Š Í P , Š I P K A , S T Ř E L A
Vedle okřídleného kola je se železnicí (a také metrem a dalšími prostředky
přemisťování osob a nákladů) spojen symbol šipky. Podívejme se na ni.
Úvod
Šíp (šipka) jako fenomén je odedávna spojen s pohybem. Z paradoxů řeckého předsokratovského filosofa Zénóna z Eleje, který žil v 5. stol. před Kr., patří - vedle závodu Achilla se želvou - případ letícího šípu k nejznámějším starověkým paradoxům vůbec.*1 S myšlenkou, že pohyb je podmíněn časem, souvisí i novodobý pojem šipka nebo šíp času - obrazné vyjádření pro „směr“ plynutí času, pro jeho nesymetrickou povahu.*2 Tato šipka času figuruje ve fenoménu lidského stárnutí.
Ve hvězdách
Šíp (latinsky Sagitta) je souhvězdí severní oblohy. Je třetím nejmenším souhvězdím na obloze. I když v souhvězdí nezáří žádné obzvláště jasné hvězdy, mnohé národy, jako byli například Peršané, Židé nebo antičtí Řekové a starověcí Římané, v něm spatřovali šíp.
Střelec (latinsky Sagittarius) je souhvězdí jižní polokoule, do kterého také astrologové antiky projektovali motiv šípu. Staré hvězdné mapy zpodobují Střelce jako kentaura s lukem a šípem, čímž vznikl trochu zmatek, neboť souhvězdí Kentaura (Centaurus) je samostatné souhvězdí také na jižní polokouli.
Existuje řada příběhů a legend, které se pokoušejí objasnit význam šípu. Dvě nejvýznamnější a nejznámější berou v potaz i sousední souhvězdí – Herkula a Orla.*3
Barnardova šipka je hvězda v souhvězdí Hadonoše, která má ze všech hvězd nejrychlejší vlastní pohyb po obloze, který činí 10,34" ročně.
Zleva doprava vidíme figuralizaci souhvězdí Šípu, Orla, Antinooa a Střelce
Projekce z druhé strany, kde se šípy objevují v rukou orlem unášeného mladíčka, na starší mapě označeném jako Antinoos. Vzniklo za římského císaře Hadriána r. 132 n. l., který ho pojmenoval po svém oblíbenci. Toto seskupení dnes již v seznamu souhvězdí nefiguruje. Šípy v rukou mladíka mají odkazovat na božskou podstatu orla, který ho nese, neboť orel je přestrojený nejvyšší z olympských bohů, samotný Zeus, jehož atributem jsou blesky, zde transformované do šípů.
V zemi
Existence šípu v předmětné i znakové podobě je prastará. Nálezy kamenných hlavic šípů v Jihoafrické republice kladou jejich výskyt do doby již před 64 000 let.
Z prehistorických lokalit v západní Evropě jsou známy malované a ryté obrazce zahnutých šipek.
V heraldice
je šíp znám jako symbol moci již od od antiky. Vedle manifestace moci také symbolizuje rychlost, bojového ducha, pohotovost a věštecké znalosti. V těchto mnohých významech se objevuje
v klasické i novodobé heraldice. Střela – tak se heraldicky tato figura popisuje, blazonuje – byla často používaným znamením. Ovlivnila to asi praxe (snad i záliba) ve střelbě, pramenící
z potřeby/nutnosti umět střílet jak při lovu, tak v boji (útoku i obraně). Šíp nalézáme mezi atributy řeckých božstev Artemidy a Apollóna, která obě byla známa jako lovci.
Šípy ve stavovské, městské a územní heraldice:
• kozáčtí hejtmané: Alexej K. Kryštof Nechkovskij • Alexej K. Ivan Skoropadskij
• Mariaposching, Německo • Kostelec nad Orlicí, ČR • Jamsa, Finsko • Takamacu, Japonsko
Šipka je spojována s mužským principem, potažmo s falickou symbolikou. Obecně je většina znamení zvěrokruhu/zodiaku, které obsahují šipku, pokládána za znamení mužského principu.
Kolečko se šipkou vpravo vzhůru je biologické označení samčího elementu a také astronomickou značkou Marsu, planety astrologicky interpretované coby povaha spojovaná se sebejistotou
a sebe-prosazováním, agresí, sexualitou, energií, silou, ambicemi a výbušností, tedy historicky chápanými samčími/mužskými vlastnostmi. Zmíněné kolečko se šipkou vzhůru ven má být
stylizované znázornění štítu a kopí, používaných římským bohem Martem, který byl nejen bohem války, ale také patronem vojáků. Symbol se také užívá v alchymii k označení prvku železa,
o kterém se soudilo, že byl ovládán Martem, díky charakteristicky červené barvě oxidu železitého.*4
Šíp jako symbol lásky/sexuální přitažlivosti nalezneme nejen u řeckého Eróta, římského Kupida (později Amora), ale i hindského boha Kama.
Zvláštní druh zápalné střely - tzv. střelu zavinutou neboli odřivous*5 - mají v erbu Benešovicové, Sedlničtí z Choltic, aj. Vidíme ho také ve znaku např.
Moravského Krumlova a několika dalších měst.
• Petr Strážnický z Kravař dle Paprockého Zrcadla Markrabství moravského, 1593
Množství erbů a znaků obsahuje šípy prostříleného tvora, existuje i prostřelený sloup (v klenotu erbu Bruntálských z Vrbna). Velmi známý je střelami šípů mučený sv. Šebestián.*6
• Alexej K. Kyrylo-Rozumovský, kozácký hejtan, Ukrajina • Detail klenotu erbu Jana staršího Bruntálského z Vrbna ze Zemských desk Knížectví opavského • Alnašský rajón, Udmurtia, Ruská federace • Obec Blankenstein, Německo
• Stejný malíř, stejná kaple, ale zcela jiný - velmi neortodoxní - sv. Šebestián: oblečený, nezraněný šípy, které zachytávají a lámou andělé
Ještě obecnější použití a věhlas má šípem prostřelené srdce, související s tzv. Amorovým šípem (viz výše). Srdce protknuté šípem obsahuje také znak augustiniánského řádu. V tomto
případě jde sice také o lásku, ale o lásku Boží. Šíp zde představuje Ducha božího, který proniká lidská srdce a podporuje víru, naději a lásku (milosrdenství).
Zvláštním případem je kříž protnutý šípem, tzv. šípový kříž, po vzoru hákového kříže. Měla ho ve znaku Strana šípových křížů, totalitní antisemitská nacistická strana z doby
Maďarského království r. 1945.
• vlajka Strany národní vůle • Znak Maďarského státu 1944–1945
Feon (phéon) je typ hlavice šípu (a kopí), používaný v římské době. Špička feonu svírá ostrý úhel a jeho vnitřní hrany jsou krajkovitě vykousnuté. Je to tradiční figura používaná
ve francouzské heraldice, kde směřuje vzhůru, a v heraldice anglické, kde je orientována dolů.
• znak zv. Bogoria spojovaný s pokřikem „Boguryja!“, znak nosilo několik šlechtických rodů Polska • nejstarší podoba erbu Bogoria, vyobrazení na pečeti ze 14. stol.
„Jho a šípy“(španělsky „el yugo y las flechas“) je znak společného (španělského) království Ferdinanda II. Aragonského
(F-erdinand jako flechas - šípy) a Isabely I. Kastilské (Y-sabella jako yugo - jho), tzv. Katolických Veličenstev (a manželů).
Tato figura na štítě zmíněných a následnických katolických monarchů představovala jednotné Španělsko a „symbol hrdinských vlastností rasy“. Ve 30. letech 20. století se staly „jho a šípy“ politickým symbolem nacionalisticko-syndikalistického
hnutí Španělské falangy.
(jho orientované „ven“ ze znaku a šípy směrem dolů)
(jho orientované „dovnitř“ znaku a šípy směrem nahoru)
Figura svazku šípů se objevuje i v heraldice jiných zemí, např. ve znaku Nizozemí již od dob Holandské republiky koncem šestnáctého století.
Sedm šípů symbolizuje sedm provincií.
Orel svírá svazek 13 šípů symbolizujících 13 zakládajících států Unie.
V kulturách původních amerických obyvatel se také objevuje posvátný medicinmanský šíp symbolizující moc.
Šipky a směrovníky
Silniční značení by mohla být zcela samostatná studie, všimněme si z nich pro tentokrát aspoň znaků našeho tématu - šipek.
Konference OSN v Ženevě roku 1949 o silničním provozu, které se zúčastnilo 28 zemí, zkusila sjednotit různé systémy tehdy po světě existující. Ukázala se však nemožnost shodnout se na jediném celosvětovém systému. Od té doby koexistují dva hlavní systémy: evropský, používaný také v mnoha asijských zemích, zvláště v Číně, a také v Africe; druhý systém platí v Severní Americe, v některých středoamerických státech, např. v Mexiku, v některých jihoamerických státech, např. Brazílii, a také v Japonsku, Indonésii, aj.*7
Nejen za devaterými horami, moři a oceány potkáváme různě tvarované šipky, ale i v rámci Evropy shledáváme rozdíly v národních (státních) systémech silničního značení/značek. Prohledněte si, jaké variace nabízí tvar šipky silniční značky Přikázaný směr vpravo. Rozdíly jsou tak veliké, že by psycholog z toho mohl dovodit leccos o tom kterém národním prostředí. Je mezi laskavými čtenáři někdo takový? Na příkladu značky Jednosměrného provozu vidíme jeden z rozdílů mezi výše zmíněnými dvěma světovými systémy.
Šipka ve směrovém značení (silničním značení) může znamenat jak směr (vesměs znázorňováno šipkou kolmou orientovanou vzhůru, tak změnu směru (šipka horizontální). Šipka směrovaná
vertikálně dolů umístěná pod jinou značkou znamená konec platnosti horní značky (E08c Konec úseku). Šipka šikmo vpravo dolů znamená Přikázaný směr objíždění vpravo (C04acr).
(Automobilisté nechť mi prominou tuto pasáž.)
• Polsko • Švédsko • Švýcarsko • V. Británie
• V. Británie: rozcestník v Highfield Country Park, Levenshulme, Greater Manchester
Tzv. belgická hlavice - na bezpečnostních označeních ukazatel nouzového východu je šipka s vrcholovým úhlem 84°-86°.
V praxi
Šipka se vyskytuje v mnoha situacích, kdy je nutno jednoznačně určit směr. To i v případě, že v konkrétním místě jde o pohyb v obou směrech. Grafická podoba tuto skutečnost snadno a přehledně řeší, jak lze vidět např. v elektroinstalačních schématech, na dopravních značkách, v mapových symbolech, apod.
Šipku vidíme také ve fyzické (a matematické) veličině, jejíž podstatnou vlastností je směr - ve vektoru.
Symbol pro vektor bývá psán tučně a je opatřen šipkou nad nebo pod písmeny. Mezi matematickými symboly najdeme šipku ještě v oblasti matematické logiky pro vyznačení implikace a ekvivalence a také pro obecně pro funkci.
Kartézská soustava souřadnic je taková soustava souřadnic, u které jsou souřadné osy vzájemně kolmé a protínají se v jednom bodě - počátku soustavy souřadnic. Jednotka se obvykle volí na všech osách stejně velká. Jednotlivé souřadnice polohy tělesa je možno dostat jako kolmé průměty polohy k jednotlivým osám.*8
„Srdce a šípy“ je jeden ze speciálních diamantových brusů, kdy na kameni s 57 fasetami vidíme při pohledu ze shora osm šípů a ze spodu osm srdcí.
Ve značkách
Šipka spoluvytváří a doplňuje loga (brandy) některých společností (značek), které mají stejnou funkci a srovnatelnou pozici ve struktuře služeb po celém světě. Nejmarkantnější je to
u firem, které mají co do činění s dopravou, přepravou - metra, železnice, letiště (velké A, iniciála slova Airport, tak jako dvojice křídel a startovací dráha v perspektivě a
vzletový pohyb, do podoby šipky vklouzávají zcela přirozeně), automobilky, kosmický výzkum.
• Rhode Island, USA • Rotterdam, Nizozemí
• Belfast, Irsko • Eindhoven, Nizozemí • AENA, správa španělských letišť • Britská letiště
Šipku najdeme také v symbolice směnárnictví či recyklace, apod. Je příznačné, že tyto společnosti, respektive
jejich činnosti jsou spojeny s pohybem, ať skutečným nebo abstraktním/fiktivním.
A ještě několik ukázek na téma „šíp lásky“...
Anglický výraz pro šipku, šíp - „arrow“ - je sám nebo s doplněním názvem logem nemála subjektů po celém a nejen anglofonním světě. Že by to bylo zrovna to pravé ořechové
z hlediska marketingové funkce loga, je diskutabilní, jak už jsme několikrát v našich toulkách dovozovali, ale je to skutečnost, kterou při našich výletech stále konstatujeme.
ga_telemarketer roku_pl.jpg)
Závěr
Přejme si, aby nás šipka času, která je víc než symbolem našeho člověčího osudu, dovedla ještě k mnoha zajímavým vyjádřením zázraku existence. Dobrý vítr a dobrý směr!
Poznámky:
*1 „Paradoxně“ tímto paradoxem eleaté dokazovali nemožnost či zdánlivost pohybu. Takto Zénónovu tézi reprodukuje Aristotelés ve své Fyzice: „Letící šíp pozorovaný v jakýkoliv okamžik svého pohybu se nachází na jednom místě, v kterém je de facto v klidu. Pokud je ale v klidu v každém okamžiku svého letu, znamená to, že je v klidu i v čase, což znamená, že se nepohybuje.“
*2 Pojem vytvořil britský fyzik Arthur Eddington roku 1927.
*3 Podle jedné z bájí si Staří Řekové Střelce ztotožňovali s Krotem (1. p. Krotus), synem boha Pana. Krotus vynalezl šíp a odjel s ním na koni na lov do lesa. Jiná báje si Střelce vykládá jako kentaura, který byl chráněnec Múz a vynalezl lukostřelbu, za což byl přenesen na oblohu. Staří Sumerové na stejném místě oblohy viděli svého boha smrti a podsvětí Nergala.
*4 označuje znak Unicode na pozici U+2642.
*5 Figura je interpretována jako šíp ovinutý kusem tkaniny namočené do hořlavé látky a zapálené. Anebo dle erbovní pověsti špice kopí s nabodnutý knírem, který v souboji usekl svému protivníkovi silák Saul, který žil na dvoře slovanského knížete Rostislava na Velehradě.
*6 Šípy nemířily odsouzenci na hlavu a do oblasti srdeční; z ran po šípech byl Šebestián vyléčen Irenou Římskou. Císař Dioklecián ho nakonec dal utlouct palicemi.
Sv. Šebestián je patronem proti moru. Tento výběr ochránce nebyl náhodný: v řecko-římské mytoligii byl ochráncem proti moru Apollón, taktéž s atributem šípu; nový svatý měl christianizovat tuto tradici,
čili vytěsnit z povědomí, překrýt starší kult novým – v našich procházkách již mnohokrát zmiňovaná metoda, jak jinak než mocenská, že...
*7 Že jde jen o doporučení, ukazuje příklad Irska, které používá americké tvary.
*8 Soustava je pojmenována podle francouzského filosofa Descarta, který se zasloužil (kromě jiného) o propojení algebry a euklidovské geometrie.
V prostoru má kartézská soustava souřadnic 3 vzájemně kolmé osy (běžně označované x, y, z), v rovině 2 kolmé osy (x, y).
Určení, zda je soustava pravotočivá či levotočivá, usnadňuje pravidlo pravé ruky.
Zaměníme-li osy x a y, získáme souřadnou soustavu levotočivou. Obvykle se pracuje s pravotočivou souřadnou soustavou.
*9 Téma symbolu recyklace by si možná zasloužilo samostatnou kapitolu. Uveďme zde aspoň malý přehled recyklačních značek z celého světa:
*X Výtvarná podoba znamení zvěrokruhu/zodiaku je téma, které by si jistě zasloužilo samostatnou kapitolu. V našich toulkách si zatím všímáme vždy jen
jednoho dvou konkrétních znamení souvisejících s námětem článku.
Takže zatím i zde jen připojím několik zajímavých výtvarných verzí jak souhvězdí tak zodiakového znamení Střelce:
Zdroje:
Malby Gozzoliho jsou ze zdroje Italia do it better (http://italiansbetter2.blogspot.com/2010_10_01_archive.html)
Původní text byl napsán v prosinci roku 2011 a lednu 20012 a publikován ve Fontu č. 122/1/2012 (téma: Železnice).
Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.
Rozšířená verze vznikla v dubnu roku 2012, během jarních prací v krkonošském zákoutí. Oprava listopad 2016.
V úvodu těchto stránek jsem se zmínil o nutnosti oprav starších textů. Tentokrát musím opravit jen necelé tři měsíce starý text. Mimo drobné chyby, které jsem ani nestihl zaregistrovat, ale jistě v článku byly a jsou, jsem v původní verzi pro časopis na str. 48 pod obrázkem z astronomického katalogu chybně uvedl zdroj: Atlas Coelestis Johanna Heveliusa, Uranographia, 1690. Sorry. Správně je, jak je uvedeno v popisce na těchto stránkách:z Urania's Mirror, Londýn, 1825. Za uvedení v omyl se pozornému laskavému čtenáři a všem ostatním omlouvám.