![]() | ||
![]() ![]()
Nejstarší zvony světa jsou doloženy z Mezopotámie, z doby snad 7 000 let př. Kr. Jiné zdroje uvádějí jako nejstarší nálezy zvonů, a to keramické,
z neolitické kultury Jang Šao (cca 4. tisíciletí př. Kr.), okolo středního toku Žluté řeky v Číně. První odlévané zvony v Evropě pořizují křesťanští mniši
od 5. století. Do zvuku zvonů lidé vložili širokou škálu informačních možností. V buddhistické, hinduistické, islámské a křesťanské tradici je zvon hlasem, který
oznamuje pravdu. I na některých prastarých českých zvonech lze nalézt latinský nápis, který vyjadřuje tzv. sedm předností zvonu (septem virtutes campanae),
dvojverší vystihující mnohostranné poslání zvonu: Nejvýznamnější funkcí zvonu tedy byla a je akustická komunikace nejrůznějšího druhu. Na základní úrovni stojí jednoduchá signalizace - zvonky, zvonečky tvoří zvukové upozornění na možnost kontaktu s případně ohrožující, nebezpečnou entitou - Ex 28, 35: „Plášť (se zlatými zvonečky na spodním lemu) bude na Áronovi, když bude sloužit, aby byl slyšet jeho zvuk, když bude vcházet do svatyně před Hospodina a když bude vycházet, aby nezemřel.“*B Zvonky, případně rolničky, aplikované na koňské postroje, oznamovaly pohyb spřežení (silniční lapky to
sice mohlo přitahovat, vlčí smečky zase odstrašovat, jak kdy...).
![]() ![]() ![]() Nemocní leprou ve středověku museli svoji přítomnost ohlašovat zvukem zvonce. ![]() ![]() ![]() V Turecku v 17. století odsouzení kriminálníci museli na krku nosit zvoneček, aby lidé měli možnost se jim vyhnout. ![]() Zvláštním případem zvonu jsou rolničky, což jsou ostatně jen zvonečky kulovitého tvaru s volným srdcem uvnitř, které umožňuje - oproti jiným zvonům - cinkání v podstatě v jakékoliv pozici. ![]() ![]() ![]() • Jak o sokolnických rolničkách pojednává Encyclopaedia Britannica, 2000, UK Lodní zvonec mj. musel být rozezvučen, pokud loď vplouvala do mlhy. ![]() ![]() ![]()
Zainteresovaní laskaví čtenáři si jistě povšimli rozdílu mezi tvary zvonů euroatlantského kulturního okruhu a okruhu asijského. ![]() ![]() ![]() • Car Kolokol, hmotnost: 160 tun, rok odlití 1735, nádvoří Kremlu, Moskva, Rusko ![]() ![]() Nakolik se na rozdílu tvarů podílely technologické odlišnosti (výrobní postupy) a nakolik odlišnosti intelektuálně-duchovního rázu, je předmět multioborové
debaty. Zde můžeme pouze konstatovat existenci dvou základních výrobních metod, používaných v obou okruzích. Prvotní byla s největší pravděpodobností
metoda stočení kovového plátu do nějakého uzavřeného tvaru. Ještě dnes i v Evropě podobně vznikají zvonce charakteristické pro chov hovězího dobytka v alpské
oblasti, např. typické kravské zvonce alpského - rakousko-švýcarského (dnes již také a hlavně) suvenýrového průmyslu. ![]() Později se v obou porovnávaných oblastech začaly zvony, především
ty větších rozměrů a určených k ceremoniálním, rituálním, kultovním účelům, odlévat. Přesto registrujeme dva základní odlišné tvary - (euroatlantský)
kalichovitý, esovitě prohnutý, s jedinou středovou osou souměrnosti, s rozšířeným silnějším věncem a (asijský) lehce obloukovitý až válcovitý,
více uzavřený, případně pouze s malým rozšířením. Toto dělení samozřejmě není bez výjimek. ![]() ![]() ![]() • Zvon zen-buddhistického chrámu Rjóandži (Chrám mírumilovného draka), 15. stol., Kjóto, JP ![]() Nemá srdce, rozeznívá se údery kladiva. ![]() ![]() ![]() • Zvon štěstí, 116 tun, odlit 2000, v současnosti největší funkční zvon světa bez srdce, chrám Foquan, Pching-ting-šan, provincie Che-nan *Y, CN Rozdíly nacházíme také ve způsobu zavěšení: evropský úzus - pro velké kostelní zvony - je víceramenná koruna zavěšená na jařmo, které umožňuje zvon
rozhoupávat; asijská praxe používá místo koruny jakési oko a zvony jsou většinou zavěšeny napevno. A v neposlední řadě je skutečnost, že oproti evropským,
„křesťanským“ zvonům, které jsou až na výjimky (viz níže štítové zvonice) umístěné v krytých zvonicích, asijské zvony jsou většinou umístěné/zavěšené
v (dřevěných) konstrukcích do všech stran otevřených a většinou přístupných na přímý dotek ke zvonu, takže oko si přijde na své. Tento způsob zavěšení zvonu souvisí s odlišným způsobem zvonění, viz dále.
![]() ![]() ![]() ![]() I v euroatlantské kultuře existuje forma zvonic více či méně otevřených. Oproti asijskému pojetí jsou však zvony většinou umístěny ve výšce v horní části
štítu, který nahrazuje klasickou věžní obvykle čtyřhranou zvonici. Opět je mnoho výjimek. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
Zvon jako hudební nástroj je jedním z nejsložitějších idiofonů, samozvučných nástrojů, u kterých tón vzniká chvěním celého nástroje nebo jeho jednotlivých součástí.*1 S výše zmíněnými rozdílnostmi ve tvaru a způsobu zavěšení souvisí i rozdílné způsoby rozeznění zvonu. Evropské (neplatí absolutně) zvonění spočívá v
úderech srdcem o tělo zvonu zevnitř nebo nějakým druhem většinou kovového kladiva zvenčí. V případě zvonů se srdcem lze docílit úderu rozhoupáním těla zvonu
natolik, že dojde ke kontaktu těla a volně zavěšeného srdce, anebo rozkmitáním pouhého srdce, to především v případě, že zvon je zavěšen napevno. ![]() Kompozice na prvý pohled navozuje motiv Ukřižování, ale při bližším pohledu vidíme prkno se zvony na ramenou učitele a dva žáky rozeznívající zvonky pohybem srdce nebo poklepem kladívka Zajímavým detailem je zvonek přichycený na lemu oděvu učitele, což je prý ozvěna na text ve 2. knize Mojžíšově (viz Zvony duchovní níže) ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Z celoitalského festivalu zvoníků v Perugii, po 2000, IT ![]() Asijské zvony většinou neobsahují srdce. Zvonění spočívá v úderech dřevěným kůlem na vnější stranu krku/pláště. Kůl, u větších zvonů patřičně velká kláda, je zavěšen
na pevné konstrukci u zvonu a bývá rozhoupáván často dosti početným týmem „zvoníků“, vlastně tedy „úderníků“, aby ve vodorovném směru udeřil do přesně
vymezeného místa na plášti zvonu. ![]() ![]() • Zvonění na tento zvon *U, JP Na archaické čínské zvony, které v sestupné (či vzestupné) škále zavěšeny tvořily jakési zvonohry, se hrálo speciálními kladívky.
Duchovní původ zvonu má pocházet z biblických zemí, viz. 2. kniha Mojžíšova, Ex 28, 33: „Na spodním lemu jeho pláště uděláš granátová jablka z příze modré, purpurové a karmínové, kolem dokola na jeho lemu a mezi nimi budou dokola zlaté zvonečky;...“ Text Nové smlouvy (zákona) však připomíná v 1. listě apoštola Pavla korintskému křesťanskému sboru 1K, 13,1: „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými,
a lásku bych neměl, jsem (jen) jako dunící kov nebo zvučící činel.“ ![]() ![]() ![]() Detail ze střední části tapisérie: Zvoníci. Tapisérie zobrazuje období přechodu Švédů od pohanství ke křesťanství. Poslední obrázek dobře ilustruje situaci, kdy jsou zvony teologicky vnímány jako zbraně v duchovní válce, každopádně v soupeření o akustický prostor,
který je, jak známo, jen jeden společný pro všechny slyšící. V nábožensky smíšených oblastech slyšíme z jedné strany zvony ohlašující začátek bohoslužeb v křesťanských svatostáncích a
důležité okamžiky během bohoslužby jak věřícím v kostele, tak všem, kteří nemohou být fyzicky v kostele přítomni, takže se aspoň takto spojí v modlitbě.
Zvony jsou proto někdy označovány za „zpívající ikony“. Z další strany zvukové konfrontace stojí muezzini svolávající nebo oznamující čas modlitby v mešitě
či kdekoliv si muslim vytvoří místo k prosternaci. A do toho zpívající harekrišnovci s kartály (jakési miničinely) a mridanga (bubny), nemluvě o směsi
profánních zvuků.
![]() ![]() Zvony se objevují také v (pohanských) rituálech, v jarních obřadech plodnosti a zahánění zlých sil, apod. prakticky po celém světě. ![]()
je sanskrtský termín pro rituální zvon používaný v hinduistických a buddhistických náboženských praktikách. Ghanta je téměř vždy spárována s rituálním hromoklínem (bleskem) zvaným vadžra.
Společně tyto rituální nástroje představují neoddělitelnost moudrosti a soucitu v osvíceném proudu mysli. ![]() ![]()
Nejsou vynálezem až zlatého věku evropského zvonařství - 16. století; jsou doloženy archaické čínské zvonohry z hloubi starověku - třetího
tisíciletí před naším letopočtem. ![]() Zvonohry se zhotovují v křesťanských komunitách řádových od 5. století. ![]() Nejznámější česká zvonohra – Loretánská zvonohra na Hradčanech v době svého zprovoznění (30 zvonů odlitých v Amsterdamu a v Praze do zvonohry
sestavených roku 1694 hodinářem Petrem Neumanem) byla v českém prostředí skutečnou pozoruhodností. Hodnota zvonohry
Lorety spočívá především v její autenticitě - jde o jeden z posledních dochovaných barokních nástrojů v Evropě, jejíž mechanismus nebyl nijak modernizován. ![]() ![]() ![]()
Zvony tím, že jsou spojeny s duchovnem, se dostaly i do vánoční tradice. Jako ozdoba tvarová i jako zvuk. Znovu oblíbený zvonící vánoční stromek, tzv.
andělské zvonění, zná jistě většina laskavých čtenářů. Za andělské zvonění, tak jak jej známe v moderní podobě, můžeme považovat zvonohru německé společnosti
Adrian & Stock ze Solingenu. Ačkoliv tato společnost není jejím vynálezcem, nechala si v roce 1905 patentovat princip jeho fungování. Připomeňme také
začínající tradici adventních zvonkových průvodů. Snad jako vzpomínka na Ring-o-ding M. Kubišové z roku 1969.*K Jingle Bells (Rolničky, rolničky) se do
stejného prostoru vetřely také...
![]() ![]() ![]() ![]()
Cinkavý zvuk rolniček umožnil jejich existenci v několika dost odlišných rolích. Jako symbol lovu s dravými ptáky (v podstatě chrastítko na pařátech dravců) se dostaly do mnoha šlechtických erbů (viz níže). Figurují na oděvech dvorních šašků, bláznů a Kašpárků. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Starší logo Muzea loutkářských kultur, Chrudim, CZ ![]() Více bláznů, šašků (a také žolíků, o nichž níže) ZDE. Z rolničky se stala jedna karetní barva - objevuje se na kartách středoevropského, respektive německého a německo-švýcarského typu. nazývá se česky kule, slovensky gule, německy Schellen, polsky dzwonki, maďarsky tok, slovinsky kraguljče, srbo-chorvatsky bundeva, francouzsky grelots, rusky bubency, anglicky bells. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Více a celých karet ZDE. Průnikem fenoménu šaška a karetní hry je žolík (snad z anglického jolly /joker/ - s významem vynikající) - zvláštní (někdy nazývaná „divoká“) karta pro některé karetní hry, karta s absolutní hodnotou/předností. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
Bronzové tintinnabulum (cinkátko) římského období s několika zvonečky viselo u vchodu do domu ve funkci větrného zvonění. Mělo tak poskytovat magickou ochranu
proti zlým silám a přinášet štěstí domácnosti. Obdobnou ochrannou funkci plní dnes větrné zvonky (wind chime) evropské a asijské (japonské fuurin). Také
zvonečky a rolničky na oděvech (dětí a kašparů) slouží v tomto duchu (viz též výše).
![]() ![]() ![]() • Bronzové tintinnabulum v podobě okřídleného falusu z vykopávek v Římě, 1. stol., IT ![]() ![]() ![]()
V Číně je zvon mj. i symbolem poslušnosti a vesmírné harmonie. Malé cinkající zvonky mohou představovat štěstí a tělesné radosti. V judaistickém okruhu na
oblečení židovské mládeže představuje zvon symbol panenství a panictví. Ve spojení s ženským principem má ochranné vlastnosti. Zvon je jedním ze symbolů
svatby, a proto se často objevuje na svatebních pořádcích a menu. Nevěsta a družičky někdy nosí stříbrné ozdoby připomínající zvony. „Zvonky šťastia“ patří
k repertoáru i ve středoevropském okruhu - výše zmíněná mámivě útěšná součást vánočních dekorací i celoročně mámivě zrádná součást emblémů v herních
automatech. Ty poslední se snadno pro mnohé stávají doslova umíráčky.
![]() ![]()
Starší (ideologické) pojetí zvonu jako hlasu pravdy se v novodobém vnímání změnilo na hlas svobody (případně míru). Jistě k tomu přispěla skutečnost, že
především v evropském prostoru se zvony vedle zvonic kostelů a klášterů začaly objevovat na samostatných městských zvonicích či radničních zvonicích, kde
slouží výhradně profánním účelům. ![]() Dnešních Zvonů svobody a Zvonů míru existují po světě desítky.*ZZ ![]() Liberty Bell, pozdější symbol americké nezávislosti, byl ulit Londýně v r. 1752. Na krku nese nápis s textem z 3. Mojžíšovy knihy - Lv, 25, 10 (necelý): „Proclaim LIBERTY throughout all the land unto all the inhabitants thereof. “ - „... a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům.“*E Tento slavný zvon najdeme ve státě Pennsylvania, ve městě Philadelphia, které ho objednalo. Podle vzoru filadelfského zvonu Američané (USA) v roce 1950 zhotovili a darovali Západním Berlíňanům (West Berlin) zvon jako symbol boje za svobodu a proti
komunismu v Evropě. Na věnci je nápis: „THAT THIS WORLD UNDER GOD SHALL HAVE A NEW BIRTH OF FREEDOM“ (Ať s boží pomocí tento svět zažije
znovuzrození svobody). Od r. 1950 byl zvon umístěn v schönberské radnici, bývalé radnici Západního Berlína. ![]() ![]() ![]() • Složení zvonu před radnicí Tempelhof-Schöneberg, Západní Berlín, 1950 ![]() ![]() ![]() Tyto Zvony svobody byly později podkladem pro značku Radio Free Europe - Radio Liberty, apod. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Na tomto místě nelze nevzpomenout, že symbol zvonu byl jako čtvrtý symbol olympijských her přidán k dosavadním třem (5 kruhů, oheň a slib) v roce 1936 pro
letní olympijské hry v Berlíně, jejichž emblémem se také stal - ano, byl to zvon se znakem říšské orlice a na věnci s nápisem: „Volám mládež
(celého) světa“. Jo, když dva dělají totéž....
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
Zvon jako obecnou heraldickou figuru najdeme na šlechtických erbech napříč kontinentální Evropou, dominuje i erbu skotského klanu Bellů. V českých zemích
ho však najdeme jen u měšťanského rodu zvonařů Brikcíů z Cimperka. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Na oficiálních státních vlajkách se motiv zvonu nevyskytuje. Hojně je však používán na městských znacích, ať jako samostatná figura, či jako předmět
držený postavou nebo zvířetem, případně zvon jako součást zvonice. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Připomeňme si také motiv zvonu na domovních znameních - např. dům U kamenného (dříve Bílého) zvonu*Z v Praze, znamení ze 16. století na domě ze 14.
století; v Olomouci dům U dřevěného zvonu, aj.
![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
Z dostupných realizací figury zvonu v korporátní grafice je zřejmé, že zpracovat motiv zvonu neotřelým, výrazným způsobem je úkol nesnadný. ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Bimetalická mince 500 lei, 2004, RO • Žeton pro kasino El Cortez, se Zvonem Svobody, US • Pamětní medaile za obětování zvonu na výrobu kanónů, 1917, Berlin, DE ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() • Zvon, Chart Ferox, a.s. dodavatel kryogenních technologií.(ZVON, což je zkratka počátečních písmen Zvyšování Výkonnosti a Optimalizace Nákladů.), CZ ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() „I got a fever, and the only prescription is more cowbell!" (Mám /muzikální/ horečku a jediný recept je více kravských zvonců!)
- Biskup Paulinus z Noly v Kampanii. Zemřel r. 431. Legenda praví, že se stal prvním křesťanským zvonařem, když jednoho dne uviděl zvonky - květiny,
z jejichž květů se linuly nezemsky krásné zvuky, což ho přivedlo na myšlenku vyrobit podobný nástroj z kovu pro slávu Boží. Ve skutečnosti Paulinus zvony
pravděpodobně nikdy neodléval, ale byl zřejmě prvním, kdo jich začal v křesťanské církvi pravidelně užívat ke svolávání věřících. Patron zvonů. ![]()
- Sv. Forkern. Irský mnich a zvonolijec. Zemřel r. 490. Patron zvonařů.
Masově se zvonice stavěly po roce 1751, kdy byl Marií Terezií vydán řád, které předepisoval vystavit v každé obci zvonici a studnu. Ke vzniku obecních zvoniček dal popud především ohňový patent Marie Terezie, vydaný 21. srpna roku 1751. Obsahoval celkem 30 článků, které kromě nařízení zvonit, pokud vartýř vidí požár, a mít zvonek v každé obci, vydával také nařízení sázet stromy mezi domy, mít na návsi rybníček aj. Patent byl později ještě zpřísněn 24. ledna 1787 Josefem II., který zjistil, že vrchnost k jeho realizaci přistupuje velmi liknavě. Tato liknavost byla také důvodem, proč zvoničky mívají velmi variabilní výstavbu a rozměry - neboť se liší nejen teritoriálně a dobově, ale také podle majetkových možností vrchnosti. Pivní zvon nebo též vinný zvon se nazývá malý zvon, kterým rychtář odzváněl pokyn k uzavření hospod. Pivní zvon býval zpravidla zavěšen na radnici. Nejpilnější věžní hodiny v Evropě - opakovací hodiny, 1851, zvonice na věži radnice města Jilemnice. Odbíjejí každou čtvrthodinu tak, že z počtu úderů a jejich tónů lze rozeznat počet čtvrtí i celých hodin. Navíc v každou celou hodinu počet celých v jiném tónovém zabarvení opakují. Například ve čtvrt na dvanáct odbijí 1x na malý a 11x na prostřední zvon, ve dvanáct hodin odbijí 4x na malý, 12x na prostřední a 12x na velký zvon, celkem 18x. Za jeden jediný den tak lze napočítat celkem 1020 úderů. ![]() Zazvonil zvonec - a pohádky byl konec.
Poznámky: ![]()
Ilustrace zmíněné bajky od kreslíře Francise Barlowa, 1666, Anglie
![]()
Zvon Jung-le - Velký zvon: váží 46 tun, je vysoký 6,75 m, v průměru má 3,3 m a na jeho povrchu je vyryto 227 000 čínských a sanskrtových znaků. Podle nejnovějšího výzkumu Čínské akademie věd se může rozeznít až na 120 decibelů (srovnatelné s hlukem, který vydává startující letadlo) a za ticha v hluboké noci je slyšet až na 50 km daleko. ![]() ![]() Zvon míru, Hirošima, Japonsko. Celek památníku, tvar „altánu“ odkazuje na tzv. Atomový dóm, bývalé průmyslové výstaviště (postaveno 1915 českých
architektem J. Lemtzelem). Detail zvonu, kam směřuje dřevěný úderník. Symbol jádra atomu vykresluje také Davidovu hvězdu...(úmysl, náhoda?) ![]() ![]() Zvon míru v Parku sjednocení, Paju, Jižní Korea • Zvon světového míru, Quezon, Filipíny Prameny: Původní text byl napsán v roce 2013, publikován ve Fontu č. 130/4/2013 (téma: Hudební festivaly). Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku. Rozšířená verze vznikala v pozdně velikonočním období, ve dnech poctivého bláznivého proměnlivého aprílového počasí a krásného drsného horského jara v krkonošském zákoutí. Přehlédnuto/opravy 19.–20. 3. 2017. |