zvon
K O M U   Z V O N Í    Z V O N E K

Ač zvony v křesťanském kulturním okruhu hrají poměrně významnou roli, nejsou moc vidět. Jsou určeny především sluchu. Obecně nemají zcela jednoznačnou povahu, mají různá určení, hudební produkce je jen jedním z nich. Přesto se však na fenomén zvonu podíváme také z optické stránky.

Zvon signál a komunikátor

Nejstarší zvony světa jsou doloženy z Mezopotámie, z doby snad 7 000 let př. Kr. Jiné zdroje uvádějí jako nejstarší nálezy zvonů, a to keramické, z neolitické kultury Jang Šao (cca 4. tisíciletí př. Kr.), okolo středního toku Žluté řeky v Číně. První odlévané zvony v Evropě pořizují křesťanští mniši od 5. století.

Do zvuku zvonů lidé vložili širokou škálu informačních možností. V buddhistické, hinduistické, islámské a křesťanské tradici je zvon hlasem, který oznamuje pravdu. I na některých prastarých českých zvonech lze nalézt latinský nápis, který vyjadřuje tzv. sedm předností zvonu (septem virtutes campanae), dvojverší vystihující mnohostranné poslání zvonu:
„Laudo deum verum, plebem voco, congrego clerum,
defunctos ploro, pestem fugo, festa decoro“
(Pravého Boha chválím, lid svolávám, kněží shromažďuji,
mrtvé oplakávám, mor zaháním, svátky slavím),

k němuž se někdy připojoval třetí verš: „est mea cunctorum terror vox deamoniorum“ (můj hlas je postrach všech zlých démonů)*V.

Nejvýznamnější funkcí zvonu tedy byla a je akustická komunikace nejrůznějšího druhu. Na základní úrovni stojí jednoduchá signalizace - zvonky, zvonečky tvoří zvukové upozornění na možnost kontaktu s případně ohrožující, nebezpečnou entitou - Ex 28, 35: „Plášť (se zlatými zvonečky na spodním lemu) bude na Áronovi, když bude sloužit, aby byl slyšet jeho zvuk, když bude vcházet do svatyně před Hospodina a když bude vycházet, aby nezemřel.“*B

Zvonky, případně rolničky, aplikované na koňské postroje, oznamovaly pohyb spřežení (silniční lapky to sice mohlo přitahovat, vlčí smečky zase odstrašovat, jak kdy...).



Zvonek pro koně, cca 7000 př. Kr., Babylon




Bronzový zvonek, cca 3 tisíciletí př. Kr., Babylon




Rituální ruční zvon, zv. Šang, rané období dynastie Západní Čou, 11.–10. stol. př. Kr., CN*S


Nemocní leprou ve středověku museli svoji přítomnost ohlašovat zvukem zvonce.



Nemocný leprou s (varovným) zvoncem v ruce, iluminace v manuskriptu ze 14. stol., Anglie  •  Detail z manuskriptu ze 16. stol., FR


V Turecku v 17. století odsouzení kriminálníci museli na krku nosit zvoneček, aby lidé měli možnost se jim vyhnout.





Odsouzenec se zvoncem na krku, rytina, 16. stol., neznámý autor, Evropa


Zvláštním případem zvonu jsou rolničky, což jsou ostatně jen zvonečky kulovitého tvaru s volným srdcem uvnitř, které umožňuje - oproti jiným zvonům - cinkání v podstatě v jakékoliv pozici.





Rolnička (používána v sokolnictví), nalezeno v mohyle předkolumbovské kultury oblast amerického jihovýchodu - Mississippi, Florida, US
 •  Jak o sokolnických rolničkách pojednává Encyclopaedia Britannica, 2000, UK


Lodní zvonec mj. musel být rozezvučen, pokud loď vplouvala do mlhy.





Lodní zvonec na moderní americké replice holandského trojstěžníku „Kalmar Nyckel“ z 1. pol. 17. století, US  •  Lodní zvonec na jachtě Jejího královského veličenstva Britannia, UK


Tvar zvonu

Zainteresovaní laskaví čtenáři si jistě povšimli rozdílu mezi tvary zvonů euroatlantského kulturního okruhu a okruhu asijského.



Zvon na mozaice podlahy baziliky, římské období, Aquileia, autonomní oblast Furlansko-Julské Benátsko, provincie Udine, IT
 •  Car Kolokol, hmotnost: 160 tun, rok odlití 1735, nádvoří Kremlu, Moskva, Rusko




Bronzový zvon s ptáky a maskami oblud, dynastie Šang, 12.–11. stol. př. Kr., jižní Čína  •  Železný zvon v hradební bráně Yong Ning, Xian, CN


Nakolik se na rozdílu tvarů podílely technologické odlišnosti (výrobní postupy) a nakolik odlišnosti intelektuálně-duchovního rázu, je předmět multioborové debaty. Zde můžeme pouze konstatovat existenci dvou základních výrobních metod, používaných v obou okruzích. Prvotní byla s největší pravděpodobností metoda stočení kovového plátu do nějaké uzavřeného tvaru. Ještě dnes i v Evropě podobně vznikají zvonce charakteristické pro chov hovězího dobytka v alpské oblasti, např. typické kravské zvonce alpského - rakousko-švýcarského (dnes již také a hlavně) suvenýrového průmyslu.



Kravský zvonec alpského typu, zde helvétské provenience, CH  •  v pracovním nasazení, CH


Později se v obou porovnávaných oblastech začaly zvony, především ty větších rozměrů a určených k ceremoniálním, rituálním, kultovním účelům, odlévat. Přesto registrujeme dva základní odlišné tvary - (euroatlantský) kalichovitý, esovitě prohnutý, s jedinou středovou osou souměrnosti, s rozšířeným silnějším věncem a (asijský) lehce obloukovitý až válcovitý, více uzavřený, případně pouze s malým rozšířením. Toto dělení samozřejmě není bez výjimek.



Konstrukce tvaru „klasického evropského zvonu“, ilustrace z díla zvonaře a dělolijce Vavřince Křičky z Bitýšky, „Návod k lití a přípravě děl a kulí, hmoždířů, zvonů, vodotrysků…“, před 1570, Čechy
 •  Zvon zen-buddhistického chrámu Rjóandži (Chrám mírumilovného draka), 15. stol., Kjóto, JP




Zvon Mingun, hmotnost 90 tun, zavěšen v Mingunské pagodě u města Sagainu, rok ulití 1808, (Barma) MM
Nemá srdce, rozeznívá se údery kladiva.




Zvon z období dynastie Ming, 1492, v expozici buddhistického Chrámu velkého zvonu *X, Peking, CN
 •  Zvon štěstí, 116 tun, odlit 2000, v současnosti největší funkční zvon světa bez srdce, chrám Foquan, Pching-ting-šan, provincie Che-nan *Y, CN


Rozdíly nacházíme také ve způsobu zavěšení: evropský úzus - pro velké kostelní zvony - je víceramenná koruna zavěšená na jařmo, které umožňuje zvon rozhoupávat; asijská praxe používá místo koruny jakési oko a zvony jsou většinou zavěšeny napevno. A v neposlední řadě je skutečnost, že oproti evropským, „křesťanským“ zvonům, které jsou až na výjimky (viz níže štítové zvonice) umístěné v krytých zvonicích, asijské zvony jsou většinou umístěné/zavěšené v (dřevěných) konstrukcích do všech stran otevřených a většinou přístupných na přímý dotek ke zvonu, takže oko si přijde na své. Tento způsob zavěšení zvonu souvisí s odlišným způsobem zvonění, viz dále.



Zvonice u kostela sv. Michala, Praha-Podolí, CZ  •  Známá šikmá věž v Pise (1173-1372) je kampanilou-zvonicí vedle stojícího dómu, IT




Modlitební zvon u buddhistického Diamantovém chrámu v přírodním parku Long Qing, CN


I v euroatlantské kultuře existuje forma zvonic více či méně otevřených. Oproti asijskému pojetí jsou však zvony většinou umístěny ve výšce v horní části štítu, který nahrazuje klasickou věžní obvykle čtyřhranou zvonici. Opět je mnoho výjimek.



Zvonový štít kostela v Grouches-Luchuel, département Somme, FR  •  Kostel v Estrées-sur-Noye, moderní pojetí zvonového štítu ve stejném départementu




Obec Lourmarin v départementu Vaucluse, Provence-Alpes-Côte d'Azur, ukazuje dva způsoby umístění zvonu - na zvonovém štítě i v „uzavřené“ kampanile, FR




Takovéto umístění zvonu lze vidět např. v mnoha francouzských obcích, zvláště na jihu země, zde v městečku Camaret, département Vaucluse, FR




Zvonová věž, Peking, CN


Zvon muzikální

Zvon jako hudební nástroj je jedním z nejsložitějších idiofonů, samozvučných nástrojů, u kterých tón vzniká chvěním celého nástroje nebo jeho jednotlivých součástí.*1

S výše zmíněnými rozdílnostmi ve tvaru a způsobu zavěšení souvisí i rozdílné způsoby rozeznění zvonu. Evropské (neplatí absolutně) zvonění spočívá v úderech srdcem o tělo zvonu zevnitř nebo nějakým druhem většinou kovového kladiva zvenčí. V případě zvonů se srdcem lze docílit úderu rozhoupáním těla zvonu natolik, že dojde ke kontaktu těla a volně zavěšeného srdce, anebo rozkmitáním pouhého srdce, to především v případě, že zvon je zavěšen napevno.



Výuka hry na zvony, sloupová hlavice v katedrále Sv. Lazara, 12. stol., Autun, FR
Kompozice na prvý pohled navozuje motiv Ukřižování, ale při bližším pohledu vidíme prkno se zvony na ramenou učitele a dva žáky rozeznívající zvonky pohybem srdce nebo poklepem kladívka
Zajímavým detailem je zvonek přichycený na lemu oděvu učitele, což je prý ozvěna na text ve 2. knize Mojžíšově (viz Zvony duchovní níže)




Žák zvonohry, chórová lavice kolínského dómu, 1320, Kolín nad Rýnem, DE  •  Zvoníci, iluminace v rukopisu Verherrlichung Christi, 12. stol., DE




Zvon, do kterého bijí dva pastýři, tzv. Maurové (podle tmavé patiny bronzových figur), vrchol zvonice, 1493, na náměstí sv. Marka, Benátky, IT






Zvoníci, dřevořez, 16. stol., Evropa
 •  Z celoitalského festivalu zvoníků v Perugii, po 2000, IT




Zvonění na zvonici v obci Vitrolles-en-Luberon lze rozhoupat a bít uvnitř srdcem nebo zvnějšku kladevem, Provence-Alpes-Côte d'Azur, FR




Slavný Big Ben (1856) ve zvonici hodinové věže (věže Alžběty II.) u sídla Parlamentu - Westminsterského paláce, Londýn, Anglie, UK


Asijské zvony většinou neobsahují srdce. Zvonění spočívá v úderech dřevěným kůlem na vnější stranu krku/pláště. Kůl, u větších zvonů patřičně velká kláda, je zavěšen na pevné konstrukci u zvonu a bývá rozhoupáván často dosti početným týmem „zvoníků“, vlastně tedy „úderníků“, aby ve vodorovném směru udeřil do přesně vymezeného místa na plášti zvonu.





Největší zvon ulitý v Japonsku - váha 74 tun, rok 1633. Zvon je zavěšen v jodo-buddhistickém chrámu Čion-in v Kjótu.
 • Zvonění na tento zvon *U, JP


Na archaické čínské zvony, které v sestupné (či vzestupné) škále zavěšeny tvořily jakési zvonohry, se hrálo speciálními kladívky.



Kazeta s malou „příruční“ zvonkohrou, CN


Zvony duchovní

Duchovní původ zvonu má pocházet z biblických zemí, viz. 2. kniha Mojžíšova, Ex 28, 33: „Na spodním lemu jeho pláště uděláš granátová jablka z příze modré, purpurové a karmínové, kolem dokola na jeho lemu a mezi nimi budou dokola zlaté zvonečky;...“

Text Nové smlouvy (zákona) však připomíná v 1. listě apoštola Pavla korintskému křesťanskému sboru 1K, 13,1: „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, a lásku bych neměl, jsem (jen) jako dunící kov nebo zvučící činel.“



Ruční zvonění umíráčku v pohřebním procesí Eduarda Vyznavače, detail z tapisérie/výšivky z Bayeux, 11. stol., Anglie






Tapisérie z kostela Skog, 12. stol., kostel Skog, Hälsingland, SE
Detail ze střední části tapisérie: Zvoníci.
Tapisérie zobrazuje období přechodu Švédů od pohanství ke křesťanství.


Poslední obrázek dobře ilustruje situaci, kdy jsou zvony teologicky vnímány jako zbraně v duchovní válce, každopádně v soupeření o akustický prostor, který je, jak známo, jen jeden společný pro všechny slyšící. V nábožensky smíšených oblastech slyšíme z jedné strany zvony ohlašující začátek bohoslužeb v křesťanských svatostáncích a důležité okamžiky během bohoslužby jak věřícím v kostele, tak všem, kteří nemohou být fyzicky v kostele přítomni, takže se aspoň takto spojí v modlitbě. Zvony jsou proto někdy označovány za „zpívající ikony“. Z další strany zvukové konfrontace stojí muezzini svolávající nebo oznamující čas modlitby v mešitě či kdekoliv si muslim vytvoří místo k prosternaci. A do toho zpívající harekrišnovci s kartály (jakési miničinely) a mridanga (bubny), nemluvě o směsi profánních zvuků.



Karikatura, která není až tak jen karikaturou...



Oltářní zvonek, s rukojetí ve tvaru kříže. (Chybí čtvrtý zvonek.) Slouží k odcinkávání některých fází mše katolického ritu.



Zas ne o tolik odlišnou funkci má zvonek v hotelové recepci


Zvony se objevují také v pohanských rituálech, v jarních obřadech plodnosti a zahánění zlých sil, apod. prakticky po celém světě.





Masopustní maškary tzv. kukeri, Široka Laka, 2012, BG


Zvonohry

Nejsou vynálezem až zlatého věku evropského zvonařství - 16. století; jsou doloženy archaické čínské zvonohry z hloubi starověku - třetího tisíciletí před naším letopočtem.



Bronzové zvony (nemají srdce) - zvonohra, z období dynastie Čou, cca 6. stol. př. Kr., CN


Zvonohry se zhotovují v křesťanských komunitách řádových od 5. století.





Mnich hrající na zavěšené zvonky (a asi i trubicové zvony, detail z iluminace, 12. stol., DE




Zvonový štít se sedmi zvony, prakticky už zvonohrou, kostel sv. Ondřeje, 15.–16. stol., Montgiscard, Haute-Garonne, FR


Nejznámější česká zvonohra – Loretánská zvonohra na Hradčanech v době svého zprovoznění (30 zvonů odlitých v Amsterdamu a v Praze do zvonohry sestavených roku 1694 hodinářem Petrem Neumanem) byla v českém prostředí skutečnou pozoruhodností. Hodnota zvonohry Lorety spočívá především v její autenticitě - jde o jeden z posledních dochovaných barokních nástrojů v Evropě, jejíž mechanismus nebyl nijak modernizován.

   

Věž pražské Lorety se zvonohrou, ČR  •  Poštovní známka s motivem loretánské zvonohry, 1996, CZ




Zvonkohra s 22 zvony z dílny Dytrychových na náměstí TGM, Brodek u Přerova, CZ




Pražská mobilní zvonkohra z dílny Matoušek, 2001, Praha, CZ


Andělské zvonění

Zvony tím, že jsou spojeny s duchovnem, se dostaly i do vánoční tradice. Jako ozdoba tvarová i jako zvuk. Znovu oblíbený zvonící vánoční stromek, tzv. andělské zvonění, zná jistě většina laskavých čtenářů. Za andělské zvonění, tak jak jej známe v moderní podobě, můžeme považovat zvonohru německé společnosti Adrian & Stock ze Solingenu. Ačkoliv tato společnost není jejím vynálezcem, nechala si v roce 1905 patentovat princip jeho fungování. Připomeňme také začínající tradici adventních zvonkových průvodů. Snad jako vzpomínka na Ring-o-ding M. Kubišové z roku 1969.*K Jingle Bells (Rolničky, rolničky) se do stejného prostoru vetřely také...



Andělské zvonění v lehce kýčovitém a lehce odfláklém provedení v nabídce jednoho e-shopu




Divadelní plakát, 2009, CZ  •  Plakát na Zvonkový průvod, Kerles, České Budějovice, po 2010, CZ


Ještě jednou rolničky

Cinkavý zvuk rolniček umožnil jejich existenci v několika dost odlišných rolích. Jako symbol lovu s dravými ptáky (v podstatě chrastítko na pařátech dravců) se dostaly do mnoha šlechtických erbů (viz níže).



Figurují na oděvech dvorních šašků, bláznů a Kašpárků.



Závdavek - dvorní šašek, olejomalba, William Merritt Chase, 1875, US




Bláznovský kostým pro svátek Purim, Sefer Haminhagim (Kniha kostýmů), dřevořez, 1723, Amsterdam, NL




Loutka Kašpárka ze sbírek Muzea loutkářských kultur, Chrudim




Reliéf šaška na průčelí domu mydláře a svíčníka Matěje Mydláře, chrudimského měšťana, v jehož domě z roku 1577 sídlí MLK
 •  Starší logo Muzea loutkářských kultur, Chrudim, CZ




Dveře jedné hospody v Bruggách, BE

Více bláznů, šašků (a také žolíků, o nichž níže) ZDE.


Z rolničky se stala jedna karetní barva - objevuje se na kartách středoevropského, respektive německého a německo-švýcarského typu. nazývá se česky kule, slovensky gule, německy Schellen, polsky dzwonki, maďarsky tok, slovinsky kraguljče, srbo-chorvatsky bundeva, francouzsky grelots, rusky bubency, anglicky bells.





Schellen, Mnichov, DE  •  Kule z mariášek, Kolín, CZ  •  Tok, HU  •  Schellen německošvýcarské provenience

Více a celých karet ZDE.


Průnikem fenoménu šaška a karetní hry je žolík (snad z anglického jolly /joker/ - s významem vynikající) - zvláštní (někdy nazývaná „divoká“) karta pro některé karetní hry, karta s absolutní hodnotou/předností.





Žolíci z karetních sad z tu i ondad...


Tintinnabulum

Bronzové tintinnabulum (cinkátko) římského období s několika zvonečky viselo u vchodu do domu ve funkci větrného zvonění. Mělo tak poskytovat magickou ochranu proti zlým silám a přinášet štěstí domácnosti. Obdobnou ochrannou funkci plní dnes větrné zvonky (wind chime) evropské a asijské (japonské fuurin). Také zvonečky a rolničky na oděvech (dětí a kašparů) slouží v tomto duchu (viz též výše).



Bronzové tintinnabulum v podobě muže bojujícího se svým falusem, z vykopávek v Herkulaneu, 1. stol. př. Kr.
 •  Bronzové tintinnabulum v podobě okřídleného falusu z vykopávek v Římě, 1. stol., IT




Japonský větrný zvonek solo a jako prosební šňůra, JP


Zvony - symboly

V Číně je zvon mj. i symbolem poslušnosti a vesmírné harmonie. Malé cinkající zvonky mohou představovat štěstí a tělesné radosti. V judaistickém okruhu na oblečení židovské mládeže představuje zvon symbol panenství a panictví. Ve spojení s ženským principem má ochranné vlastnosti. Zvon je jedním ze symbolů svatby, a proto se často objevuje na svatebních pořádcích a menu. Nevěsta a družičky někdy nosí stříbrné ozdoby připomínající zvony. „Zvonky šťastia“ patří k repertoáru i ve středoevropském okruhu - výše zmíněná mámivě útěšná součást vánočních dekorací i celoročně mámivě zrádná součást emblémů v herních automatech. Ty poslední se snadno pro mnohé stávají doslova umíráčky.



Fruit Fiesta 3-reel, detail displeje on-line hracího automatu, US




Bell Fruit Machine, US


Zvon svobody

Starší (ideologické) pojetí zvonu jako hlasu pravdy se v novodobém vnímání změnilo na hlas svobody (případně míru). Jistě k tomu přispěla skutečnost, že především v evropském prostoru se zvony vedle zvonic kostelů a klášterů začaly objevovat na samostatných městských zvonicích či radničních zvonicích, kde slouží výhradně profánním účelům.



Městská brána se zvonem: symbol práva a svobody, Bordeaux, FR


Dnešních Zvonů svobody a Zvonů míru existují po světě desítky.*ZZ



Originální Liberty Bell, US


Liberty Bell, pozdější symbol americké nezávislosti, byl ulit Londýně v r. 1752. Na krku nese nápis s textem z 3. Mojžíšovy knihy - Lv, 25, 10 (necelý):   „Proclaim LIBERTY throughout all the land unto all the inhabitants thereof. “ - „... a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům.“*E    Tento slavný zvon najdeme ve státě Pennsylvania, ve městě Philadelphia, které ho objednalo.

Podle vzoru filadelfského zvonu Američané (USA) v roce 1950 zhotovili a darovali Západním Berlíňanům (West Berlin) zvon jako symbol boje za svobodu a proti komunismu v Evropě. Na věnci je nápis: „THAT THIS WORLD UNDER GOD SHALL HAVE A NEW BIRTH OF FREEDOM“ (Ať s boží pomocí tento svět zažije znovuzrození svobody). Od r. 1950 byl zvon umístěn v schönberské radnici, bývalé radnici Západního Berlína.



Berlín volá svět. Navštivte město zvonu svobody, ofsetový leták, 1950, Západní Berlín
 •  Složení zvonu před radnicí Tempelhof-Schöneberg, Západní Berlín, 1950




Pohlednice se Zvonem svobody, 1951  •  Poštovní známka, leden 1952, DE


Tyto Zvony svobody byly později podkladem pro značku Radio Free Europe - Radio Liberty, apod.





Na tomto místě nelze nevzpomenout, že symbol zvonu byl jako čtvrtý symbol olympijských her přidán k dosavadním třem (5 kruhů, oheň a slib) v roce 1936 pro letní olympijské hry v Berlíně, jejichž emblémem se také stal - ano, byl to zvon se znakem říšské orlice a na věnci s nápisem: „Volám mládež (celého) světa“. Jo, když dva dělají totéž....



Odznak propagující OH 1936 Berlin, Německá říše  •  Olympijská medaile pro OH 1936  •  Pečeť OH 1936 Berlín




Zvon volající mládež celého světa, hlavně vojáky...  •  Plakát propagující OH 1936  •  Desky II. dílu oficiální zprávy o OH 1936 v Berlíně (archiv OH, Lausanne, Švýcarsko)


Zvony heraldické

Zvon jako obecnou heraldickou figuru najdeme na šlechtických erbech napříč kontinentální Evropou, dominuje i erbu skotského klanu Bellů. V  českých zemích ho však najdeme jen u měšťanského rodu zvonařů Brikcíů z Cimperka.



Leuthard von Arlesheim, CH  •  Hersberger von Liestal, DE  • Klan Bellů, Skotsko  •  Rod Verviers, FR  •  Thomas Buckston Douglas Rutherford DEWAR, Skotsko




William Hawke de Warwyck, Skotsko  •  Rod Loubet del Bayle, FR  •  Elizabeth of Malta  •  Sarah de Bourgogne, Francie  •  Von Cölln, DE


Na oficiálních státních vlajkách se motiv zvonu nevyskytuje. Hojně je však používán na městských znacích, ať jako samostatná figura, či jako předmět držený postavou nebo zvířetem, případně zvon jako součást zvonice.



Sviňany, CZ  •  Velilla de Ebro, ES  •  Thüle, DE




Obec:   Saint-Cyprien, FR  •  Ballmertshofen, DE  •  Allendorf, DE  •  Bašnice, CZ




Bell, Anglie  •  Bezděkov, CZ  •  Bobingen en der Rems, DE  •  Bobstadt, DE




Dlouhá Lhota, CZ  •  Döhren, DE  •  Dombiratos, HU  •  Dřevníky, CZ




Ennetbuergen, CG  •  Ermershausen, DE  •  Flüren, DE  •  Glasgow, Skotsko více ZDE




Grasdorf, DE  •  Helsa, DE  •  Horní Libochová, CZ  •  Chudíř, CZ




Janová-Vsetín, CZ  •  Jezbořice, CZ  •  Lauta, DE  •  Libomyšl, CZ




Luetgendortmund, DE  •  Milson, FR  •  Morbach, DE  •  Morlenbach, DE




Němčice, CZ  •  Harol, FR  •  Ochoz, CZ  •  Olbramice, CZ




Ocmanice, CZ  •  Overath, DE  •  Pustina, CZ  •  Rašov, CZ




Rostěnice-Zvonovice. CZ  •  Rusava, CZ  •  Saint-Yon, FR  •  Savognin, CH




Spišská Belá, SK  •  Stříbrnice, CZ  •  Templhof, DE  •  Unterschachen, CH




Vahlorf, DE  •  Velké Přílepy, CZ  • Vitonice, CZ  •  Horní Bělá, CZ


Připomeňme si také motiv zvonu na domovních znameních - např. dům U kamenného (dříve Bílého) zvonu*Z v Praze, znamení ze 16. století na domě ze 14. století; v Olomouci dům U dřevěného zvonu, aj.



Domovní znamení: U kamenného zvonu, Praha  •  Písek  •  U Bílého zvonu, Bechyně, CZ


Zvony korporátní, aj.

Z dostupných realizací figury zvonu v korporátní grafice je zřejmé, že zpracovat motiv zvonu neotřelým, výrazným způsobem je úkol nesnadný.



Pětadvacetihaléř rozšiřovaný na území komunistické ČSR ze Svobodné Evropy; text na minci: Všechen svobodný svět za náš lid, všechen náš lid za svobodu, 1950, DE
 •  Bimetalická mince 500 lei, 2004, RO  •  Žeton pro kasino El Cortez, se Zvonem Svobody, US  •  Pamětní medaile za obětování zvonu na výrobu kanónů, 1917, Berlin, DE




Zkušební mince 5 marek, 1951, DE  •  Liberty Bell na tzv. Eisenhowerově dolaru (s podobiznou prezidenta na reversu mince), 1976, US  •  1 lats s vánočním motivem, 2012, LV




Různé podoby značky dietních těstovin, DE




Dobytkářská farma Tři zvony, US  •  Motiv používaný v různých amerických kampaních, US  •  Nezávislý školní obvod Allen, Texas, US  •  Zvonečkový institut, Základní škola A. Schwarzeneggera, US




Obálka knihy se Schillerovou básní Píseň o zvonu, 19. stol., DE






Vývoj značky společnosti American Telephone and Telegraph (nahoře) rok 1989, 1900, 1921, 1939 (dole) 1964, 1969, 1984, současnost, US




Bell Janitorial  •  Bell Janitorial Supply, zásobovací a uklízecí služby, US  •  Bell Publishing, nakladatelství, UK  •  Zvonohra - Památník T. Reese, Springfield, Illinois, US




Beyond the Bell, vzdělávání, Los Angeles, US  •  Bee Bell, Včelí zvon, zdravé pekařství, Edmonton, CA  •  Bell, lázně, Texas, US  •  Nová média, US




Bell Inn Bitter, pivovar Nottingham, UK  •  The Bell, pivní festival, Anglie, UK  •  Bell, ugandský ležák, UG  •  Bell's Inspired Brewing, pivovar, Michigan, US




Bell's Scotch Whisky, detail loga značky jedné z nejoblíbenějších pálenek, Skotsko, UK




City of Bell (Město zvonu), součást Los Angeles, Kalifornie, US  •  Blu Bell, zmrzlina, US  •  Bell, poplašná zařízení, UK  • Cluckin' Bell, řetězec rychlých občerstvení, US




Výbor pro svobodnou Asii, asijská varianta Let Freedom Ring




Den zvoníků, Praha, CZ  •  Comté, sýry, FR  •  Zákaz hlučení, dopravní značka, AU  •  Kravský zvonec, digitální hudba, UK




Kravský zvonec, mlékárna, US  •  Energybell, poradentství, US  • U pekelného zvonu, facebooková stránka, CZ  •  Značka katolického nakladatelství ZVON, CZ




Kravský zvonec, hudební obchod, US




Znak Basiliky Minor Neposkvrněného Početí, Natchitoches, Lousiana, US  • Essenglocke, potraviny, DE  •  Boroko, vše pro zvony, Hrádek u Přerova, CZ  •  Hliněný zvonek, hračka z archeologického naleziště Merida (bývalá římská kolonie Emerita Augusta v dnešní Kantábrii), cca 25 př. Kr., IT




Let Freedom ring, stránka z jedné americké omalovánky, US  • Furin, označení hotelu v japonském stylu, Kalifornie, US  •  Značka v detailu  •  Motorkářský amulet-zvonek ve tvaru hlavy jestřába, US




Vstupenka na Evropské dny zvonů, DE  •  Setkání zvonů, školka, DE




Red Bell Foods, potraviny, US  •  Grandhotel Zvon, Chudějice, CZ
 •  Zvon, Chart Ferox, a.s. dodavatel kryogenních technologií.(ZVON, což je zkratka počátečních písmen Zvyšování Výkonnosti a Optimalizace Nákladů.), CZ




Chateau Angelus (modlitba Anděl Páně), vinařství, FR  •  Jingle Bell Rock, vánoční koleda v rockovém stylu, US  •  KinderCare, pečovatelská a výchovná centra, Oregon, US  •  Společnost pro výzkum dřevěných kostelů a zvonic, CZ




Millennium Carillon, Zvonohra tisíciletí na Moserově věži Illinois, US  •  Mlékárna Klatovy, CZR  •  Mlékárna Olešnice, CZ  •  Univerzita Mississippi, US




Celosvětová nadace zvonů míru  •  Nieuwsbrieven, škola, NL  •  Novohradský zvoneček, pěvecký sbor, CZ  •  IG Stiller, ošetření nočního klidu, DE




IG Stiller, plakát: Noční klid platí pro všechny..., CH




Zvoneček, školka Montessori, CZ  •  Logo ke dvoustému výročí Zvonu svobody ve Philadelphii, US  •  Baseballový klub, Philalephia, US  •  Pro English, organizace požadující angličtinu za jediný oficiální jazyk, US




Červený zvon, víčko piva, Philadelphia, US  •  Perníkový zvon plochý a plastický  •  Středisko Rolnička, Praha, CZ




Nápis na sklenici: Zazvoňte na zvonek, budete-li si chtít objednat nápoj, UK




Vlastenecká papírová tapeta se Zvonem svobody, Robert Kaufman, US  •  (Vánoční) balicí papír




Svatební a vánoční tapetky, UK




Pěvecký sbor Rolnička Praha, CZ




Ze stránek českých skautů, CZ




Sonó la Campana, hudební rádio, VE  •  Studio Zvon Malešov, film, CZ  •  The Bell Bristol, pivovar, Anglie, UK  •  U Zvonu, Valašské Meziříčí, CZ




Průčelí kavárny U Zvonu, CZ




Taco bell, restaurace s rychlým provozem, Kalifornie, US    logo a fasáda jedné provozovny  •  Zvonek, pojištění, CZ




Farma Tři zvony, US  •  Školní okrsek Wausau, US  •  Zur Glocke, restaurant, US  •  Zvoneček, dětský krámek, Pardubice, CZ




Poštovní známky, 2005, CZ




Obálka beletristického týdeníku Zvon s kresbou M. Alše, 1934, CZ




Titulní strana Villonova Malého testamentu, 1975, Praha, CZ  •  SS Bratrstvo Zvonu, jedna z tajných zbraní Třetí říše, kniha o ní a její maketa, DE




Americký cech městských vyvolávačů, US  •  Městští vyvolávači a vyvolávačky, kostýmy z dnešních anglických měst, Anglie, UK  •  Figurka městské vyvolávačky




More cowbell, Více kravských zvonců - odkaz na skeč ze 70. let 20. stol., kde zazní fráze:
„I got a fever, and the only prescription is more cowbell!" (Mám /muzikální/ horečku a jediný recept je více kravských zvonců!)


Patroni zvonů, zvonařů a zvoníků

- Biskup Paulinus z Noly v Kampanii. Zemřel r. 431. Legenda praví, že se stal prvním křesťanským zvonařem, když jednoho dne uviděl zvonky - květiny, z jejichž květů se linuly nezemsky krásné zvuky, což ho přivedlo na myšlenku vyrobit podobný nástroj z kovu pro slávu Boží. Ve skutečnosti Paulinus zvony pravděpodobně nikdy neodléval, ale byl zřejmě prvním, kdo jich začal v křesťanské církvi pravidelně užívat ke svolávání věřících. Patron zvonů.
- Sv. Antonín poustevník. Patron zvonařů.



Sv. Antonín Veliký, kresba Z. Čech, 1991


- Sv. Forkern. Irský mnich a zvonolijec. Zemřel r. 490. Patron zvonařů.
- Sv. Agáta. Zemřela r. 225 na Sicílii. Patronka zvonařů. Umučena, tvar jejích ňader >> tvar zvonů.
- Sv. Barbora. Zemřela ve 3. století. Patronka zvonařů.
- Sv. Teodor. Zobrazován s ďáblem u nohou nesoucím zvon, zemřel v 5. století ve Švýcarsku. Patron zvonařů.
- Sv. Zuzana (Starý zákon). Patronka zvonařů.



Pár zajímavostí na závěr

Masově se zvonice stavěly po roce 1751, kdy byl Marií Terezií vydán řád, které předepisoval vystavit v každé obci zvonici a studnu. Ke vzniku obecních zvoniček dal popud především ohňový patent Marie Terezie, vydaný 21. srpna roku 1751. Obsahoval celkem 30 článků, které kromě nařízení zvonit, pokud vartýř vidí požár, a mít zvonek v každé obci, vydával také nařízení sázet stromy mezi domy, mít na návsi rybníček aj. Patent byl později ještě zpřísněn 24. ledna 1787 Josefem II., který zjistil, že vrchnost k jeho realizaci přistupuje velmi liknavě. Tato liknavost byla také důvodem, proč zvoničky mívají velmi variabilní výstavbu a rozměry - neboť se liší nejen teritoriálně a dobově, ale také podle majetkových možností vrchnosti.



Pivní zvon nebo též vinný zvon se nazývá malý zvon, kterým rychtář odzváněl pokyn k uzavření hospod. Pivní zvon býval zpravidla zavěšen na radnici.



Nejpilnější věžní hodiny v Evropě - opakovací hodiny, 1851, zvonice na věži radnice města Jilemnice. Odbíjejí každou čtvrthodinu tak, že z počtu úderů a jejich tónů lze rozeznat počet čtvrtí i celých hodin. Navíc v každou celou hodinu počet celých v jiném tónovém zabarvení opakují. Například ve čtvrt na dvanáct odbijí 1x na malý a 11x na prostřední zvon, ve dvanáct hodin odbijí 4x na malý, 12x na prostřední a 12x na velký zvon, celkem 18x. Za jeden jediný den tak lze napočítat celkem 1020 úderů.





Dřevěný zvoneček z nabídky jednoho současného českého výrobce


Zazvonil zvonec - a pohádky byl konec.



Poznámky:


 
*B  Osobitým způsobem tuto situaci reflektuje Ezopova bajka „Kočka, myši a zvon“.



Ilustrace zmíněné bajky od kreslíře Francise Barlowa, 1666, Anglie


 
*1  Mimo nejrůznějších typů zvonů k nim patří gong, xylofon, vibrafon, triangl, kastaněty, kabasa apod.

*E  Znění ekumenického překladu; ve Studijním překladu bible je místo slova svoboda použit výraz propuštění

*K  Z textu Ring-o-ding:
„Až jednou vyrostou, pak jistě zazvoní,
mí lidé zvonkoví ve zvoncích zrození,
pro váš pláč, pro váš smích
ring-o-ding, pro váš hřích,
poslouchej
ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding, ring-o-ding“

*S  Pro evropské oko jsou na formě staročínských zvonů atraktivní výrazné špalíčkovité výběžky, které budou mít snad i vliv na akustické vlastnosti zvonu. Budu vděčen kampanologům mezi laskavými čtenáři, kteří by objasnili zmíněné nálepy.

*U  Snímek zachycuje ceremonii „Joya no Kane“, která se odehrává 31. prosince o půlnoci, na přelomu starého a nového roku. Podle buddhistického náhledu (víry) je člověk unášen do cyklů utrpení a převtělování 108 vášněmi a žádostmi. Sto osm novoročních úderů zvonu symbolizuje očistění od těchto žádostí nahromaděných v minulém roce.

*V  Česká varianta mohla znít např.: „Aj já zvon Vavřinec, konám povinnou věc, chválu Bohu vzdávám, kněžstvo, lid svolávám, svátky oznamuju, zemřelých lituju, mračna zapuzuju“ (kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě, J. Zejda, Vysoké Mýto 1752)

*X  Chrám velkého zvonu (postavený 1733 za následující dynastie Čching) vedle expozice různých zvonů uchovává ve své zvonici největší starověký čínský zvon Jung-le. Jmenuje se tak po třetím císaři dynastie/říše Ming, za jehož vlády byl odlit.


Zvon Jung-le - Velký zvon: váží 46 tun, je vysoký 6,75 m, v průměru má 3,3 m a na jeho povrchu je vyryto 227 000 čínských a sanskrtových znaků.
Podle nejnovějšího výzkumu Čínské akademie věd se může rozeznít až na 120 decibelů (srovnatelné s hlukem, který vydává startující letadlo) a za ticha v hluboké noci je slyšet až na 50 km daleko.




 
*Y  Je 8,11 m vysoký a v průměru má 5,12 m. Jeho povrch je bohatě zdobený ornamenty a postavami z čínských bájí a podle zvonařů má mimořádně kvalitní zvuk. Slouží jako monument čínského a světového zvonařského umění.

*Z   Nejpravděpodobněji je zvon upomínkou na historickou událost roku 1310, kdy dal kaplan Elišky Přemyslovny zvonem znamení Janu Lucemburskému, že si může se svým vojskem pro Elišku přijít a nenásilně obsadit Staré Město.

*ZZ




Zvon míru, Hirošima, Japonsko. Celek památníku, tvar „altánu“ odkazuje na tzv. Atomový dóm, bývalé průmyslové výstaviště (postaveno 1915 českých architektem J. Lemtzelem).
Detail zvonu, kam směřuje dřevěný úderník. Symbol jádra atomu vykresluje také Davidovu hvězdu...(úmysl, náhoda?)







Zvon míru v Parku sjednocení, Paju, Jižní Korea
 •  Zvon světového míru, Quezon, Filipíny








Prameny:
J. Hejlová, A. Neubauerová, J. Příhoda: Analýza zvonu, 2005
P. R. Manoušek: Zvonařství, Grada, 2006





Původní text byl napsán v roce 2013, publikován ve Fontu č. 130/4/2013 (téma: Hudební festivaly).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikala v pozdně velikonočním období, ve dnech poctivého bláznivého proměnlivého aprílového počasí a krásného drsného horského jara v krkonošském zákoutí. Přehlédnuto/opravy 19.–20. 3. 2017.