Francouzi mají případné rčení: „Jídlo bez vína je jako den bez slunce“. Ano, víno je se sluncem – jak vznikem, tak symbolicky – nerozlučně spojeno. Vydejme se za prvním z jmenovaných pojmů – za vínem.

Slovem víno pro náš případ je míněn především vinný hrozen, jeho jednotlivé bobule a nápoj z hroznů zhotovený, ale také listy vinné révy, révové úponky a celý révový keř.

V evropském kulturním prostoru je symbolika spjatá s vínem napájena helénsko- judaisticko-křesťanskými zdroji. To, co dělá víno tak vzrušujícím symbolem, je jeho spojení s krví.*1

Na počátku byl Noe *X

Stále jsou dohady, odkud rostlina vitis vinifera pochází, respektive odkud pocházejí kulturní odrůdy vinné révy. Někteří vědci kladou jejich původ do oblasti jižně od Kavkazu a Kaspického moře (do této oblasti umisťuje Genesis, první kniha Staré smlouvy, kap. 8, v. 4, přistání Noemovy archy po potopě a v Gn 9, 20 vysazení vinné révy). Jiní dokládají původ vína v Egyptě (existence vína a vinic je doložena již z předdynastického období (3 200 let i více př. n. l. ), odkud se vydalo na Blízký Východ.

Ze zmíněných končin pocházejí také první obrazy, znaky a emblémy této kulturní plodiny z nejstarších.

V akkadské verzi sumerského eposu o Gilgamešovi (cca 2000–1200 př. n. l.) hrdina potkává vědmu Siduri, znalou přípravy nápojů, „které občerstvují duši“. Někdy je Siduri považována za babylonskou bohyni vína a piva. Moudře a znalecky Siduri Gilgamešovi radí, aby zanechal hledání nesmrtelnosti a věnoval se prostým radostem života, mezi které požívání bohyní ochraňovaných nápojů také patří. Ajta, jak jsou ty člověčí problémy stále stejné, již po tisíciletí!!...

Z pramene helénského vyvěrají figury jako Sílénos, jeho přeslavný žák Dionýsos (římský Bakchus), Mainady (Bakchantky), Satyrové - všechny jsou nějak spojeny s vínem, v extrémní mysterijně-orgiastické poloze pak, jak již zmíněno, opět s krví.*11

V duchu staré tradice byl na makabejských mincích kmen Izrael znázorňován vinnou révou a v syrské Apokalypse Baruchově je réva obrazem Mesiáše. V knize Kazatel je Moudrost přirovnávána k révě (známe zmutováno jako In vino veritas). V orientálních kulturách či náboženstvích je réva obrazem nebeských bytostí.

Ježíšova evangelijní podobenství jsou plna příměrů k vinici, vinaři, révě a vínu. Celý proces pěstování a výroby vína je v křesťanství interpretován jako jedno velké podobenství o vztahu člověka a Boha. Tato symbolika vrcholí tradicí o ustanovení Večeře Páně s přijímáním těla a krve Krista.*2

Velehrozen nesený na tyči dvěma muži – scéna inspirovaná pasáží ze starozákonní knihy Numeri, kap. 13 a 14: Jozue a Káleb, dva z dvanácti zvědů vyslaných na Hospodinův příkaz Mojžíšem do Zaslíbené země, v údolí Eškólu našli a uřízli velký hrozen a na tyči ho jako důkaz hojnosti kennánské země přinesli zpět do izraelského ležení. Tato scéna byla později mnohokrát použita v různých náboženských a světských souvislostech. Vyvstávají některé otázky: Co bylo v eškólském údolí, že tam rostly tak veliké hrozny? Nebo to byl svazek mnoha hroznů zavěšených společně na jedné tyči? A to nikdo nehlídal vinici? Nebo byli zvědové tak zdatnými zloději?

V křesťanské mystické*10 interpretaci má tato starozákonní scéna symbolizovat Kristovo ukřižování. Připomeňme, že podle evangelií prvním Ježíšovým zázrakem bylo proměnění vody ve víno během svatby v Káni Galilejské.

Pohár s vínem je další formou, kterou se víno stalo nezaměnitelným symbolem a sehrálo svou roli v lidské historii. Nádobka, ze které Spasitel měl pít během Poslední večeře a která prý posléze posloužila pro zachycení jeho krve, když visel na kříži, se stala podkladem legendy o Svatém Grálu a v jiné podobě formovala i vznik ceremoniální mešní nádoby s vínem. Přístup k této nádobě s vínem později rozpoltil křesťanství na katolickou a protestantskou část. Emblém husitů, který provázel tyto změny, od školních škamen nám známý kalich, však není vlastním předmětem tohoto pojednání.*3

Ikonografie křesťanských svatých uvádí atribut vína u Bonifáce, Ludmily*4, Urbana a Václava. Ve Francii je patronem vinařů sv. Vincent ze Zaragozy, první hispánský mučedník doby Diokleciánovy.

V českých zemích jsou jako patroni vinařů uctíváni sv. Jan Evangelista, sv. Jan Křtitel, sv. Martin, svatí Bartoloměj a Vavřinec, na Moravě je údajně nejoblíbenější již jmenovaný sv. Urban a v Čechách je to jednoznačně sv. Václav, který se objevuje při práci na vinici v nejstarším českém kresleném seriálu, Velislavově bibli. *5

Víno na štítě

V rodové heraldice se víno vyskytuje spíše výjimečně. České a moravské rody nabízejí pouze dva takové příklady - pány z Dražic pro Čechy a Lichnovské z Voštic pro Moravu. Dražické rodové znamení se objevuje i ve známé znakové síni hradu Laufu u Norimberka. Figura vinného keře (tak vypadala původní podoba erbu) patří svou symbolikou ke znamením, které používal klérus. A opravdu, většina příslušníků rodu dražických se objevuje mezi českým duchovenstvem.

Mezi státními symboly víno kupodivu nenalezneme vůbec.*6 Sporadicky je používáno v symbolice nižších správních celků států jako jsou kraje, provincie, regiony apod.*7 V ČR je hrozen jednou z figur znaku a praporu Jihomoravského kraje.

Výrazné logo má vinařská oblast proslavená románem G. Chevalliera „Zvonokosy“ - Le Pays Beaujolais: můžeme v něm vidět schéma tamnější krajiny (oblé kopce provázející tok řeky) či okraj vinného listu, modrý pruh řeky Rhôny i „třetí řeky“ kraje - vína Beaujolais, akcentováno symbolickou bobulí hroznu Gamay*8; dohromady pak vytváří symbol srdce, což jen zvyšuje účinnost loga.*9

Bohatá úroda

Nejhojnější výskyt vína v kategorii správních celků registrujeme v městské heraldice. Městských znaků, které se nějakým atributem vztahují k vinařství (hrozen, réva, vinný list, vinařský nůž, motyka, lis, patron vinařů, aj.), uvádí akademické vydání publikace Městské znaky v Českých zemích celkem 44. Většina z nich jsou obce moravské, ale třeba ze znaků pražských historických měst vinařský motiv obsahují čtyři z nich - Nusle, Vinohrady, Vysočany a Žižkov. U Brna neudivuje, že z celkového počtu 29 městských částí jich 21 má ve znaku vinařské emblémy. Mezi houfně vznikajícími znaky obcí v ČR po roce 1989 se vinařské figury objevují často, opět především na jižní Moravě. České vexilologické stránky k 30. červnu t. r. (2011) uvádějí 148 obcí, na jejichž praporu se objevuje motiv vinného hroznu. Sedm obcí má na praporu samotné vinné listy. Z nadnárodního pohledu posuzováno: značný počet obcí, které si do svého znaku daly nějaký vinařský emblém, vidíme na Slovensku, ve Slovinsku, v Portugalsku, ve Švýcarsku; hojné jsou též v Maďarsku, Česku a ve Francii; pouze ojediněle v Itálii.

Pro numerology: více či méně stylizované hrozny se vyskytují v počtu jeden až devět v počitatelných zobrazeních, samotné hrozny mají minimálně tři bobule, horní hranice je prakticky nespočitatelná. Použité barvy: bílá, černá, zlatá, stříbrná a celá škála pestrých nekovových barev jak pro hrozen, tak pro listy révy.

Vinařské stezky

Mezi dnes tak oblíbenými cyklotrasami jsou Vinařské stezky fenoménem. Ve většině zemí, kde jsou zřizovány, je k jejich označení použita nějaká část révy vinné, nejčastěji hrozen. Ojediněle se objeví něco, co je spojeno s konzumací vína, jak to vidíme na ukázkách z Itálie a Španělska. Logo Moravské VS přidává k vinařské emblematice další motiv – žudro vinařského sklípku.

V Itálii panuje v designu vinařských stezek lokální individualismus:

Ze španělských vinařských cest:

A nezapomeňme na vinařské stezky ve Francii i jinde po světě:

Web Vinařské cesty, CA  •  Označení vinařské cesty, CA  •  Vinařská cesta Valle del Maule, CL

Označení z francouzských vinařských cest: Cesta alsaských vín   •   Cesta prestižními vinicemi Burgundska
a označení obce Vosne-Romanée na této trase, FR

Logo a označení Malokarpatské vínné cesty  •  Erb vinařské rodiny Tretinů, která u Pezinka na MVC po generace vinaří;
do erbu rodiny se dostal i jejich dobrman Luxo, který se naučil vino degustovat přímo z koštýře

Jenom kuličky...

Oslím můstkem vinařských stezek a cest se dostáváme k vlastní grafice, variacím na téma víno. Na pomyslné vinici log to byl tentokrát dost obtížný sběr. Hrozinek není moc. Vymyslet něco nového s těmi kuličkami není tak jednoduchý úkol, jak se na prvý pohled zdá. Schválně, zkuste si to. Jsem proto potěšen, že se mohu se svými laskavými čtenáři podělit o několik originálních řešení na dané téma. I použití pouhých tří bobulí (či kapek tekutiny z lisovaných hroznů), tedy minimálního počtu, který tvoří stylizovaný hrozen, může být působivé. Jednička je však skutečně jedna bobule, a z ní vlastně jen půlka. A směle nazváno „hrozen“ a po anglicku! Byť by jí mohli puristé oprávněně vytknout problematičnost při extrémních aplikacích, tak v plnobarevné podobě s rozeznatelnými detaily je to přitažlivé logo s výrazným šarmem. Jak by ne, patří ženě a Francouzce!

Magdalena Arbitre, reklama, telekomunikace, FR

Pestrostí a grafickou čistotou jistě upoutá značka telekomunikační firmy Grapes, holandská škola se nezapře. Až sochařsky rázně a zároveň s kreslířskou bravurou je pojednán hrozen a list značky španělské spořitelny Estalvis del Penedes. Hartungovské kresbě se blíží zpracování hroznu na značce fy Covinca. Miróa nezakrytě „ripofuje“ značka španělského vinařství Bodegaz Solar. Značka australské fy Foster's Wine - Early harvest - nás přesvědčuje, že si oko poradí i s interpretací čtverečku jako kuličky; kontrast nedbalého rukopisu a ostrých geometrických tvarů nepostrádá na přitažlivosti. Odvážnou 3D zkratkou vykroužila tvar vinného střapce (a zároveň poháru) značka festivalu televizních a rozhlasových pořadů o gastronomii Znojemský hrozen. Vliv nadměrné konzumace silného španělského vína by mohl leckdo pozorovat na zpracování značky fy Cambra. A že duch vína si vane, kam se mu zachce, dosvědčuje značka italské agroturistické fy Bruzzarda a dvě viněty chilského vinařství Montes.

Grapes e-vision, telekomunikace, NL   •   Caixa d'Estalvis del Penedes, spořitelna, ES   •   Covinca, nápoje, vína, ES

Bodegar Silar, vinařství, ES   •   Early harvest, AU   •   Znojemský hrozen, CZ

Cambra, alkoholické nápoje, ES   •   Bruzzarda, agroturistika, IT

2 viněty vinařství Montes, CL

Směska dalších případů použití našich motivů.

Elenov, vinařství, MK; značka autorky J. Drobac bodovala na Best of the Best 2006   •   Grape expectation, dodavatel vina, UK   •   Aldo Adami, potravinová agentura, IT

Českomoravská vinařská unie, tisk knih, CZ   •   Světová gastronomická rada, ES   •   Vinařská šlechtitelská stanice, Znojmo, CZ   •   Badischer Winzerkeller, největší německý producent vín, DE

Import vína z Itálie, CZ   •   San Antonio Abad Cooperativa, vinaři, ES   •   Dageno North America, alkoholické nápoje, US

Vinné sklepy Kyjov, CZ   •   Grape 4.0, software, US   •   Grape, tisk, JP

Business avenue, reklama, pojištění, FR   •   Ing. Kubik, vína, CZ   •   Svaz moravských vinařů, CZ

Ústecká banka vín, CZ   •   Alkoholy, UA   •   Sdružení německých výrobců predikátních a kvalitních vín, DE   •   Vína z Condado de Huelva, ES

Samab Brno, publikační činnost, CZ   •   Produkce alko a nealko nápojů, ES   •   Topic, nealko hroznový nápoj, CZ

Vínné sklepy Raposeira, PT   •   Znovín Znojmo, CZ   •   Jerevanská palírenská společnost, AM (viz. *6 )

Jedno z log letničního hnutí, UK   •   Oblastní institut révy a vína, Sicílie, IT   •   Vinice na pražských Vinohradech, CZ

Vinárna „Hrozen“, US   •   Vinné sklepy Valtice, CZ   •   Vinařský fond CZ   •   Vinařský veletrh, CZ

Spolek malých samostatných producentů vína Nezávislý vinař, FR   •   Vinařský klub, Kalifornie, US   •   Mezinárodní vinařská výstava, Verona, IT   •   Sati - Jihoafrický průmysl stolních hroznů, ZA

Vinařství Utiel-Requena, ES   •   Medaile udělovaná vinařkou jménem Mumu na vinařské soutěži v Oregonu, US   •   Akce „Šlapání hroznů 2011“, US

Užití vinařských motivů na zvláštních médiích.

Mince 50 bani, MD   •   Poštovní známka, 2003, BA
  •   Známkový aršík argentinské pošty r. 2005, AR

Zelené eso v mariášových kartách středoevropského regionu, tzv. Doppeldeutsches Blatt

Logo texaské firmy Grape Ranch a leták na její míchaný nápoj z kalifornských hroznů a dalšího ovoce „Zmrzlá růže“, Oklahoma, US

Hlava Baccha, novodobá majolika, IT   •   Velmi hezké vánoce přejí vinoterapeutické lázně Caudalie, FR

A jsou, pochopitelně, specializovaná vinařská muzea...

1. řada    Vinohradnické a vinařské muzeum Montmélian v Savojsku, FR   •   Muzeum řeckého vína a olivového oleje, GR   •   Muzeum Pezinok, SK 2. řada    Muzeum vína, Macao, CN   •   Muzeum vína, Paříž, FR     3. řada    Wine tasting, Food, Film and Hollywood Exhibitions, US   •   Mosel Wein Museum, DE

I. D. VIN, firma pro identitu a rozvoj francouzského vína a její společenská akce 20B4 (vin before = víno především) Vůně se proměňují pro propagaci vína mezi mladými lidmi, FR

Případ mladého vína

Připomeňme si ještě aspoň několika ukázkami marketingový majstrštyk, který se podařil vinařům-obchodníkům z Beaujolais v 50. letech 20. století - pobláznit skoro celý svět do jednoho celkem průměrného vína, vytvořit fenomén Beaujolais Nouveau. Ukázky potvrzují dvě skutečnosti: 1. značnou svobodomyslnost a nápaditost francouzské výtvarné kultury a 2. vynikající vína se prezentují spíše decentně až konzervativně.

Francouzský plakát s textem „Pijte víno, žijte radostně“, kol. r. 1930   •   Sousoší „Ruce vinaře“ v Beaumes-de-Venise v départementu Vaucluse v regionu Provensálsko-Alpy-Azurové pobřeží.
Socha připomíná podmínku zdejších vinařů, že sběr hroznů musí být prováděn ručně.

Na závěr přání: dovedete si představit, že by, dejme tomu 27. dubna každého roku, mohla grafická studia představit čerstvou žeň: Le Logo Nouveau est arrivé!?

Poznámky:


*X

Opilý Noe překvapen svými syny, (Genesis 9, 20–23)
dřevořez z knihy „Chronica des gantzen Teutschen lands aller Teutschen völcker herkommen“, autor Sebastian Franck, 1593, vydal M. Apiarus, Bern, CH

 

*1  Dionýský kult se svými orgiastickými momenty z jedné strany, starozákonní příběhy o „volání krve“ z druhé a křesťanský akt Proměňování ze strany třetí.
Na časové lince šlo s největší pravděpodobností o posloupnost opačnou - krev prvotních obřadů byla nahrazena vínem a následně i voda splnila mystický účel.

*2  Pozoruhodné jsou i podobnosti znovuzrození či zmrtvýchvstání, kterým prochází jak Dionýsos, tak Kristus.

*3  Že nádobou může být člověk sám, naznačuje text Písma na několika místech např. Sk 9, 15, 2K 4, 7. Co z biblických textů dedukují vyznavači Grálu (výraz grál se, mimochodem, v Písmu nevyskytuje!), potažmo leonardovští dešifrovatelé, je jiná věc.

*4  Stojí za připomenutí, že způsob zavraždění Ludmily - uškrcení - byl záměrně zvolen tak, aby nebyla prolita krev, a Ludmila se nemohla stát mučednicí (hlas krve nevolal…). Předpis je předpis, dřív se na takové věci dbalo, dnešní generace nerespektují už skoro nic….

*5  Sv. Václav se stal také roku 1676 usnesením litoměřické obce nejen patronem, ale i nejvyšším perkmistrem.

*6  Znak bývalé Sovětské svazové republiky Arménie obsahoval mj. hrozny a v pozadí vrchol hory Ararat. Byl to odkaz na výše zmíněné verše ze Starého zákona, Gen 8, 4. Dnešní znak samostatné a nezávislé Arménské republiky má na srdečním štítku již jen Ararat s archou na temeni. Hrozen vína nebyl použit. Arménci se tak zbavili unikátu. Proč?

Znak bývalé Arménské sovětské socialistické republiky, 1982

 

*7  Ve Francii ani jedna z historických provincií ve svém znaku, ani jeden z cca stovky dnešních departementů ve své značce nemá odkaz na vinařství! Jablka, obilí ano, víno ale ne. Že by obava používat tento religiózně zatížený motiv v zemi důsledné odluky církve od státu? Kdo ví, prosím, neváhejte nás informovat!

*8  Gamay bylo vyšlechtěno víc s důrazem na velmi bohatou úrodu než na kvalitu vína z této odrůdy vyráběného

*9  Logo oblasti Beaujolais, která se rozkládá na území spíš středofrancouzských departementů Rhône a Saône-et-Loire (region Burgundsko), je velmi podobné značce departementu Bas-Rhin, který se nachází až na severovýchodní hranici státu (region Alsasko); geograficky, historicky, ani správně nemají tedy nic společného. Tvůrce později vzniklé značky asi podcenil rešerši.

Beaujolais   •   Bas-Rhin, FR

 

*10  Latinské jméno rodu Vitis bylo převzato z latinského názvu pro keř vinné révy, v přeneseném významu používaný též pro pojem „úponek“. Stejný základ má i latinský výraz vita „život“, pro mystiky jistě okolnost ne nevýznamná...

*11  Podle historiků Dionýsův mystický příběh plný extatických orgií a krvavých událostí odráží šíření vinné révy z egyptského zdroje Sředomořím a Blízkým Východem, kde „vítězí“, získává dominaci nad dosavadními, místními tradičními opojnými tekutinami jako bylo pivo a kvašené medoviny a některé ovocné šťávy. Paralelně je tento přechod od piva k vínu spojován s přechodem od kultu Velké Matky ke kultu Boha Otce, někdy od matriarchátu k  patriarchátu, dnešně korektně od matrilinearity k patrilinearitě... Nepřekvapí tedy, že je doložené i to, že Dionýsos byl původně bohem piva.

Původní text byl napsán v květnu roku 2007 a publikován ve Fontu č. 93/3/2007 (téma: vinařství).

Zde uvedený text je jeho značně pozměněnou a rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Přepracovaná verze vznikla v červnu a červenci roku 2011, mezi sečením sena a štípáním dříví v krkonošském zákoutí.