U CH O   Z A J E Č Í   S L Y Š Í*

Rozhlas je na poslech. Pro poslech třeba mít uši. Ucho*0 je figura v heraldice nefigurující. Relativně největší uši má prý zajíc. Takže si pojďme poslechnout, co se proslýchá o figuře zajíce*1.

Zaječí uši (myslivečtinou slechy) jsou vynikajícím zvukovým receptorem, ale také fungují jako účinná plocha k odvádění tepla z těla při přehřátí, což se predátory ohrožovanému zvířeti při rychlém útěku velmi hodí.



Zajíc tmavoocasý (Lepus californicus), známý také jako zajíc černouchý nebo zajíc kalifornský, je druh zajíce běžný v západních Spojených státech a Mexiku.




Zajíc polní (Lepus europaeus), akvarel, A. Dürer, 1502, Norimberk


Astronomie

Zajíc (Lepus) je jedno z 88 souhvězdí moderní astronomie, leží na jižní obloze jižně od souhvězdí Orionu. Zřejmě představuje zajíce, kterého Orion loví. Bylo též jedním ze 48 Ptolemaiových souhvězdí.

obr

Vizualizace souhvězdí Lepus v Urania's Mirror, Londýn, cca 1825, Anglie




Výřez z hvězdné mapy se souhvězdím Lepus (Zajíc)


Již ve starověku

byl zajíc předmětem bedlivého pozorování. Zaregistrované skutečnosti byly interpretovány v různých kulturách někdy dosti odlišným způsobem, jak můžeme zjistit porovnáním mýtů, do kterých se zmíněná pozorování přetavila.



Veliký Zajíc Nanabozho, Stvořitel země, dobrodinec lidstva, nositel světla a ohně a učitel posvátných rituálů. V jiných příbězích je to klaun, zloděj, chlípník, podvodník - ambivalentní, amorální postava tančící na hranici mezi dobrem a zlem, piktogram na skále Mazinaw, Bon Echo Provincial Park, Ontario, CA


Starověcí Egypťané uctívali zajíce pro jeho rychlost, bdělost a bystré smysly. Zprvu hadem, posléze zajícem byla symbolizována Unut (Wenet)„Ta Rychlá“, staroegyptská bohyně plodnosti a nového zrození. V egyptské historii její jméno („Unut“) používal pouze jeden král, faraon Unas (kolem roku 2350 př. n. l.), který byl prvním faraonem, který nechal vyřezat a namalovat texty pyramid na stěny komor své pyramidy. Texty pyramid jsou možná nejstarší známé náboženské texty na světě. Název Wenet (Zajíc) nesla 15. provincie ze 24 administrativních částí (nomů) Horního Egypta.



Střední říše, reliéf z období vlády faraona Mentuhotepa II., (cca. 2010-2000 př. n. l.). Hieroglyfický zápis bohyně Unut ve jméně Unase, posledního faraona Staré říše, 2350 př. n. l., EG, plastické barevné provedení a totéž jako čb hieroglyph




Detail z triády zobrazující krále Menkauru (který měl nechat postavit třetí pyramidu v Gíze), bohyni Hathor a zbožštěný okres Zajíce. Stará říše, dynastie 4., vláda Menkaury, 2490-2472 př. n. l.  •  Staroegyptské hieroglyfické znamení pro 15. nom (administrativní jednotka - okres) Horního Egypta.




Unut ve starověkém provedení Bohyně Unut, moderní interpretace, EG


Starověcí přírodozpytci si povšimli u zajíců a králíků neobvyklé schopnosti rozmnožování. Zajíci se dokážou pářit již ve stáří tří až čtyř měsíců. Samice mohou být znovu oplodněny téměř okamžitě po vrhu mláďat. Obzvláštní pozornost vzbuzovala schopnost ramlic zabřeznout dokonce již během probíhající gravidity. Limitujícím faktorem množství vrhů v jedné sezóně je zejména roční období. V Evropě se mohou zajíci množit pouze na jaře a v létě. Naproti tomu v Austrálii se tito zavlečení savci množí po celý rok až v sedmi jednotlivých vrzích!*2 V savčí říši výjimečná schopnost být v podstatě neustále březí a to s plody různého stáří, spolu s početnými vrhy bezpochyby přispěla k vnímání zajíce jako symbolu plodnosti.
Rozmnožovací vlastnosti přisoudily zajícovitým pozici posvátného zvířete bohů, většinou však bohyň lásky, sexuality, plodivosti, těhotenství, apod. Zajíce tak vidíme např. ve společnosti Afrodíty a Eróta; je zobrazován v objetí s Ixchel, mayskou bohyní Země a Měsíce a patronkou těhotných žen.



Váza aryballos ve tvaru mrtvého zajíce, etruská práce, Sorbo, 600 př. n. l., IT  •  Zajíc na etruské amfoře, 500 př. n. l., IT




Erós v letu chytá zajíce (pro starověké Řeky symbol sexuální touhy), černofigurová oinochoé (džbán na víno), 500 př. n. l., GR  •  Králík jako dar při námluvách, kylix s červenou figurou, Athény, cca 480 př. n. l., GR




Stříbrná tetradrachma, 450 př. n. l., Sicílie




Zajíc a Ixchel, mayská bohyně plodnosti a ochránkyně žen při porodu, kpl. 800, GT




Symbolem pulque (více dále) byla nádoba ve tvaru králíka, která pravděpodobně obsahovala pulque, králík a králičí božstvo Ome Tochtli.




Ometochtli (doslova „dva králíci“, jak je často zobrazováno), menší aztécké božstvo opilosti spojené s plodností rostlin (opilí vidí zdvojeně...), ilustrace z aztéckého kodexu 15. stol., MX


   

Venuše, Mars a Cupid, Piero di Cosimo, 1505, Florencie




Venuše se zajícem si vytahuje trn z nohy, rytina M. Dente, 1516, podle Raffaaela Santiho. Řím  •  Madona s bílým králíkem, Tizian, 1530, Benátky


V čínském folklóru je zajíc často zobrazován jako společník bohyně Měsíce Čchang-e (celá historka okolo krásné paní Čchang-e *L, zajíce a především elixíru nesmrtelnosti je nejasná a poněkud temná *X).



Bílý králík na Měsíci vyrábí elixír nesmrtelnosti, výšivka císařského roucha, 18. stol., CN  •  Autor: Wolfberry Studio, 21. stol., Redmond, WA, US


Každopádně zajíc se stal (nejen) čínským symbolem dlouhověkosti a odpovídá obecnému východnímu chápání zajíce jakožto příznivého symbolu reprezentujícího klid a mír.
Dle Japonců měsíční Nefritový zajíc netluče v hmoždíři byliny na kouzelný elixír nesmrtelnosti, jak to interpretuje čínská tradice, ale připravuje obyčejnou směs na měsíční koláčky - krásně zdobené pečivo, které je pojídáno během Svátku středu podzimu, který se slaví patnáctého dne osmého měsíce lunárního čínského kalendáře (zhruba druhá polovina září podle gregoriánského kalendáře). Jde o svátek nové úrody, jehož symbolem je Měsíc v úplňku, který je v tomto ročním období obzvlášť dobře viditelný.



Měsíční koláč ve tvaru úplňku, sváteční pečivo, důraz je kladen na pospolitost: kulatý Měsíc je obrazem harmonie, která by měla panovat v rodinném a přátelském kruhu. Náplň pečiva bývá různá, někdy bývá také uvnitř koláče zapečený celý žloutek z kachního vejce jako ztělesnění Měsíce, CN  •  Ozdobný knoflík necuke v podobě Měsíčního zajíce stloukajícího směs na měsíční koláčky, 19. stol., JP


Rok 2023 byl v čínském kulturním okruhu Rokem zajíce. Jak se zajíc vůbec dostal do čínského zvěrokruhu není dodnes jednoznačně a hodnověrně doloženo. Existují buddhistické legendy o výběru zvířat do zvěrokruhu - formou výzvy a formou závodu, ale proč zrovna současných dvanáct druhů není nikde vysvětleno.*Z



Vystřihovánka k Roku zajíce, v kruhu je ideogram zajíc, 2023, CN  •  Přání k Roku zajíce, 2002, CN  •  Běžný čínský znak pro výraz zajíc  •  Zlatá mince pro Rok králíka, 2023, AU




Zajíc, který kaligrafuje přání k Novému roku v Roce zajíce, barevný dřevořez, Utagawa Tojokuni, 1819, JP




Tanec králíků, Kiiči Okamoto, 1924, JP


Východní a jihovýchodní Asie není jednotná v pojímání symboliky králíka a zajíce, už jen z toho důvodu, že např. králíci nepocházejí z Číny, v Japonsku naopak tenhle druh zajícovitých je původní. Nejasnost až zmatek v rozlišování králíků a zajíců není novum ani evropské špecifíkum...

Zajíc a Měsíc

Zajíc je považován za měsíční zvíře v mnoha starověkých civilizacích. Tmavé skvrny na povrchu Měsíce (maria, moře) v úplňku vidíme ze Země jako obrazce, které byly a jsou interpretovány (mimo jiné) jako figura (skákajícího) zajíce. Tato pareidolie proběhla prakticky ve všech kulturách na zeměkouli.



Některé figury viděné ve skvrnách na Měsící  •  Naznačená možná figura zajíce na úplňku Měsíce


Ve staroegyptských, buddhistických, keltských, hotentotských, jihoamerických i jiných kulturních okruzích spojení zajíce s Měsícem vedlo také k propojení s měsíčními cykly ženy. Jak v některých jihoamerických kulturách tak i v některých západoevropských se s fenoménem měsíčního zajíce setkáváme v podstatě dodnes, např. v některých novopohanských hnutích, apod.



Soška Zaječí žena, podle L. Miskina, 60. léta 20. stol., Muzeum čarodějnictví, Boscastle, Cornwall, UK  •  Brož s kelticko-wiccanským běžícím zajícem, soudobá práce, Anglie


Atd.

Když Římané pronikli na Britské ostrovy, Julius Caesar zaznamenal, že zde existuje všeobecný zákaz zabíjení zajíců a jejich konzumace. V Irsku tomu tak bylo dokonce proto, aby nedošlo k mýlce a nebyla zabita žena proměněná v zajíce, která je právě na cestě nebo se vrací ze zásvětí.
V severní Evropě byl zajíc (divoký králík) součástí mýtických oslav jarní obnovy. Podle starogermánské legendy bohyně Ostara v jednom studeném pozdním jaru našla polozmrzlého ptáčka, ujala se ho, ošetřila a ponechala si ho jako společníka. Jenže ptáček byl velmi malý a slabý. Proto se Ostara rozhodla proměnit jej v zajíce, ale nechala mu schopnost snášení vajec. Anglosaská bohyně jara nazývaná Eostre (nebo Ostara či Oestra, z toho vznikl výraz Easter čili velikonoce) tak získala do svého doprovodu zajíce, někteří mytologové zajíce označují za posvátné zvíře této jarní bohyně, která za jeden svůj symbol má vejce, metaforu znovuzrození.



Bohyně jara Ostara, doprovázená římskými putti, vlaštovkami, čápem a zajícem, kresba Johannes Gehrts, 1884, DE  •  Ostara-jarní rovnodennost - dívka s jarním zajícem, kolorovaná hliněná plaketa, současná práce (20 £), Anglie


V období zaječí říje (od února do září) zaječí samci bojují o samice. Za nočního šera (kdy zajíc údajně lépe vidí) se zaječičáci, jindy opatrní a plaší, shromažďují v polích a na loukách, vyskakují proti sobě a jakoby boxují. Tento jev dal vzniknout anglosaskému fenoménu „Bláznivého březnového zajíce“.



Zaječí hry lásky šálivé


Stejně bláznivé však je, že je to trochu jinak: Na začátku rozmnožovací sezóny samice, které se ještě nechtějí pářit, často používají přední tlapky k odhánění příliš vytrvalých samců. Donedávna bylo toto chování mylně považováno za boj o samice mezi samotnými samci. Dnes už se to může otevřeně hlásat, gender negender, je to boj či spíše pošťuchování samic se samci, tedy půtka mezi pohlavími.



Bláznivý březnový králík, se slámou na hlavě (tak se ve viktoriánské Anglii zobrazovalo šílenství) ilustrace J. Tenniel, Alenka v říši divů od L. Carolla, 1865, UK


Podle legend byli zajíc a bohyně jara živoucí částí znovuzrození roku a obnovy světa po zimě. Tato mytologie byla pak vtělována do jiného příběhu znovuzrození - křesťanského: (sebe) obětování*S a vzkříšení Krista, které se odehrálo na jaře v době Pesachu*N. Některé symboly a tradice kultu bohyně Eostre byly včleněny do nového náboženství. S pohanstvím je spojuje jak rituální posvěcení nového ohně tak i velikonoční zajíček přinášející vajíčka.



Bílý králík s kočičkami, Velikonoční pozdrav s láskou, pohlednice, 1907, US  •  Srdečný velikonoční pozdrav, pohlednice, před 1926, HU  •  Detail z jiného velikonočního žánru, též rok 1907, už jen Velikonoční pozdravy


Skutečnost, že zajíc je zvíře vybavené mimořádnou ostražitostí, vedla k pověře, že tento tvor spí s otevřenýma očima.*O Zaječí oko se dostalo až do lékařské terminologie, ovšem ne jako obdivovaná výhoda, ale jako vada, nedomykavost víček, tedy neschopnost zavřít oko - logoftalmus. Raně křesťanský (2. stol.) řecky psaný didaktický spis (bestiář) Physiologos zmiňuje další zvláštnost zajíce: se svými kratšími předními končetinami dokáže nejrychleji běžet do kopce a unikat tam svým pronásledovatelům. Současní křesťané (ale i jiné denominace, jakože samozřejmě i ateisti) mají možnost tvrzení páně spisovatelovo posoudit při nejbližší honitbě.
Tak jako zajíc dokáže v plné rychlosti prudce zahnout a běžet na opačnou stranu, tak je figura zajíce používána jako symbol vlastností mnohdy protichůdných. Mnohotvárnost fenoménu zajíc/králík dokládají ambivalentní polohy, ve kterých náš ušatec figuruje. Oproti plachosti stojí arogantnost, povýšenost, vychloubačnost, pošetilost, přílišné sebevědomí zaječího machra. Budete ji znát z bajky antického vypravěče Ezopa*B - Želva a zajíc.



Želva a zajíc, ilustrace k bajce La Fontaina, Grandville, 19. stol., FR


Paradoxně k symbolice plodivosti, sexuálnosti až chlípnosti, přisuzují některé středověké interpretace zajíci symboliku cudnosti a čistoty, náš janek pak doprovází Pannu Marii.*P



Svatá rodina s třemi zajíci, dřevořez A. Dürer, 1498, Norimberk


Buddhistickému symbolu zbožnosti a oběti kontrastuje charakteristika zajíce jako podvodníka, chytráka, který dokáže přelstít větší a silnější zvířata. V některých příbězích Indiánů u Velkých Jezer (zvláště Odžibwejové) je Veliký Zajíc Nanabozho uctívaným kulturním hrdinou - stvořitelem země, dobrodincem lidstva, nositelem světla a ohně a učitelem posvátných rituálů. V jiných příbězích je to klaun, zloděj, chlípník, podvodník nebo mazaný predátor - ambivalentní, amorální postava tančící na hranici mezi dobrem a zlem.



Nanabozho, petroglyf, Peterborough Pictograph Site, jižní Ontario, CA


Smutná je role, do které zajíce zamotala pověrčivost a fanatismus (a zloba a chtivost) lidí, kteří schopnost králíka/zajíce rychle zmizet, hloubit díry v zemi, přetvořili ve víru, že králíci se zahrabávají pod zem, aby lépe komunikovali s duchovním světem, a že mohou přenášet zprávy od živých k mrtvým a od lidí k vílám, že v zajíce se mohou měnit za svitu měsíce moudré ženy, vědmy, a ve změněné podobě škodit. A tragické čarodějnické procesy se rozjely. Ve Švédsku ještě v 18. století lidé neškodné užitkové chlupáče podezřívali, že představují proměněné čarodějnice. Podobu zajíců na sebe tyto ženy údajně braly, když se chtěly dostat do příbytků a vysát kravám mléko. Proč ovšem obyvatelé severu spojovali s temnými praktikami právě králíky a zajíce, není zcela jasné.



Ďábel a čarodějnice stloukají máslo, zajíc saje mléko z krávy, fresky v kostele Ösmo, 15. stol., Stockholm, SE




Čarodějnice a její familiárové)*F, dřevořez z publikace, která se zabývala čarodějnickými procesy ve Windsoru, 1579. Anglie




Králíčci vybíhající z pod sukně omdlelé nešťastnice, rytina Důvěřivost, pověra a fanatismus, William Hogarth, 1762, Anglie


Pověry

Zaječí pacička jako amulet přinášející štěstí byla zaznamenána již v Evropě kolem 600 př. n. l. Zpívá se o tom ještě dnes v hymně klubu Paleta vlasti: „Kdo má v uzlíčku zaječí pacičku, ten se neztratí, smůla na něj neplatí“.*U

Tři zajíci

je kompozice tří běžících ušáků za sebou v kruhu, kteří se dotýkají ušima, takže vytvářejí v centru trojúhelník. Tuto figuru nalézáme prakticky po celém světě po celou dobu zaznamenané historie. V čínských jeskynních chrámech se malby této figury objevují již v 6. století. Ukázalo se, že tento starověký symbol spojuje pohanství, buddhismus, křesť anství a islám v průběhu téměř 2 000 let ve fascinujícím historickém příběhu. Figura dodnes nebyla jednoznačně rozklíčována.*3



Kruh bytí, keltský symbol koloběhu času, dodnes k nalezení na nejstarších kostelech na Britských ostrovech (zajíc jako symbol plodnosti). Tento symbol se vztahuje k lunárnímu cyklu.




Motiv tří zajíců z buddhistického jeskynního komplexu Mu-kao, cca 6. stol., Dunhuang, SZ CN




Motiv tří zajíců na stropě synagogy, pol. 17. stol., Gwozdziec, dnes UA  •  Tři zajíci na židovském náhrobku, 14. stol., Sataniv, UA




Okno z 16. stol., katedrála Panny Marie, 13. stol., Paderborn, Severní Porýní-Vestfálsko, DE  •  Svorník klenby, kostel ss. Petra a Pavla, 14. stol., Wissenbourg, Bas-Rhin, FR




Svorník klenby kostela v Broadclyst, 15. stol., Devon, UK  •  Trojice zajíců na dřevěném svorníku kostela sv. Ondřeje, 15. stol., South Tawton, Devon, UK




Cena pro rok 2008 Společnosti na ochranu rašelinišť v Dartmoor, Devon, UK


V Asii je figura tří zajíců v kruhu cčasto vnímána jako symbol nosící štěstí a prosperitu. Lze vidět i souvislost se starověkými řecko-římskými pohřebními tradicemi. Zajíc polní je totiž spojen s koloběhem života a řezby zajíců představující fáze života, smrti a znovuzrození figurují na tehdejších náhrobcích. V judaismu je chápán pravděpodobně jako reprezentace věčnosti. Křesťanský středověk si obrazec vykládal jako symbol Svaté Trojice.

A ještě směska zajíců z celého světa napříč časy...:



Děti loví zajíce, detail mozaiky, 4. stol., Villa Romana del Casale, Sicílie




Zajíc Fairuz přednášející zajícům, syrský manuskript obsahující bajky, 14. stol., SY


Ve středověkých rukopisech, především na margináliích iluminací se objevuje téma zabijáckých zající a králíků jako drolerie, ve které je „svět obrácený vzhůru nohama“, kde se role obrací a nemožné se stává normou a králíci a zajíci se mstí lovcům za utrpění způsobované jim během honů apod. *M.
Je zajímavé, že útočící zajíci jsou vyobrazeni i na průčelích nejslavnějších francouzských katedrál (Paříž, Amiens).



Králíci věší lovce na zdobnou iniciálu T slova tempore. Arnsteinský Passionál, Arnstein, cca 1170, DE, údajně jedno z nejranějších vyobrazení zabijáckého zajíce.




Zajíc pronásleduje rytíře, alegorie Zbabělosti, detail ze západního portálu Posledního soudu (cca 1220) katedrály Notre-Dame, Paříž, FR




Bojující zajíci, detail iluminace z breviáře métského biskupa Renauda de Bar, 1302, Méty, FR  •  Zajíc ulovil králíka..., iluminace z podobého zdroje




Dvě verze glyfu tochtli-zajíce; osmý den z 20denního cyklu 260denního (13x20) rituálního kalendáři Aztéků, MX
Tochtli, společně s bohyní Mayahuel (bohyně je ztělesněním alkoholického nápoje z agave-pulque, je též spojena s mateřstvím a plodností) a reprezentovaný obrazem králičí hlavy,
je mystickým dnem sebeobětování a sebetranscendence.


Heraldika

Zajíc byl pravděpodobně zaveden do heraldiky jako symbol užívání si poklidného života v ústraní, i když byly známa velká zaječí plodnost až rujnost.
Figura zajíce/králíka se objevuje po celém evropském heraldickém prostoru už od 11. století. Pro nás (Čechy) je ilustrativní přítomnost zaječího motivu ve známém erbovním sále se znakovou galerií na karlovském hradě Lauf v České Falci (dnes Bavorsko). Představuje ho erb Zajíců z Hazmburka. Figuru zajíce najdeme nejen v rodové heraldice, ale i v erbech církevních hodnostářů.



Erb Zajíců z Hazmburka, 14. stol., hrad Lauf am Pegnitz, dnes Bavory, DE; polocelek a detail




Erb rodu Zajíců z Valdeka (později z Hazmburka), Čechy  •  Zbyněk Zajíc z Hazmburka, 5. arcibiskup pražský, zač. 15. stol., Čechy  •  Zajícové z Hazmburka, Čechy




Leonard Haas, biskup, 19 stol., Basilej, CH  •  Rod von Hase, 18. stol., Vestfálsko  •  Courant de Roche Dure, jeden z rytířů Kulatého stolu  •  Rod Laurière de Périgord, dnes departement Dordogne, FR  •  Sir Humphry Conesby, Hereford, West Midlands, Anglie




Paul-Werner Scheele, biskup Würzburgu do 2003, DE  •  Arcibiskup Wolfgang Haase, biskup švýcarské diecéze Chur a v letech 1997 až 2093 první arcibiskup z Vaduzu v Lichtenštejnsku  •  Rod Courtiau, Bayonne, Akvitánie, FR  •  Rod Kispalugyai-Boda, 1417, Uhry  •  Philippe de Montault-Benac de Navailles, 17. stol., FR




Rei de Conimbra, PT  •  Von Law, DE  •  Von Zajonc, DE  •  Pečeť thajské provincie Chanthaburi, TH


V městské heraldice je výskyt zajíců, případně králíků celkem hojný jak v Evropě i v jiných světadílech.
V křesťanské ikonografii je zajíc atributem svatého Martina z Tours a svatého Alberta ze Sieny, protože legenda praví, že oba chránili zajíce před pronásledováním psy a lovci. Jsou však také atributem patrona španělských lovců, biskupa Olegaria z Barcelony z 12. stol.



Bénac, Hautes-Pyrénées, FR  •  Varennes-sur-Loire, Maine-et-Loire, FR  •  Villeperrot, Yvone, FR  •  Saint-Benoist-sur-Mer, Vendée, FR  •  Anjeux, Haute-Saône, FR




Kouřící králík na střeše kostela, Saint-Benoist-sur-Mer, FR




Vojenský újezd Brdy, Příbram, CZ  •  Zaječí, Břeclav, CZ  •  Corbenay, Haute-Saône, FR  •  Harjager, Skäne, SE; mluvící znak: lov zajíců  •  Hasenfelde, Braniborsko, DE (dokonalé mluvící znamení)




Hasenkrug, Šlesvicko-Holštýnsko, DE  •  Hasenweiler, Bádensko-Württembersko, DE  •  Hasloch, Bavorsko, DE  •  Hassfurt, Bavorsko, DE  •  Herrieden, Bavorsko, DE




Hředle, Beroun, CZ  •  Jestřabí, Zlín, CZ  •  Kahlammain, Bavorsko, DE  •  Klapý, Litoměřice, CZ (obec pod hradem Házmburk)  •  Libochovice, Litoměřice, CZ




Lübesse, Meklenbursko-Přední Pomořansko, DE  •  Prosiměřice, Znojmo, CZ  •  Reilingen, Bádensko-Württembersko, DE




Rennau, Dolní Sasko, DE  •  Sasnava, Marijampole, LT  •  Sydthy, Nordjylland, DK  •  Tuxtla Gutiérrez, Chiapas, MX  •  Unteröwisheim, Bádensko-Württembersko, DE


A taky pár uší, které se do městské heraldiky přece jen dostaly...:



Niederspierscheid, Porýní-Falc, DE  •  Oricola, Abruzzo, IT  •  Auribeau, Vaucluse, FR; auris bella = belle oreille = krásné ucho  •  Bubenorbis, Bádensko-Württembersko, DE


Ušáci v korporátu

Mezi značkami s motivem zajíce/králika patří k nejprestižnějším zřejmě logo Playboy Bunny. Stylizovaná králičí hlava s motýlkem byla vytvořena designérem Artem Paulem pro druhé vydání amerického časopisu Playboy v roce 1953 a od té doby se objevuje na obálce každého vydání. Stala se známá po celém světě a v průběhu let se několikrát změnila. Zakladatel časopisu Hefner řekl, že králíka vybral pro jeho „humornou sexuální konotaci“.



Playboy, pánský magazín životního stylu, 1953, Chicago, US  •  Králíček Výběru editora na webu časopisu Playboy, US  •  verze Pikaču


Jako maskoti králíci a zajíci udělali kariéru v několika dalších firmách např. Colgate (Dr. Rabbit), Nesquik, Nestlé (Quicky), Duracell Bunny, Energizer Bunny, legendární modrý králíček Azurit z reklamy z roku 1994, aj.



Dr. Rabbit (Professor Lepus), 1994, New York, US  •  Quicky, 1973, CH-US  •  Azurit, 1994, CZ




Zajíček Duracell, 1973, Bethel, Connecticut, US  •  Bunny Energizer, 1989, St. Louis, Missouri, US
V současné době je Duracell Bunny chráněn všude kromě Kanady a USA. Podrobněji v poznámce *D




Kamarád, Dům dětí a mládeže Česká Třebová, CZ  •  Decemberunderground, sedmé studiové album americké rockové skupiny AFI  •  Coletivo Fora da Toca, fotbalový klub, BR




Modrý králík, zmrzlina, Augusta, NJ, US  •  Střechy Zajíc, střešní konstrukce aj., Březník u Mikulova, CZ  •  Strakatý králík, palačinkárna, Beroun, CZ




Lepus consulting, enviromentální poradenství, Cheltenham, Gloucestershire, UK
 •  Liška a zajíc, pobyty na horách (slogan Přijet & Cítit se blaženě; co na to zajíci??!!), Gasteig, Tyrolsko, AT




Střelenej zajíc, pivovar Náchod, CZ  •  Pivovar Zajíc, Augsburg, Bavorsko, DE  •  Bílý zajíc, pivo z augsburgského pivovaru Zajíc  •  Nukleární králík, rukodělné pivo z chráněné dílny, nanopivovar, CZ




Kynšperský zajíc, světlé výčepní a světlý ležák, pivovar Kynšperk, Sokolov, CZ




Tři zajíci, hostinec, Salzburg, AT  •  Funny-bunny, e-shop s látkami, Letovice, Blansko, CZ





Swingový taneční festival, 2023, Hannover, DE  •  Zajíc a ježek, restaurace a vinárna, Düsseldorf, Severní Porýní-Vestfálsko, DE  •  Znak minolovky HSM Hare, UK  •  Znak torpédoborce HMS Airedale, UK (potopen 1942)  •  Baculatý králík, snídaně, sendviče, Portland, Oregon, US




Jadeitový zajíc, nikotinové náhražky, CA  •  Šílený březnový zajíc, arboriculture-cad-consultations, Cheltenham, UK  •  Zajíci z Hampshire, UK




Zající z Hampshire (obdoba Cow parade, Curych 1998), charitativní akce, 2024, shromáždění zajíci, UK




Český svaz chovatelů - Klub Králičí hop, CZ  •  Ze závodů králičí hop




Jazzový bar U kouřícího králíka, Brno, CZ; plakát a logo  •  Ometochtli, nákladní doprava, Tepoztlán, MX




Lepus, finanční poradenství, Londýn, UK  •  Rabbit, vybavení pro běhání, Kalifornie, US  •  Rabbit, telekomunikace, Manchester, UK  •  Rabbit řeznictví, Trnový Štěpánov, Benešov, CZ  •  Spící zajíc, software pro ověřování textu a grafiky, Frankfurt am Main, Hessensko, DE




Bílý zajíc, taneční a noční klub, Berlín, DE  •  Silly Bunny, Pošetilý králíček, hračkářství, Salem, MA, US  •  Sněžný králíček, experimentální jídelna, Boca Raton, FL, US  •  Rabbit, eventová agentura pro noční akce, Tel Aviv, IL  •  Zdroj loga: worldvector.com




TV Zaječí díra, Sportovní a rekreační zařízení, Hasloch, DE  •  Vaillant, protagonista v oblasti topných a klimatizačních technologií, Neapol, IT; vyvoj loga




400 conejos (zajíců), značka mezcalu, destilátu z určitých druhů agave (ne z modré jako tequila).
Bohové nápojů se v jazyce Nahuatl souhrnně nazývali centzon-totchtin (400 králíků). Číslo 400 bylo synonymem pro „nespočetný“ a „nespočetný“.
Věří se, že duch 400 králíků se dodnes nese v každé láhvi tohoto jemného mezcalu.


Hat-trick

je eskamotérský trik, který se obvykle provádí vytažením bílého králíka ze zdánlivě prázdného cylindru. Říká se, že kouzelníkem, který vytáhl ušáčka z klobouku poprvé, byl Louis Apollinaire Christien Emmanuel Comte „Králův kouzelník“ (narozený v Ženevě , 22. června 1788 - Rueil, 25. listopadu 1859), také známý jednoduše jako Comte, byl slavný pařížský kouzelník devatenáctého století, v roce 1814, i když je to také připisováno mnohem pozdějšímu Johnu Henry Andersonovi. Tento kouzelnický trik je tak známý, že se o něm zmiňuje celá řada médií. A králíci jsou tak běžně spojováni s trikem, že se často používají k reprezentaci magie obecně.



Americký jevištní mág-mentalista Julius Zancig předvádí trik s králíkem a růžemi, litografický plakát 1899, Cincinnati, Ohio, US


Slavní zajíci a králíci

V literatuře se etablovalo několikero zajícovitých, často jako hlavních protagonistů příslušných děl. Zmiňme aspoň některé:
- Petr Králík v anglického bestselleru The Tale of Peter Rabbit (Příběh Králíka Petera), od Angličanky Beatrix Potter, 1902
- Brácha Králík, afroamerický folklor jihu USA zachytil novinář Joel Chandler Harris v knize Strýc Remus, 1881
- Bílý králík, Lewis Caroll v Alenka v říši divů, 1865
- Březnový zajíc (nazvaný Haigha), L. Caroll v Za zrcadlem a co tam Alenka našla, 1871 (vyobrazení výše)
Desítky zajícovitých postav vystupují v komiksech, animovaných filmech apod. Jistě si vzpomenete na Jen počkej!, Bob a Bobek.
Jistě nepřekvapí, že jsou to vesměs postavy z knížek pro děti.
Velmi rozsáhlý seznam králíků a zajíců vystupujících v literatuře, filmu, televizi a jinde najde zájemkyně či zájemce na anglickém webu https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_fictional_rabbits_and_hares (rozšířený ještě na národních mutacích!!)



Bílý králík ve vestě s hodinkami, ilustrace J. Tenniel, Alenka v říši divů, L. Caroll, 1865, UK




První vydání knihy Peter Rabbit, 1902, UK




Jen počkej, zajíci!, výtvarník Svetozar Rusakov, 1969–1986, 1993 a 2005, RU  •  Bob a Bobek – králíci z klobouku, Vladimír Jiránek, 1978–2005, CZ*K




AB Frost ilustrace Brer Rabbit and the Tar Baby z verze Strýčka Remuse: Jeho písně a výroky z roku 1895  •  Králíkova socha v Eatonton, GA, US



Pêle-mêle



Zátiší s mrtvým zajícem, Jean Siméon Chardin, 1760, FR  •  Znak Vídeňských obchodníků zvěřinou a drůbeží, Vídeň, 1900, R-U




Zátiší se zeleninou a králíky, Johann Georg Seitz, 1870, Rakousko-Uhersko




Hostinec U bílého králíka, litografovaný plakát, kol. 1890, Paříž, FR




Skákající zajíc na Měsící a zvon, Barry Flanagan, irsko-velšský sochař, 1988, Londýn, UK




Charakteristickým znakem tvorby mladého Slováka Andreje Dúbravského je, že maluje mladíky se zaječíma ušima.
„Zaječí uši pro mne symbolizují animálnost, mládí, chlapeckost a také jinakost,“ uvedl Andrej Dúbravský




Nabaztaq (arménsky králík/zajíc), komunikační objekt ve tvaru stylizovaného králíka, elektronický inteligentní osobní asistent, fa Violet, 2006, Paříž, FR




Králičí parafráze Vitruviovského člověka, Shae Syu, kol. 2000, TW




Plakát pro film Něco z Alenky J. Švankmajera (1988), 100 Projekt 2009, CZ


Zajíc, respektive králík, se dostal i do názvu restaurace-kabaretu Au Lapin Agile (U hbitého králíka), původně Le Lapin à Gill (Gillův králík) na pařížském Montmartru, kde se kolem roku 1900 scházela výtvarnická a spisovatelská avantgarda např. Picasso, Modigliani, Apollinaire, Jacob, Utrillo a další.



Vývěsní štít restaurace-kabaretu Au Lapin Agile, Paříž, FR


Závěr

Designéři vzkazují: Jen počkej, zajíci!! My máme taky za ušima...*Y



Poznámky:


*0  Sluch je mechanoreceptorový smysl umožňující vnímat zvuky vyšším živočichům, kteří jsou vybaveni speciálním smyslovým orgánem - uchem.

*1  Byť heraldická kompendia v podstatě nerozlišují mezi králíkem a zajícem, tak např. Heraldická Terminologická Konvence na svém webu k figuře králíka píše: „Hlodavec, jehož charakteristickým znakem, obdobně jako u ZAJÍCE, jsou výrazně dlouhé ušní boltce. Za základní polohu doporučujeme považovat SEDÍCÍHO KRÁLÍKA“ a k zajíci: „Za základní polohu považujeme ZAJÍCE VE SKOKU.“

*2  Výše zmíněná schopnost králíků rodit až sedmkrát ročně způsobila v polovině 19. stol. v Austrálii pohromu dodnes ne zcela vyřešenou. Naopak ve snaze zachránit ohroženého králíka amami jej japonská vláda prohlásila za „živoucí národní památku“.



Králíci kolem napajedla v místě testování myxomatózy na ostrově Wardang v roce 1938. AU

 

*3  O motivu/figuře Tři zající napříč kulturami zajímavě pojednáno na
http://www.chrischapmanphotography.co.uk/hares/index.html

*B  Moderní věda odhaluje bajky ezopické formy existující jak ve starověkém Sumeru, tak v Akkadu, již ve 3. tisíciletí př. n. l. Ezopovy bajky a indická tradice, jak je reprezentují buddhistické příběhy Jataka a hinduistická Pančatantra, mají společný asi tucet příběhů, i když se často v detailech značně liší. Existuje určitá debata o tom, zda se Řekové naučili tyto bajky od indických vypravěčů nebo naopak, nebo zda byly vlivy vzájemné.

*D  V roce 1973 začal Duracell inzerovat s roztomilým růžovým zajíčkem v různých činnostech, napájených jeho bateriemi. Tématem byla větší energetická kapacita Duracell, tvrzení pevně zakořeněné ve vědě. V té době byl trh spotřebitelských baterií převážně zinko-uhlíkový a byl narušen novou technologií alkalických baterií, kterou Duracell popularizoval. Téměř na všech úrovních výkonu měly alkalické baterie vyšší kapacitu – až dvakrát delší v aplikacích s vysokým výkonem. Abychom oživili spotřebitelsky přívětivý způsob, jak vyprávět tento příběh, byla vytvořena reklamní kampaň, která ukazuje růžové zajíčky hrající na malé bubny. Jeden po druhém se každý zhroutil, když jim došla šťáva, a nechal bubnovat jen králíček s měděnou špičkou poháněný Duracellem.
Pak – v roce 1988 se něco stalo. Jeden příběh byl, že Duracell pomalu obnovoval svou ochrannou známku pro svého globálního maskota; jiná verze naznačuje, že v rámci právního dohledu společnost Duracell nikdy nepodala ochrannou známku. Během mých dnů Duracell byl příběh o neobnovení považován za správný, se spekulacemi, že důvodem bylo klesající používání zajíčka v reklamách v USA oproti Evropě. Ať už se to stalo jakkoli, výpadek měl trvalý dopad.
Energizer si všiml mezery a vytvořil reklamu falšující roztomilého zajíčka – s příliš velkými žabkami, slunečními brýlemi a bubnem, který stále běžel… a šel… a šel… překonal králíky poháněné konkurenčními bateriemi. Poprvé se vysílal v říjnu 1988 a následovaly další verze ukazující nového zajíčka opouštějícího reklamní studio „Drumming Bunny“ a putování do souborů několika realisticky vyhlížejících reklam na smyšlené produkty, které je přerušují. Reklamy Energizer byly okamžitě hitem.
Zatímco kampaň byla zábavnou reklamou, nový zajíček Energizer byl zpočátku v obchodech často zaměňován za zajíčka Duracell. Mezi lety 1988 a 1991 se podíl Energizer na trhu ve srovnání s Duracellem skutečně zmenšil. Prodejce Duracell byl citován v novinách, že reklamy pomohly zvýšit prodej Duracell. Ale tato výhoda byla krátkodobá, protože králíček Energizer se stal široce uznávaným. To nakonec vstoupilo do popkultury, objevilo se v Macy's Thanksgiving Day Parade, ve spořičích obrazovky Windows a projevech amerických prezidentských kandidátů.
Ihned po svém reklamním debutu Energizer podal ochrannou známku na růžového bateriového zajíčka. Duracell se rychle pokusil následovat, ale bylo příliš pozdě – Energizer nyní držel ochrannou známku USA a akci zablokoval. Obě strany se nakonec setkaly na tajném „Bunny Summit“ a v roce 1992 dosáhly do značné míry důvěrné Bunny Agreement, která společnosti Energizer umožnila používat její verzi v USA a Kanadě, zatímco zajíček Duracell si ponechal zbytek světa. Od té doby došlo k několika šarvátkám a aktualizacím dohod, ale základní dohoda platí.
Dnes, stejně jako americký spotřebitel nerozpoznal zajíčka na baterie, který není Energizer, spotřebitelé jinde spojují růžového zajíčka s Duracell. Propast je živou připomínkou hodnoty duševního vlastnictví, včetně ochranných známek – a důležitosti jejich ochrany jako cenného majetku, kterým jsou.
Andy Gilicinski, ředitel představenstva | M&A poradce | Výkonný ředitel pro výzkum a vývoj, zveřejněno 7. 6. 2019

*F  Familiár je v evropské lidové víře a učené tradici bytost, často v podobě zvířete, jež slouží praktikantovi čarodějnictví či magie, případně i člověku který se takovým uměním nevěnuje. Slovo vychází z latinského familiaris, označující ochranná božstva rodiny či domu.

*K  Komentář Ocelotr, citace: Velkou výhodou „starých“ králíků z klobouku oproti těm sračkovým novým, je že nejsou politicky korektní, moc toho nenakecej a je to groteska. Králici kradou, podváděj v závodě, zkrátka se snažej vždy dostat k něčemu zadarmo - což v nových králících neprošlo. A tím se vytratil veškerý vtip. Starý králíci jsou klasika u kterejch se s chutí zasměje i dospělí. *L  Podle legend bylo v roce 2013 pojmenováno čínské lunární vozidlo Nefritový králík v rámci programu Čchang-e. Cherchez la femme! i ve vesmíru...

*M  Spanilomyslné čtenářstvo jistě napadně několik dalších vysvětlení vzniku bizarních výjevů těchto drolerií, za které by se nestyděl ani Jeroným Bosch.

*N  Pesach (dle Bible kralické svátek přesnic) je židovský svátek nekvašených chlebů (macesů), nesouvisí přímo s jarem jako takovým, ale s biblickými událostmi, kdy byli Izraelité vyvedeni z otroctví v Egyptě

*O  Zaječí schopnost včas zmizet blížícímu se predátorovi není podmíněna spánkem s otevřenýma očima, kterýžto jev ostatně není u zajíců dokladován, ale neuvěřitelně zbytnělými únikovými reflexy.

*P  Zajímavé je, že si středověká křesťanská víra nevšimla výborných reprodukčních schopností zajíců a naopak prohlašovala, že ke své reprodukci samce vůbec nepotřebují. Zajíc byl v křesťanství paradoxně dáván do spojitosti s neposkvrněným početím Panny Marie, s kterou byl často vyobrazován.

*S  Motiv sebeobětování se objevuje již v buddhistických legendách, a to právě ve spojení se zajícem, který se - nemaje Buddhovi co nabídnout k jídlu - vrhl do ohně, aby se opečeným masem Probuzený-Osvícený mohl nasytit. Ten ho za to odměnil umístěním na Měsíc. Jak praví jedna čínská legenda: „Od nynějška, řekl Buddha svým učedníkům, zajíc se vždy objeví v úplňku měsíce jako symbol jeho oběti.“

*U  Jako člen klubu mohu potvrdit, že to funguje, já pacičku neměl...

*X  zdroj: https://wolfberrystudio.blogspot.com/2011/07/just-who-is-moon-hare-jade-rabbit.html

*Y   Pár log s ušima...



zdroj: 99design.com  •  Značka pro potřeby Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z. s.  •  Festival designu, Košice, SK  •  Plakát pro film Ucho, rež. Kachyňa, 1969, CZ




Jsme jedno ucho - Poradenské centrum MU. Prostřednictvím webu jednoucho.muni.cz, CZ  •  Hearing Health Foundation, Halifax, NC, US  •  Audiologie, Holland, MI, US  •  Vysokoškolský klub Ucho, Plzeň, CZ




Chůze pro slyšení, Asociace na podporu lidí se trátou sluch, US  •  UCHO, Nabídka volnočasových aktivit v okolí Tlumačova a provoz sociálních služeb, Domažlice, CZ

 
*Z  Ostatně výběr druhů není v Asii všude stejný, např. ve Vietnamu je zajíc nahrazen kočkou, v Malajsii myší, atd.




Původní text byl napsán v lednu roku 2024 a publikován ve Fontu č. 194/2/2024 (téma: Rozhlasové stanice).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze byla dokončena téhož roku za rekordně vysokých dubnových teplot v krkonošském zákoutí.