 12. stol. Skotsko




Lady Saltoun of Abernethy, hlava klanu Fracer, 15. stol., Skotsko  •  Rogier Bacon, pán z Molay, Normandie  •  Klan Napier of Merchiston, Skotsko




Salvatore Angerami, pomocný biskup neapolský, IT  •  Jonathan Anthony La Rose, US  •  Ruben Josefson, arcibiskup Uppsaly, primas švédský 1972, SE  •  Louis Raphael I. Sako, patriarcha Babylonu Chaldejců, hlava irácké chaldejské katolické církve, IQ




Francesco Donato, benátský dóže kolem 1550, typický benátský štít s dóžecí korunou, reliéf v nádvoří Dóžecího paláce, Benátky


Systematicky v anglické heraldice a částečně v některých dálších evropských a mimoevropských heraldikách má růže jednu roli, kde vlastně nejde o symboliku růže; květ zde figutuje jen jako rozlišovací značka mezi dvěma jinak stejnými erby. Je to pomocná značka pro vyznačení posloupnosti v rodině, růže označuje sedmého syna.





Anglické brisury  •  Posloupnost, karikatura z knihy Easter Moncreiff, Don Pontinger & Iain Moncreiff, 1953, UK




Kanadské brisury, vlevo pro muže, vpravo pro ženy


Růže ve státní a obecní heraldice

Jako dědictví po feudálních budovatelích a vlastnících najdeme v českých zemích erbovní růži u velkého množství měst a městeček. Na webu vexi.info k 25. 12. 2018 vexikolog P. Exner uvádí 354 obcí s figurou růže na vlajce.*V
Z četných zahraničních měst s růží ve znaku zmiňme aspoň bulharský Kazanlak v centru Údolí růží (zde je to především růže damašská Rosa x damascena), odkud pochází 70 % světové produkce růžového oleje. Dalším světovým střediskem výroby růžového oleje a pěstování růží, tentokrát růže stolisté Rosa x centifolia je provensálské město Grasse, nazývané světovým hlavním městem parfémů; ve znaku však růži nemá.
Samozřejmě, že figura růže se hojně vyskytuje na britských ostrovec v nejrůznějších verzích, barvách a kombinacích.



Guvernorát Addis Abeba, 1936–1938  •  Annaburg, Wittenberg, DE (spojení několika obcí v jednu)  •  Au in der Hallertau, Bavorsko, DE  •  Bohuslavice, Opava, CZ




Státní znak Kanady  •  Heraldický podstavec státního znaku Kanady (anglická/tudorská růže, skotský bodlák, francouzská/bourbonská lilie a irský jetel)




Cendea de Cizur, Navarra, ES  •  Comines-Warneton, Henegavsko, BE  •  Hrabství Derbyshire, UK  •  Dertinge, DE




Státní znak Finské republiky, devět stříbrných/bílých růží na štítě symbolizuje devět historických provincií Finska, FI  •  Vlajka města Lancaster. Pennsylvania, US  •  Floreffe, Namur, BE




Grunenwort, DE  •  Hampshire, UK  •  Heidenoldendorf, část aglomerace Detmoldu, Severní Porýní-Vestfálsko, DE




Chéronnac, Haute-Vienne, FR  •  Christgarten, Bavorsko, DE  •  Jaberg, Bernm CH (dvě vesnice tvoří obec)




Kardašova Řečice, J. Hradec, CZ  •  Kazanlak, Stara Zagora, BG  •  Kleinrodensleben, Sachsen-Anhalt, DE  •  Kraj Lippe, DE




Malé Hoštice, Opava, CZ  •  Lippstadt, DE  •  Meung sur Loire, Loiret, FR  •  Mirafuentes, Navarra, ES




Öland do 1944, ostrov a provincie, NO  •  Pacy-sur-Eure, Eure, Normandie, FR („Štít bílý - symbol věrnosti a upřímnosti, červená růže - symbol míru, milosti a krásy“ čteme na webu města. V roce 1207 Filip II. August, král Francie, při setkání s předáky města měl jim nabídnout červenou růži na stříbrném tácu na znamení přátelství)  •  Plavsko, Jindřichův Hradec, CZ (tři růže - obec patřila postupně k panství strážskému, třeboňskému a hradeckému)




Rosenheim, Oberbayern, DE  •  Rosenholm, Djursland,Midtjylland, DK  •  Rosignano Marittimo, Livorno, Toskánsko, IT (šest vesnic tvořících komunitu)




Rouské, Přerov, CZ  •  Ružomberok (doslova „Hora růží“), Žilina, SK (pověst o nešťastně zastřelené dívce ukryté v růžích)  •  Svatá Lucie, ostrovní stát  •  Saint-Jean-de-la-Rivière, FR




Sezimovo Ústí, Tábor, CZ  •  Schmitshausen, Rheinland-Pfalz, DE  •  Šípkov, Bánovce n/B, SK  •  Svobodná stát Lippe, následovník Knížectví Lippe, zrušen 1918




Stráž nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, CZ  •  Vlajka města Trondheim, Trondelag, NO  •  Tume, Kurzeme, LV




Vierraden, Braniborsko, DE (v 16. stol. v místě vystavěno panství Rosengarten)  •  Wain, Baden-Wuurttemberg, DE  •  Neuendettelsau, Bavorsko, DE (znak města používá luterskou růži)  •  West Riding, Yorkshire, Anglie, UK




Okres West Yorkshire, Anglie, UK  •  Wierzbica, PL  •  Zagorow, PL


Růže politická, (a ještě jednou) státní

The Tamiment Library a Robert F. Wagner Archives z New York University uvádí, že růže „byla vždy důležitým symbolem s protiautoritářskými souvislostmi“.

Emblém růže si v poválečné době v západní Evropě oblíbili socialisté a sociální demokraté, respektive partaje těchto hnutí. Růži v pěsti používá mj. i Socialistická internacionála. Rudá růže leckde nahradila rudý prapor, např. u britské Labour Party.



Starší a novější logo Bulhatské socialstické strany, BG  •  Starší a novější verze loga Demokratických socialistů Ameriky, US




4 podoby loga České strany sociálně demokratické    první polovina 90. let 20. stol.  •  2001  •  logo pro volby 2017  •  2008, CZ




Sociálně demokratická strana Estonska  •  Mladí evropští socialisté




Starší a novější podoba loga francouzského Hnutí mladých socialistů, FR




Hnutí mladých socialistů Burkiny Faso, BF  •  Strana práce (Partij van de Arbeid), NL




Irská Strana práce (Labour party) před 2016. EI  • Strana práce (Páirtí an Lucht Oibre) Irska po 2016




Logo britské Labour party za vedení Kinnocka, Smithe a Blaira (do 2007) a současné logo Strany práce (Labour party) Velké Británie




Socialistická strana Francie  •  socialistická strana Albánie  •  Mezinárodní, celosvětová Socialistická Internacionála


V roce 1986 byla růže přijata Spojenými státy za národní květinový emblém. Různé růže nalezneme i mezi národními emblémy jednotlivých států Unie: Iowa (růže jehličková, Rosa acicularis) od 1896; Severní Dakota (divoká prérijní růže) od 1907; Georgia (Čerokézská růže rose, Rosa laevigata, původem z Číny, v USA invazivní druh) od 1916; New York 1955; Oklahoma (tmavě červená Oklahomská růže) od 2004; Washington D. C. (sytě růžový kultivar American Beauty) od 1925.
Portland v Oregonu má přezdívku „City of Roses“ (Město růží) od 1888 a od r. 1925 pořádá každoročně Festival růží. Město je též známé svou International Rose Test Garden - hodnotitelskou zahradou růží, kde lze vidět přes 650 odrůd*P. Dalším americkým městem, které má přezdívku „City of Roses“ je kalifornská Pasadena, kde se od 1890 každoročně koná Rose Parade - Průvod růží, od 1902 souběžně s Růžovým pohárem (Rose Cup Game), turnajem v americkém fotbalu.
V roce 1930 se růže jehličková, wild rose, stala oficiální květinou kanadské provincie Alberta. The Wildrose Party (Strana divoké růže), dnes již zaniklé Albertan political party, byla pojmenována podle této růže.
Mexická Guadalajara je další město s přezdívkou „Město růží“ (Ciudad de las Rosas). Jako národní květinový emblém si růži vedle USA a Spojeného království zvolili na Maledivách (růžovou polyantku) a v Bulharsku. Dále již zmíněná kanadská provincie Alberta, pakistánský stát Islamabad Capital Territory, Kypr, Irán, Irák (do Evropy měl dopravit růži Alexandr Makedonský z výpravy do Persie), Lucembursko (jednu z nejznámějších zahrad růží dala zbudovat francouzská císařovna Joséphine de Beauharnais, manželka Napoleona Bonaparta, na zámku de la Malmaison ve Francii v r. 1804), Rumunsko (šípková růže).

Růže jiné

Zlatá růže je drahocenná posvěcená dekorace z čistého zlata, kterou pro papeže po staletí vyrábějí nejlepší mistři ve zlatnickém oboru. Papež ji uděluje jako zvláštní vyznamenání osobnostem, chrámům, městům či vládám pro jejich katolického ducha a loajalitu ke Svatému stolci.



Zlatá papežská růže ve vídeňskémHofburku, AT; zlatníci Giuseppe a Pietro Paolo Spagna. Řím, 1818  •  Zlatá růže od Minucchio da Siena (1330), kterou dal papež Jan XXII. Rudolfu III. z Nidau, hraběti z Neuchâtel


Růže je také esoterickým symbolem rosekrucianů (Bratrstva růžového kříže), kteří byli považováni za tajnou společnost, která byla založená na západní mystické a esoterické tradici.



Znak rosekruciánů




Erb německého protestantského teologa, filosofa a básníka Johanna Valentina Andreae (16.–17. stol.), který je také autorem rosekruciánské legendy.


Růže korporativní

Nejdříve malý výběr log pěstitelů růží, milovníků růží, apod. prostě - Růžaři celého světa spojte se!



Světová federace Růžařských společností (pěstitelů a milovníků růží) WFRS byla založena r. 1968 v Londýně osmi státy, z východního bloku Rumunsko




Australská růžařská společnost, AU (jedna z osmi zakladatelských zemí WFRS)  •  Loga australských růžařských společností (od leva nahoře) Quennsland, South Australia, New South Wales, Victoria, Western Australia  •  Australská národní růžová pokusná zahrada, AU




Novozélanská růžařská společnost, NZ  •  Růžový pohár, festival růží pořádaný novozélandskou růžařskou společností  •  Čínská růžařská společnost, CN




Americká růžařská společnost, ARS, US  •  Velká antlantská růžařská společnost, Atlanta, US  •  Colonial District, růžařská společnost, která je součástí ARS, sdružuje několik států na východě US




Hlavička dopisního papíru Festivalu růží Portland Oregon, 1909, US  •  Rosa klub ČR, specializovaná základní organizace Českého zahrádkářského svazu, člen WFRS, CZ




Rosen, švýcarská růžařská společnost, CH  •  Švýcarská společnost přátel růží, CH  •  Francouzská růžařská společnost




Odznak Královské národní růžařské společnosti, 60. léta 20. stol, UK  •  Neoficiální logo RNRS, společnost provozuje Zahradu růží v St. Albans SZ od Londýna, UK  •  Růžařská společnost Spojeného království, UK




Alpha Omicron Pi, Univerzita Louisiana, Monroe, US  •  Villa Rose, designérské studio, Dubai, AE  •  Fotbalová asociace, nejvyšší řídící orgán anglického fotbalu, UK  •  Anglický svaz rugby union, UK (Anglické národní rugbyové mužstvo a Svaz rugby přijal červenou růži za svůj symbol již r. 1871.)




Plovoucí růže, KreasiMalam, https://designbundles.net  •  G rose, autor Samantha Kei, zdroj LogoGround  •  Guns N' Roses, americká hard rocková skupina zal. 1985 v Los Angeles, US  •  John Sands – blahopřání, dárky, suvenýry, apod. Melbourne, AU




Nášivka policie města Lancaster, Pennsylvania, US  •  Růže na výložkách finské armády, FI  •  Globální růže, popová skupina, KR  •  Portlandské trny, ženský profesionální fotbalový klub, Portland, Oregon, US




Růžové město, křesťanské letní tábory pro děti v Tyler, Texas, US  •  Red Rose 2018, Red Rose jsou mezinárodní skautské tábory, Westmorland, Anglie, UK  •  Red Rose Day Camp Long Beach, prázdninové pobyty (léto i zima) pro děti i celé rodiny, Los Angeles, CA, US




Rudá růže, balení čajové směsi, CA  •  Rudá růže, heavtryq, https://dribbble.com/heavtryq  • Rose (Revitalizing Outer SouthEast), rozvoj obce, St. Portland, Oregon, US




Rosegal, eshop s modním oblečením  •  Yorská růže, jazyková škola, Londýn, UK  •  Dlaždičská a asfaltérská společnost, CA




Růžový ostrov nebo Insulo de la Rozoj byl krátce existující mikronárod, který vznikl na konci 60. let 20. století na námořní plošině, podobně jako jiný známý mikronárod Sealand. Růžový ostrov leží v Jaderském moři, vzdálen 11 km od italského města Rimini (Forl?). Oficiálním jazykem ostrova bylo esperanto.  •  Pasadenský Turnaj růží, novoroční oslava - festival květin, hudby, jezdeckých sportů a amerického fotbalu, Pasadena, Kalifornie, US


Růže symbolická, ve rčeních

Růže obvykle značí konec ve smyslu „položit růži na hrob“. Růže na náhrobku může mít několik významů, v závislosti na počtu květů a zda je růže v poupěti nebo plném květu. Růže sama symbolizuje lásku, naději a krásu. Dvě růže spojené dohromady znamenají silné pouto a obvykle se nacházejí na hrobě páru. Věnec z růží představuje krásu a ctnost. Růžové poupě označuje hrob dítěte. Částečně rozvitý květ bývá použit na hrobě někoho, kdo zemřel v době dospívání nebo v rané dospělosti - život byl zkrácen. A plně rozvitý květ znamená zemřelého v plném rozpuku života. Zlomený květ kterékoli květiny, tedy i růže naznačoval, že dotyčný zemřel příliš mladý.

Složitý a vonný květ růže je symbolem vášně a dokonalosti. Je obecně květinou lásky, pozemské i božské, patří k emblémům bohyň (Afrodíta) a může značit plodnost, krásu i panenství. Pro křesťany má růže podobně silný význam jako ve východních náboženstvích květ lotosu. Obě květiny jsou vnímány jako yonické, reprezentují ženskou, mateřskou plodivou mystickou energii.
Velkou úlohu hrají rudé i bílé růže, jejichž trny jsou spojovány s utrpením Kristovým. Různě zbarvené růže mohou mít různé významy. Bílá růže je symbolem čistoty, vody a Měsíce, náboženské úcty a také patří k emblémům Panny Marie. Žlutá růže symbolizuje Slunce, vřelost přátelství a radost. Někdy bývá spojována s chřadnoucí láskou a žárlivostí. Mezi katolíky platí zlatá růže za jeden z odznaků papeže (viz výše), značí také moc, ale i pomíjivost. Rudá růže patří Venuši, bohyni lásky, znamená krásu, lásku, vášeň, naplnění, symbolizuje také oheň. Pro křesťany je rudá růže symbolem krve mučedníků a zmrtvýchvstání.. Růžová růže symbolizuje bolest, modrá věrnost. V islámu jsou růže emblémem Proroka a jeho dvou synů.
Germáni prý považovali růži za symbol smrti vzhledem k jejímu rychlému uvadání. Spát na lůžku vystlaném růžovými květy bylo symbolem požitkářství a luxusu; odtud rčení „mít na růžích ustláno“ (opakem je však „nahý v trní“)
Panna Maria Růžencová, také známa jako Panna Maria Nejsvětějšího Růžence, je titul Panny Marie vztahující se k modlitbě růžence. Svátek Panny Marie Růžencové připadá na 7. říjen, výročí rozhodujícího vítězství spojeného křesťanského vojska roku 1571 v námořní Bitvě u Lepanta, které v ní nedaleko západního břehu Řecka křesťané porazili otomanské loďstvo. V minulosti tato památka občas nesla též titul Panna Maria Vítězná. Růže bylo ve francouzském revolučním kalendáři jméno přiřazené prvnímu dni měsíce floréal, který odpovídal zhruba období mezi 20. dubnem a 19. květnem gregoriánského kalendáře.

Sub rosa

Latinský výraz „sub rosa“ (pod růží), je používán v řadě evropských jazyků pro vyjádření důvěrnosti, diskrétního sdělení či přímo tajnosti rozhovoru, ev. jednání, akce. Růže se stala symbolem tajnosti vlastně nedopatřením, když řecko-římské prostředí přebíralo egyptský kult boha Hora-dítěte, (chybně interpretovalo hieroglyf pro královské dítě - s prstem u úst - jako gesto mlčení) a asimilovalo si ho jako Harpokrata (boha ticha, mlčení a tajemství).



Hieroglyf A18 - Dítě s královskou korunou Dolního Egypta, s významem královské dítě, dětství; podklad pro chybnou interpretaci symbolu mlčení  •  Vápencová stéla s reliéfem Ramsese II. coby dítěte, kol. 1290 př. l.  •  Ramses II. jako dítě chráněný kanaanským bohem Hurunem v podobě sokola, 19. dynastie, Nová říše, 13.–12. stol. př. l., EG


A antický kult Afrodíty (uctívané mj. i růžemi) spojovaný s tajnými rituály, ostatně u této bohyně s mnohými eskapádami, které měly být utajeny, velmi pochopitelné, indiskrétnost je indiskrétnost i u olympských bohů, asociaci růže a důvěrného utajování ještě upevnil.
Ve středověkých klášterech a na radnicích byla nad (jednacím) stolem zavěšována (resp. malována) růže na znamení toho, že obsah rozmluvy zůstane v tajnosti.
Termín sub rosa je dodnes používán skotskou vládou pro jednání off the record, jak se dneska hezky česky říká - mimo záznam.
Obdobný význam - mluvit otevřeně bez postižení za řečené - určuje Pravidlo Chatham House, podle budovy, kde sídlil britský Královský institut zahraničních věcí. The Chatham House Rule používá mnoho institucí a spolků po celém světě např. Ženevské centrum pro bezpečnostní politiku, Konference Bilderberg, apod.



Štít erbu s růžemi a mečem, strop gotického sálu hradu na Rhodu  •  Logo věštkyně/kartářky, Pittsburgh, Pennsylvania, US


Závěr

Bohuslav Balbín dal pro svůj spis Epitome Historica Rerum Bohemicarum (Výtah z dějin Království českého) nakreslit*B a vytisknout mapu země jako růži. Tisk nese název Bohemiae rosa (Růže Čech). Obraz rozvitého květu růže, ozářené sluncem s královskou korunou, představuje rozkvět země.*X Kéž by růži v grafice provázelo i do budoucna.



Bohemiae rosa, Čechy jako růže se středem v Praze,
Kristian Vetter nakreslil tuto mapu Čech pro historické a vlastivědné dílo Bohuslava Balbína Epitome Historica Rerum Bohemicarum. Rozvitý květ růže, ozářené sluncem s královskou korunou, představuje rozkvět země.
Mapu zdobí heslo rakouského císaře Leopolda I. Iustitia et Pietate (Spravedlností a úctou) a český lev. Ve spodní části mapového listu je zapsáno 18 tehdejších správních celků (14 krajů, pražská města, Chebsko a Kladsko).
Do mědi mapu vyryl augšpurský rytec Wolfgang Kilian. Předlohou sloužila Aretinova mapa Čech z roku 1619.
Latinský text v levé dolní části v překladu zní: „Vyrostla v hercynském hvozdu tam velespanilá Růže, stojí tu vedle ní blíž ve zbroji na stráži lev. Růže ta, z Martovy krve, ne z krve Venuše vzrostla. Zde Rhod, zde je i skok a hned je stvořena zem. Krásná, neboj se, Růže! V hercynské sady jde Auster. Pod zmlklou Růží aťzbraň utichne strašlivých střel!“
vydáno roku 1668 v Augšpurku, DE




Poznámky:

 

*B  Autorem mapy je slezský kartograf Kristián Vetter, autorem mědirytu je augšpurský rytec Wolfgang Kilian. Originální tisk byl proveden v odstínech šedi, kolorována byla až pozdější vydání/tisky.


*M  viz Font č. 96/6/2007, článek Lehce o koni, ten má větší hlavu a Font č. 106/4/2009, článek Člověk na koni - království za koně


*P   Muzeum růží v Pekingu, CN schraňuje, dle wikipedie, odrůd celé dva tisíce


*V  uvedeném seznamu je růže na třetím místě za lilií (436 obcí) a hvězdou (433), před křížem (288) a lvem (232)


*X  Tento optimistický obraz je doprovázen verši, v nichž čteme mj. „Růže ta, z Martovy krve, ne z krve Venuše vzrostla.“ Takže ne láska, ale boj. Nemá to růže lehké.


*Z   Zdroj: www.facebook.com/LocatorHERALDIKA





Původní text byl napsán v březnu roku 2019 a publikován ve Fontu č. 167/5/2019 (téma: Kosmetika).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla téhož roku za prvních podzimních plískanic, mlh a bohatého houbaření v krkonošském zákoutí.