S L I V O Ň ,   T O   J E   P E C K A !

Pijácké preference jsou velmi různorodé. Nejen krajově je velmi oblíbená slivovice - pálenka ze švestek. Ochutnejme si ji trošku.

„Vzhledem k dlouhé historii šlechtění a obrovskému množství kultivarů, vzájemných kříženců, lidových názvů a synonym je situace dosti nepřehledná.“ (cs.wikipedia.org)*0



Květ tchajwanské švestky (Prunus mume) Kvetou v nesčetných odstínech od nejčistší bílé až po sytou jasně červenou.


Chvála české a moravské řeči

Bluma, karle, kadlátko, mirabelka, myrobalán, prcavka, prdlavka, ryngle, slíva, sralka, špendlík, švestka, trnka, vlaška, zelinka, aj.*Z



Slivoň (Švestka) Domácí, tzv. karlátka, velmi kvalitní odrůda, kterou nové odrůdy chuťově těžko překonávají. Všestranné využití. Jedna z nejvíce rozšířených odrůd.*K




Slíva, dřevořez (malíř Hans Minich a dřevorytec Daniel), Herbář neboli bylinář, Pietro Andrea Mattioli, vydal D. Adam z Veleslavína, Praha, 1562




Slíva a špendliky z vydání v r. 1596


Příchod pramatky Slivoně

Na české území se švestka dostala v 5. století se slovanskými kmeny. Dnes do rodu slivoň (Prunus), stromů a keřů čeledi růžovitých (Rosaceae), patří jednak pěstované/šlechtěné druhy jako již zmíněná švestka, dále pak meruňka, višeň, třešeň, mandloň a broskvoň.*A Z druhů planě rostoucích je to střemcha, trnka či mahalebka.*M





Z vydání r. 1562: Broskev  •  Mandloň  •  Meruňka větší
 •  Trnka  •  Višeň černá


Slivoň v historii a kultuře

Nejen květy, ale i plody našich slivoní mají jak hospodářský tak kulturní a symbolický význam. Figurují v legendách mnohých národů. Broskve pěstované v zahradě bohyně staročínské královny nebes Si Wangmu dozrávající jednou za několik tisíc let jsou v čínské mytologii ovocem nesmrtelnosti a vyhrazeny bohům.



„Sei-o-bo“ (čínsky Si Wang Mu. Královna Západu). Taoistické božstvo, které žije v horách Konron (Kuen Lun). Stará se o bájnou broskvoň. Takeuši Keišu, 1907, JP


Broskev je znakem i čínského boha dlouhověkosti Džurodžina*D. V jedné ruce drží kouzelnou broskev nesmrtelnosti a ve druhé hůl z kořene ženšenu a tykev s čistou krystalickou vodou, symbol života. Někdy ho doprovází nějaké zvíře spojované s dlouhověkostí - laň, jeřáb, želva.



Džurodžin na želvě, porcelán, vintage výrobek, CN




Broskve (Prunus persica), tušová malba, styl čínského malíře Čchi Paj-š, 20. stol., CN


obr

Buchty dlouhověkosti, CN




Broskvový koláč dlouhověkosti (šutao) je reprezentací broskve nesmrtelnosti. Pečivo je plněné sladkou pastou z červených fazolí a lotosových semen. Obvykle se podává k narozeninám starších lidí na oslavu dosažení jejich vysokého věku, CN




Blahopřání k narozeninám Jade Pond od Jin Tingbiao, dynastie Čching


Broskvoň nese jeden ze tří požehnaných plodů buddhismu - broskev dlouhověkosti a nesmrtelnosti. V Číně a Japonsku je velmi šťastným symbolem, který znamená krásu, radost, nesmrtelnost a ženské půvaby. Dřevo broskvoně zahání démony, opadané květy značí ženskost a dokonce prodejnou lásku.



Text plakátu: „Stoupá po terasovitých polích k obloze, češe obří broskev královny matky a dává ji našemu drahému předsedovi Maovi a přeje mu věčný život.“, 1958, CN




Kloubová provázková hračka ze 60. let 20. století od japonského řezbáře Hiroie Masaakiho (nar. 1938), která zobrazuje Momotaro (Broskvového chlapce), jak se odhaluje z broskve. Legenda či pohádka o bezdětných rodičích a řekou přinesené broskvi a v ní nalezeném děťátku, z kterého vyrostl celé zemi pomáhající hrdina. Otesánek naruby. Motiv pochází z prefektury Okajama, kde pěstují broskve a vyrábí z nich také výborné knedlíky, které v příběhu mají zásadní sjednocující roli. Takže legenda (a zobrazená hračka) je vlastně takový reklamní tah.


Oblíbeným motivem japonského a čínského malířství, grafiky, poezie, kaligrafie i užitého umění jsou „tři přátelé zimy“ - slivoň, bambus a borovice, společně vysazované v japonských zahradách nebo používané ve výzdobách vztahujících se k příchodu nového roku. Slivoň zde představuje symbol vracejícího se jara, krásy, čistoty, prostoty, ale též pomíjivosti a nevyhnutelného úpadku všeho živého.



Výšivka na kimonu s motivem Tří přátelé zimy - bambus, švestka a borovice, 50. léta 20. stol., JP  •  Váza se stejným motivem, 18. stol., CN  •  Bezuchý keramický hrnek na čaj, oblast Moni, současná výroba, JP



Starožitný divadelní vějíř, JP




Triptych Švestkové květy ve večerním sněhu, Utagawa Kunijoši, 1847, JP


Květ švestky je v japonské kultuře symbolem štěstí a zdaru, je též symbolem jara, odvahy a ctnosti překonávající překážky, byl oblíbeným emblémem samurajů.
Doložených rodinných znaků - kamonů, jsou tisíce, vycházejí z přibližně 350 základních motivů.*C Ume mon - mon s květem/květy švestky - má asi tři stovky známých variací, ale nejznámější je Ume-bači mon, který nepředstavuje skutečný švestkový květ, ale jeho geometrickou abstrakci. Mon prezentuje klan Maeda z dnešní provincie Owari na ostrově Honšů.



Klan Maeda, samurajové, 15. stol., JP  •  Ume  •  Kaga  •  Ken  •  Shimatsu  •  Mitsu




Rod Sugawara, dvořané a šlechtici období Heian (8. stol.)  •  Mitsumori  •  Uchiwa  •  Warabi  •  Sakura ve tvaru letícího jeřába, symbolu dlouhověkosti  •  Yamato


Oproti časté volbě švestkového květu za rodinný znak - kamon, je plod švestky zcela opomíjen, mezi dohledatelnými motivy jsem ho nenašel... Encyklopedie rodinných znaků vydaná r. 2001 v Tokiu, obsahuje 4 080 jin (bílý na černé) a 4 080 jang (černý na bílé) znaků. V indexu několika stovek motivů encyklopedie uvádí pouze jeden, který se týká našeho předmětu - ovoce, plodu, a není to ani plod švestky, ale broskve.



Kamony s plodem broskve, JP


Motiv šveskového/meruňkového květu se neobjevoval jen na samurajských znacích, ale jako dekorace všeho možného, včetně zbraní, viz třeba záštita meče - cuba:



Cuba se švestkovými květy, 17. stol  •  Cuba ve formě jednoho květu švestky, 20. stol., JP


V Číně švestka značí krásu, panenství a dlouhý život. V Koreji švestkové květy mají pět okvětních lístků, o kterých se věří, že nesou 5 různých požehnání, jako jsou: bohatství, zdraví, ctnost, pokojná a přirozená smrt.



Vyhlídkové okno ve tvaru zimního švestkového květu na zahradní dělicí stěně v klasické čínské budově, CN


Švestkové květy byly oblíbené během období Nara (710–794) až do vzniku období Heian (794–1185), kdy začal být preferován květ třešně. Připomíná pomíjivou krásu mládí, která mizí stejně rychle jako její květy. Jelikož kvete dříve, než nasadí listy, je i symbolem člověka, který se rodí nahý.

obr

Rozkvetlé sakury, v pozadí sopka Fudži - kýč po japonsku, ale skutečný...


Mandloň je v Číně znakem odolnosti a ženské krásy. Jelikož kvete na jaře jako první, je také spojována s bdělostí.
Mandloň v Persii byla nebeským stromem, představuje božskou milost, skrytou pravdu a panenství.



Z Festivalu mandloňových květů, 2012, Ša-čche, Sin-ťiang, CN


Květ mandloně je podle hebrejské bible, Tóry (Exodus 25, 30-34 *S) modelem pro výrobu svícnu do chrámu v Jeruzalémě. Křesťanská symbolika často používá mandlové ratolesti jako symbol panenského narození Ježíše; obrazy a ikony často obsahují svatozáře ve tvaru mandle obklopující Ježíška a jako symbol Marie.



Bronzové pečetidlo (13.–14. stol.), resp. jeho tisk, převorství ve Stone, Staffordshire, Anglie, UK
text okolo: S(igillum) ecc(lesia)e S(an)c(ta)e Mari(a)e et S(an)c(t)i W(u)lfadi Martiris de Stanis
(„pečeť kostela Panny Marie a svatého Wulfada, mučedníka, ze Stone“)


Trnky byly v Evropě naopak symbolem kontrastu sil světla a temnoty a považovány za dřevinu čarodějnic. Mnoho dalších lidových pověr je spojeno se zvykem řezat počátkem prosince (obvykle 4. prosince, na sv. Barboru) větévky slivoní (nejčastěji třešní) do vázy, tedy tradiční barborky.
V renesančním umění byla broskev s listem symbolem pravdivosti.



Svatá rodina, Luca della Robbia, kol. 1450, Florencie (mezi ovocem v okraji tonda najdeme i broskev)


Slivoně v heraldice

Květy a plody stromů z rodu slivoň (Prunus) mají v heraldice své místo v mnoha zemích.



Ascanius Pflaume (německy Švestka), 1657 starosta města Aschersleben, Sasko-Anhaltsko, DE  •  Philip Siu Lun Lee, poručík-guvernér Manitoby 2010, CA (Lee je čínsky švestka)  •  Bialoslawie, PL  •  Borotín, BK, CZ  •  Buda, Buzau, RO




Cuca, Arges, RO  •  Dolany, Mělník, CZ  •  Giscaro, Gers, FR  •  Hitzum, NL   •  Hluškivce, UA




Hrobice, Zlín, CZ  •  Kelniky, CZ  •  Lukovistia, SK  •  Novabosa, SK  •  Odăile, Buzau, RO




Premier, CH  •  Sliwice, PL  •  Prenois, Bourgogne-Franche-Comté, FR  •  Slobidka Gluškovecka, UA  •  Southwestmorland, UK




Valea, Chioarului, RO  •  Vandoncourt, Doubs, FR  •  Vârfuri, RO  •  Vizos, Hautes-Pyrénées, FR  •  Wonfurt, Bavorsko, DE




Pournoy-la-Grasse, Moselle, FR  •  Okres Bühl, Bádensko-Württembersko, DE  •  Uda, Arges, RO  •  Tehov, Pha-východ, CZ  •  Horní Slivno, Ml. Boleslav, CZ


Prunus mume, strom zvaný meruňka japonská, ale také švestka čínská či japonská, není národní rostlinou Japonska - tou není ani sakura, ale chryzantéma, ani Číny - tam je to pivoňka. Zmíněná meruňka je národní květinou Tchaj-wanu. Národní květina byla oficiálně označena jako švestkový květ Legislativním dvorem Tchaj-wanu v roce 1964.



Základní forma taiwanského státního symbolu, TW  •  Jednokomorový zákonodárný sbor, TW  •  Legislativní dvůr (do 2018), TW  •  Examinační dvůr (do 2020), TW  •  Pečeť prezidenta republiky (do 2017), TW  •  Tchaj-wan Hongkong Zvláštní administrativní oblasti Číny, čínský fejk!!, CN  •  Variantní znak Tchaj-wanu (Čínský Taipei) pro olympijské hry apod. akce, TW




Vojenské námořnictvo, TW  •  Epolety hodnosti plukovník: letectva a  •  námořní pěchoty, TW  •  Půldolarová mince, 1981, TW  •  Značka tchajwanské národní dálnice č. 1, TW




Ocasní křídla letadel se švestkovým logem tchajwanské národní letecké společnosti China Airlines, TW


Švestkový květ, oblíbený předmět v tradiční malbě a poezii sinosférických zemí (Čína, Korea, Vietnam a Japonsko), známý pod čínským pojmenováním meihua, je symbolem odolnosti a vytrvalosti tváří v tvář nepřízni osudu, protože švestkové květy často kvetou i uprostřed drsného zimního sněhu.




Rozkvetlé švestky pod sněhem v zahradě osackého hradu, Osaka, JP


Na rozdíl od jiných tchaj-wanských živých symbolů nepochází švestkový květ z Tchaj-wanu.
V Japonsku je švestka často spojována s Tenjin, šintoistickým božstvem učenosti. Svatyně, které uctívají Tenjin, často používají ume mon (znak švestky) jako znak chrámu a na jejich posvátných pozemcích jsou vysázeny švestky.



Znak svatyně Dazaifu Tenmangu, prefektura Fukuoka, JP (šintoistická svatyně je postavena nad hrobem Sugawara no Mičizane (845-903) a je jednou z hlavních svatyní zasvěcených Tenjinovi, zbožštěné podobě Michizanu.)




Svatyně je také známá svými 6 000 stromy ume (asijské švestky) patřícími do 167 odrůd. Jeden strom, známý jako Tobiume, stojí přímo napravo od hlavní svatyně


Motiv švestkového květu se tedy používá i ve státní symbolice korejské:



Pečeť Korejského císařství  •  Erb Korejského císařství, 1908–1910  •  Pečeť rodiny Jeonju_Lee, 1. tisíciletí, KR  •  Symbol korejské královské dynastie Čoson (14.–19. stol)




Symbol korejského císařského paláce  •  Jiný symbol téhož  •  Kolková známka, vydávaná americkou vojenskou vládou v Koreji  •  Korejská společnost Oxford University, nezisková organizace založená na podporu lepšího porozumění korejské kultuře UK


    

Řád švestkového květu, 1900, třetí nejvyšší vyznamenání korejského císařství, samostatné a pro umístění na stuze


Vlivy

Ačkoliv Vincent van Gogh měl v Provenci před očima živou nádheru ovocných sadů, neodolal závanu východního obdivu a střihl si několik variací na japonské téma:



Švestkový park v Kameido, barevný dřevořez, 30. list cyklu Sto pohledů na slavná místa v Edo, Utagawa Hirošige, 1857, JP  •  Kvetoucí švestkový sad (podle Hirošigeho), Vincent van Gogh, 1887, FR


Slivoň v korporátu

Tvar plodu švestky, či chcete-li slivoní*P vůbec, je podobně jako vejce v podstatě zcela jednoduchý, ale dokonalý. Proto se asi dost obtížně tvoří jeho variace, většina ukázek se ani příliš nevzdaluje od základního přírodního tvaru, který je ostatně stylizace sama. Grafika si to vynahrazuje na květech slivoní.



Plakát k výstavě sklářky Evy Švestkové, 2000, Nový Bor, CZ




Švestkové květy na 5jenové bankovce, 1948, JP  •  100jenová mince, 1960, JP  •  Měděná čínská mince pro štěstí, CN

<



All Japan Rugby Football Club, New York, US  •  Sakury (nebo také Udatné květy), národní ragbyové družstvo, JP  •  Označení Tax- Free Shop, JP

<



Plum Analytics, IT služby a IT poradenství, Philadelphia, PA, US  •  Plum Boro, státní organizace městské čtvrti Plum, Pittsburgh, Pensylvánie, US  •  Damson, mezinárodní poradenská agentura

<



Obchod s dárkovým zbožím Antigonish, Nova Scotia, CA  •  Credit Union Cherry Blossom,  •  Zelená švestka, Obchod s vintage zbožím, Newburyport, Massachusetts, US  •  Švestkové víno, Hakucuru-Sake Brewery, Kobe, JP  •  Nakládaná švestka, asijská webová stránka s recepty obsahující japonské, korejské a čínské recepty

<



Plum Good, čaje, koření, omáčky, Washington, DC, US  •  Národní třešňový festival, Traverse City, Michigan, US  •  Pacha Cherry, hudební noční klub, parfémy, módní oděvy, Ibiza, ES

<



Slivovice, Jelínek, Vizovice, CZ  •  Maraska Slivovica Brandy, HR

<



Švestkový porter, pivovar Elgood & sons, Wisbech, Cambridgeshire, UK  •  Švestkový porter, pivovar Nailmaker, Darton, Barnsley, South Yorkshire, UK  •  Pořádný švestky, kojenecké a dětské oblečení, Kottayam, IN  •  Plum Bury, stylové dámské spodní prádlo, e-shop, IN

<



Švestkový imperial porter, pivovar P?hjala, Tallinn, EE




Pivo Sakuráč, s obsahem sakury, pivovar Netopýrka, Černá Hora, CZ  •  Švestka na špejli, velmi sladká odrůda švestky, vyšlechtěná, patentovaná a pěstovaná jen v HMC Farms, Kingsburg, CA, US




Damson-vodka, Wiltshire Liqueur comp., UK - Damson je odrůda švestky slivoň slíva ((Prunus domestica subsp. insititia, resp. Prunus insititia) česky zvané též slíva prcavka  •  Cherry solutions, Informační technologie a služby, Soul, KR  •  Plum Jobs, poradenství, lidské zdroje, Dubaj, AE




Dvě třešně, prodej německého ručně vyráběného dřevoobráběcího nářadí v USA, San Francisco, US  •  Pasta ze sušených solených (!!) švestek ume-bošiPerilla frutescens var. crispa), velmi kyselá a slaná, vhodná do dresinků, omáček či pomazánek  •  Pečeť fy HMC Farms - Dělat, co chutná správně, US




Přírodní kosmetika Šousin pro dlouhověkost fy TianDe, RU  •  Zwetschgenmännla a Zwetschgenweibla čili švestkový mužíček a švestková ženuška, tradiční (údajně od 18. stol.) figurky ze sušených švestek, fíků a ořechů, suvenýry na vánočním trhu, Norimberk, DE (místní, norimberské rčení: „Máte-li doma švestkového muže, pak vám nedojdou peníze a štěstí!“)


Co bylo dřív, slíva nebo pecka?

V obdobné kauze - slepice verzus vejce - to je již vědecky, jak jinak, vyzkoumáno ve prospěch vajcete. Analogicky lze tedy tipnout, že v našem případě to bude pecka.



Voilà!




Poznámky:


*0  Počet taxonů zahrnovaných dnes do rodu Prunus (Slivoň) se blíží číslu 500 včetně kříženců a různých poddruhů; druhů je udáváno kolem 200.

*A  Existuje několik znaků, které odlišují květy některých slivoní. Nejjednodušší způsob, jak zjistit rozdíl mezi květem třešně, švestky nebo broskve, je pozorovat přirozený tvar okvětního lístku. Třešňové květy mají na špičce okvětních lístků unikátní rozštěp, který přidává na jejich hezkých vlastnostech a zvyšuje popularitu. Okvětní lístky švestkových květů jsou rovnoměrně zaoblené, zatímco okvětní lístky broskví mají tvar slzy.

*B   V tchaj-wanské státn, resp. vládní vizuální identitě vládně podobný bordel jako v Česku. Možná ještě větší - do nedávná obliba švestkového květu se začíná opouštět, např. r. 2020 Examinační dvůr (ED) vyměnil svoji značku, byť trochu nečitelnou, ale přece jen s dominujícím motivem obrysu květu Prunus mume za kresbu administrativní budovy, asi sídla ED, detaily zahlcená kresba v šedé barvě!!! A každé ministerstvo má svoje vlastní logo; některá jsou sama o sobě hezká, ale dohromady nepodporují imidž jednotné státní struktury.

*C  Na 125 milionů obyvatel japonského souostroví to není vlastně až zas tak moc,,,

*D  Džurodžin může být zaměňován za božstvo jménem Fukurokudžu případně boha Šou - všechna tato božstva s podobnou symbolikou, podobným zasvěcením a často i stejnou podobou mají původ v Číně. Specialisté sinologové nechť mi prominou toto zjednodušení..


Hotel Syn Nebes, 2001, Langfang, provincie Hebei, CN; Tři hvězdná božstva (Fu-štěstí, Lu-bohatství a Šou-dlouhověkost) dynastie Ming. Vlevo Šou, v ruce drží broskev nesmrtelnosti; v hotelu je v ní speciální apartmán.



*K  Patří k nejkvalitnějším švestkám, je vhodná pro všestranné využití. Je výborná na pálení slivovice (je jemná s výraznější vůní). Jedna z nejvíce rozšířených odrůd, zraje v 1. až 2. dekádě září. Plodnost je velká a pravidelná. Odlučitelná od pecky. Není náročná na stanovištní podmínky. Na podnoži myrobalán.

*M  Višeň turecká (Prunus mahaleb). Pěstuje se pro koření, které se získává ze semen uvnitř třešňové pecky. Semena výrazně voní a chutnají podobně jako hořké mandle.

*P  Nejčastěji kreslený tvar slívy je velmi podobný zjednodušenému obrázku lidského pozadí - zadnice. Vidíte to tam taky?


Meruňka obecná (Prunus armeniaca), poštovní známka, 2010, Arménie



*S  „Zhotovíš svícen z čistého zlata. Svícen bude mít vytepaný dřík a prut; jeho kalichy, číšky a květy budou s ním zhotoveny z jednoho kusu.
Z jeho stran bude vycházet šest prutů, tři pruty svícnu po jedné straně a tři pruty svícnu po druhé straně.
Na jednom prutu budou tři kalichy podobné mandloňovému květu: číška a květ. A tři kalichy podobné mandloňovému květu na druhém prutu: číška a květ. Tak to bude na všech šesti prutech vycházejících ze svícnu.
Na svícnu budou čtyři kalichy podobné mandloňovému květu s číškami a květy.“


Menora, soudobý výrobek fy Goodsalt, Caldwell, Idaho, US, poměrně přesně reprodukující výše uvedené biblické instrukce



*Z  Znalce-ovocnáře prosím o toleranci za případné nedostatečné rozlišování poddruhů, odrůd a variet, apod.





Původní text byl napsán v únoru roku 2025 a publikován ve Fontu č. 200/2/2025 (téma: Destiláty).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla ve slavném měsící květnu za rozkvetlých jabloní, za obav ze sucha, z dešťových průtrží, z vysušujícího větru, z horka a přízemních mrazíků, to vše v krkonošském zákoutí.